Miroslav Novák
Na druhou stranu lokální topeniště nám zhruba z 1 200 tun ročně nám vyrostly dnes na 2 300 tun.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt přesné zdroje vyvracející či podporující uvedené informace.
Samotný Miroslav Novák ve svém vystoupení uvádí, že zmíněná čísla vycházejí z údajů České inspekce životního prostředí, Zdravotního ústavu či Českého hydrometeorologického ústavu. Tyto instituce však uvedené údaje nezveřejnily, popř. nejsou dohledatelné. Jediným zdrojem částečně zmiňujícím informace ve výroku je rozhovor s vedoucím Oddělení ovzduší Zdravotního ústav se sídlem v Ostravě Jiřím Bílkem z 24. 2. 2012 uveřejnění na serveru Deník, který na otázku: "Jaký je v současnosti podíl lokálních topenišť na znečistění ovzduší v našem kraji?" odpověděl následující: "Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď. Vliv lokálních topenišť se za posledních šest let přibližně zdvojnásobil. Původní poměr v Moravskoslezském kraji byl posunutý u tuhých látek jednoznačně k průmyslu. V roce 2004 produkoval zdejší průmysl přibližně šest tisíc tun tuhých částic do ovzduší. V roce 2010 to byly „jenom“ tři tisíce tun. Lokální topeniště přitom vzrostla na současných asi dva tisíce tun tuhých látek emitovaných ročně." Vzhledem k tomu, že Bílek mluví o roku 2010, nelze tyto údaje použít jako jasný podklad pro potvrzení (či vyvrácení) výroku, který není ohraničen žádným časovým údajem.
Petr Nečas
Zatímco v roce 2007 byla průměrná výše základní sazby daně z přidané hodnoty 19,5%, letos už je 21%.
Na základě dokumentu Evropské komise (strany 23-27) a tabulky TMF Group jsou tyto údaje pravdivé. V roce 2007 opravdu byla průměrná výše základní sazby DPH 19, 5%, přičemž nahoru jí táhly hlavně DPH v severských zemích EU (Dánsko, Švédsko a Finsko)a naopak dolů byla tlačena zeměmi s tradičně nízkou DPH, jako Lucembursko či Kypr.
A toto je projekt za částku 1,2 miliardy korun na 80 hektarech. (krajská průmyslová zóna v Karviné)
Na základě dohledaných informací z jednání Rady města Karviná a mediálních zpráv hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako pravdivý.
Miroslav Novák má na mysli projekt průmyslové zóny Karviná-Barbora. Informace (.pdf) z jednání Rady města Karviná ze dne 29. května 2012 mluví o průmyslové zóně a její rozloze následovně: " Předmětná studie hodnotí území o rozloze cca 100 ha v lokalitě Karviná-Doly v prostoru průsečíkudvou lokálně významných komunikací, a to jižně od silnice I/59, která tvoří dopravní osu mezi městy Karviná a Orlová, a dále východně od silnice II/474, která tvoří dopravní napojení ze směru Havířov-Horní Suchá. Podle studie se předpokládá možnost využití cca 85 ha ploch z toho cca 65 ha pro vlastní nabídkové plochy potenciálním investorům."Karvinský deník a také server Realit.cz popisují ve svých textech čásku, která má být na projekt vynaložena. Píší o 1,1 miliardě korun.
Oba údaje, o nichž mluví Miroslav Novák víceméně odpovídají informacím dohledaným z veřejně dostupných zdrojů, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Stanislav Mišák
Václav Moravec: "Vy argumentujete podobně, jako Stanislav Mišák, který označuje holešovskou zónu, cituji za ekonomické srdce Zlínského kraje. Také se odvolává na recesi. Co kroutíte hlavou, pane .." S. Mišák: "Kde jste to vzal? To jsem nikdy neprohlásil."
Výrok hejtmana Mišáka je nepravdivý, spojení ekonomické srdce Zlínského kraje použil např. v předvolebním speciálu Českého rozhlasu s Martinem Veselovským 28. srpna 2012, což dokládá videozáznam z této debaty.
28. srpna v pořadu Volební speciál Martina Veselovského ve Zlínském kraji použil formulaci ekonomické srdce Zlínského kraje ve spojení s holešovskou průmyslovou zónou hejtman Mišák hned dvakrát. To je patrné na videozáznamu z této debaty - hejtman Mišák tato spojení použil v časech 20:25 a 21:10.
Konkrétně uvádí: "Vážení, my se bavíme o tom, proč se dělá dálnice z Vyškova do Zlína, když jezdí míň aut jak z Brna do Prahy, toto je investice do budoucnosti, jenom nesmí se podlehnout panice, nenacpat to tam prostě montovnama, počkat si radši na investory, kteří přijdou s projektem, který bude mít přidanou hodnotu a do budoucna to bude ekonomické srdce Zlínského kraje.""Že bude zaplněna do budoucna těmi investory, kteří přinesou přidanou hodnotu, protože se nenecháme vtlačit v to jenom za každou cenu to nacpat montovnama. Prostě to je investice do budoucnosti a v této věci se nebavme o tom, jestli to bude za měsíc, za rok, za 3 roky, ale bude to ekonomické srdce Zlínského kraje." Co se týká odvolávání na recesi, jak tvrdil Václav Moravec a hejtman Mišák s tím nesouhlasil, tak ve stejné debatě a v přímé návaznosti na první citaci v tomto odůvodnění uvedl: " To je investice založená v minulosti s nadhledem do budoucnosti a protože to chytlo hospodářskou krizi, tak dneska z toho někdo uchopí volební téma a té zóně škodí tím, že ji zpochybňuje, mele to v novinách a odrazuje to investory."
Miroslav Kalousek
Zdůrazňuji, že v minulosti, ani v letech, kdy ministroval pan předseda Sobotka, ani v mých, nikdy Celní správa nezjistila v těch mnoha mnoha hektolitrech žádnou jedovatou látku. To byl skutečně první případ.
Výrok ministra financí potvrzuje vyjádření mluvčího Genernálního ředitelství cel (GŘC) Jiřího Bartáka, který dne 18. září v pořadu Hyde Park uvedl:
"Během minulých let jsme nikdy v žádném vzorku nenašli nadlimitní množství metanolu ani jiné látky, která by někoho mohla otrávit, anebo zabíjet."
Nicméně upozorňujeme, že o tom, zda jedovaté látky byly v minulosti v alkoholu obsaženy se vedou spekulace. Sdružení výrobců lihovin tvrdí, že celníci jedovaté látky objevili. Celou záležitostí se bude zabývat v následujících dnech Generální inspekce bezpečnostích sborů.
Existuje trasa dále směrem Bruntál - Krnov, která by nepřejížděla přes Opavu. A to je obrovský apel Moravskoslezského kraje na zodpovědné instituce, především Ministerstvo dopravy a státní fond dopravní infrastruktury, protože paní náměstkyně mně potvrdí, že Moravskoslezský kraj je jediný, který v těch posledních letech investoval do části jižního obchvatu, který tu problematiku nevyřeší, a poskytl městě Opavě na projektovou dokumentaci na výstavbu severního obchvatu.
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť dosavadní část obchvatu Opavy byla financována z peněz kraje, města a ze strukturálních fondů EU. Celková částka, kterou kraj zatím poskytl, činí 176,5 mil. Kč z celkových 573 mil.
Česká televize: " Investorem je Moravskoslezský kraj. Celkové náklady na stavbu dosáhly 573 milionů korun. Město poskytlo 31,5 milionu korun a částkou 365 milionů přispěla ze svých programů Evropská unie. Zbývající peníze uvolnil kraj. "
Ve směru Opava - Bruntál se jedná o silnici č. 11 a ve směru na Krnov č. 57. (viz mapa) Obchvat Opavy by měl výrazně omezit tranzitní dopravu v centru města. Část severního obchvatu stojí od roku 2009 a letos v srpnu byl dokončen jižní obchvat. Konečné vyřešení dopravní situace je však podmíněno dokončením celého obchvatu. (viz článek ČT)
Vladislav Raška
My tady hovoříme o částce minimálně 2,5 miliardy.
Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
V médiích se objevují informace o minimálně 2,5 miliardách korun, které by měl ROP Severozápad vracet kvůli chybám v rozdělování dotací. Objevují se i informace o dokonce 3,3 miliardách. V rozhovoru pro server iHNED hejtman karlovarského kraje Josef Novotný shrnuje: " Čísla se neustále různí, dříve zaznělo 2,5 miliardy, teď už to jsou 3,5 miliardy. "
Každopádně lze dát Vladislavu Raškoví za pravdu, že se obecně hovoří minimálně o částce 2,5 miliardy korun.
Již několik týdnů mluvím o tom, že bych si velmi přál licencovanou vázanou živnost při prodeji všeho zboží, které je zatíženo spotřební daní.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě citací slov ministra financí. V televizní debatě Partie z 23.9 na Prima Family ministr uvedl doslovně: " ...chceme to s panem ministrem Kubou předložit do vlády, že by otázka obchodu s pohonnými hmotami, protože tam je to opravdu ten velký makroekonomický problém, že by nebyla živností volnou, ale že by byly živností vázanou, že by byla vázána na udělování licencí. A já jsem hluboce přesvědčen, už jsem to řekl tento týden, že bychom tuto úvahu měli rozšířit na veškeré zboží zatížení spotřební daní, asi s výjimkou piva, ale na cigarety a na etanol rovněž."
O tomto postoji Miroslava Kalouska jsme se mohli dočíst také před jeho vystoupením na Primě, v článku z 19. září.
Za poslední tři roky z 27 členských zemí Evropské unie zvýšilo daň z přidané hodnoty 18 z nich.
Tabulka Evropské komise (poslední strana dokumentu) monitoruje vývoj DPH v zemích EU. K nějaké formě zvýšení DPH došlo od roku 2009 dokonce ve 21 státech.
Ve Francii a na Maltě pouze přidáním další skupiny do snížené sazby DPH. Ale i pokud tyhle země nepočítáme, premiérův výrok stále můžeme hodnotit jako pravdivý.
Zajímavostí je také Lotyšsko, které sice v posledním kroku o procento snížilo základní sazbu, ale od roku 2009 i tak došlo k celkovému nárustu.
V žádné zemi nedošlo k poklesu. V Belgii, Dánsku, Německu, Lucembursku, Rakousku a Švédsku se s mírou DPH dlouhodobě nehýbe.
Pokud bychom nepočítali mírně odlišné případy tří zemí, uvedl premiér číslo zcela přesně. S nimi má dokonce mírnou rezervu, uvedením menšího počtu zemí by si nevylepšil svou argumentační pozici a výrok tak můžeme hodnotit jako pravdivý.
Petr Fiala
Školy nedostávají peníze jen podle toho, kolik mají studentů, ale podle kvalitativních parametrů, z nichž mimochodem jeden z těch kvalitativních parametrů je třeba množství nebo to jak jsou dobře zaměstnáni, ti kteří vysokou školu absolvovali. Také je jedním z kvalitativních parametrů mobilita studentů, úspěšnost ve výzkumu.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Dle dokumentu Zásady a pravidla financování veřejných vysokých škol pro rok 2012 na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je příspěvek státu kromě počtu studentů VŠ určován také dle: „...vědeckého výkonu vysokých škol, kvality studijních programů a uplatnění absolventů a mezinárodní mobility a internacionalizace…“
Podrobnější informace o kvalitativních parametrech jsou pak dostupné ve výše zmíněném dokumentu, v kapitole 3.1.3. Ukazatele kvality a výkonu pro rok 2012.
