Přehled ověřených výroků

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se zabýval problematikou veřejné zakázky na tzv. sociální karty. Své původní rozhodnutí o zrušení možnosti uzavřít smlouvu na základny veřejných zakázek ze dne 27. září 2011 (č. j. ÚOHS-S451/2011/VZ-15224/2011/520/EMa), které se ale bohužel nepodařilo v původním znění dohledat, však antimonopolní úřad zrušil rozhodnutím (.pdf) ze dne 9. prosince 2011 a uznal, že ministerstvo při svém postupu nepochybilo.

Jelikož ÚOHS nakonec shledal, že MPSV postupovalo správně, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

KDU-ČSL měla své zastoupení v radách Zlínského (jeden člen rady z celkových osmi členů), Jihomoravského (5/11) a Olomouckého (1/11) kraje. Dle dostupných informací v médiích skutečně nelze dohledat kauzu, která by se týkala členů samosprávných orgánů těchto krajů, a proto hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.

Podle Koncepce (.pdf, str .23) zahraniční politiky České republiky z roku 2011 naplňuje cíle zahraniční politiky především zahraniční služba, která uskutečňuje politiku vlády. Z tohoto tedy vyplývá zodpovědnost vlády za tvorbu zahraniční politiky.

Podle novely zákona č.2/1969 Sb. (Kompetenční zákon) je dle §6 Ministerstvo zahraničí ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky. Ve třech odstavcích jsou rozepsány úkoly Ministerstva zahraničí.

Podle statistiky vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí, bylo ke dni 31.března 2012 v ČR cca 2,87 mil. důchodců vč. poběratelů důchodu invalidního a pozůstalostního. Již tento počet odpovídá senátorově "někam ke třem milionům". Krom toho by mezi "zákazníky" České spořitelny měli patřit i příjemci dávek v hmotné nouzi aj., byť z výroku není zřejmé, že je senátor Štěch do zmíněných tří milionů počítá.

Dle informací z Českého statistického úřadu a osobních stránek Bohuslava Sobotky hodnotíme výrok Petra Gazdíka jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka byl podle životopisu na svých osobních stránkách ministrem financí od července 2002 do září 2006.

Devadesátimiliardovým státním deficitem myslí Petr Gazdík pravděpodobně deficit státního rozpočtu. V dokumentu (.xls) ČSÚ můžeme nalézt informace, které uvádějí, že v roce 2006, kdy Bohuslav Sobotka funkci ministra financí opouštěl, byl tento deficit 97,3 mld. Kč.

Pro úplnost: V předchozím roce (také s hospodářským růstem nad 6%) byl tento deficit nižší ve výši 56,4 mld. Kč a v roce 2002, kdy Bohuslav Sobotka do funkce ministra financí nastupoval byla výše deficitu 45,7 mld. Kč. Na nejvyšší úroveň se však dostal v roce 2003, kdy dosahoval výše 109,1 mld. Kč.

ČSSD na absenci prováděcího zákona upozorňovala, nicméně žádný ze senátorů za ČSSD přímo takovýto požadavek nevznesl.

Návrh na změnu ústavního zákona o volbě prezidenta republiky byl Senátem projednán na 17. schůzi 8.2. 2012. K potřebě přijetí prováděcího zákona k přímé volbě se vyjadřovala řada senátorů, z řad sociální demokracie to byla ovšem jen senátorka Rippelová. Ta konkrétně pronesla: “ Vzhledem k tomu, že není zatím předložen prováděcí zákon, bez kterého přímá volba prezidenta nemůže být realizována, ten je zatím v připomínkovém řízení, a poslanci zasedají příští další týden, tak je podle mého názoru na nich, aby změny projednali a novela ústavy mohla platit.”

Senátorka Rippelová ani nikdo jiný z řad sociálně demokratických senátorů ovšem explicitně po vládě předložení prováděcího zákona nepožadoval. Pouze ze zápisu jednání Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury můžeme vyčíst, že tatáž senátorka hovořila o tom, že “určitým problémem je absence prováděcího zákona.”

ČSSD tak sice na problematičnost dané situace upozorňovala, nicméně projednání ve vládě přímo nepožadovala, hodnotíme proto výrok jako zavádějící.

Podrobnou informaci o rozdělení drah podává SŽDC:

"Na základě zákona o transformaci Českých drah, státní organizace (č.77/2002 Sb.) došlo 31. 12. 2002 k zániku státní organizace České dráhy bez likvidace. K 1. 1. 2003 vznikly dvě nástupnické organizace, a to České dráhy a.s., a Správa železniční dopravní cesty, státní organizace."
Zákon č. 77/2002 Sb. přitom prošel díky hlasům ČSSD, KDU-ČSL, nezařazených poslanců, Vladimíra Mlynáře (US) a KSČM, z jejíchž 24 poslanců hlasovalo pro zákon 18.

Sazbu daně z příjmu u nás stanoví zákon č. 586/1992 o daních z příjmů.

Ten rozlišuje mezi daní z příjmu fyzických a právnických osob. Jednotná sazba 15% skutečně existuje, vztahuje se ale pouze na daň z příjmu fyzických osob (§ 16).

Daň z příjmu právnických osob je upravena v § 21 tohoto zákona, který stanoví, že výše daně z příjmu právnických osob činí 19%. Nižší sazbou (15%) se zdaňují příjmy investičních, podílových a zahraničních fondů. Penzijní fondy a instituce penzijního pojištění daní své příjmy sazbou 5%.

Vzhledem k tomu, že Jeroným Tejc mluví o dani z příjmu fyzických osob, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle oficiálních stránek Lesů ČR je zakladatelem této firmy Ministerstvo zemědělství České republiky.

Pro časový úsek roku a půl, který zmiňuje Miroslav Rovenský se nám nepodařilo nalézt relevantní data a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Podařilo se nám dohledat pouze celkové statistiky ostravského systému elektronických aukcí. Z nich vyplývá, že systém byl zaveden před pěti lety původně pro nákup elektrické energie a až v r. 2010 se prosadil i v dalších oblastech. Celková úspora města Ostravy za 5 let fungování díky systému elektronických aukcí činila do r. 2012 129,69 milionů korun.