Ještě v loňském roce například pan kolega Dryml hlasoval pro "generel".
Na základě vyhledané hlasovací sjetiny hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
O zmíněném generelu se jednalo a hlasovalo 24. března 2011, pro tento návrh pak hlasoval i Vladimír Dryml. Dodáváme, že pro návrh hlasovalo 38 zastupitelů, proti nebyl nikdo, 2 se zdrželi.Celý projednávaný bod je k dispozici ve zvukovém záznamu mp3.
Pro doplnění uvádíme, že podle stavebního zákona § 3 bod 2 b) je územní generel součástí územně plánovacích podkladů, " který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny."
Celá zóna se připravuje od roku 2003. (Holešovská zóna)
Dle informací z oficiálních webových stránek průmyslové zóny Holešov připravoval Zlínský kraj tento projekt opravdu od roku 2003, kdy byl krajskými zastupiteli schválen záměr na její vybudování.
Výrok Libora Lukáše je pravdivý.
A když se podíváme na výběr daní nebo na to, co přišlo do krajů, tak každý rok Olomoucký kraj přijde o 300 milionů korun z daní. Za 4 roky je to miliarda sto milionů, o které byl Olomoucký kraj ochuzen.
Celkový pokles příjmů z daní ve srovnání z rokem 2008 skutečně představuje sumu cca. 1,1 miliardy korun, tyto příjmy mají ovšem v meziročním porovnání různou, sestupnou i vzestupnou, tendenci, přičemž se nikdy nejedná o částku 300 mil. Kč.
Daňové příjmy kraje jsou tvořeny 8,92 % z celostátního hrubého výnosu tzv. sdílených daní. Reálné výše příjmů prezentuje následující tabulka (zdroje ve formátu .xls; vždy je třeba překliknout na spodní liště na položku "daně"; údaje odpovídají skutečnosti k listopadu daného roku):
RokPříjmy (v mil. korun)Meziroční rozdíl (v mil. korun) 2008 3 196- 2009 2 530-666 2010 2 933+403 2011 2 998+65 2012 3 185 (odhad)-
Ve srovnání s "nejúspěšnějším" rokem 2008 je skutečně celkový daňový výpadek ona zmiňovaná miliarda sto milionů (konkrétně se jedná o 1 127 mil. korun), nicméně nelze nelze hovořit o stabilním meziročním poklesu, a to již vůbec ne ve výši 300 milionů za rok. Dodejme ještě, že v porovnání s čísly z roku 2007 (.xls), kdy se jedná příjmy ve výši 2 667 mil. korun, rok 2008 představuje poměrně výrazný výkyv směrem nahoru, vyjádření o "ochuzení" kraje je tak v tomto kontextu minimálně problematické. Výrok na základě těchto informací hodnotíme jako zavádějící.
...dle názoru Nejvyššího správního soudu je tam ovšem otázka především ministerstva životního prostředí, protože je tam konstatování, že neoprávněně souhlasil s naší ZURKOU.
Výrok Stanislava Juránka je hodnocen jako zavádějící, neboť jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, zmíněné ministerstvo se dopustilo procesních vad, nicméně NSS také popisuje chyby na straně samotného kraje, resp. Krajského úřadu Jihomoravského kraje.
Server epravo.cz popisuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v této věci následovně: "Při výběru variant těchto dopravních koridorů ovšem Krajský úřad Jihomoravského kraje nezohlednil, jaké kumulativní a synergické vlivy na životní prostředí vyvolá výběr té které varianty. Soud dospěl k závěru, že nebylo provedeno posouzení kumulativních a synergických vlivů v dostatečném rozsahu, a proto je třeba považovat posouzení dopadů na životy lidí a životní prostředí za neúplné," řekla soudkyně.Odstranění výše uvedeného nedostatku posouzení SEA měl zajistit krajský úřad, který si posouzení objednal, a dále na něj mělo upozornit Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo však i přes tento zásadní nedostatek vydalo kladné stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje. Soud proto konstatoval, že stanovisko Ministerstva životního prostředí i samotné zásady územního rozvoje vycházejí z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Tato zásadní procesní vada se vztahuje k zásadám územního rozvoje jako celku, protože systém páteřních dopravních komunikací nelze odtrhnout od ostatního obsahu zásad. Soud proto zrušil celé Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje." Vzhledem k této dohledané informaci je výrok Stanislava Juránka hodnocen jako zavádějící, neboť NSS sice skutečně vytkl MŽP procesní vady v celém procesu, nicméně jmenuje také Krajský úřad Jihomoravského kraje a popisuje také jeho odpovědnost.
To jsou prostě peníze, které tam dává Ředitelství vodních cest, údajně zamašličkované peníze, tedy peníze, které dostalo z Evropské unie. (řeč je o splavnění Vltavy)
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. V kontextu debaty šlo především o to, že kraj finanční prostředky na tento projekt nedává. Projekt splavnění Vltavy z drtivé většiny hradí stát prostřednictvím Ředitelství vodních cest ČR (2305 mil. z celkových 2611). EU poskytla 743 mil. jako zálohu na projekt z celkově plánovaných 1482 (dohromady s dotací pro kraj 1558 mil.)
Na rozpuštění Poslanecké sněmovny stačí 120 hlasů poslanců v Poslanecké sněmovně.
Podle Ústavy ČR (čl.35, odst.2) prezident rozpustí Sněmovnu, pokud mu minimálně dvě třetiny poslanců (tedy 120) předloží příslušné usnesení.
Jinak, co se týče těch evropských peněz, tak tam je to specifické v tom, že tam je to prostě několik stupňů té kontroly.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť čerpání dotací ze strukturálních fondů EU podléhá několikastupňové kontrole jak na národní, tak na evropské úrovni.
Na evropské úrovni je to Evropská komise: "Členský stát musí předložit Národní strategické referenční rámce (NSRR) a soustavu všech Operačních programů (OP) ke schválení Evropské komisi, která má za politiku hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) odpovědnost na evropské úrovni. Komise posuzuje soulad NSRR a OP s nařízeními a Strategickými obecnými zásadami Společenství (SOZS).Po schválení NSRR a OP Evropskou komisí může být zahájeno čerpání z evropských fondů, které je již plně v rukou členských států. EK jeho průběh jen monitoruje, vyhodnocuje a zasílá peníze z fondů EU na speciální účet zřízený pro tyto účely v každém členském státě. V případě problémů však může Komise po členských státech vymáhat zdůvodnění a nápravu pod pohrůžkou zastavení čerpání, případně dokonce navrácení neoprávněně vyčerpaných prostředků zpět do evropského rozpočtu." Na národní úrovni je pak každý OP podřízen (zjednodušeně) následující hierarchii: Řídící orgán řídí jednotlivé OP a vybírá projekty, společně s Monitorovacím výborem vykonává dohled nad jejich realizací a nastavením a řízením konkrétních kontrolních mechanismů se zabývá auditní orgán Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR.
Podrobnosti o fondech EU i jejich kontrole se dozvíte na webu spravovaném Ministerstvem pro místní rozvoj.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje na příští rok tento zákon, který vyřeší bydlení těch lidí, kteří jsou na prahu chudoby. (tzv. sociální bydlení)
Výrok Jany Vaňhové hodnotíme jako neověřitelný. Jediným oficiálním zdrojem informací s tématikou přípravy legislativy ve věci sociálního bydlení je tato zpráva Ministerstva pro místní rozvoj, která však zmiňuje pouze úkoly zadané Ministerstvu práce a sociálních věcí a termíny do kdy mají být splněny, nezmiňuje se však o tom, jestli je daná legislativa skutečně připravována. O připravované legislativě na toto téma se nezmiňují ani webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí.
Vláda schválila v červnu koncepci protipovodňové ochrany na řece Bečvě, kde se jedná také o ohrázování, ale hlavně o suchý poldr Teplice, který bude stát několik miliard korun.
Usnesení č.418 (.pdf) k zabezpečení finačních prostředků na přípravu a řešení protipovodňové ochrany v povodí řeky Bečvy ze dne 13. června 2012 bylo skutečně vládou přijato.
Tento projekt má stát zhruba 6 miliard korun a podílet se na něm bude Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Výrok je tedy pravdivý.
A zapojím občany do rozhodování prostřednictvím krajských referend. Je to i v našem volebním programu Zemanovců
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Ve volebním programu Strany práv občanů-Zemanovci se můžeme dočíst že: „V návaznosti na zahraniční zkušenosti s přímou demokracií ve státech jako je Švýcarsko, připravíme návrh zákona o obecném referendu, které umožní občanům spolurozhodovat o závažných otázkách země.“ Hovoří se zde tedy spíše o inspiraci příkladem Švýcarska, nikoliv o konkrétních prvcích švýcarského systému, které by měly být zaváděny.
České kraje by se s jistou dávkou tolerance sice daly označit za protějšky švýcarských kantonů, které skutečně právo referenda mají. Na druhou stranu v celostátním ani krajském programu Zemanovců se přímo o krajské formě referenda explicitně nic nepíše.
