Přehled ověřených výroků

Lubomír Zaorálek v tomto případě hlasoval proti návrhu zákona. 45. schůze, 49. hlasování, 6. září 2012: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 584/5."Stav projednávání návrhu zákona ke dni 22. října 2012

"Nepsaná koalice", tedy tichá podpora KSČM vůči sociálně demokratickému vedení kraje skutečně existovala: již volba hejtmana Ratha (přestože zápis ze zasedání - .zip, .doc, str. 2 - zmiňuje pouze součty hlasů) proběhla s pomocí komunistů. Hlasování bylo veřejné, můžeme tedy důvěřovat zdrojům, které to uvádějí: jde např. o Novinky.cz (dle Práva), Idnes.cz (dle ČTK) či Asociaci krajů ČR.

Přestože nemůžeme ověřit, jak členové jednotlivých stran hlasovali v průběhu období, neboť kraj v zápisech ze zasedání zveřejňuje pouze souhrnné počty hlasujících, lze s poslancem souhlasit, že jím zmíněná koalice od počátku volebního období existovala.

Výrok Petra Gazdíka hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo najít relevantní informace (tj. týkající se návrhu státního rozpočtu pro rok 2013).

Pro úplnost ale připojujeme citaci ze Stanoviska NKÚ ke zprávě o plnění státního rozpočtu pro rok 2011 (.pdf), kde se uvádí: " Na růstu rozpočtovaných výdajů se podílejí zejména mandatorní výdaje, které by měly dosáhnout výše 679,6 mld. Kč, což je o 51,5 mld. Kč více oproti skutečnosti roku 2010. Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích tak vzroste na 57,1 % (rozpočtovaný podíl v roce 2010 byl55,1 %, v roce 2009 činil 53,5 % a v roce 2008 dosáhl podíl 52,5 %). "

Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo najít tabulku ilustrující výběr DPH po měsících, musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

V přehledu plnění státního rozpočtu lze najít výši výběru DPH za období leden-květen (75,66 miliard). Jediné, co lze konstatovat, tak že došlo k poklesu výběru oproti loňskému roku o 2,26 miliardy. Konkrétní údaje za měsíc květen však nemáme.

1. náměstek ministra financí Ladislav Minčič v rozhovoru říká, že v květnu došlo k poklesu výběru, nespecifikuje však v jaké výši nebo poměru.

Podle dohledaných informací má v případě volby prezidenta Nejvyšší správní soud určeny lhůty na svá rozhodnutí v různých případech v délce patnácti dní. Naopak v případě Ústavního soudu je zmíněna pouze 60 denní lhůta pro podání ústavní stížnosti. Lhůta pro rozhodnutí soudu v případě ústavní stížnosti není určena.

Vláda se v červenci 2011 dohodla s ČSSD na vytvoření expertní skupiny k důchodové reformě, která se prokazatelně (.pdf) sešla k jednání. Žádný další výstup z jednání této skupiny se však nepodařilo dohledat a nenašli jsme ani zprávu o tom, že by ČSSD z této skupiny vystoupila.

Přípravě důchodové reformy se již dříve věnovaly i takzvané Bezděkovy komise. První zasedala v letech 2004-2005 za vlád ČSSD a druhá působila v rámci tzv. NERVu v roce 2010 v době úřednické vlády Jana Fischera. V obou případech byla komise složená z odborníků a propočítávala varianty koalice i opozice.

Výrok Jeronýma Tejce je hodnocen jako zavádějící, neboť levice sice skutečně prosazovala rušení stropů v čase po jejich zavedení, nicméně nešlo o dobu 6 let, protože tak dlouho nejsou ani zavedeny.

Tzv. stropy na zdravotní pojištění byly zavedeny k 1. lednu 2008, tedy za vlády Mirka Topolánka, což není poslancem Tejcem zmíněných 6 let, ale zhruba roků 5.

Levicové strany v Poslanecké sněmovně od té doby velmi kritizují toto opatření, samy navrhovaly několikrát jejich zrušení. Např. v dubnu 2009 či v únoru 2012 (oba návrhy pocházely z dílny poslanců KSČM, ty zastupovala Soňa Marková).

Byť levice skutečně navrhuje v posledních letech rušení stropů na zdravotní pojištění, nejde o dobu 6 let, neboť tak dlouho ani nejsou zavedeny. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.

Dle webových stránek Daňaři online a Berne.cz, které se zabývají daněmi se snížená sazba DPH postupně zvyšovala. Přesné údaje ukazuje následující tabulka: Datum platnosti DPH (od - do)Základní sazba DPHSnížená sazba DPH 01. 01. 1993 – 31. 12. 199423 %5 %01. 01. 1995 – 30. 04. 200422 %5 %01. 05. 2004 – 31. 12. 200719 %5 %01. 01. 2008 – 31. 12. 200919 %9 %01. 01. 2010 – 31. 12. 201120 %(10 %) zvýšeno vládou Jan Fishera01. 01. 2012 – 31. 12. 201220 %14 % Od 1. ledna 2013 má být v platnosti jednotná sazba DPH a to 17,5 %.

Z výše uvedených informací a zjištění z webu Vlády ČR vyplývá, že za vlády ČSSD pod vedením Jiřího Paroubka (v roce 2006) byla snížená sazba DPH 5%. Od té doby ČSSD nevládne a daň se zvyšovala s podporou ODS na výše zmíněné hodnoty.

Výsledky Dělnické strany ve volbách do zastupitelstev krajů v letech 2008 a 2012 jsme přehledně vyjádřili v níže uvedené tabulce na základě dat dostupných na stránkách www.volby.cz, které provozuje Český statistický úřad.

Bohuslav Sobotka vztahuje nárůst podpory Dělnické strany k všeobecné frustraci současnou vládou. "Celou řadu voličů" tedy interpretujeme ve smyslu, jestli opravdu narostla podpora Dělnické strany od posledních voleb.

V roce 2008 kandidovala Dělnická strana do zastupitelstev krajů pod názvy Dělnická strana - NE americkému radaru (v Plzeňském kraji) a Dělnická strana - za zrušení poplatků ve zdravotnictví (v ostatních krajích). V tomto roce pak pod názvy Dělnická strana sociální spravedlnosti (ve Středočeském, Jihomoravském a Olomouckém kraji a na Vysočině) a Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM! (v ostatních krajích). V tabulce jsou tedy uvedeny hlasy pro všechna tato seskupení.

Tučně je vždy zvýrazněn rok s vyšším počtem hlasů, případně s vyšší relativní hodnotou hlasů.

krajpočet hlasů
(2008)% všech
hlasů (2008)počet hlasů
(2012)% všech
hlasů (2012) Středočeský

40701,02

3444

0,98

Jihočeský

2454

1,20

3480

1,81

Plzeňský

2639

1,47

2604

1,56

Karlovarský

1019

1,23

2401

3,34

Ústecký2881

1,19

9322

4,37

Liberecký1157

0,89

2093

1,61

Královéhradecký1838

1,02

2480

1,51

Pardubický 2229

1,28

2226

1,43

Vysočina 16710,92

1198

0,73

Jihomoravský2146

0,56

2634

0,75

Olomoucký16050,82

1763

0,99

Zlínský 13230,68 1150

0,61

Moravskoslezský3833

1,00

6908

2,15Celkem28 8650,9941 7121,57

Z uvedené tabulky vyplývá, že v roce 2012 došlo oproti roku 2008 k relativnímu i absolutnímu nárůstu hlasů pro Dělnickou stranu. Počet hlasů narostl v osmi krajích. Nejvyšších počtů bylo v roce 2012 dosaženo v Moravskoslezském, Ústeckém a Jihočeském kraji.

Výrok předsedy Sobotky na základě uvedených volebních výsledků tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, obyvatelé kolem hranic sice nakupovat do Německa jezdí, ale nedá se zjistit zda v takovém rozsahu jaký uvádí Radek John.

Studie zabývající se oblastní celého pohraničí mezi ČR a Německem v oblasti, kterou vymezuje Radek John - neexistuje. Existující výzkumy pouze dokazují, že Češi hledají v Německých obchodech hlavně kvalitu. Dále existují pouze články z dnešního března, které dokazují oblibu německý obchodů u Čechů, jde ovšem pouze o obyvatele sousedících vesnic a měst blízko hranic. Ani jeden z těchto zdroju nedokáže tedy ani potrvdit či vyvráti teorii Radka Johna.