Fond dopravní infrastruktury v současné době se dostává do pozic, že neumím odhadnout přesně, jak bude vypadat příští rozpočet, ale v letošním roce je to jenom 37 miliard pro celou Českou republiku.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Schválený rozpočet (pdf.) SFDI na rok 2012 je ve výši 41 miliard Kč.
Rozpočet obsahuje přesnou formulaci: "Vláda České republiky na svém zasedání dne 27. září 2011 schválila výdajový limit pro rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2012 ve výši 41 mld. Kč. Tento výhled představuje faktické snížení objemu zdrojů o 6 mld. Kč oproti původnímu schválenému střednědobému rámci pro rok 2012, který činil 47 mld. Kč. Pro roky 2013 a 2014 byl stanoven výdajový rámec 37 mld. Kč."
Dokument na straně šest doslovně říká: "SFDI ve spolupráci s příjemci omezil tyto požadavky na čísla výdajového rámce, tj. na 47 mld. Kč a v návaznosti na usnesení vlády následně na 37 mld. Kč, resp. 41 mld. Kč."
Samozřejmě protipovodňová opatření je jednou z našich priorit. To máme v programu.
V sekci Bezpečnost a ochrana majetku volebního programu ODS pro krajské volby 2012 v Olomouckém kraji je uveden následující záměr:
"Budeme po státu požadovat realizaci dalších protipovodňových opatření na tocích Moravy a Bečvy (např. zkapacitnění koryta v Olomouci, vybudování obtoku Litovle, zahájení výstavby suchého poldru v Teplicích nad Bečvou)."
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý, jelikož protipovodňová opatření jsou skutečně uvedena ve volebním programu ODS pro krajské volby 2012 v Olomouckém kraji.
Já jsem členem politické strany teprve až od roku 2007.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Údaj o vstupu Petra Tupce do politické strany (konkrétně ODS) lze potvrdit z webových stránek samotného politika. Jeho případná další politická činnost je z veřejně dostupných zdrojů nedohledatelná. Pro zajímavost uvádíme několik stránek, které se Petru Tupcovi věnují: nasipolitici.cz, aktualne.cz či ods.cz.
Kdybychom za své vládní dluhopisy platili stejný úrok jako sousední Polsko, které je považováno za relativně úspěšnou ekonomiku, tak by nás to ročně stálo na dluhové službě o 14 miliard korun více, než nás to stojí dnes.
Aktuální výnosy českých státních dluhopisů jsou pro 2 roční, 5 roční a 10 roční splatnosti postupně 0,521 %, 1,275 % a 2,486 %. Naproti tomu, výnosy polských vládních dluhopisů představují pro zmíňované splatnosti jednotlivě 3,945 %, 4,218 % a 4,809 % (údaje byly čerpány ze stránek bloombergu a forexprosu v otevíracích cenách z 10. září). Jak je tedy z uvedených dat patrné, ČR si skutečně půjčuje laciněji než Polsko.
Ze struktury veřejně dostupních údajů na stránkách MF ČR však nejsme schopni spočítat dodatečné náklady dluhové služby plynoucí z vyšších sazeb, obsluha dluhu by však byla rozhodně vyšší než je tomu při současných výnosech. Výrok Petra Nečase tak hodnotíme jako neověřitelný.
Já jsem přesvědčen, a my to máme vytvořeno i ve střednědobém výhledu, že by tahle investice právě v souladu s podnikatelským sektorem, byla významnou prorozvojovou investicí ve prospěch kraje. (investice do letiště v Plané u Českých Budějovic)
Jiří Zimola hovoří pravdu, neboť Střednědobý rozpočtový výhled Jihočeského kraje na období let 2012 - 2017 (.xls) počítá s investovanou částkou 120,104.42 tis. Kč v roce 2012 a 40,000 tis. Kč v roce 2013 do letiště v Plané u Českých Budějovic.
Od vzniku samostatné České republiky pouze v jednom případě premiér za ODS dovládnul až do konce mandátu. To bylo v letech 92 až 96. Pak premiér Klaus v roce 97 byl svržen zradou, nikoliv rebelií, ale zradou svých spolustraníků. Zrovna tak v roce 2009 premiér Topolánek opět zradou svých spolustračníků.
Výrok premiéra Nečase je hodnocen jako pravdivý.
Nebudeme-li posuzovat expresivnost výroku ve slovu zrada, který patří spíše do vnitrostranických debat, je výrok premiéra poměrně přesný. Budeme-li dále ignorovat motivaci "rebelů" v ODS v roce 97 (neprůhledné financování strany) tak je faktem, že premiér Klaus byl v roce 1997 vyzván 2 místopředsedy strany (Ruml a Pilip) k rezignaci. Tento apel v kombinaci s politickou situací, atmosférou v koalici a hospodářskou situací země vedl k pádu 2. vlády Václava Klause. Podrobně rozebírá tzv. Sarajevský atentátu politolog Lubomír Kopeček na svém blogu. Vláda (druhá) Mirka Topolánka pak padla v době českého předsednictví EU, konkrétně 24. března 2009. Pro pád vlády hlasovali také 2 poslanci ODS, Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel. Bez jejich hlasů by opozice neměla dostatečnou podporu pro pád vlády. Stenozáznam z tohoto jednání tuto situaci dokládá.
V minulosti byly propady (v hospodaření VZP, pozn.) daleko větší a k žádnému kolapsu zdravotnictví nedošlo.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboťˇse nám nepodařilo dohledat přesné informace o rozpočtu VZP a především o jeho deficitu. Pro informaci vám však alespoň přikládáme Výroční zprávu VZP za rok 2011 , kde jsou uvedeny dílčí informace týkajícíc se rozpočtu VZP. Dále také přikládáme čás t rozhovoru ČRo 1 - Radiožurnálu s ředitelem VZP Pavel Horák týkající se hospodaření VZP. "... ta situace, ve které se nacházíme, není nic nového. V loňském roce, sama jste to řekla, byl deficit 6 miliard a rezervy v podstatě byly velmi nízké už na začátku roku, a přesto jsme tu situaci zvládli. Takže já jsem přesvědčen o tom, že ji zvládneme i v letošním roce." Vzhledem ke skutečnosti, že nemáme konkrétní informace týkající se rozpočtu VZP, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Je velmi transparentní a pan ředitel to samozřejmě ví. (rozdělování peněz od ČEZu na kulturní akce)
Pouze minimum informací o způsobu rozdělování prostředků je veřejné.
Hejtman Zimola tvrdí, že podpora ze strany ČEZ dle rámcové smlouvy, uzavřené s krajem na jaře r. 2009 je poskytována transparentně. Říká, že už rámcová smlouva (.zip, .doc) sama toho má být dokladem. Ta, jak Hejtman také uvedl, "počítá se třemi kategoriemi. První je, řekněme, velká štědrá podpora ČEZu právě kulturním, společenským akcím na území kraje." Smlouva přitom nic podobného neobsahuje (vůbec nezahrnuje slova "kulturní/kultura" apod.). 110 milionů, které mají jít do kultury, se ve smlouvě ČEZ zavazuje uvolnit "v rámci dlouhodobého rámcového plánu propagace" a jeho "ročních prováděcích plánů".
Jak bude propagace ČEZ v kraji probíhat, mají stanovit tyto plány, vzniklé ve spolupráci s krajskými orgány. Poslední zmínka, kterou se nám o nich podařilo najít, je v zápise z jednání zastupitelstva z 19.4.2011, resp. jeho zvukového záznamu (.mp3, příslušný bod cca 2:12:00), kde hejtman Zimola říká, že ČEZ odmítá zveřejňovat seznamy příjemců, dokonce i krajské radě a že tak krajské orgány nemohou ověřit, jak ČEZ naplňuje podmínky smluv jinak než co do objemu vyplacených prostředků (přitom Zimola říká, že min. 40 %, zřejmě ze stejných 110 milionů, jde na infrastrukturu v kraji).
Samotné plány ani seznam podpořených akcí tedy nenajdeme. Musíme proto označit za nepravdivý výrok, že financování je "velmi transparentní".
...pan Čunek hodil jedovatou slinu, že 2 lidé se domluvili, tak v době, kdy se to schvalovalo byl náměstkem hejtmana lidovec pan Jurčík z Holešova. (myšlena průmyslová zóna Holešov)
Na základě dohledaných informací z výpisů ze zasedání Zastupitelstva Zlínského kraje za roky 2001, 2002 a 2003 je výrok hejtmana Mišáka hodnocen jako nepravdivý. Vojtěch Jurčík nebyl v roce 2003 náměstkem hejtmana, ale "pouze" radním kraje.
Rozhodnutí o vzniku strategické průmyslové zóny Holešov padlo v roce 2003. Web Zlínského kraje obsahuje výpisy usnesení zastupitelstva kraje z volebního období 2000-2004. Z roku, kdy bylo o vzniku zóny rozhodnuto, je jich celkem 7. Kterým konkrétním bodem byla zóna v Holešově schválena, není jasné, neboť jednotlivé podklady pro konkrétní body jednání zastupitelstva již dostupné nejsou.
Vojtěch Jurčík byl zvolen členem rady kraje (nestal se tedy náměstkem hejtmana, tím byl za za Čtyřkoalici Josef Mikeska) a to na prvním zasedání (.doc) zastupitelstva 21. prosince 2000. Jelikož byl Josef Mikeska z této funkce odvolán až 23. dubna 2003 (.doc) a na jeho místo byl dosazen Jaroslav Drozd z ČSSD. Tuto situaci popisuje také samotný kraj. Ve zmíněné době schvalování byl Vojtěch Jurčík radním kraje, nikoli náměstkem hejtmana, a to po celé posuzované období.
Pro doplnění uvádíme, že statutárním náměstkem hejtmana byl zvolen (.doc) 12. září 2001 Libor Lukáš.
A když jsem byl vícehejtmanem Královéhradeckého kraje, když jsem byl hejtmanem, když jsem byl vícehejtmanem kraje, měl jsem být hejtmanem, ale nebyl jsem, protože pan hejtman si to přes politické sekretariáty ČSSD udělal jinak, i když jsem měl o více než 8 tisíc preferenčních hlasů více.
Výrok senátora Drymla je zavádějící, neboť i přes skutečnost, že skutečně získal násobně víc preferenčních hlasů než současný hejtman, kandidoval až na 10. místě kandidátky a budoucí hejtman stranu do voleb vedl a hejtmanem kraje se stává právě lídr vítězné kandidátky.
V krajských volbách 2008 kandidoval Vladimír Dryml za ČSSD v Královéhradeckém kraji na 10. místě kandidátky. Získal skutečně zhruba o 8 tisíc preferenčních hlasů více než současný hejtman Franc. Následně se stal současný senátor Dryml 1. náměstkem hejtmana (tedy vicehejtmanem), konkrétně se tak stalo na ustavujícím zastupitelstvu (.pdf) 12. listopadu 2008. Potud tedy má senátor Dryml pravdu. Nicméně Lubomír Franc kandidoval za ČSSD na 1. místě kandidátky, byl tedy vybrán v rámci krajské ČSSD na případný post hejtmana. Preferenční hlasy jsou jistě významným měřítkem voličských nálad, reálně však v praxi nejsou závazné v tom smyslu, že osoba s nejvyšším počtem těchto hlasů automaticky získává nejvyšší možný post.
Výrok senátora Drymla je tak zavádějící. Sice má pravdu, že získal ve volbách o cca 8 tisíc preferenčních hlasů víc než hejtman Franc a také v tom, že se stal vicehejtmanem, nicméně již není není pravdou, že by mu ziskem více preferenčních hlasů vznikal automaticky nárok na pozici hejtmana kraje. Tento post obsazuje (je to zvyk, také to není nezpochybnitelný fakt) lídr vítězné kandidátky.
