Přehled ověřených výroků

Podle Ústavy ČR (čl.35, odst.2) prezident rozpustí Sněmovnu, pokud mu minimálně dvě třetiny poslanců (tedy 120) předloží příslušné usnesení.

Na základě vyhledané hlasovací sjetiny hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

O zmíněném generelu se jednalo a hlasovalo 24. března 2011, pro tento návrh pak hlasoval i Vladimír Dryml. Dodáváme, že pro návrh hlasovalo 38 zastupitelů, proti nebyl nikdo, 2 se zdrželi.Celý projednávaný bod je k dispozici ve zvukovém záznamu mp3.

Pro doplnění uvádíme, že podle stavebního zákona § 3 bod 2 b) je územní generel součástí územně plánovacích podkladů, " který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny."

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Vláda skutečně uložila všem příslušným institucím zpracování analýzy situace černého trhu s alkoholem v ČR, která musí být do konce října 2012 předložena Vládě.

Usnesení Vlády ČR ze dne 19. září 2012 č. 689 (.pdf): "Vláda... ukládá... ministru financí zpracovat ve spolupráci s ministry vnitra, zemědělství, průmyslu a obchodu a zdravotnictví analýzu činnosti státní správy, především finanční a celní správy, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, České obchodní inspekce, hygienické služby a Policie České republiky v oblasti postihování černého trhu s alkoholem a předložit tuto analýzu vládě do 31. října 2012 k projednání."

Částka 7 milionů korun, kterou Lubomír Franc uvádí, je součtem dvou položek ze závěrečného účtu Královehradeckého kraje. 2 miliony korun je část, která jde přímo jako dotace Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska,respektive jejímu krajskému sdružení. Zbývajících 5 milionů jsou dotace pro obce s jednotkami požární ochrany, do kterých jsou ale zahrnuty i jednotky hasičského záchraného sboru kraje, který je složen z profesionálních hasičů. Z uvedeného tedy vyplývá, že 7 milionů korun je v tomto případě zavádějíci, jelikož Franc do celkové finanční částky zahrnuje i peníze, které se dostávají k hasičskému záchranému sboru kraje.

Výrok Jany Vaňhové hodnotíme jako neověřitelný. Jediným oficiálním zdrojem informací s tématikou přípravy legislativy ve věci sociálního bydlení je tato zpráva Ministerstva pro místní rozvoj, která však zmiňuje pouze úkoly zadané Ministerstvu práce a sociálních věcí a termíny do kdy mají být splněny, nezmiňuje se však o tom, jestli je daná legislativa skutečně připravována. O připravované legislativě na toto téma se nezmiňují ani webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Schválený rozpočet (pdf.) SFDI na rok 2012 je ve výši 41 miliard Kč.

Rozpočet obsahuje přesnou formulaci: "Vláda České republiky na svém zasedání dne 27. září 2011 schválila výdajový limit pro rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2012 ve výši 41 mld. Kč. Tento výhled představuje faktické snížení objemu zdrojů o 6 mld. Kč oproti původnímu schválenému střednědobému rámci pro rok 2012, který činil 47 mld. Kč. Pro roky 2013 a 2014 byl stanoven výdajový rámec 37 mld. Kč."

Dokument na straně šest doslovně říká: "SFDI ve spolupráci s příjemci omezil tyto požadavky na čísla výdajového rámce, tj. na 47 mld. Kč a v návaznosti na usnesení vlády následně na 37 mld. Kč, resp. 41 mld. Kč."

Tento výrok označujeme jako pravdivý, neboť jej potvrzuje studie Analýza kvality ovzduší v Ostravě a legislativa v ochraně ovzduší (.pdf) vypracovaná Zdravotním ústavem v Ostravě. Na straně 25 zmíněné studie je např. uvedeno následující: "Nejvyšší úroveň znečištění ovzduší je pro PM10 a SO2 ve dnech s prouděním ze severovýchodního kvadrantuna stanici Bohumín, tedy v návětří Ostravy. Tato skutečnost potvrzuje, že úroveň znečištění ovzduší je naOstravsku v cca 10 % dnů výrazně ovlivňována zdroji emisí ze sousedního Polska."

Výrok hodnotíme jako zavádějící, daňové zatížení (spotřební daň) u lahve alkoholu se bude lišit podle množství čistého alkoholu.

Dle Finance.cz se spotřební daň u různých druhů alkoholu liší podle procent obsaženého etanolu. U litru čistého alkoholu činí spotřební daň 285 Kč. Dále se u tvrdého alkoholu platí DPH ve výši 20 %.

Na stejném místě je uveden i praktický příklad. Pokud půllitrová lahev Becherovky (38 %) stojí 160 Kč, tak spotřební daň činí 54,15 Kč, DPH pak 26,67 Kč. Dohromady se na daních zaplatí 80,82 Kč, což je 50,5 % z celkové ceny.

Litrová lahev alkoholu bude zatížena spotřební daní podle procent čistého alkoholu, za jedno procento čistého alkoholu se platí spotřební daň 2,85 Kč. V tabulce jsou ceny, které tvoří spotřební daň z litrových lahví, podle množství čistého alkoholu.

alkohol

spotřební daň

20 %

57 Kč

25 %

71,25 Kč

30 %

85,50 Kč

35 %

99,75

40 %

114 Kč

Například u 40% vodky s cenou 300 Kč. Bude spotřební daň činit 114 Kč a DPH 50 Kč. Celkově se tedy na daních zaplatí 164 Kč, což je 54,67 %.

U ovocené vodky s obsahem alkoholu okolo 17 % s cenou 200 Kč za litr bude spotřební daň činit 48,45 Kč a DPH 33,33 Kč. Celkově budou daně činit 81,78 Kč, což je 40,89 %.

Kolik procent z ceny budou činit daně záleží na obsahu čistého alkoholu v lahvi. DPH zůstává stejné (20 %), důležité je množství alkoholu, ze kterého se počítá spotřební daň. Stejně tak je důležitá výsledná cena. Platí tedy, že daně mohou, ale nemusí, tvořit většinu ceny za lahev.

Pro tento výrok se nám bohužel nepodařilo dohledat relevantní data, výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Minimální spotřební daň z čistého lihu v Evropské unii činí 1000 Euro na hektolitr, čili 10 Euro na litr čistého lihu, jak uvádí Evropská komise ve svých tabulkách spotřebních daní.

Zároveň v tomto dokumentu můžeme také nalézt výše spotřebních daní z čistého alkoholu zemí EU:

ZeměSpotřební daň na hektolitr čistého alkoholu (Euro)Spotřební daň na hektolitr čistého alkoholu (Kč)Spotřební daň na litr čistého alkoholu (Euro)Spotřební daň na litr čistého alkoholu (Kč)Švédsko5474137 638,2554,741 376,38Finsko4340109 124,9643,401 091,24Velká Británie311978 424,1331,19784,24Irsko311378 273,2731,13782,73Řecko245061 602,8024,50616,02Dánsko201350 614,8720,13506,14Belgie175244 052,2917,52440,52Francie166041 739,0416,60417,39Nizozemí150437 816,5815,04378,17Estonsko149037 464,5614,90374,65Malta140035 201,6014,00352,02Lotyšsko132533 315,8013,25333,16 Německo130332 762,6313,03327,63 Litva127932 159,1812,79321,59Slovinsko120030 172,8012,00301,73 Česko114628 815,0211,46288,15Polsko113228 463,0111,32284,63 Portugalsko110927 884,7011,09278,85 Slovensko108027 155,5210,80271,56 Lucembursko104126 174,9010,41261,75 Rakousko100025 144,0010,00251,44 Maďarsko98424 741,709,84247,42Španělsko83020 869,528,30208,70Itálie80020 115,208,00201,15Rumunsko75018 858,007,50188,58Kypr59815 036,115,98150,36Bulharsko56214 130,935,62141,31

Oficiální údaje v Eurech jsou platné k 1. červenci 2012, údaje v Kč jsou přepočítány dle středového kurzu ze dne 1. října 2012 (1 Euro = 25,144 Kč).

Česká republika nepatří k zemím, které by měly spíše vyšší spotřební daň z čistého lihu v rámci EU. Z hlediska ČR a jejích sousedů má naše země druhou nejvyšší spotřební daň. Pouze Rakousko se pak ze států sousedících s ČR pohybuje přesně na minimu.

Abychom dodali naprosto vyčerpávající kontext, pro některé státy nemusí být minimální daň ani zmíněných 10 euro na litr čistého lihu. Podle článku 3 směrnice 92/84/EEC Rady EU činí minimální spotřební daň z čistého lihu pro státy Evropské Unie a) 5,5 €/l nebo b) 10€/l. Nižší sazba (5,5 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu nižší než 10 €/l. Naopak vyšší sazba (10 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu vyšší než 10 €/l.