85 % všech silnic je silnic krajských a obecních.
Označení krajské a obecní silnice se obvykle nepoužívá, ale můžeme do této kategorie zařadit silnice II. a III. třídy, které spadají pod vlastnictví kraje a jejichž účelem je v případě silnic II. třídy spojovat jednotlivé okresy a u III. třídy vytvářet spojení mezi jednotlivými městy. Podle údajů z ročenky (dopočet na základě tabulky na straně 3) Ředitelství silnic a dálnic ČR z roku 2011 spadá 87 % všech silnic do kategorie II. a III. třídy. Milanu Chovancovi tedy můžeme dát v tomto výroku za pravdu.
Pan Jurečka je místopředseda plzeňské ODS. Je místopředseda krajské ODS. Tedy je mým kolegou v ODS. Já jsem předseda krajské ODS.
Na základě informací z webu krajské plzeňské ODS hodnotíme výrok jako pravdivý. Vedení ODS v Plzeňském kraji skutečně tvoří (mimo jiné) předseda Jiří Pospíšil a místopředseda Roman Jurečko.
Ta data, ta studie proveditelnosti není hotova a nebyly ty data zveřejněny... (jedná se o možnou výstavbu spalovny u Přerova)
Tento výrok je podle dohledaných zpravodajských článků pravdivý, neboť podle mediálních informací budou další informace ke spalovně v Přerově zveřejněny až po volbách.
Zmiňovaná studie proveditelnosti měla být zhotovena do konce léta, ale prozatím se tak nestalo. Podrobnější data nejsou dohledatelná ani na krajských stránkách. Podle článku z olomoucké sekce iDnes.cz úkol vynést verdikt zůstane na novém krajském zastupitelstvu po říjnových krajských volbách. To nakonec na základě studie proveditelnosti rozhodne o finální lokalitě.
Protože v současné době je v koalici na plzeňské radnici ODS a sociální demokracie. A na kraji je to sociální demokracie s komunisty. A ODS má dokonce placeného šéfa finančního výboru.
Pavel Čížek pojmenovává personálie na úrovni města Plzeň i na úrovni kraje správně, jeho výrok je tak hodnocen jako pravdivý.
Ve městě Plzni zastává pozici primátora v současné době Martin Baxa z ODS. Jeho náměstci jsou 3 z ČSSD a 1 z ODS. Další radní jsou pak 3 z ODS a 1 z ČSSD. Kontrolní výbor kontroluje opoziční TOP09, konkrétně Ondřej Ženíšek.
Rada kraje v Plzeňském kraji je jednobarevná, podporuje ji KSČM. Šéfem finančního výboru (.doc) je Pavel Karpíšek z ODS.
Nejvyšší správní soud nám část těchto zásad územního rozvoje zrušil.
Výrok Martina Netolického je hodnocen jako pravdivý, neboť Nejvyšší správní soud skutečně zrušil část těchto zásad, konkrétně šlo o koridor R35 u Litomyšle.
Z dokumentu (.pdf) Územní zásady rozvoje Pardubického kraje, Aktualizace č. 1, Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území strana 63 vyplývá: " Změna řeší doplnění koridoru D01 pro umístění stavby silnice R35 v prostoru Litomyšle. Tento úsek musel být vyjmut ze ZÚR před vydáním, neboť Nejvyšší správní soud ČR rozsudkem čj. 7 Ao 1/2009 –56, zrušil opatření obecné povahy – Územní plán velkého územního celku Pardubického kraje v části vymezení ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb D 1 – stavba rychlostní silnice R 35 se všemi jejími objekty v řešeném úseku." Na základě této informace je tedy výrok hodnocen jako pravdivý.
Je to zakázka Ministerstva průmyslu České republiky. ("Ostravské laguny")
Výrok je na základě dohledaných informací hodnocen jako pravdivý.
Na jednání Vlády ČR dne 18. června 2007 připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu analýzu (.doc) "Uzavřených smluv státních podnikůa připravovaných výběrových řízení na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací". Ta popisuje také projekt sanace tzv. lagun. Analýza uvádí, že realizační smlouvy k projektu sanací jsou uzavřeny mezi státním podnikem DIAMO a sdružením Čistá Ostrava. Jelikož je MPO zakladatelem státního podniku DIAMO, výrok je hodnocen jako pravdivý.
Etický kodex zastupitele byl, jak jste sám řekl, zaveden poprvé v Jihomoravském kraji. A byl tam zaveden za vlády KDU-ČSL.
Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. V Jihomoravském kraji byl skutečně etický kodex zastupitele zaveden jako v prvním ze všech krajů. Podle krajského webu tomu tak bylo 10. 3. 2011. Stalo se tak tedy o něco dříve než u podobného kodexu přijatého hlavním městem Prahou 3. 11. 2011.
Bohužel si však pan Petr Náhlík patrně plete současný Kodex etiky Jihomoravského kraje přijatý za vlády koalice ČSSD s KDU-ČSL současného hejtmana Michala Haška (ČSSD) s předchozím Kodexem etiky zaměstnanců Jihomoravského kraje dostupným v diplomové práci Teorie motivace a pracovníci veřejné správy (příloha č. 2) přijatým v r. 2006 koalicí KDU-ČSL s ODS hejtmana Stanislava Juránka (KDU-ČSL), který se však ještě nevztahoval na zastupitele.
Ten návrh Ministerstva životního prostředí je daleko vyváženější. Je tak skutečně na hraně těch 20 procent. Těch jádrových území. Dneska máte 137 ploch, které jsou maloplošné a které jsou v první zóně. (návrh o Národním parku Šumava)
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Pan Pavel Čížek má zřejmě na mysli Zákon o vyhlášení Národního parku Šumava a o změně zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyváženost nebo nevyváženost návrhu je příliš subjektivním pojmem a proto ji nehodnotíme.
Rozloha první zóny by měla být 26,53 %, nikoliv tedy „na hraně“ 20 %, jak tvrdí pan Čížek.
Co se týče současného počtu ploch, tak těch je pak po rozčlenění z r. 1994 135 a údaj 137 uvedený Pavlem Čížkem je tedy přibližně správný.
To, co jsem zmínil na začátku, to je aktivita, která se podařila a my jsme blízko k dojednání, abychom zase z evropských peněz, které teď přispívají na ty velké komíny, tak abychom dostali prostředky na to, aby mohly autobusy přejít od nafty k CNG a k elektřině. Máme rozjednánu miliardu korun, která zatím zůstává ve 2. prioritní ose Operačního programu životní prostředí k dispozici.
V aktuálním přehledu finanční podpory a podpořených projektů v 2. prioritní ose Zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí jsou aktuální pouze 3 projekty, z nichž ani jeden neodpovídá modernizaci autobusové dopravy (Zateplení komunitního centra Paskov; Výměna energetického zdroje VOŠ DAKOL a SŠ Dakol; Snížení emisí NOx a SO2 v Elektrárně Třebovice). Nicméně nemůžeme potvrdit či vyvrátit, zda jsou v Moravskoslezském kraji aktuálně rozjednány některé jiné projekty, z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Máme nejnižší míru chudoby v Evropské unii.
Dle statistiky Eurostatu o nejnovějších dostupných datech měla Česká republika v roce 2010 nejnižší míru chudoby v Evropské unii. Podrobné zobrazení statistiky říká, že to v roce 2010 bylo 14,4%.
