Je velmi transparentní a pan ředitel to samozřejmě ví. (rozdělování peněz od ČEZu na kulturní akce)
Pouze minimum informací o způsobu rozdělování prostředků je veřejné.
Hejtman Zimola tvrdí, že podpora ze strany ČEZ dle rámcové smlouvy, uzavřené s krajem na jaře r. 2009 je poskytována transparentně. Říká, že už rámcová smlouva (.zip, .doc) sama toho má být dokladem. Ta, jak Hejtman také uvedl, "počítá se třemi kategoriemi. První je, řekněme, velká štědrá podpora ČEZu právě kulturním, společenským akcím na území kraje." Smlouva přitom nic podobného neobsahuje (vůbec nezahrnuje slova "kulturní/kultura" apod.). 110 milionů, které mají jít do kultury, se ve smlouvě ČEZ zavazuje uvolnit "v rámci dlouhodobého rámcového plánu propagace" a jeho "ročních prováděcích plánů".
Jak bude propagace ČEZ v kraji probíhat, mají stanovit tyto plány, vzniklé ve spolupráci s krajskými orgány. Poslední zmínka, kterou se nám o nich podařilo najít, je v zápise z jednání zastupitelstva z 19.4.2011, resp. jeho zvukového záznamu (.mp3, příslušný bod cca 2:12:00), kde hejtman Zimola říká, že ČEZ odmítá zveřejňovat seznamy příjemců, dokonce i krajské radě a že tak krajské orgány nemohou ověřit, jak ČEZ naplňuje podmínky smluv jinak než co do objemu vyplacených prostředků (přitom Zimola říká, že min. 40 %, zřejmě ze stejných 110 milionů, jde na infrastrukturu v kraji).
Samotné plány ani seznam podpořených akcí tedy nenajdeme. Musíme proto označit za nepravdivý výrok, že financování je "velmi transparentní".
Já jsem v krajském zastupitelstvu byla od roku 2004 do roku 2008 a byla jsem členkou komise dopravy.
Výrok je pravdivý. Jana Drápalová skutečně byla v letech 2004 až 2008 členkou zastupitelstva Jihomoravského kraje a také členkou Komise dopravy a územního plánování Rady Jihomoravského kraje. V tomto volebním období již Jana Drápalová zastupitelkou kraje není.
Fond dopravní infrastruktury v současné době se dostává do pozic, že neumím odhadnout přesně, jak bude vypadat příští rozpočet, ale v letošním roce je to jenom 37 miliard pro celou Českou republiku.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Schválený rozpočet (pdf.) SFDI na rok 2012 je ve výši 41 miliard Kč.
Rozpočet obsahuje přesnou formulaci: "Vláda České republiky na svém zasedání dne 27. září 2011 schválila výdajový limit pro rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2012 ve výši 41 mld. Kč. Tento výhled představuje faktické snížení objemu zdrojů o 6 mld. Kč oproti původnímu schválenému střednědobému rámci pro rok 2012, který činil 47 mld. Kč. Pro roky 2013 a 2014 byl stanoven výdajový rámec 37 mld. Kč."
Dokument na straně šest doslovně říká: "SFDI ve spolupráci s příjemci omezil tyto požadavky na čísla výdajového rámce, tj. na 47 mld. Kč a v návaznosti na usnesení vlády následně na 37 mld. Kč, resp. 41 mld. Kč."
Rakušané pokračují velmi intenzivně ve výstavbě své S10.
Výrok odpovídá informacím provozovatele rakouských dálnic ASFINAG.
S10 je připravovaná rakouská rychlostní komunikace, která má navazovat na prozatím také nedokončenou českou D3. Výstavba komunikace je plánována na několik fází s předpokládanou dobou ukončení v roce 2015, spuštění silničního provozu na první části Unterweitersdorf je plánováno na letošní podzim, vedle toho jsou již zahájeny stavební práce na 5 dalších úsecích, další 2 úseky mají být započaty rovněž na podzim tohoto roku (více informací v německém jazyce můžete nalézt zde). Na základě těchto informací se dá skutečně hovořit o "intenzivní výstavbě", hodnotíme proto výrok jako pravdivý.
Máme zde třeba zónu v Klášterci, která je z polovičky prázdná.
Z dostupných zpráv nelze zjistit, jak velké procento Industrial parku Verne zůstává nevyužito.
Prostor, který v současné době vlastní společnost Centrepoint, má rozlohu 160 hektarů a je největším parkem v okrese Chomutov. Podle starší zprávy Chomutovského deníku se tento původně ambiciózní projekt skutečně potýká s nedostatečným zájmem investorů - se začátkem krize v roce 2008 odřekla slíbené investice řada zahraničních firem a situace se stále výrazněji nezlepšila.
Kraj převzal síť komunikací od státu ve velmi zanedbaném stavu, jsou to komunikace druhé a třetí třídy. Jedná se o zhruba 4,5 tisíce kilometrů silnic.
Plzeňský kraj má ve správě (.pdf) celkem 4605 kilometrů silnic druhé a třetí třídy.
Stejný zdroj ukazuje, že stav dopravní infrastruktury v kraji je dlouhodobě špatný, nicméně nelze přesně určit, jaký stav silnic 2. a 3. třídy byl v době převzetí od státu krajem. Výrok tak právě kvůli absenci zdroje hodnotíme jako neověřitelný.
...zároveň jsme si vymohli v té smlouvě (s Českými drahami), že postupně můžeme otevřít železniční trh až na 65% výkonu železniční dopravy.
Dle zjištěných informací se podle daného dodatku ke smlouvě mělo jednat až o 55 % tratí v kraji, které se mohou v budoucnu otevřít pro soukromé dopravce. Hejtman Hašek však hovořil až o 65 %, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Smlouva (dodatek ke smlouvě) mezi Jihomoravským krajem a Českými drahami byla uzavřena v prosinci 2009. V této smlouvě je zakotvena možnost, aby byly regionální trati postupně zpřístupněny i ostatním soukromým dopravcům. Podle Odborového sdružení železničářů má být soukromým dopravcům po roce 2015 nabídnuto k provozování až 55 % tratí v kraji. I podle portálu vz24.cz má být pro soukromé dopravce otevřeno až 55 % tratí. Pro RegionPress se Hašek v prosinci 2009 vyjádřil, že součástí smlouvy je " možnost postupného otvírání regionálních tratí případné soutěži dopravců ". O tom, jak velká část by to měla být, však nemluvil.
Obhospodařuje (myšlen kraj) více než nebo obhospodařuje nebo přispívá 156 školským zařízením.
Výrok odpovídá údajům z rozpočtu kraje.
V dokumentu (.xls) Závazné ukazatele rozpočtu příspěvkových organizací za rok 2011 je uvedeno celkem 155 škol a školských zařízení, na které kraj přispívá. Tento údaj téměř přesný k výroku senátora Drymla, pracujeme s čísly z loňského roku.
Pro doplnění ovšem jen připomeňme, že pojem školská zařízení zákon (.pdf) definuje pouze jako "školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči". Těchto zařízení je krajem zřizováno 14, dalšími subjekty pak 66 (kompletní seznam můžete nalézt zde). Údaj, který Dryml uvádí, zahrnuje ovšem i jiná než školská zařízení. Pokud ale budeme jeho výrok chápat jako školy a školská zařízení dohromady, jedná se o správné číslo.
Vychází z údajů České inspekce životního prostředí především. První je, dámy a pánové: hodnoty prachu v Moravskoslezském kraji od let 1970 do roku letošního. Vidíme, že v roce 1970 byly hodnoty prachu v našem regionu ve výši 325 000 tun, dnes je to cirka 5 tisíc tun...
Na stránkách České inspekci životního prostředí (ani na jiných stránkách) se daná informace nepodařila dohledat. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Jižní Morava je jediný kraj v České republice, který má kompletně integrovaný dopravní systém.
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) není jediným IDS v ČR, který zahrnuje všechny obce daného kraje (673 obcí v případě JMK). Na základě informací jednotlivých krajských koordinátorů veřejné dopravy můžeme potvrdit zahrnutí všech obcí do krajského IDS v rámci Karlovarského i Libereckého kraje.
Situace v ostatních krajích:
