Soudkyně si u toho měla uvědomit, že je ženou jednoho z bývalých nejvyšších představitelů...(kauza Smetana - pozn. Demagog.cz)
O případu Romana Smetany rozhodovala soudkyně Markéta Langerová. S její osobou byla spojena otázka možné podjatosti. Její manžel, Ivan Langer, byl například poslancem, místopředsedou ODS a také ministrem vnitra či informatiky. Lze tedy říci, že zastával vysoké vládní funkce a byl tak jedním z nejvyšších vládních představitelů. Dodáváme, že sám Smetana si na možnou podjatost soudkyně nestěžoval.
Na Slovensku funguje stejný systém důchodového spoření (jako druhý pilíř, pozn.).
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na Slovensku je od roku 2005 v platnosti důchodová reforma, která mimo jiné zavedla i tzv. 2 pilíř důchodového spoření. Jeho podstatou je, že část odvodů na důchod je rozdělena mezi povinný průběžný systém, který zajišťují státní pojiěťovny (tzv. 1.pilier) a osobní účet spořitele v soukromém penzijním fondu (2. pilíř). Část stržená ze mzdy se rozdělí mezi oba pilíře. Jedná se tedy o principiálně stejný systém jako v ČR.
Původní bezpečná, velmi vysoká většina v Poslanecké sněmovně se díky rozkladu Věcí veřejných dostala vlastně na tu nejtěsnější možnou většinu.
Vládní koalice ODS, TOP 09 a VV začínala se 118 hlasy. Současná vládní koalice disponuje hlasy ODS(51), TOP 09(41) a LIDEM(9). Tzn. předpokládá se, že se opírá se o těsnou většinu 101 hlasů.
Po krizi Věcí veřejných a odštěpení části jejich poslanců vznikla nová strana LIDEM, která poté VV v koalici nahradila. ODS od začátku volebního období přišla také již o 2 poslance (Pavla Béma a Michala Doktora).
V souvislosti s jednáním o daňovém balíčku však není vůbec jisté, jestli vláda většinu v Poslanecké sněmovně má. Ukáže se to při hlasování, které je také spojeno s důvěrou vládě. V této chvíli tedy o skutečném počtu hlasů můžeme jen spekulovat, a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Řada kandidátů odmítla (Rychetský, Motejl). (myšleno kandidovat na prezidenta v roce 2008)
Jak Pavel Rychetský, v té době předseda Ústavního soudu, tak Otakar Motejl, tehdy ombudsman, odmítli v roce 2008 kandidaturu na prezidenta republiky. Rychetský navíc odmítl kandidovat již ve volbě v roce 2003 a jeho názor se nezměnil, jak sám prohlásil. Motejl se také odmítl stát kandidátem; řekl však, že by svou kandidaturu ještě zvážil, pokud by odstoupil Jan Švejnar, jemuž vyjádřil podporu.
Středočeský kraj dává na veřejnou dopravu 1,5 miliardy korun.
Na základě zveřejněných údajů schváleného rozpočtu Středočeského kraje pro rok 2012 označujeme výrok jako pravdivý s výhradou.
V rozpočtu Středočeského kraje pro rok 2012 (.xls) kapitola 04 - Doprava představují položky zařaditelné pod označení veřejná doprava (Provoz veřejné silniční dopravy 661 699 tis. Kč a Provoz veřejné železniční dopravy 975 000 tis. Kč) výdaj 1 636 699 tis. Kč. I přesto, že se výrok liší ve svém hodnocení o částku 136 699 tis. Kč, jej označujeme vzhledem ke kontextu debaty za pravdivý.
V Poslanecké sněmovně, respektive v parlamentu je v tuto chvíli projednávaná technická novela zákona o DPH. Ten návrh prošel do Senátu.
Jeroným Tejc zjevně mluví o vládní novele zákona o dani z přidané hodnoty, která byla sněmovně předložena 27. června 2012. Z aktuálního stavu projednávání jasně vyplývá, že v současné době je návrh ve stavu, kdy jej má projednávat Senát. Výrok je tak pravdivý, neboť poslanec Tejc přesně popisuje stav dané novely v Parlamentu.
Vzpomeňme si, že jsme byli ve fázi Československa, Václav Havel řekl, že nebude prezidentem a roli převzal premiér. Máme opět ústavou zajištěno, že to bude premiér, předsedkyně sněmovny a část pravomocí přechází na předsedu senátu, ústavně je to zajištěno.
Ústava ČR v čl. 66 stanovuje, jakým způsobem jsou rozděleny pravomoci prezidenta mezi předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny, případně předsedu Senátu. Tato situace nastala v roce 1992 po abdikaci prezidenta Havla, kdy jeho pravomoci v roli předsedy vlády přezval tehdejší předseda federální vlády Jan Stráský.
Ministr Drábek měl odstoupit už na jaře, protože slibovat, že odstoupí v okamžiku, kdy se ukáže, že v dubnu nefungují informační systémy na úřadech práce.
Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý na základě zpráv v internetových médiích, např. idnes.cz či tyden.cz. Ministr práce a sociálních věcí slíbil, že: "Pokud by se hromadně přestaly plnit zákonné termíny výplat dávek, tak to je pro mne důvod k odchodu," (viz předešlý odkaz na idnes.cz).
Já chci připomenout, že v této zemi je 1 200 měst a obcí, které mají někdy významné části svého katastru zablokovány právě proto, že je tam blokační paragraf v zákoně o půdě a oni ho nesmí využívat.
Předmětný "blokační paragraf" je § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, který zní: "Majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku." Podle vyjádření Pozemkového fondu ČR, který zablokovaný církevní majetek spravuje, je " pozastaveno převádění bývalého církevního majetku a lze ho jenom pronajímat." (Pozemkový fond ČR) Ustanovení § 29 bylo dokonce napadeno ústavní stížností podanou skupinou senátorů, Ústavní soud návrh zamítl nálezem sp. zn. Pl. ÚS 9/07.
Informace o počtu obcí, které jsou blokačním paragrafem významně postiženy, s nalézt nepodařilo. Pozemkový fond pouze uvádí, že se jedná o čtyřicet osm tisíc hektarů, které církvi patřily před rokem 1948. Z toho důvodu hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Výčtový zákon, myslím z roku 1993, toto právo změnil (dispoziční právo - pozn. Demagog.cz) a udělal z toho soukromý majetek, takže církve mohly začít se vším nakládat, prodávat to.
Zákon č. 298/1990 Sb. (Výčtový zákon) konkrétně uvádí v paragrafu 1, “ (1) Nemovitý majetek uvedený v příloze č. 1 tohoto zákona se prohlašuje ke dni účinnosti tohoto zákona za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací. ” Zmíněná příloha obsahuje výčet nemovitého majetku a příslušnou církev, která jej nově nabývá. Fischerová zcela přesně nepopisuje zmíněný rok, nicméně v pořadu také neurčitě hovoří o období “těsně po revoluci”, lze tedy považovat i časové vymezení za korektně uvedené.
