Příjem Středočeského kraje 15,8 miliard,ale on nemusí splatit těch 6 miliard, který dluží ihned, protože na to má smlouvu a tam byl pribor, tuším, klouzavý do 2 %.
Ačkoli příjem Středočekého kraje v roce 2012 zhruba odpovídá uvedenému údaji, stejně jako výše úvěru přijatého krajem, v případě priboru je odchylka od skutečné hodnoty příliš velká a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
Příjem Středočeského kraje činí dle rozpočtu na rok 2012 (.xls), který je uveden na internetových stránkách Středočeského kraje, 15 626 836 000 Kč.
Co se týká úvěru Středočeského kraje, na oficiálních stránkách lze nalézt zprávu, že byly podepsány úvěry smlouvy v hodnotě 6 miliard Kč, z toho 4 miliardy si vzal kraj a 2 miliardy nemocnice.
Zároveň v archivu tiskových zpráv Komerční banky, se kterou Středočeský kraj uzavřel úvěrovou smlouvu, je uvedeno, že Komerční banka poskytla kraji tříměsíční referenční úrokové sazby vyhlašované ČNB - tzv. 3M PRIBOR, který ke 12. září 2007, kdy byla smlouva podepsána, činil 3,30 %. Doba splatnosti má být až 20 let, tedy do roku 2027.
O ministerstvu hospodářství už se mluví velmi dlouho.
Na základě informací z programového dokumentu ODS a stránek české vlády označujeme výrok jako pravdivý.
Pokud na ministerstvo hospodářství pohlížíme v souvislosti se současným děním jako na instituci, která vznikne sloučením dvou různých ministerstev – ministerstva dopravy a ministerstva průmyslu a obchodu – je pravdou, že takové sloučení zmínila ODS ve svém programovém dokumentu (.pdf, str.19) Modrá kniha pro Českou republiku, již v prosinci roku 2004. Na straně 58 také výslovně zřízení ministerstva hospodářství uvádí jako jednu ze svých priorit. To však (podle strany 248) mělo nahradit pouze ministerstvo průmyslu a obchodu.
Je třeba pro úplnost také dodat, že Ministerstvo hospodářství České republiky fungovalo již dříve v letech 1992 – 1996, kdy bylo zrušeno zákonem (.pdf) č. 272/1996 Sb. a jeho působnost přešla na několik dalších ministerstev (MDS, MŠMT, MPO, MMR, MŽP) a dalších institucí. Opět se o ministerstvu hospodářství začalo mluvit v posledních dnech.
Máme nejvíc silnic, 8600 kilometrů silnic. (ze všech krajů)
Středočeský kraj podle statistik Ředitelství silnic a dálnic spravuje 2 367, 939 km II. třídy a 6 257, 251 km III. třídy. Dohromady to je 8625, 19 km. Výrok Josefa Řiháka tak hodnotíme jako pravdivý, neboť reálný stav odpovídá informaci obsažené v jeho výroku.
Elektronické aukce na léky už dávno byly proklamovány ministerstvem, ale přitom se ve skutečnosti, vlastně právě ministerstvo je blokuje.
Vyhlášení elektronických aukcí na léky bylo publikováno ministerstvem zdravotnictví v tiskové zprávě ze dne 19. května 2011. Již v listopadu roku 2011 pojišťovny žádaly ministerstvo o zřízení elektronických aukcí. To ale celý proces pozastavilo a chce, aby úhrady na léky před započetím vlastních aukcí ještě přehodnotil Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Udržet tenkrát centrální záchrannou službu se nepodařilo a to považuju za jednu z největších vad od začátku vložených do těch systémů těch krajů.
Výrok označujeme jako pravdivý, neboť poskytovatelem zdravotnické záchranné služby na území České republiky (součástí Integrovaného záchranného systému ČR), kterou má pravděpodobně předseda KSČM na mysli, jsou příspěvkové organizace zřízené krajem.
Tím se např. liší od jiné součásti integrovaného záchranného systému, a to Hasičského záchranného sboru České republiky, který je podřízen přímo Ministerstvu vnitra ČR, od kterého se odvíjí jeho centrálně řízená struktura.
Ve sněmovně jsem také spolupracovala se všemi, já jsem tam hledala styčné body, na kterých jsme se mohli domluvit napravo nebo nalevo, já jsem tam měla i některé poslance z ODS, se kterými jsme se shodli třeba na lidských právech a tam jsme spolupracovali.
V rodinné oblasti skutečně proběhla hlasování, ve kterých hlasovala stejně Táňa Fischerová a někteří poslanci za ODS, např. hlasování o novele zákona č. 428/2003 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže nebo také s některými poslanci za ODS a většinou poslanců za KSČM v hlasování o zákoně č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství; v obou případech se jednalo o návrhy zákonů/novel zákona, ve kterých Táňa Fischerová vystupovala v pozici předkladatelky.
Co se týče té legitimizace, jednak tady komunisté v každých volbách kandidují, získávají nezanedbatelnou podporu voličů.
Komunisté skutečně kandidují již od roku 1990 ve všech volbách a získávají také nezanedbatelnou podporu voličů.
• Komunisté kandidovali již ve volbách do České národní rady:
1990: 13.24 %
1992: 14.05 %
• Nejvíce patrný je tento fakt v rámci voleb do Poslanecké sněmovny, kde je volební zisk komunistů více jak 10 %:
1996: 10.33 %
1998: 11.03 %
2002: 18.51 %
2006: 12.81 %
2010: 11.27 %
• Stejně tak například ve volbách do Evropského parlamentu získala KSČM nezanedbatelné procento hlasů:
2004: 20.26 %
2009: 14.18 %
Platba za státní pojištěnce je zmražena už od roku 2006.
Na základě informací z dohledaných zpravodajských článků hodnotíme výrok Soni Markové jako nepravdivý. Platba za státní pojištěnce, jak uvádí v rozhovoru ředitel VZP Pavel Horák, od roku 2006 zůstává platba za státní pojištěnce stejná, až na jedinou výjimku. Touto výjimkou je zvýšení pojistného za státní pojištěnce k 1. lednu 2010, proto tedy výrok musíme hodnotit jako nepravdivý.
Protože tyto malé zakázky jsou v podstatě stylem oslovení, to znamená, že nějaké výběrové řízení se tam příliš nekoná, protože se vybere, osloví se 4-5 společností a ty mezi sebou soutěží.
U veřejných zakázek tzv. malého rozsahu, tedy těch jejichž hodnota nepřesáhne 1 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb a 3 mil. Kč bez DPH u stavebních prací (viz § 12), se skutečně výběrové řízení nekoná, neboť se na ně vztahuje obecná výjimka ze zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. (.pdf) podle § 18: "(5) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu..." - byť musí dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Právě díky této výjimce může zadavatel obejít všechny zákonem vymezené druhy zadávacích řízení (např. otevřené, užší atd.), oslovit několik společností a "na oko" postupovat v souladu s výše uvedenými zásadami.
Rozpočet se schvaluje pouze ve sněmovně.
Pravdivost výroku Pavla Suchánka potvrzuje článek 42 Ústavy, který zní takto: "(1) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. (2) Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna."