Ten návrh Ministerstva životního prostředí je daleko vyváženější. Je tak skutečně na hraně těch 20 procent. Těch jádrových území. Dneska máte 137 ploch, které jsou maloplošné a které jsou v první zóně. (návrh o Národním parku Šumava)
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Pan Pavel Čížek má zřejmě na mysli Zákon o vyhlášení Národního parku Šumava a o změně zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyváženost nebo nevyváženost návrhu je příliš subjektivním pojmem a proto ji nehodnotíme.
Rozloha první zóny by měla být 26,53 %, nikoliv tedy „na hraně“ 20 %, jak tvrdí pan Čížek.
Co se týče současného počtu ploch, tak těch je pak po rozčlenění z r. 1994 135 a údaj 137 uvedený Pavlem Čížkem je tedy přibližně správný.
Samozřejmě protipovodňová opatření je jednou z našich priorit. To máme v programu.
V sekci Bezpečnost a ochrana majetku volebního programu ODS pro krajské volby 2012 v Olomouckém kraji je uveden následující záměr:
"Budeme po státu požadovat realizaci dalších protipovodňových opatření na tocích Moravy a Bečvy (např. zkapacitnění koryta v Olomouci, vybudování obtoku Litovle, zahájení výstavby suchého poldru v Teplicích nad Bečvou)."
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý, jelikož protipovodňová opatření jsou skutečně uvedena ve volebním programu ODS pro krajské volby 2012 v Olomouckém kraji.
Vy (Bohuslave Sobotko, pozn.) říkáte zcela otevřeně, že byste rád daňovou kvótu zvýšil o 3-4 %.
Tento výrok Miroslava Kalouska jsme pro vás ověřovali v červenci 2012 po Otázkách Václava Moravce na téma: Oprávněná obvinění v kauze CASA? Výsledky reformních kroků vlády - Miroslav Kalousek x Bohuslav Sobotka. Situace se od té doby nijak nezměnila, a my tak nadále označujeme tento výrok jako nepravdivý.
Tehdy jsme došly k tomuto závěru:Výrok Miroslava Kalouska je na základě dohledaných programových materiálů a rozhovoru Bohuslava Sobotky pro MF Dnes hodnocen jako nepravdivý.
V současnosti je složená daňová kvóta na úrovni 34,7 %, toto číslo potvrzuje i sám ministr financí Kalousek. V programových prioritách ČSSD je uvedeno, že chtějí zvýšit složenou daňovou kvótu alespoň na úroveň 36 % (.pdf., str 24). ČSSD tedy chce tuto kvótu zvýšit, ale není patrné o kolik. Stanovili pouze minimální hranici 36 %, což byla úroveň které byla kvóta v roce 2008. To by oproti současnému stavu znamenalo navýšení o 1,3 procentního bodu. Jediný zdroj, který toto Kalouskovo tvrzení potvrzoval byly Parlamentní listy, které se odvolávaly na rozhovor MF Dnes s Bohuslavem Sobotkou. V tomto rozhovoru ale Bohuslav Sobotka mluví o zvýšení sazby o dva až tři procentní body, nikoli 3 až 4, jak upraveně uvádí Parlamentní listy. Jelikož v případě složené daňové kvóty představuje každý procentní bod výrazný rozdíl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Na rozpuštění Poslanecké sněmovny stačí 120 hlasů poslanců v Poslanecké sněmovně.
Podle Ústavy ČR (čl.35, odst.2) prezident rozpustí Sněmovnu, pokud mu minimálně dvě třetiny poslanců (tedy 120) předloží příslušné usnesení.
První půjčka, kterou si Jihomoravský kraj bral, tak byla celá bezvýhradně použita právě na zlepšení stavu silnic 2. a 3. třídy.
Na základě dohledaných článků a informací ze stránek Jihomoravského kraje a zpravodajských článků hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jana Drápalová s největší pravděpodobností myslí úvěr sjednaný v roce 2005 s ČSOB ve výši 850 mil. Kč. Ten byl sjednán na údržbu silniční sítě kraje, konkrétně na silnice II. a III. třídy. Podle zprávy ČTK v článku na denikreferendum.cz úvěr splácí Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje.
Pro úplnost dodáváme, že v roce 2005 poskytla (.doc) kraji úvěr také Evropská investiční banka. Týkal se období do roku 2008 a byl ve výši 1,2 mld. Kč. Peníze byly určeny především na financování projektů s finanční spoluúčastí fondů Evropské unie.
...dle názoru Nejvyššího správního soudu je tam ovšem otázka především ministerstva životního prostředí, protože je tam konstatování, že neoprávněně souhlasil s naší ZURKOU.
Výrok Stanislava Juránka je hodnocen jako zavádějící, neboť jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, zmíněné ministerstvo se dopustilo procesních vad, nicméně NSS také popisuje chyby na straně samotného kraje, resp. Krajského úřadu Jihomoravského kraje.
Server epravo.cz popisuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v této věci následovně: "Při výběru variant těchto dopravních koridorů ovšem Krajský úřad Jihomoravského kraje nezohlednil, jaké kumulativní a synergické vlivy na životní prostředí vyvolá výběr té které varianty. Soud dospěl k závěru, že nebylo provedeno posouzení kumulativních a synergických vlivů v dostatečném rozsahu, a proto je třeba považovat posouzení dopadů na životy lidí a životní prostředí za neúplné," řekla soudkyně.Odstranění výše uvedeného nedostatku posouzení SEA měl zajistit krajský úřad, který si posouzení objednal, a dále na něj mělo upozornit Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo však i přes tento zásadní nedostatek vydalo kladné stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje. Soud proto konstatoval, že stanovisko Ministerstva životního prostředí i samotné zásady územního rozvoje vycházejí z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Tato zásadní procesní vada se vztahuje k zásadám územního rozvoje jako celku, protože systém páteřních dopravních komunikací nelze odtrhnout od ostatního obsahu zásad. Soud proto zrušil celé Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje." Vzhledem k této dohledané informaci je výrok Stanislava Juránka hodnocen jako zavádějící, neboť NSS sice skutečně vytkl MŽP procesní vady v celém procesu, nicméně jmenuje také Krajský úřad Jihomoravského kraje a popisuje také jeho odpovědnost.
Jinak, co se týče těch evropských peněz, tak tam je to specifické v tom, že tam je to prostě několik stupňů té kontroly.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť čerpání dotací ze strukturálních fondů EU podléhá několikastupňové kontrole jak na národní, tak na evropské úrovni.
Na evropské úrovni je to Evropská komise: "Členský stát musí předložit Národní strategické referenční rámce (NSRR) a soustavu všech Operačních programů (OP) ke schválení Evropské komisi, která má za politiku hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) odpovědnost na evropské úrovni. Komise posuzuje soulad NSRR a OP s nařízeními a Strategickými obecnými zásadami Společenství (SOZS).Po schválení NSRR a OP Evropskou komisí může být zahájeno čerpání z evropských fondů, které je již plně v rukou členských států. EK jeho průběh jen monitoruje, vyhodnocuje a zasílá peníze z fondů EU na speciální účet zřízený pro tyto účely v každém členském státě. V případě problémů však může Komise po členských státech vymáhat zdůvodnění a nápravu pod pohrůžkou zastavení čerpání, případně dokonce navrácení neoprávněně vyčerpaných prostředků zpět do evropského rozpočtu." Na národní úrovni je pak každý OP podřízen (zjednodušeně) následující hierarchii: Řídící orgán řídí jednotlivé OP a vybírá projekty, společně s Monitorovacím výborem vykonává dohled nad jejich realizací a nastavením a řízením konkrétních kontrolních mechanismů se zabývá auditní orgán Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR.
Podrobnosti o fondech EU i jejich kontrole se dozvíte na webu spravovaném Ministerstvem pro místní rozvoj.
A časově by to mělo vyjít tak, že do konce roku by tato zákonná norma měla být platná. (senátní návrh na zákaz těžby břidlicového plynu)
Senátor Vladimír Dryml se mýlí, neboť norma, o které mluví, nevstoupí v platnost do konce tohoto roku.
Návrh zákona, který má zakázat těžbu břidlicového plynu v České republice v části páté Účinnost konkrétně uvádí: " Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení." Neplatí tedy, že by zmíněný návrh měl vstoupit v platnost do konce roku. V současnosti je totiž tento senátní návrh stále v Senátu, který schválil na své schůzi 16. srpna přerušení projednávání tohoto návrhu kvůli jednání ve výborech, a to do 31. října. Tento návrh tedy ještě nedorazil k projednání do Poslanecké sněmovny a k případnému podpisu prezidenta, časový rámec zmíněný senátorem Drymlem tak není reálný.
Obhospodařuje (myšlen kraj) více než nebo obhospodařuje nebo přispívá 156 školským zařízením.
Výrok odpovídá údajům z rozpočtu kraje.
V dokumentu (.xls) Závazné ukazatele rozpočtu příspěvkových organizací za rok 2011 je uvedeno celkem 155 škol a školských zařízení, na které kraj přispívá. Tento údaj téměř přesný k výroku senátora Drymla, pracujeme s čísly z loňského roku.
Pro doplnění ovšem jen připomeňme, že pojem školská zařízení zákon (.pdf) definuje pouze jako "školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči". Těchto zařízení je krajem zřizováno 14, dalšími subjekty pak 66 (kompletní seznam můžete nalézt zde). Údaj, který Dryml uvádí, zahrnuje ovšem i jiná než školská zařízení. Pokud ale budeme jeho výrok chápat jako školy a školská zařízení dohromady, jedná se o správné číslo.
Chci říci, že jedním ze zásadních bodů programu sociální demokracie v Moravskoslezském kraji je zákonodárná iniciativa, na základě které poplatky, které jsou zaplaceny v místě svého vzniku se do něj mají vrátit a mají být příjmem krajským rozpočtům.
Výrok Miroslava Nováka je hodnocen na základě dohledaného bodu z programu ČSSD jako pravdivý.
Volební program ČSSD pro volby do krajských zastupitelstev 2012 obsahuje v sekci Životní prostředí konkrétní tezi: "Předložíme návrh novely zákona o ovzduší s požadavkem, aby prostředky zaplacené průmyslovými podniky za znečištění ovzduší patřily mezi příjmy toho kraje, odkud pocházejí, a aby pomohly kompenzovat v něm způsobené environmentální škody, nikoliv například protikůrovcová opatření na Šumavě." Tato podporuje výrok Miroslava Nováka, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
