Tak já práci na kraji znám, to víte, byl jsem zastupitelem krajským a senátorem jsem 6 let.
Na základě údajů z výsledků krajských a senátních voleb a informací z portálu Senátu ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.
Členem krajského zastupitelstva byl Jiří Čunek zvolen v letech 2000 a 2004. Členem Senátu je od roku 2006. Předtím senátorem nebyl, což dokládá absence záznamů jeho hlasování ve volebním období 2004 - 2006. Je tedy senátorem skutečně 6 let.
Co se týká Sokolnic, v Sokolnicích byl opraven most, který tam byl.
Podle dostupných informací byla v roce 2011 na silničním mostě provedena sanace kamenné klenby mostu a také položení nové vozovky. Další rekonstrukční práce na mostě proběhly i letos (pfd.).
Tak protipovodňová ochrana je i v našem volebním programu...
V oddílu Péče o životní prostředí volebního programu TOP 09 pro krajské volby 2012 je jako jedna z priorit uveden požadavek:
"Výrazně zlepšit a posílit územní plánování, podporovat veškeré úpravy v krajině s důrazem na protipovodňovou ochranu." Výrok tedy hodnotíme vzhledem k výše uvedenému jako pravdivý.
Došlo k výraznému nárůstu počtu zaměstnanců až o sto lidí.
Z přepisu vyplývá, že Jiří Pospíšil mluví znovu o zaměstnancích krajského úřadu. Jeho výrok tedy znovu hodnotíme jako nepravdivý, na základě Usnesení Rady Plzeňského kraje o Stanovení počtu zaměstnanců zařazených do KÚ.
Hned na začátek musíme uvést, že stav zaměstnanců pro rok 2012 ještě není schválen. Rada kraje počty schvaluje vždy zpětně na podzim daného roku.
rok 20072008200920102011 počet zaměstnanců385394420432451
Změna v počtu zaměstnanců za vlády ČSSD (od roku 2008) dosahuje výše 66 zaměstnanců. Nikoli tedy až sta lidí, jak zmiňuje Jiří Pospíšil.
Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011. Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.
...krajské nemocnice jsou akciové společnosti...
Zlínský kraj v současné době provozuje čtyři nemocnice, a to Krajskou nemocnici Tomáše Bati, a.s., Uherskohradišťskou nemocnici, a.s., Kroměřížskou nemocnici, a.s. a Vsetínskou nemocnici, a.s.. Všechny tyto nemocnice jsou akciovými společnostmi.
Na základě zjištěných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Zdravotní ústav v Ostravě, a je to asi 2 až 3 měsíce zpátky, prezentoval na odborném semináři, jaká je citová studie ve dnech, kdy je inverzní situace a převládá nám tady severovýchodní proudění z Polska.
Na internetových stránkách Zdravotního ústavu Ostrava se nepodařila dohledat informace ohledně zmiňované studie. Výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Za prvé, za čtyři roky se stav silnic zhoršil...
Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako pravdivý. Při hodnocení výroku jsme vycházeli z údajů o stavu silnic ve vlastnictví kraje k 31. 12. 2009 na stránkách Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, dále pak z Výroční zprávy za rok 2011 organizace Správa a údržba silnic Plzeňského kraje a ze zpravodajských článků.
Podle SMOPK (.pdf) bylo v roce 2009 označeno jako nevyhovující 32 % a jako havarijní 19 % silnic v kraji. Vyjádřeno v kilometrech je to 1480, resp. 860 km silnic II. a III. třídy z celkové délky 4605 km. Průměrné hodnocení stavu za rok 2009 bylo 3,14 a za předchozí roky ještě horší (3,24 v roce 2008).
V současné době je jako havarijní nebo nevyhovující hodnoceno již přes dvě třetiny komunikací z celkové délky 4607 km. V případě nevyhovujících silnic se jedná údajně o 1177 km (tj. přes 25 %), u havarijního stavu je to pak až 1824 km, tedy necelých 40 %.
Podle těchto údajů byl stav silnic před čtyřmi lety opravdu lepší. Zhoršování stavu silnic uznává i generální ředitel organizace Správa a údržba silnic Plzeňského kraje Ing. Stanislav Liška ve výroční zprávě (.pdf, str. 5) za rok 2011. Tato situace je podle něj způsobena nedostatkem financí i na běžnou údržbu a opravy.
A do tohoto projektu se nám podařilo získat již 420 milionů korun z evropských zdrojů. (navazuje na předchozí výrok)
Na základě informací z Regionálního podnikatelského zpravodaje hodnotíme výrok jako pravdivý.
V březnovém vydání Regionálního podnikatelského zpravodaje (.pdf, str.9) vyšel bilanční článek o dosavadním fungování projektu. V něm výkonný manažer paktu Josef Beneš prakticky potvrzuje slova Miroslava Nováka: " K 31. 12. 2011 bylo v rámci IPRZ schváleno či je již realizováno 15 projektů v celkovém objemu finanční podpory ve výši 422,3 mil. Kč z příslušných operačních programů. "
...přerozdělování výtěžnosti spotřební daně v České republice, kdy v současné době jde pouze 20 %, které se dělí mezi krajské rozpočty a dělí se mezi Státní fond dopravní infrastruktury...
Výrok Karla Šidla je nepravdivý, neboť výnosy ze spotřební daně z minerálních olejů jednak nečíní 20 % a rovněž z nich není krajským rozpočtům přisuzována ani koruna.
Dle zákona 243/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tvoří daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury pouze 9,1 % celostátního hrubého výnosu spotřební daně z minerálních olejů.
Stejný zákon také určuje daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů, které tvoří: "a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby, b) podíl na 8,29 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, c) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, d) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, e) podíl na 8,92 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d), f) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v §4 odst. 1 písm. h)." (daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby)
O tom, že výnosy ze spotřební daně se nepodílí na příjmech krajských rozpočtů, svědčí i Závěrečný účet Plzeňského kraje za rok 2011. V sekci daňové příjmy (str. 6) nefiguruje položka, která by se vztahovala na výnosy ze spotřební daně.
My jsme malý kraj, my máme čtyři okresy.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť podle ústavního zákona o vytvoření vyšších územně správních celků (347/1997 Sb. - článek 1) je Zlínský kraj tvořen okresy Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.
