Přehled ověřených výroků

Tzv. gold-plating je výraz pro nežádoucí rozšiřování evropských směrnic, při jejich transpozici do národního práva. Projevuje se například přidáváním nejrůznějších podrobnějších specifikací nebo dokonce "přílepků".

Podle serveru euractiv.cz je podíl nových požadavků, které jsou při implementaci směrnic EU národními orgány „přidány“, v České republice až 25-33 %. Toto číslo se nám však nepodařilo doložit jakoukoli publikovanou statistikou. Nemůžeme tak ani ověřit hodnotu těchto čísel, ani je dát do souvislosti s hodnotami jiných členských států EU. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

R. Fico uvedené slová povedal počas októbrového stretnutia s P. Nečasom v Uherskom Hradišti. Presné znenie slov R. Fica uvádza denník Pravda (30. októbra 2012):

"Túžim, aby sa pôžičky vzájomnej dôvery opakovali v ďalších rokoch,"

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle webu České televize ze 6.září 2011: " Sněmovna opět schválila první část zdravotnické reformy, která mimo jiné nově zavádí připlácenou nadstandardní zdravotní péči. Zvyšuje také poplatek za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun za den. Koalice dnes podle očekávání hlasy 103 ze 177 přítomných poslanců přehlasovala veto levicového Senátu". Stejně o zvýšení spoluúčasti za ošetřovací den v nemocnici na 100 Kč informuje i stránka ministra Hegera věnovaná zdravotnické reformě.

Na základě informací z médií a stránek ministerstva vnitra hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ze všech kandidátů byli poslanci nebo senátory nominování pouze tři - Jiří Dienstbier, Karel Schwarzenberg a Přemysl Sobotka. Z těchto tří opravdu jako jediný sbíral rovněž podpisy občanů Jiří Dienstbier (informace o jeho nasbíraných podpisech například na serveru iDnes.cz a Rozhlas.cz). Jak ale vyplývá z již výše uvedeného odkazu na stránky ministerstva vnitra, a jeho informace o kandidátech, Jiří Dienstbier byl nominován senátory a podpisy občanů tak pro svou nominaci nevyužil.

Na základě analýzy volebních programů, výsledků hlasování o přímé volbě prezidenta a vystupování činitelů ČSSD hodnotíme výrok jako zavádějící.

Poslanci ČSSD v r. 1992 přišli s vlastním návrhem Ústavy ČR, ve které byla skutečně zakomponována přímá volbaprezidenta (pdf; str. 38).

Co se týče let následujích, nepodařilo se nám však dohledat o podpoře přímé volby prezidenta ČSSD žádné informace a to v mediálních vyjádřeních ani ve volebních programech strany mezi lety 1996 -1998.

S prvním návrhem na přímou volbu prezidenta přišla Čtyřkoalice v r. 2001. V následném hlasování v Poslanecké sněmovně o zamítnutí tohoto návrhu pak 17 poslanců ČSSD hlasovalo pro zamítnutí a 19 proti zamítnutí, 26 se nepřihlásilo a 12 se zdrželo.

V r. 2002 proběhla dvě hlasování o přímé volbě v Senátu (patnácté a šestnácté), avšak kolik senátorů ČSSD bylo pro nelze ověřit z důvodu nefunkčnosti hlasovacího zařízení po povodních.

V listopadu 2002 pak ještě proběhlo hlasování o návrhu na přímou volbu prezidenta republiky v PS. Mezi navrhovateli byli i poslanci ČSSD. Výsledek hlasování poslanců ČSSD o zamítnutí návrhu dopadl takto: 49 pro zamítnutí, 3 proti zamítnutí, 12 nepřihlášeno, 3 se zdrželi a 3 se omluvili.

V r. 2005 hlasovala ČSSD v PS o návrhu takto: Pro zamítnutí 25, proti zamítnutí 22, nepřihlásilo se 6, zdrželo se 16 a omluven byl 1.

V r. 2008 se při hlasování v senátu 9 zdrželo a 4 byli nepřítomni.

V r. 2010 pak bylo hlasováno o návrhu zákona o přímé volbě, který předložila ČSSD a zde hlasování poslanců strany dopadlo takto: 67 pro návrh, 2 se nepřihlásili a 1 se zdržel.

V r. 2010 tedy ČSSD již v otázce přímé volby prezidenta vystupovala poměrně jednotně.

Střednědobý program ČSSD (.pdf) schválený 26.1. 2002 pak konstatuje.: „ČSSD spatřuje v přímé volbě prezidenta republiky rozšíření účasti občana na správě věcí veřejných, a proto je rozhodnuta o ní vést zásadní diskusi. Odmítáme však přechod na prezidentskou formu vlády a důsledně trváme na zachování principů parlamentní republiky. Vhodným impulzem k rozhodnutí o změně způsobu volby prezidenta by bylo rozhodnutí všech občanů v referendu o této otázce. V r. 2008 např. také předseda ČSSD Jiří Paroubek navrhl řešit situaci přímou volbou prezidenta. Nedá se tedy úspěšně tvrdit, že ČSSD 15 let kontinuálně chtěla přímou volbu prezidenta - hlasování jejích poslanců svědčí proti. Občas však toto téma proniklo, nebo se za něj postavili někteří sociálně-demokratičtí poslanci. Na základě těchto zjištění tedy hodnotíme výrok jako zavádějící.

V Událostech ČT (8:45-56) odpověděl Vladimír Franz na otázku, zda by vyvěsil na Pražském hradě vlajku EU :

"V případě nějakého summitu nebo významné události spojené s Evropskou unii. Jinak je Pražský hrad symbolem české státnosti, či-li běžně ne."

Na základě dohledaných informací v médiích hodnotíme výrok jako pravdivý.

Regulační poplatky, fungující v Německu od roku 2004. Německý systém je poněkud odlišný od fungování těchto zdravotnických poplatků v České republice, pravdou však zůstává, že právě o zrušení regulačních poplatků v Německu informovaly i české média (iDnes, Novinky, Česká televize či Finanční noviny) na počátku listopadu 2012. Poplatky by pak měly přestat platit od počátku příštího roku.

Článek 68 Ústavy ČR, odst 4. říká:

"Jestliže ani takto [tj. podruhé] jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny."

Dle informací na stránkách serveru Volbomat je Zuzana Roithová opravdu proti používání institutu abolice (zastavení trestního stíhání či zákaz jeho započetí). Konkrétně říká: "Zabránit zneužití této výlučné pravomoci může v podstatě jen prezident sám. Udílení milostí nesmí být opravou soudního rozhodnutí o vině. Proto jsem proti abolicím a institut milosti vnímám jen jako mimořádný humanitární akt, s nímž je třeba zacházet citlivě a nebránit se veřejné kontrole."

Dle informací ČTK či online vydání TIME (aj.) vydal v úterý 15. ledna 2013 nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí fatwu zakazující výrobu jaderných zbraní.