Karel Schwarzenberg
Když jsem byl šéfem kanceláře Václava Havla, tak jsem musel podepsat každý akt, než šel k prezidentovi. (otázka milostí)
Karel Schwarzenberg byl skutečně vedoucí Kanceláře prezidenta od 10.července 1990 do července 1992, kdy odešel ve spojitosti s abdikací prezidenta Havla. Z popisu dnešních pravomocí a povinností vedoucího Kanceláře prezidenta republiky plyne následující: "Vedoucí Kanceláře je vedoucí organizační složky státu, který činí právní úkon ve věcech týkajících se Kanceláře navenek, řídí a kontroluje Její činnost a odpovídá za ni. Z výkonu své funkce je odpovědný prezidentu republiky, který ho řídí a ukládá mu úkoly”. Bohužel se nám nepodařilo dohledat přímé zdroje, na základě kterých by bylo možné výrok v téhle podobě ověřit.
Pět milionů korun dala strana TOP 09, pak byli některý soukromníci.(na kampaň - pozn. Demagog.cz)
Na základě seznamu dárců na stránkách Karla Schwarzenberga strana TOP 09 skutečně přispěla na jeho prezidentskou kampaň 5 000 000 Kč. Tento seznam obsahuje také řadu fyzických osob, které na kampaň Karlu Schwarzenbergovi přispěly.
Karolína Peake
V tom zákoně došlo k řadě změn třeba v Poslanecké sněmovně. Vzpomeňte si na debatu ohledně zastropování výdajů na kampaně během prezidentské volby.
Z kontextu usuzujeme, že se jedná o zákon č. 275/2012 Sb., tedy takzvaný prováděcí zákon k přímé volbě. Poměrně dlouhá debata k tomuto návrhu se na plénu sněmovny vedla v prvním čtení zákona na schůzi dne 14.3.2012. Zde byla mimo jiné přednesenavýhrada sociální demokracie … že zákon neobsahuje jak finanční limity pro volební kampaň kandidátů na funkci prezidenta republiky, tak stropy pro sponzory.
Stropy pro sponzory nakonec zavedeny nebyly, finanční limity jsou však součástí třináctistránkového balíku pozměňovacích návrhů (.pdf 179KB, §37, str. 6), které byly podány do druhého čtení Ústavně právním výborem a zákon byl poté ve třetím čtení schválen včetně těchto pozměňovacích návrhů.
Na základě výše uvedených zdrojů hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.
Jaromír Drábek
V letech 2006-2009 se proti práci načerno bojovalo tak, že přišla kontrola a řekla, tak vy předložte do týdne pracovní smlouvy. Dnes je ta situace jiná, protože dnes musí každý (zaměstnavatel, pozn.) na pracovišti prokázat, že má platně uzavřený pracovně právní vztah.
Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která nabývá účinnosti k 5.1.2012 v části VII., §136 výslovně ustavuje povinnost právnické nebo fyzické osoby mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a dokladů, které je povinna uchovávat podle § 102 odst. 3. Tato povinnost se vztahuje na zaměstanvatele, nikoliv na zaměstnance, pro ty se v této oblasti nic nemění.
Zákon č. 251/2005 Sb.,o inspekci práce, v §7 odst. 1. stanovuje právo inspektora požadovat na kontrolovaných osobách, aby v určených lhůtách předložily originální doklady. Běžná praxe tedy byla stanovit nějakou lhůtu, ve které bylo nutné doručit požadované doklady. Tato praxe byla výše zmíněnou novelou za úřadování ministra Drábka změněna.
Jiří Dienstbier
Já sám jsem kritizoval opoziční smlouvu a obdoby jiné podoby velké koalice.
Na základě několika zpravodajských článků (Ceskatelevize.cz, Denik.cz, Aktuálně.cz) označujeme výrok za pravdivý. Jiří Dientsbier se skutečně proti podobě velké koalice či opoziční smlouvy vyjádřil, v prezidentských Interpelacích ji mj. také vyčetl Miloši Zemanovi.
Pavel Jetenský
Jízdné se doplatilo, školní rok 2011 a 2012 je do dnešního dne zaplaceno, za ten školní rok to stálo 40 milionů korun. (jízdné pro školáky hrazené krajem)
Nepodařilo se nám dohledat (a to ani na stránkách Středočeského kraje), zda již bylo proplaceno i žákovské jízdné za druhé pololetí školního r. 2011/2012 a proto jsme výrok ohodnotili jako neověřitelný.
Proplacená suma za první pololetí školního r. 2011/2012 činila 19,7 milionu korun. Středočeský kraj měl v plánu vyplatit jízdné za obě pololetí do konce funkčního období vedení kraje (tj.12.-13. října). Kraj také nepočítá s překročením částky čtyřiceti milionů za obě pololetí dohromady.
Bohuslav Sobotka
My jsme ztratili některé hlasy. Při mnohem nižší volební účasti.
Na základě informací souhrnných statistických výsledků z voleb v letech 2008 a 2012 bylo zjištěno, že ČSSD získala v krajských volbách v roce 2008 celkem 1 044 719 hlasů (35,85 %). V roce 2012 získala ČSSD 621 961 hlasů, což činí 23,58 %. Ztratila tak oproti předchozím volbám 422 758 hlasů.
V minulých volbách byla volební účast 40,30 % a v letošních volbách byla účast o bezmála 4 % nižší, a to 36,89 %.
Jeroným Tejc
Miroslav Kalousek postavil ten zákon o státním rozpočtu na zákonech, které neplatí, on ho měl postavit na zákonech, které platí. On spekuloval na to, co ještě bude schváleno a teď jsme v situaci, kdy nám hrozí rozpočtové provizorium.
Dle zákona§ 13 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je rozpočtové provizorium vyhlášeno za následujících podmínek:
"Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria." Jeroným Tejc má sice pravdu, že prvotní návrh státního rozpočtu ze dne 23. července 2012 počítal s daňovými příjmy se sazbou, která nebyla sněmovnou schválena. Nicméně od 5. listopadu vláda pracuje na alternatnivním návrhu státního rozpočtu, který zohledňuje nové odhady vývoje ekonomiky a zároveň nepočítá s daňovým balíčkem. Tento návrh musí vláda dle ČT předložit do 23. listopadu.
Výrok Jeronýma Tejce hodnotíme na základě těchto faktů jako zavádějící. Nový návrh státního rozpočtu není podmíněn jinému neschválenému zákonu a hrozba rozpočtového provizoria není za této situace iminentní.
Miroslav Kalousek
Každý správce programu (operačního programu, čerpajícího evropské fondy, pozn.), máme jich bohužel strašně moc, máme jich 24, má svého auditora, který provádí kontrolu, a to bývá většinou podřízený toho správce programu.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože dokonce ani web Ministerstva pro místní rozvoj o evropských strukturálních fondech neposkytuje jasné informace o systému auditů. Faktem zůstává, že ve většině programů je na národní úrovni nejvyšším auditorem příslušný odbor Ministerstva financí, na druhou stranu neříká nic o auditorech na nižší (regionální úrovni), kteří by byli přímo podřízeni řídícímu orgánu daného programu, jak o tom hovoří Miroslav Kalousek. Níže Vám nabízíme informace, které jsme k problematice našli.
V současné době funguje v ČR celkem 26 operačních programů (časové období 2007 - 2013) financovaných ze strukturálních fondů (4 programy: Tematické operační programy, Regionální operační programy, Operační programy Praha, Evropská územní spolupráce). Auditorem celkem 24 z nich je Centrální harmonizační jednotka (Ministerstvo financí ČR).
Je-li například v OP Praha adaptabilita řídícím orgánem Odbor fondů EU Magistrátu hl. m. Prahy, pak auditním orgánem je právě nadřízené Ministerstvo financí. Totéž platí i pro ostatní OP s výjimkou ESPON 2013 a INTERACT II (viz řízení a monitoring), které jsou celoevropského charakteru.
Řídící orgán: "Řízení jednotlivých operačních programů včetně výběru projektů a dohledu nad jejich realizací již spadá do kompetencí tzv. řídicích orgánů, kterými jsou v případě tematických OP odpovídající oborová ministerstva a u regionálních OP jsou jimi regionální rady regionů soudržnosti." Auditní orgán: "Auditem připravenosti řídicího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídicích a kontrolních systémů operačních programů, metodickým vedením všech auditních subjektů zapojených do realizace operačních programů a dalšími úkoly souvisejícími s auditem je v České republice opět pověřen jediný subjekt, a to odbor Auditní orgán - Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR. "
Raduan Nwelati
Já se domnívám, že kdyby se s Prahou jednalo dlouhodobě a vůbec se s nimi jednalo, takže ty podmínky by se domluvily, problém je, že nikdo ze Středočeského kraje s Prahou nejednal.
Mediální zprávy (Deník; Mediafax) v náznacích popisují možná jednání mezi Prahou a Středočeským krajem, neuvádí však jasně, nakolik jsou zmíněná jednání intenzivní, či zda vůbec probíhají, co se řeší a není tak zcela jasné ani to, kdo za Středočeský kraj měl s Prahou o problematice dopravy jednat.
Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako neověřitelný.