Přehled ověřených výroků

Lubomír Zaorálek dle svého životopisu vykonává funkci předsedy Krajského výkonného výboru ČSSD pro Moravskoslezský kraj.

Moravskoslezský kraj eviduje dle přehledu zpravodajského serveru ČTK celkem osmnáct mrtvých, zatímco Zlínský kraj zaznamenal čtyři oběti, Olomoucký kraj a Jihomoravský kraj po třech a Středočeský a Plzeňský kraj po jedné.

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jana Bobošíková působí ve firmě BCM, a.s., v části Artdeco na pozici vedoucí marketingu. Tato sekce firmy BCM, a.s. se zabývá distribucí luxusní kosmetiky.

Dle informací ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zpravodajských článků hodnotíme výrok Vojtěcha Filipa jako pravdivý.

Dle Jednacího řádu Poslanecké sněmovny schůze výboru svolává jeho předseda, popř. některý z místopředsedů (§36). V případě Rozpočtového výboru je jeho předseda člen ODS Pavel Suchánek. Dokladem, že schůzi svolal opravdu Pavel Suchánek, je tato pozvánka (.doc) ze 3. října 2012 umístěna na stránkách Poslanecké sněmovny.

Hlasování o usnesení ke státnímu rozpočtu se konalo 10. října 2012 a Rozpočtový výbor skutečně nepřijal (.doc) usnesení. Opozici se zde podařilo prosadit své stanoviska díky nepřítomnosti některých koaličních členů a jejich zdržení se hlasování. Rozpočtový výbor má celkem 28 členů, na schůzi podle dohledaných informací bylo přítomno 21 členů a to 11 členů opozice (ČSSD, KSČM a VV). Vycházíme především ze zpravodajských článků, protože zápisy z jednání prozatím ještě nejsou k dispozici (poslední z 18. září 2012).

Na základě bývalých volebních programů z archivu ODS hodnotíme výrok Zbyňka Stanjury jako pravdivý.

ODS zahrnula rovnou daň poprvé ve svém koncepčním materiálech s názvem "Modrá kniha" (.pdf str 16) z roku 2004 , v němž slibovala zavést jednotnou 15% sazbu fyzických a právnických osob a DPH.

Následně se zmínka o rovné daňi objevila volebním program pro volby do Poslanecké sněmovny z roku 2006 (.pdf str. 6) i z roku 2010 (.pdf str. 15).

V souvislosti s občanstvím Karla Schwarzenberga se nejčastěji zmiňuje jeho dlouhý pobyt v Rakousku. Často je zmiňováno (např. zde na Novinky.cz), že ministr má rakouské občanství. On sám mj. v rozhovoru pro Instinkt uvedl, že pro cestování vždy stačilo jeho občanství Švýcarska, které jeho rodina drží dlouhodobě. Jeho profily pro časopis Týden, případně pro Idnes.cz, dokládají, že rakouské občanství nikdy nezískal a drží pouze české a švýcarské. Bohužel se nám nepodařilo ověřit, zda Schwarzenberg také v průběhu života neztratil občanství české: on sám tvrdí (v citovaném rozhovoru), že mu po emigraci jeho rodiny nebylo odebráno pouze díky úřední chybě. Proto výrok označujeme za neověřitelný.

Výrok Pavla Dobeše vyhodnocujeme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo najít žádné oficiální informace, které by tento výrok podpořily.

Tento dopis (.pdf) určený předsedovi Svazu měst a obcí potvrzuje, že byla vyplacena dotace obcím s rozšířenou působností a že bude po jednání s předsedou SMO navýšena jako kompenzace za problémy s centrálním registrem. O jako částku se v případě první dotace jednalo se nám bohužel zjistit nepodařilo.

Zákon č. 298/1990 Sb. (Výčtový zákon) konkrétně uvádí v paragrafu 1, “ (1) Nemovitý majetek uvedený v příloze č. 1 tohoto zákona se prohlašuje ke dni účinnosti tohoto zákona za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací. ” Zmíněná příloha obsahuje výčet nemovitého majetku a příslušnou církev, která jej nově nabývá. Fischerová zcela přesně nepopisuje zmíněný rok, nicméně v pořadu také neurčitě hovoří o období “těsně po revoluci”, lze tedy považovat i časové vymezení za korektně uvedené.

Výrok nelze ověřit, neboť neexistuje zdroj, který by popisoval oznamovatele trestných činů, nelze tedy přesně uvést, kolik trestních oznámení podala vláda Miloše Zemana v letech 1998 - 2002.

Mezi politiky jsou názory dobře patrné, obavy z této formy dohledu nad bankami mají například také němečtí či čeští odborníci. Širší veřejnosti je ale toto téma údajně neznámé. Průzkum veřejného mínění ohledně zavedení bankovní unie však doposud nebyl realizován a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. Obecně je postoj veřejnosti (např. podle průzkumu CVVM (.pdf) vůči evropskému projektu a další integraci spíše negativní.

V Československé republice nebylo křeslo hlavy státu obsazeno mezi 5. říjnem 1938 a 30. listopadem téhož roku, kdy šlo o dobu mezi abdikací Edvarda Beneše a zvolením Emila Háchy. Kratším obdobím bez prezidenta si též země prošla po událostech 17. listopadu 1989 - Gustáv Husák abdikoval 10. prosince 1989 a nový prezident byl zvolen 29. prosince 1989. Nejdelším obdobím bez prezidenta se však vyznačovala doba předcházející rozdělení Československé republiky. Václav Havel abdikoval 20. července 1992 jako prezident do té doby jednotného státu, aby byl 26. ledna 1993 zvolen prezidentem samostatné České republiky.