Ludmila Müllerová
Když jsem pracovala v roce 2002 na ministerstvu práce a sociálních věcí jako náměstkyně, tak v té době byla nezaměstnanost v takové úrovni, že bylo bez práce více než 550 tisíc lidí.
Výrok Ludmily Müllerové je nepravdivý, o čemž vypovídá níže uvedená tabulka čtvrtletního vývoje nezaměstnanosti v roce 2002:
31.12.200131.3.200230.6.200230.9.200231.12.2002Uchazeči o zaměstnání (tis. osob)461,9471,7454,3492,9514,4Zdroj: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2002 (pdf - str. 12)
Průměr za rok 2002 poté činil 477,5 tisíc nezaměstnaných lidí.
Zuzana Roithová
...program komunistů … ve kterém je budování socialismu...
Program KSČM pro volby do Poslanecké sněmovny 2010 obsahuje následující formulaci: “Základním programovým cílem KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, v ekonomice s klíčovou rolí společenského vlastnictví.”
Dodáváme také, že i volební program strany (.doc - odst. 3) pro předchozí sněmovní volby popisuje orientaci KSČM na socialismus, konkrétně je zde uvedeno, že jej (socialismus) chce dosáhnout demokratickými prostředky.
Přemysl Sobotka
otázka: To vám nevadilo, za co jste se pral, že vlastně se nevysvětlilo sponzorství tehdy neprůhledné - švýcarská konta? Sobotka: A ona nějaká existují, já o nich nevím. Já vím jediné, že byl jakýsi Lájos Bács a ve skutečnosti to byl jeden tenista, který se k tomu přiznal. (výrok je v kontextu Sarajeva 1997 - pozn. Demagog.cz)
Dle informací v médiích (např. ČT, Respekt - Korupce po česku) byli ve výroční zprávě ODS za rok 1995 největšími sponzory strany jistí Radžív Sinha a Lájos Bács. Oba měli darovat 3,75 milionů korun. V listopadu 1997 se objevila informace, že šlo o smyšlené osoby, a že skutečným dárcem byl Milan Šrejber, podnikatel a bývalý profesionální tenista. Dle článku Jana Macháčka v Respektu z roku 1997, ale také dle rozhovoru s Milanem Šrejbrem (na který Milan Šrejber odkazuje na svých internetových stránkách) se dotyčný přiznal ke sponzorskému daru okolo sedmi milionů korun, odmítl ale, že by byl zodpovědný za výše uvedené maskování původu těchto peněz.
A protože na mých propagačních materiálech už je číslo účtu uvedeno a já nemám dostatek peněz, abych všechno měnila, tak zveřejňujeme každý den – resp. je to fotokopie účtu.
Na internetových stránkách Zuzany Roithové k prezidentské kandidatuře lze nalézt pouze tabulku, do které je průběžně (otázkou je, zda každý den - poslední zaznamenaný údaj je z 28. listopadu) doplňován pohyb na účtu, nejedná se však o zmiňované fotokopie výpisů z účtu, proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Vladimír Franz
Zaměřili jsme se na kampaň, která nemá rysy takových těch mítinků a rysy papalášství. Je to kampaň, která je víceméně skoro zadarmo, je to kampaň, která sází na hravost lidí, na to, aby lidé přemýšleli, aby to bylo svěží.
Ověřujeme, zda je Franzova kampaň “víceméně skoro zadarmo”. Podle zákona o volbě prezidenta (z. č. 275/2012 Sb., .pdf, §24 odst. 3) platí, že “veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu”. Vycházíme tedy z toho, že náklady i příjmy kampaně musejí být uvedeny na zmíněném účtu. U Vladimíra Franze jde o dva účty u banky Fio. Pokud sečteme veškeré příjmy prvního i druhého Franzova účtu, dobereme se částky 177 177 Korun. Podobně sečtené výdaje dosahují výše 161 452 Korun. Franzova kampaň tedy nákladnou být ani nemůže. Dodejme srovnání s jinými prezidentskými kandidáty: J. Fischer získal již v prvním měsíci existence svého transparentního účtu přes 10 mil. Korun, M. Zeman přes 1 milion.
Miloš Zeman
Musím vás ale opravit, za mé vlády se opravdu MUS neprivatizovala. Stát měl tehdy menšinový podíl – a když prodáváte menšinový podíl akcií nějaké firmy, tak přece proboha tu firmu vůbec neprivatizujete. Ta už je dávno privatizovaná.
Vláda Miloše Zemana zastávala svůj úřad od 22. července 1998 do 12. července 2002. V usnesení Vlády ČR č. 819 ze dne 28. července 1999 je schválena privatizace menšinového podílu, konkrétně 46,29% akcií Mostecké uhelné společnosti, které byly v tu dobu ve vlastnictví státu.
Miroslava Němcová
Byl schválený harmonogram (projednávání daňového balíčku, pozn.), který říká, že první čtení, které už máme za sebou, se uskutečnilo na té minulé schůzi a druhé a třetí čtení toho vládního balíčku se musí uskutečnit na schůzi, která začíná 23., tedy teď v úterý 23. října.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle stenoprotokolu 46. schůze Poslanecké sněmovny proběhlo první čtení vládního balíčku skutečně v úterý 18. září 2012. Druhé a třetí čtení balíčku má začít na scůzi v úterý 23. října 2012.
Pavel Suchánek
Ten návrh státního rozpočtu bude projednáván 28. listopadu na mimořádné schůzi.
Dle harmonogramu na stránkách Poslanecké sněmovny ČR je prvé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu skutečně plánováno na 28. listopadu. Výrok poslance Suchánka tedy hodnotíme jako pravdivý.
Dosáhl jsem toho, že se dokázaly dohodnout dvě nejsilnější parlamentní strany. (k opoziční smlouvě - pozn. Demagog.cz)
Opoziční smlouva (neboli tzv. “Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi ČSSD a ODS”) skutečně představovala politickou dohodu mezi dvěma tehdy nejsilnějšími stranami a to vítězem volem Českou stranou sociálně demokratickou a v pořadí druhou Občanskou demokratickou stranou (více např. na stránkách internetového politologického časopisu e-polis).
Pane předsedo, já jsem si těch 7 místopředsedů neustanovil. To je důsledek toho, že tehdejší vládní koalice s Věcmi veřejnými, které proklamovaly, že chtějí snížit počet funkcí a tak dále, si po zvolení, ten názor trošku změnili a chtěli mít místopředsedy a funkcionáře ve všech výborech, dokonce někde i dvakrát nebo třikrát.
Přestože koaliční smlouva přesně definuje členy (předsedy a místopředsedy) jednotlivých výborů, aktuální situace je odlišná. Na druhou stranu není pravda tvrzení Pavla Suchánka o všech výborech a dvou až třech funkcionářích Věcí veřejných, neboť pouze v jednom z nich je dnes předseda i místopředseda z VV.
Koaliční smlouva (.pdf - str. 47) ODS, TOP 09 a VV v příloze č. 2 Složení orgánů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky poskytuje odlišné informace. VV v každém z výborů mají nominovaného vždy pouze jednoho místopředsedy a v tom případě, že je předsedou výboru poslanec za VV, nemají již (podle koaliční smlouvy) nárok na post místopředsedy.
Ve skutečnosti je však Radek John předsedou Výboru pro bezpečnost, v němž je zároveň místopředsedou David Kádner také z Věcí veřejných.
Místopředsedové jsou voleni členy jednotlivých výborů. Podrobněji viz zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který vymezuje ustanovení, jednání výborů apod. v 6. částiOrgány Sněmovny.
