Přehled ověřených výroků

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě mediálních zdrojů.

Podle poslední výroční zprávy VZP (.pdf, str. 53) je v ČR (k 31.12. 2011) celkem 10 405 788 pojištěnců, z toho 6 247 532 je pojištěno u VZP, tyto počty tedy přibližně odpovídají výroku ministra Hegera. Co se týče aktuálních hospodářských výsledků zdravotních pojišťoven, nepodařilo se nám dohledat požadované informace, odkazujeme se alespoň na mediální zdroje. O Pravděpodobné propadu v hospodaření VZP informoval např. Ihned.cz nebo E15.cz. K situaci v zaměstnaneckých pojišťovnách se vyjádřil předseda Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček v prvně zmíněném článku tak, že tyto pojišťovny sice očekávají propad, nikoliv ale tak výrazný jako VZP.

Pravda

Roman Línek má na mysli úsek Ostrov- Staré Město budovaný v rámci rychlostní silnice R 35. Dle informačního materiálu Ředitelství silnic a dálnic z července 2012 se skutečně čeká na obdržení stanoviska Ministerstva životního prostředí.

EIA (z anglického environmental impact assesssment) je proces, který má zjistit dopady projektů, či záměrů na životní prostředí. Tento proces probíhá vždy dříve, než daný projekt dostane povolení a začne se realizovat. V ČR je tento proces upraven zákonem č. 100/2001 Sb. a informace o posuzovaných záměrech lze nalézt na informačním webu EIA.

Pravda

Dle Situační zprávy k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (.pdf) je podíl zvláště velkých a velkých zdrojů (REZZO 1) na emisích tuhých znečišťujících látek 42,4 % (str. 5).

Nepravda

Výrok Petra Tupce hodnotíme na základě informací dohledaných o jím zmiňované stavbě jako nepravdivý.

Je sice pravda, že na tento úsek stavby bylo již vydáno územní rozhodnutí, nicméně podle webu R35.cz, který stavbu celé komunikace mediálně pokrývá, toto rozhodnutí dosud právní moci nenabylo.

Toto rozhodnutí, jak vyplývá z výše zmíněného zdroje, bylo vydáno na konci května 2012. Nepodařilo se nám najít žádný aktuálnější zdroj, který by podporoval výrok Petra Tupce, hodnotíme jej tedy jako nepravdivý.

Lukáš Černohorský

Pravda

Tzv. uhlíková daň, tedy daň z vypouštění skleníkových plynů, byla navržena usnesením vlády č. 702/2011 (.pdf - bod II/3) ze dne 21. září 2011, jejíž návrh má být předložen ministrem financí ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu a ministrem životního prostředí do 31. prosince 2012. Se zavedením této daně se počítá od roku 2014, na čemž se shodla porada ekonomických ministrů na základě dohody koaličních partnerů 10. dubna 2012, a to v materiálu č. j. 343/2012 (tento původní materiál se nepodařilo dohledat) o výdajových a příjmových opatřeních pro roky 2013 - 2015 (shrnutí dostupné zde - příjmová opatření, bod 9). Závěry porady ministrů byly oficiálně přijaty celou vládou v usnesení vlády č. 275/2012 (.pdf - bod II/1) ze dne 11. dubna 2012.

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Marian Jurečka

...teď bylo v ROP alokováno 18 miliard korun plus minus podle kurzových rozdílů...
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 25. září 2012
Pravda

Výrok Mariana Jurečky hodnotíme jako pravdivý na základě čísel dostupných na oficiálních stránkách regionálních operačních fondů.

Stránka pro období 2007-2013 (tedy současné) hovoří o částce 657,39 milionů euro určených pro region Střední Morava (kam spadá Olomoucký a Zlínský kraj). To při dnešním (26.9.) kurzu (24,985) činí 16 424 889 150 Kč.

V den schválení ROP 2007-2013 Evropskou komisí, tedy 3.12. 2007, se jednalo podle tehdejšího kurzu o částku 17 249 913 600 Kč.

Pro představu, o 18 miliard korun by se jednalo při kurzu 27,381 Kč za 1 Euro.

Milan Chovanec

Ze spotřební daně nemáme ani korunu.
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 13. září 2012
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle Rozpočtové skladby pro rok 2012 jsou spotřební daně přímou součástí státního rozpočtu. Ze zákona vyplývá, že spotřební daně nejsou součástí daňových příjmů rozpočtů krajů.

Peníze ze spotřební daně jdou do státní kasy. Spotřební daň je jednou z částí, které tvoří příjmy státního rozpočtu. Na výdajové straně rozpočtu pak stojí i finance, které stát poskytuje krajům. Kraje tedy získávají peníze od státu ze státního rozpočtu jako celku.

Nepravda

Dle zjištěných informací se podle daného dodatku ke smlouvě mělo jednat až o 55 % tratí v kraji, které se mohou v budoucnu otevřít pro soukromé dopravce. Hejtman Hašek však hovořil až o 65 %, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Smlouva (dodatek ke smlouvě) mezi Jihomoravským krajem a Českými drahami byla uzavřena v prosinci 2009. V této smlouvě je zakotvena možnost, aby byly regionální trati postupně zpřístupněny i ostatním soukromým dopravcům. Podle Odborového sdružení železničářů má být soukromým dopravcům po roce 2015 nabídnuto k provozování až 55 % tratí v kraji. I podle portálu vz24.cz má být pro soukromé dopravce otevřeno až 55 % tratí. Pro RegionPress se Hašek v prosinci 2009 vyjádřil, že součástí smlouvy je " možnost postupného otvírání regionálních tratí případné soutěži dopravců ". O tom, jak velká část by to měla být, však nemluvil.

Pravda

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť ve spolupráci se závodem Škoda Auto v Kvasinách proběhl ve volebním období 2008 - 2012 minimálně jeden vzdělávací kurz pro studenty VOŠ a SPŠ Rychnov nad Kněžnou.

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Rychnov nad Kněžnou je jediná v Královéhradeckém kraji, která patří mezi vyšší odborné školy spolupracující se společností Škoda Auto (.pdf). Ve spojení se závodem v Kvasinách byl realizován odborný vzdělávací kurz v roce 2009 (.pdf - str. 47) a ve školním roce 2010/2011 (.pdf - str. 64) byla zahájena příprava několika dalších vzdělávacích programů.

Výroční zpráva ze školního roku 2011/2012 bohužel není v současnosti veřejně dostupná.

Pravda

Výrok je pravdivý.

V naší drobné právní analýze se nám podařilo objevit následující způsoby, kterými může kraj zasáhnout do povolovacího procesu dostavby Jaderné elektrárny Temelín.

Zákon č. 18/1997 Sb., tzv. atomový zákon (.pdf) stanovuje, že vydání povolení k výstavbě jaderného zařízení spadá do působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (§ 9). Podmínkou pro vydání povolení Úřadem je podle § 13 odst. 4 také tzn. hodnocení vlivu na životní prostředí, které je upraveno zákonem Zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (.doc). Ten dále stanovuje, že k oznámení o záměru (v tomto případě dostavbě Jaderné elektrárny Temelín) může každý (tedy i kraj) zaslat své písemné vyjádření k příslušnému úřadu (zde Ministerstvo životního prostředí) do 20 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení (§ 6 odst. 7). Následně probíhá zjišťovací řízení.

Dále podle paragrafu § 15 tohoto zákona mají rovněž příslušný úřad (Ministerstvo životního prostředí) a dotčené správní úřady povinnost, pokud je o to oznamovatel nebo předkladatel požádá ještě před předložením oznámení podle § 6 (viz výše), projednat s oznamovatelem nebo předkladatelem uvažovaný záměr včetně případných variant řešení záměru nebo koncepci a doporučit mu předběžné projednání s dalšími dotčenými správními úřady, dotčenými územními samosprávnými celky (a tedy i Jihočeským krajem), popřípadě s dalšími subjekty. Příslušný úřad a dotčené správní úřady jsou povinny na žádost oznamovatele nebo předkladatele mu poskytnout informace o životním prostředí podle zvláštního právního předpisu.