Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, dohledané schválené změny územního plánu ze stránek města Holešov se totiž o průmyslové zóně nezmiňují.

O vzniku rozvojové plochy u Holešova rozhodlo Zastupitelstvo Zlínského kraje již v roce 2003. V současné době má Strategická průmyslová zóna Holešov 360 hektarů.

Na stránkách města Holešov je k dohledání 17 schválených změn územního plánu a také mapa (.pdf) územního plánu města Holešov, kde lze vidět tuto určenou průmyslovou zónu, resp. její část nacházející se na katastrálním území města. Údaje o schválených změnách jsou k dispozici však až od roku 2008 do současné doby a o průmyslové zóně se nezmiňují. Dřívější dokumenty týkající se problematiky Strategické průmyslové zóny Holešov probírané v Zastupitelstvu města se nám dohledat nepodařilo. Z těchto důvodů tedy nelze posoudit pravdivost výroku.

Na základě údajů z rozpočtů Královéhradeckého kraje hodnotíme výrok jako pravdivý.

Skutečné krajské daňové příjmy a příjmy byly podle zpráv o čerpání rozpočtu vždy k poslednímu dni roku následující (procentní podíl je dopočítán):

rokdaňové příjmypříjmy celkempodíl daňových příjmů 2009 (.xls)2 909 890,3 Kč9 259 334,2 Kč 31,4% 2010 (.xls)3 017 756,9 Kč9 471 433,0 Kč31,9% 2011 (.xls)3 028 170,2 Kč8 888 478,3 Kč34,1%

Miloslav Plass má tedy správně nesouhlasí s tvrzením, že by klesala daňová výtěžnost ve vztahu k celkovému rozpočtu. Naopak, v tomto poměru, i absolutně, stoupá.

Dle zjištěných informací se podle daného dodatku ke smlouvě mělo jednat až o 55 % tratí v kraji, které se mohou v budoucnu otevřít pro soukromé dopravce. Hejtman Hašek však hovořil až o 65 %, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Smlouva (dodatek ke smlouvě) mezi Jihomoravským krajem a Českými drahami byla uzavřena v prosinci 2009. V této smlouvě je zakotvena možnost, aby byly regionální trati postupně zpřístupněny i ostatním soukromým dopravcům. Podle Odborového sdružení železničářů má být soukromým dopravcům po roce 2015 nabídnuto k provozování až 55 % tratí v kraji. I podle portálu vz24.cz má být pro soukromé dopravce otevřeno až 55 % tratí. Pro RegionPress se Hašek v prosinci 2009 vyjádřil, že součástí smlouvy je " možnost postupného otvírání regionálních tratí případné soutěži dopravců ". O tom, jak velká část by to měla být, však nemluvil.

Výrok je pravdivý. Volební program ODS (.pdf) pro krajské volby v Moravskoslezském kraji s názvem Nová cesta vpřed obsahuje tři priority a to " Vzdělanější, podnikavější a (zmíněný) čistější Moravskoslezský kraj."

Výrok je pravdivý.

V naší drobné právní analýze se nám podařilo objevit následující způsoby, kterými může kraj zasáhnout do povolovacího procesu dostavby Jaderné elektrárny Temelín.

Zákon č. 18/1997 Sb., tzv. atomový zákon (.pdf) stanovuje, že vydání povolení k výstavbě jaderného zařízení spadá do působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (§ 9). Podmínkou pro vydání povolení Úřadem je podle § 13 odst. 4 také tzn. hodnocení vlivu na životní prostředí, které je upraveno zákonem Zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (.doc). Ten dále stanovuje, že k oznámení o záměru (v tomto případě dostavbě Jaderné elektrárny Temelín) může každý (tedy i kraj) zaslat své písemné vyjádření k příslušnému úřadu (zde Ministerstvo životního prostředí) do 20 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení (§ 6 odst. 7). Následně probíhá zjišťovací řízení.

Dále podle paragrafu § 15 tohoto zákona mají rovněž příslušný úřad (Ministerstvo životního prostředí) a dotčené správní úřady povinnost, pokud je o to oznamovatel nebo předkladatel požádá ještě před předložením oznámení podle § 6 (viz výše), projednat s oznamovatelem nebo předkladatelem uvažovaný záměr včetně případných variant řešení záměru nebo koncepci a doporučit mu předběžné projednání s dalšími dotčenými správními úřady, dotčenými územními samosprávnými celky (a tedy i Jihočeským krajem), popřípadě s dalšími subjekty. Příslušný úřad a dotčené správní úřady jsou povinny na žádost oznamovatele nebo předkladatele mu poskytnout informace o životním prostředí podle zvláštního právního předpisu.

Není zcela jasné vůči kterým letům Jiří Crha své srovnání vztahuje, avšak pokud srovnáme rozdíl ve výši rozpočtů za rok 2009, 2010 a 2011 s rozpočtem za r. 2008 musíme hodnotit jeho výrok jako nepravdivý.

V r. 2008(.doc; str. 2) disponovala SÚS JMK částkou 718 384 tisíc Kč. V r. 2009 (.doc; str. 18) sumou 647 665 tisíc Kč, v r. 2010 (.pdf; str. 17) 601 930 tisíc Kč a v r. 2011 (.doc; str 16) hospodařila SÚS JMK s částkou 606 100 tisíc Kč.

Pokud tedy sečteme rozdíly rozpočtů v letech 2009-2011 proti r. 2008, vyjde nám částka 299 milonů a 457 tisíc Kč, nikoliv 500 milionů, jak uvádí Jiří Crha.

Vláda ČR schválila usnesením č. 1350/2009(.pdf) ze dne 28. října 2009 "Memorandum o zajištění stabilního financován dopravní obslužnost veřejnou regionální železniční osobní dopravou", na jehož základě měl stát garantovat stabilní dotace regionální železniční dopravy v letech 2010-2019, a to za podmínky, že kraje uzavřou smlouvu na celé období s jediným dopravcem. Postup v souladu s memorandem umožňoval nevypsat výběrové řízení na tohoto dopravce. Toto memorandum bylo přijato během působení úřednické vlády pod vedením tehdejšího premiéra Jana Fischera.

Současná vláda má ale pochybnosti o platnosti sporného dokumentu. Např. ministr financí Miroslav Kalousek není dle svého vyjádření přesvědčen o právní závanosti dokumentu a že zadal vypracování odborného posudku. (iDNES.cz, 1. 5. 2011)
"'Máme pochybnosti o právní závaznosti toho dokumentu, je to politická deklarace,' říká premiér Petr Nečas. 'To by se každému premiérovi líbilo, uzavírali by memoranda s různými zájmovými skupinami a byl by z toho mandatorní výdaj, aniž by to schvaloval parlament,' dodal." (iHNed.cz, 26. 8. 2011)
I ministr dopravy Pavel Dobeš uznal zpochybňování platnosti memoranda a hovořil i nutnosti zákona za účelem zpřehlednění a stabilizace situace. (Finanční noviny, 20. 11. 2011)

Na základě výše zjištěných informací jsme shledali, že Vláda ČR popírá právní závaznost memoranda, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě informací z webových stránek ROP Severozápad hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Na fungování a plnění cílu v rámci ROP Severozápad dohlíží Monitorovací výbor a Řídící orgán. Jak se dočteme ve statutu (.pdf) Monitorovaího výboru, článku 3 - Působnost MV, tak tento výbor například: " posuzuje a schvaluje kritéria pro výběr financovaných operací do šesti měsíců od schválení programu a schvaluje veškeré revize těchto kritérií podle potřeb programování;" nebo " V souladu s Článkem 66 Obecného nařízení Řídící orgán a MV zajišťují kvalitu provádění programu a provádějí monitorování na základě finančních ukazatelů a ukazatelů "

Podle informací článku ROP Severozápad, publikovaného v placené sekci serveru iDnes.cz v rámci povinné publicity, o změnách v nastavení programu rozhodl Monitorovací výbor na svém zasedání v Karlových Varech.

Členové a předsednictvo Monitorovacího výboru jsou zástupci různých institucí. Mezi nimi jsou i zástupci ministerstva financí, nejsou však ani zastoupeni výrazněji než jiné instituce. V Řídícím výboru tvoří předsednictvo i řádné členy zastupitelé Ústeckého a Karlovarského kraje.

Úřady práce skutečně na počátku roku 2012, kdy byl zaveden nový systém pro vyplácení sociálních dávek, zaznamenaly vzhledem k softwarovým nedostatkům řadu problémů, které se negativně promítly do vykonávání této agendy. O této problematice průběžně informovala česká média, například iDnes či aktuálně.cz. Zároveň je vhodné poznamenat, že navzdory nedostatkům systému, které neumožňovaly hladké vyřizování této agendy, se úřadům práce podařilo, i když se zpožděním, vyplatit 99% dávek.

Zůstává však pravdou, že selhání systému do jisté míry ochromilo úřady práce.

Situace na konci září 2012 nebyla sice zcela v pořádku, na což odkazuje server iDnes.cz ve zprávě o zpoždění vyplácení dávek postiženým, avšak o kolapsu pracovních úřadů již hovořit nelze.

Výrok vzhledem k výše uvedenému hodnotíme jako zavádějící.

Modernizace nemocnice v Náchodě podle informací, které se nám podařilo zjistit, bude stát celkem 1,169 miliard korun. Z toho 600 milionů si kraj vezme na úvěr a 425 milionů chce získat z evropských fondů. Zbytek investice pak kraj zaplatí z vlastních peněz.

Rozpočtové náklady 1,169 milionů přibližně odpovídají číslu uvaděnému Otakarem Rumlem, proto označujeme výrok za pravdivý.