Soňa Marková
I ten proklatý s prominutím IZIP tady existoval 10 let, a teprve teď najednou nám ho někdo jakoby řeší.
Projekt IZIP byl zahájen pilotní fází v únoru 2002, kdy probíhla ve čtyřech vybraných okresech (Benešov, Beroun, Jičín, Rokycany). Od začátku roku 2003 je rozšířen na území celé ČR.
Miloš Zeman
Šéfem mé kampaně není Nejedlý, ale Vladimír Kruliš, a ten je oficiálně v materiálech uváděn jako šéf kampaně.
Slova Miloše Zemana nepřímo potvrzuje několik mediálních zdrojů, kde je Vladimír Kruliš označován jako “manažer prezidentské kampaně”, např. Novinky.cz, Český rozhlas nebo Aktuálně.cz.
Na webových stránkách zemannahrad.cz je ovšem Vladimír Kruliš uveden jako “člen volebního týmu” (stejně jako 4 další osoby). Nelze tedy zcela jednoznačně určit, zda je Kruliš šéf kampaně, jak tvrdí Miloš Zeman, neboť i když je v médiích takto označován (v médiích o této funkci mluví jen sám Zeman), na oficiálních webových stránkách kandidáta Zemana na funkci prezidenta není Vladimír Kruliš uveden jako šéf kampaně či nějak podobně.
Jiří Dienstbier
I v těch volbách do Senátu bylo vidět, že lidé mnohem více než rodinnou tradici, i když i ta byla důležitá, oceňovali třeba můj postoj po volbách v Praze, kdy jsem se snažil chovat zásadově, kdy to, co jsem tvrdil před volbami, tak jsem se snažil dodržet i po volbách a šel jsem v tom do střetu i s vlastní stranou.
Základním faktem je, že Jiří Dienstbier odmítl (odstoupil z vyjednávacího týmu) jako lídr kandidáty ČSSD v Praze účast na tzv. “velké” koalici mezi sociálními demokraty a ODS po komunálních volbách v roce 2010. Svůj postoj deklaroval již před samotnými volbami. Avšak jakákoliv empirická data (výzkumy veřejného mínění, volební studie či podobně) osvětlující motivaci voličů k volbě Jiřího Dienstbiera v doplňovacích volbách do senátu v roce 2011 (volební obvod Kladno) nejsou dostupná. Výrok je tedy nutné označit jako neověřitelný.
Vojtěch Filip
Udržet tenkrát centrální záchrannou službu se nepodařilo a to považuju za jednu z největších vad od začátku vložených do těch systémů těch krajů.
Výrok označujeme jako pravdivý, neboť poskytovatelem zdravotnické záchranné služby na území České republiky (součástí Integrovaného záchranného systému ČR), kterou má pravděpodobně předseda KSČM na mysli, jsou příspěvkové organizace zřízené krajem.
Tím se např. liší od jiné součásti integrovaného záchranného systému, a to Hasičského záchranného sboru České republiky, který je podřízen přímo Ministerstvu vnitra ČR, od kterého se odvíjí jeho centrálně řízená struktura.
..zákon o DPH, kdy zdravotnictví přichází o pět miliard korun ročně..
Snížená sazba DPH byla zvýšena z deseti na čtrnáct procent od 1. ledna 2012 Novelou (.pdf) zákona o dani z přidané hodnoty č. 307/2011 Sb.
Ačkoliv existují některé odhady, zveřejněné již v roce 2011, nebo na počátku roku 2012 (např. Ministerstvo (.doc, str. 5) zdravotnictví zmiňuje odhadované zvýšení nákladů o 3,5 miliardy korun, Česká lékárnická komora potom 4-5 miliard korun), které se snažily přibližně vyčíslit dopad změny DPH na finanční situaci zdravotnictví, celkové dodatečné náklady ve zdravotnictví v důsledku zvýšení snížené sazby DPH za rok 2012 nejsou ještě známy. Na základě těchto faktů hodnotíme výrok Soni Markové jako neověřitelný.
Pavel Suchánek
Průměrný plat (poslanců a senátorů, pozn.) je asi 57 tisíc korun.
Na základě informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR, Senátu ČR a vlastních výpočtů, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Plat poslanců (podle zákona 236/1995 Sb., §1, bodu 1 je jako poslanec označován poslanec i senátor) je stanoven zmíněným zákonem a vyhláškou. Celý výpočet je podrobně vysvětlen na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.
Základní plat poslance je vypočten z platové základny vynásobené koeficientem 1,08. Platová základna je v současné době stanovena novelou zákona jako pevná částka. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 je to dle zákona 51 731 Kč. Pro poslance a senátora je tedy základní plat vypočten jako 51 731 x 1,08 = 55 869,48.
Stejný zákon ale jasně vyjmenovává i navýšení koeficientů, které nálěží funkcionářům obou komor. Do výpočtu průměrného platu poslanců a senátorů jsme tedy zahrnuli i tyto koeficienty (podrobně rozepsaný výpočet v tabulce (.xls)). Průměrný plat poslanců a senátorů je ve skutečnosti 68 397,22 Kč.
Eliška Wagnerová ve vaší televizi řekla, že 60 dnů máte na podání ústavní stížnosti a to už je dávno po očekávaných prezidentských volbách.
Senátorka Eliška Wagnerová zmínila možnost ústavní stížnosti a 60 denní lhůty v pořadu Otázky Václava Moravce ze dne 25. listopadu 2012. Její řeč lze shlédnout ve videoarchivu zmíněného pořadu (39. minuta pořadu). Totéž také uvádí článek na stránkách České televize. Ústavní stížnost, jež lze podat po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které musí být známé nejpozději 13. prosince 2012. Následná lhůta na ústavní stížnost je tedy v rozmezí 13. prosince 2012 až 11. února 2013 což rozhodně přesahuje termín plánovaných prezidentských voleb (11. - 12. ledna 2013).
Konkrétně výrok Elišky Wagnerové zněl: “ No a tedy pokud se to dostane k Ústavnímu soudu, a já v tom vidím tedy velkou slabinu také, že ten zákon nepočítal právě s tou možností podání ústavní stížnosti s tím, že na ústavní stížnost je 60 dnů. A na tom nemůže být prostě ten stěžovatel krácen. Na 60 dnů od 13. prosince, o kterém zde bylo hovořeno, přichází až do února, jo.”
pak tady taky máme aféru Olovo – který měl zdiskreditovat ministryni školství Petru Buzkovou – a autorem spisu je jeden z Vašich tehdejších poradců Vratislav Šíma, což potvrdila policie. Jak se k tomu stavíte? Zeman: Jednoduše. Vratislava Šímu jsem vyhodil – už tehdy, když vzniklo podezření
Podle iDnes.cz Miloš Zeman “ tvrdil, že Olovo není nic jiného než spiknutí vnějšího nepřítele proti ČSSD, a navíc naznačil, že si všechno vymyslela sama Mladá fronta DNES.” Není tedy pravda, že by Vratislava Šímu vyhodil hned po vzniku podezření, neboť sám, poté co vyšlo najevo, že jeho poradce Zdeněk Šarapatka na policii označil za autora Olova Šímu, řekl: " Možná se snaží hodit vinu (poradce Zdeněk Šarapatka) na někoho jiného (na Vratislava Šímu)."
Pavel Jetenský
Veškeré projekty byly adresovány úřadu Regionálního operačního programu, které všechny ty žádosti obodoval a bodují to cizí odborníci, nejen úředníci toho ROPu, ale tyto projekty jsou rozdávány k posouzení cizím odborníkům. (jde o evropské fondy)
Programový dokument k Regionálnímu operačnímu programu regionu soudržnosti Střední Čechy 2007-2013 (verze k 26. listopadu 2010) vydaný Regionální radou regionu soudržnosti Střední Čechy uvádí, že "... Do výběru projektů mohou být zapojeni externí posuzovatelé, jejichž posudek má formu doporučení." (dostupný zde, pdf dokument s názvem "Programový dokument ROP Střední Čechy k 1. 11. 2011" - str. 127). V jaké míře jsou externí posuzovatelé využíváni se nám ovšem dohledat nepodařilo.
Vzhledem k tomu, že výběr projektů v regionu soudržnosti Střední Čechy nepodléhá povinnosti být hodnocen externě a jelikož se nepodařilo zjistit, kdo opravdu předložené projekty boduje, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Petr Šimůnek
Měli jsme i dva obvody, kde jsme stáli protikandidátovi občanské demokratické strany a byly to vlastně dva jediné obvody, kde eventuálně podle dohody mohla Česká strana sociálně demokratická svými hlasy pomoci našim kandidátům.
Z dat uveřejněných Českým statistickým úřadem na portálu volby.cz vyplývá,že kandidáti KSČM se dostali do druhého kola senátních voleb ve 12 obvodech, z toho v 10 obvodech stáli proti kandidátovi za ČSSD a ve 2 soupeřili s protikandidátem z ODS (přehlednější grafika s výpisem postupujících kandidtádů například na idnes.cz).
Jednalo se o ostře sledovaný obvod Praha 8, kde místopředseda strany Jiří Dolejš (KSČM) – postoupil z prvního místa – soupeřil s obhajující Danielou Filipiovou (ODS), a obvod Teplice, kde se do druhého kola dostal z druhého místa Jaroslav Dubský (KSČM) a postavil se obhajujícímu senátorovi a starostovi města Jaroslavu Kuberovi (ODS).
Zmiňovanou dohodou Petr Šimůnek pravděpodobně myslí výzvu ČSSD k hlasování pro nevládní kandidáty, o které informoval například deník Referendum.
