A to, co je napsané v programovém prohlášení vlády, skutečně neodpovídá návrhům ministra financí za TOP 09 Miroslava Kalouska, tedy například zavedení druhé sazby daně z příjmu.
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý. V programovém prohlášení vlády se explicitně dočteme o snaze eliminovat stávající degresi daně z příjmu nad stropy sociálních a zdravotních odvodů. Kalouskův návrh přesně tento bod mění a je tedy v souladu s programovým prohlášením vlády, ať už ho politici označují za druhou sazbu daně, solidární příspěvek nebo jinak.
iDnes.cz: "Ministr financí také hájil vyšší zdanění lidí s měsíčním příjmem nad čtyřnásobkem průměrné mzdy, tedy zhruba nad 100 tisíci korun měsíčně. "Někteří novináři ve své nekonečné tuposti tomu říkají milionářská daň. Žádná milionářská daň to není, to by byla daň z majetku. Tohle je daň z příjmu. Říkat tomu druhá sazba daně je fér, ale v ODS je to zakázané slovo, tak tomu říkáme solidární příspěvek," uvedl Kalousek. Fakticky také nejde o znevýhodnění lidí s nejvyššími příjmy, ale jen vyrovnání podmínek vůči lidem s příjmy nižšími. Zatím totiž lidé, kteří vydělávají nejvíc, platí fakticky daně nižší, a to díky stropu pro odvody na sociální a zdravotní pojištění."
Programové prohlášení vlády (.pdf - str. 5): "Vláda nechce zvyšovat progresi daně z příjmů fyzických osob. Vláda eliminuje degresi u této daně nad stropy sociálních a zdravotních odvodů do roku 2012 v souvislosti s důchodovou reformou a novým zákonem o daních z příjmů."
Proběhlo další jednání za účasti pana ministra Chalupy a pana hejtmana přímo ve Varšavě (k problematice emisí z Polska).
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Setkání českých představitelů s polskou stranou, proběhlo hned několik. K setkání došlo 30.5. 2011, pak také v únoru 2012.
Aktuálně se pak ministři životního prostředí ČR a Polska sešli v Kampinoském národním parku třicátého srpna letošního roku.
Dáváme do Vinařského fondu částku od 3 do 5 milionů korun ročně.
Výrok Stanislava Juránka je nepravdivý, neboť senátor mluví o částce v rozmezí 3 - 5 milionů, nicméně v letech 2009 a 2011 byla tato částka výrazně odlišná, konkrétně šlo o 8, resp. 7 milionů.
Závěrečné účty z let 2009, 2010 a 2011 obsahují informaci o dotaci kraje do vinařského fondu. Za rok 2009 (.xls - záložka 32c) šlo o bod 27 - dotace kraje dosáhla 8 milionů korun. Rok 2010 (.pdf - tabulka č. 28d - str. 201). Krajská dotace do Vinařského fondu byla ve výši 5 milionů korun. I v roce 2011 (.xls - záložka 27d) byla krajem udělena dotace do Vinařského fondu. Konkrétní výše dosáhla 7 milionů korun.
Kraj tedy prostřednictvím dotací dává peníze do Vinařského fondu, v letech 2009 a 2011 se však výše těchto dotací výrazně odlišovala od tvrzení senátora Juránka.
To znamená, my jsme, já jsem si to počítal převčírem, my jsme dali teďka 250 milionů korun do vybavení právě center odborného vzdělání, a to jde do technického školství a to jde do učňovského školství.
KHK doposud investoval do center odborného vzdělávání "pouhých" 196 mil. Kč, navíc 3 z celkových 8 center dosud nejsou dokončena.
V posledních letech bylo v Královéhradeckém kraji realizováno několik projektů center odborného vzdělávání, konkrétně:
COV ve strojírenství a OZE (realizace za 25 mil. Kč), COV pro automobilový průmysl a dopravu (34 mil. Kč), COV ve stavebnictví (29 mil. Kč), COV v lesnictví (38 mil. Kč), COV pro elektronický a strojírenský průmysl (necelých 15 mil. Kč), Centrum pro nejmodernější technologie obrábění dřeva (15 mil. Kč), a vedle toho kraj získal dotaci cca. 40 mil. korun na vybavení učeben a laboratoří na trutnovské průmyslové škole (podrobněji o jednotlivých projektech zde, zde, zde a zde). Celkem se tedy jedná o náklady v celkové hodnotě 196 mil. Kč.
Přímá finanční podpora už proběhla a probíhá buď tedy z regionálního operačního programu Podpora venkova, anebo přímých dotací na malé projekty. (na protipovodňová opatření)
Údaje zastupitelstva i MŽP potvrzují, že projekty jsou takto dotovány.
Nedávné (21. září 2012) zasedání olomouckého krajského zastupitelstva projednalo podkladové materiály (.doc) s detailním seznamem a stručnými popisy jednotlivých probíhajících a proběhlých opatření vč. výše dotačních nákladů pro jednotlivé projekty.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pak realizuje Program rozvoje venkova (nikoli tedy operační program), skrze nějž jsou postupně s podporou evropských prostředků realizována "přirodně blízká, strukturální a protierozní protipovodňová opatření" v povodí řeky Bečvy.
Zastupitel Rozbořil tedy, byť ne zcela přesnými pojmy, pravdivě popisuje financování protipovodňových opatření v kraji.
Když přebírala pravice vládu, dluh České republiky byl 35 % hrubého domácího produktu. Ano. Zhruba okolo 35 %. Kde jsme dnes? Skoro u 45%.
Na základě dohledaných dat o výši státního dluhu ČR v letech 2006 - 2011 je výrok poslance Ratha hodnocen jako nepravdivý.
David Rath nástupem pravice myslí nástup vlády Mirka Topolánka v roce 2006. V tomto roce dosahoval podle Eurostatu státní dluh České republiky úrovně 28,3 % HDP. Na konci minulého roku pak tento dluh dosáhl úrovně 41,2 % HDP.
Oba tyto údaje jsou značně odlišné od tvrzení poslance Ratha, tudíž je jeho výrok nepravdivý.
Za těch 8 let jsem nyní formálně osmým ministrem školství.
Od roku 2004 se na postu ministra či ministryně školství vystřídalo 6 lidí (konkétně Buzková, Kopicová, Kuchtová, Bursík, Liška a Dobeš). Ministryně Kopicová ale zastávala tento post dvakrát, takže Petr Fiala je de facto skutečně 8. ministrem školství za posledních 8 let.
„Prakticky každý rok má Komise v tomto směru podporu i většiny Evropského parlamentu. Komise i Parlament argumentují tím, že rozpočet EU přináší "evropskou přidanou hodnotu" a pomáhá státům bojovat s krizí“
Výrok lze hodnotit jako pravdivý - i v minulých letech Komise a Parlament usilovaly o navýšení rozpočtu. U letošního navýšení se pak skutečně objevuje argument "boje s krizí".
Komise i Parlament prosazovaly zvýšení rozpočtu EU i v minulých letech, nicméně narazily na odpor Rady. Konkrétně v rámci jednání o rozpočtu pro rok 2011 navrhovala Komise s podporou Parlamentu navýšení o 6,2% s tím, že prostředky budou potřeba na oblasti vzdělání, výzkumu ale i na nové politiky EU. Nakonec byla schválena varianta prosazovaná dvanáctkou zemí v čele s Velkou Británií, tedy navýšení o 2,9%. O rok později při návrhu rozpočtu pro rok 2012 Komise požadovala navýšení o 4,9 % (argumentovala zejména nutností splácet dřívější závazky např. v regionální politice). Poslanci EP pak požadovali dokonce navýšení o 5,23% (další pokles veřejných investic by podle některých MP mohl vést ke zpomalení růstu a zotavení ekonomik EU), nicméně nakonec ustoupili a dohodli se s Radou na navýšení o 1,86%. Situace byla podobná i v předcházejících letech. I v roce 2010 se Parlament snažil o zvýšení rozpočtu, dokonce navrhoval jeho navýšení o 12% a argumentoval především bojem s krizí. Nakonec ale došlo k navýšení v platbách jen o 8,76% oproti roku 2009. V roce 2009 se také objevil argument boje s krizí a Parlament s Komisí prosadily do rozpočtu mimo jiné 1 mld eur na potravinovou pomoc. Rada nicméně zamítla velkou část pozměňovacích návrhů Parlamentu a snížila řadu položek rozpočtu.
Nárůst v rozpočtu EU navrhuje Komise i pro rok 2013. Jako argument pro toto zvýšení zazněl boj s krizí, kdy eurokomisař pro rozpočet Lewandowski prohlásil, že růst nelze obnovit jen škrty. Lewandowski navýšení dále obhajuje tím, že se jedná o poslední rok finanční perspektivy 2007-13, a dochází tedy např. k zvýšenému proplácení faktur za dokončované projekty. Jako další důvod pak uvádí i nutnost uhrazení účtů, které se nahromadily za minulé roky z důvodu nízkých rozpočtů a nedostatku prostředků. Zástupci Parlamentu se staví k navýšení souhlasně a také zmiňují nutnost navýšení rozpočtu v souvislosti s bojem s krizí.
Argument „přidané hodnoty“, který zmiňuje europoslanec Fajmon, se objevil v prohlášení zpravodaje rozpočtového výboru v kontextu toho, že EU musí zajistit, aby přímé investice v rámci strategie EU 2020 měly přidanou hodnotu pro Evropu.
(Samozřejmě, tam kromě jiného v současné době probíhá nákup serverů pro ÚOFK i pro ÚOOZ, které byly v dezolátním stavu z peněz ministerstva vnitra. Moderátor: O jak velké peníze jde?) Řádově je to 5 až 7 milionů.
Informace k nákupu serverů jsme nenašli.
Veřejnou zakázku na servery obou útvarů, je-li nákup prováděn takto samostatně, by mělo být možné nalézt v seznamu veřejných zakázek Policie ČR. Zakázku, kterou by bylo možné přiřadit výhradně k ÚOOZ a ÚOFK, jsme ale nenašli ani tam, ani ve vyhledávačích veřejných zakázek.
„Tento (pozn. auditní systém zmiňovaný v souvislosti s problém s čerpáním z fondů EU) systém byl vymyšlen, vytvořen a certifikován v letech 2004 a 2006. Tehdy jsme nevládli my.“
Tento výrok označujeme za nepravdivý, protože metodické pokyny pro audity řídících a kontrolních systémů operačních programů EU byly schváleny až na zasedání vlády Mirka Topolánka 12. prosince 2007, tedy nikoliv předchozí sociálnědemokratickou vládou.
Na základě Nařízení Rady Evropské unie č. 1083/2006 (.pdf) ze dne 11. července 2006 měly členské státy EU vytvořit řídící a kontrolní systém pro všechny operační programy spolufinancované EU. Vláda Mirka Topolánka na svém zasedání ze dne 12. prosince 2007 následně schválila usnesení (.pdf), ve kterém uložila ministru financí (toho času Miroslav Kalousek, KDU-ČSL) při výkonu funkce auditního orgánu operačních fondů postupovat v souladu s Manuálem (.rar) pro audit řídících a kontrolních systémů operačních programů spolufinancovaných v programovém období let 2007 až 2013. Tento dokument nastavil rámec minimálních standardů pro kontrolní mechanismy orgánům veřejné správy a jiným veřejným nebo soukromým subjektům, které se zapojily do plnění úkolů v rámci sdílené odpovědnosti ČR za řádnou správu a řízení fondů EU (viz MF ČR).
Paradoxní je též fakt, že prohlášení Ministerstva financí ČR ze dne 9. března 2012 neguje dřívější prohlášení premiéra Nečase o chybně nastaveném systému auditů. Přičemž MF vyvrací, že by za problémy jednotlivých operačních programů stál auditní systém ČR předložený ministerstvem financí. MF ČR označuje za viníky vzniklé situace jednotlivé zodpovědné řídící orgány operačních programů.
