Přehled ověřených výroků

Pravda

Petr Nečas uvedl pravdivý výrok, vyplývá to z definice složené daňové kvóty.

Již v předchozím díle OVM jsme zmínili, jak se složená daňová kvóta definuje. Z Národního programu reforem pro roky 2008-2010 (.pdf - str. 20) vydaného Ministerstvem financí ČR plyne, že složená daňová kvóta je podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na HDP v běžných cenách.

Pokud tedy HDP poklesne, při stejném výběru daní složená kvóta naroste. Uvedený výrok je tedy pravdivý.

Neověřitelné

Bohuslav Sobotka se s největší pravděpodobností opírá o stanovisko (.pdf) ČMKOS k návrhu státního rozpočtu na rok 2013 z 20. září 2012.

V části I.c) zpráva pojednává o rizicích návrhu státního rozpočtu, tedy o možných výpadcích příjmů rozpočtu. Tato rizika souvisejí dle ČMKOS se třemi "neznámými", které je možné pouze předpovídat. Zaprvé bude dle ČMKOS hrát roli správnost odhadu ekonomického růstu v roce 2013. Vláda, dle své červencové prognózy (jenž představuje základní makroekonomická východiska pro návrh státního rozpočtu na rok 2013), počítá s jednoprocentním růstem HDP oproti roku 2012. ČMKOS odhaduje, že ekonomika bude spíše stagnovat, nebo bude v recesi. Druhým rizikovým faktorem je dle ČMKOS konečný objem výběru DPH při plánovaných zvýšených sazbách DPH na 15 a 21%. Dle ČMKOS je odhad Ministerstva financí v oblasti příjmů státního rozpočtu z DPH příliš optimistický. Třetím faktorem, o němž zpráva hovoří je možný výpadek příjmů státního rozpočtu v důsledku implementace důchodové reformy, tedy zavedení druhého pilíře důchodového systému, který bude záviset na počtu obyvatel, kteří se do druhého pilíře přihlásí. Na straně 9 pak ČMKOS uzavírá, že tyto faktory představují finanční rizika v rozmězí 45-60 miliard korun.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme na základě uvedených informací jako neověřitelný, jelikož skutečné hodnoty příjmů státního rozpočtu v roce 2013 lze v současné době pouze odhadovat na základě různých, taktéž odhadovaných, makroekonomických ukazatelů.

Zavádějící

Výrok předsedy ČSSD je zavádějící, neboť správně popisuje problematiku daní ve volebních programech ČSSD a ODS, nicméně u TOP09 se dopustil omylu, neboť strana v konkrétním případě zvyšování (nepřímých) daní nevyloučila.

ODS ve svém volebním programu (.pdf) pro sněmovní volby 2010 (Řešení, která pomáhají) v části Daně a veřejné finance formulují svůj závazek: " Jednoduché a nízké daně. Výrazně zjednodušíme a zpřehledníme daňové zákony. To povede k transparentnosti výběru daní a sníží míru daňových podvodů. Zároveňudržíme daně na současné úrovni (tedy na úrovni roku 2010). Nezvýšíme ani odvodyna sociální pojištění."TOP09 ve volebním programu pro parlamentní volby 2010 v části Hospodářská politika - 3. Daně jednodušší, srozumitelnější, bez výjimek popisuje především snahu o zjednodušení daňového systému a také rušení některých daňových výjimek. V části programu Reforma důchodového systému však TOP09 konkrétně uvádí: " Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní." Tato formulace ukazuje, že strana zcela neodmítla zvyšování daní, konkrétně připustila zvýšení nepřímých daní a to v souvislosti s důchodovou reformou.

ČSSD měla ve svém Velkém volebním programu ČSSD pro volby 2010 (.pdf) v bodu 3. V oblasti daní tyto teze: " Vrátíme se k úrovni daňové kvóty z let 2005-2007 (tedy k vyšší daňové kvótě). Zavedeme nové daňové pásmo pro lidi s příjmem přes 1,2 mil. Kč ročně - 38%. U daně z příjmu právnických osob vrátíme sazbu daně na úroveň roku 2008 (tedy o 2 procentní body zvýšení) .

Bohuslav Sobotka má pravdu, když hovoří o programu ČSSD a ODS, tj. sociální demokraté skutečně ve volebním programu měli zakomponováno zvýšení daní, naproti tomu ODS zvýšení daní odmítala. TOP09 sice hovoří v oblasti daní spíše o zjednodušování daňového systému a ne o sazbách daní, nicméně ve spojitosti s důchodovou reformou TOP09 nevyloučila zvýšení daní nepřímých. Výrok předsedy ČSSD je tak hodnocen jako zavádějící.

Pravda

Výrok označujeme jako pravdivý - viz analýza níže.

Daňové příjmy Moravskoslezského kraje se podle závěrečných účtů z let 2010 a 2011 pohybovaly na částkách 4 475 605 mil. Kč resp. 4 492 120 tis. Kč. Návrh rozpočtu pro rok 2012 po své květnové úpravě počítá s 4 462 524 tis. Kč příjmů z daní.

Návrh rozpočtu pro rok 2012 specifikuje výdajovou položku označenou jako dopravní obslužnost body linková doprava a drážní doprava (paragrafy 2221 a 2242). Ty ve svém součtu dosahují částky 1 392 977 Kč. Závěrečný účet pro rok 2011 dává v součtu bodů označených jako dopravní obslužnost částku 1 130 934,81 Kč. Závěrečný účet pro rok 2010 zahrnuje pod označením dopravní obslužnost celkem tři body a to linková doprava, linková doprava - čekání řidičů mezi spoji a drážní doprava. Jejich součet dosahuje hodnoty 1 063 299,08 Kč. V rozpočtu lze nalézt i další výdaje vztahující se k dopravní obslužnosti - typicky vypracování jejích plánů atd. Ty jsme však do analýzy nehrnuli, neboť jejich objem na celkových sledovaných výdajích je marginální.

I přes nadhodnocení plánovaných výdajů v roce 2012 a vzhledem ke kontextu výroku (Miroslav Novák v podstatě poškozuje svůj argument) a vzhledem k ne-specifikaci sledovaného rozpočtového období jej označujeme za pravdivý.

Jiří Pospíšil

Žádná jiná forma Národního parku, která v České republice existuje, nemá pro správu státních lesů opéesku.

Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 13. září 2012
Pravda

Nepodařilo se najít, že by existovala nějaká obecně prospěšná společnost spravující kterýkoliv z Národních parků v ČR. Krkonošský národní park, Národní park České Švýcarsko, Národní park Podyjí ani Národní park Šumava tedy nejsou pod správou o.p.s. Tyto národní parky jsou spravovány příspěvkovými organizacemi zřizovanými Ministerstvem životního prostředí. Výrok je tedy pravdivý.

Pravda

Ve středu 12. 9. se uskutečnilo zasedání rozšířené Bezpečnostní rady Zlínského kraje. Tisková zprávanezmiňuje počet zúčastněných, mluvčí kraje ale oznámila, že se“jednání účastní i ředitelé nemocnic a ředitelka krajské hygienické stanice i ředitel krajské veterinární správy”.

Standardně tvoří Bezpečnostní radu Zlínského kraje10 členů.

Miroslav Novák

90% zaměstnanců v Nošovicích v automobilce pochází z Moravskoslezského kraje.

Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 4. října 2012
Pravda

Výrok je na základě informace ředitele PR Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. pana Petra Vaňka hodnocen jako pravdivý.

Kompletní vyjádření: "Za společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. (HMMC) tedy konstatuji, že z celkového počtu zaměstnanců HMMC k 1. lednu 2012 (3481 osob) jich bylo 3341 (96%) občanů České republiky a z nich pak 3174 občanů Moravskoslezského kraje, což je 91,18% celkového počtu zaměstnanců. Pan hejtman M. Novák tedy pravdu měl – výsledné číslo zaokrouhlil na desítky procent."

Jiří Pospíšil

Došlo k výraznému nárůstu počtu zaměstnanců až o sto lidí.

Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 13. září 2012
Nepravda

Z přepisu vyplývá, že Jiří Pospíšil mluví znovu o zaměstnancích krajského úřadu. Jeho výrok tedy znovu hodnotíme jako nepravdivý, na základě Usnesení Rady Plzeňského kraje o Stanovení počtu zaměstnanců zařazených do KÚ.

Hned na začátek musíme uvést, že stav zaměstnanců pro rok 2012 ještě není schválen. Rada kraje počty schvaluje vždy zpětně na podzim daného roku.

rok 20072008200920102011 počet zaměstnanců385394420432451

Změna v počtu zaměstnanců za vlády ČSSD (od roku 2008) dosahuje výše 66 zaměstnanců. Nikoli tedy až sta lidí, jak zmiňuje Jiří Pospíšil.

Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011. Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.

Pravda

Pokud se podíváme na profily zemí Evropské unie v oblasti regulace prodeje alkoholu, zjistíme, že země například jako Francie (.gif), Irsko (.gif), Portugalsko (.gif), Velká Británie (.gif) používají formu licencování prodejců alkoholu. V případě Švédska (.gif) a částečně (pro víno a tvrdý alkohol) Norska (.gif) a Finska (.gif) je ustaven státní monopol pro prodej alkoholu. Ve Finsku pak i výroba tvrdého alkoholu je regulována pomocí monopolu.

Na stranu druhou je však nutné dodat, že jsou i evropské země, které mají méně přísně vytvořenou regulaci - v Německu (.gif) a Rakousku (.gif) není (oproti České republice (.gif)) nutná licence pro výrobu alkoholuj, jeho prodej je též možný bez licence a pro pivo a víno je snížena minimální věková hranice na 16 let.