...5 miliard korun, které teď míří na vyčištění těch velkých komínů...
Tisková zpráva Ministerstva životního prostřední i výzva OP Životní prostředí to potvrzují.
Tvrzení Davida Sventka zřejmě vychází z nedávné tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí (MŽP): podle té "ministerstvo poskytne dalších 5 miliard korun z fondů Evropské unie, které pomohou snížit emise na Ostravsku".
Má jít o výsledek výzvy v rámci prioritní osy 2 Operačního programu Životní prostředí. Není zde sice uvedeno, že projekty žadatelů byly schváleny, tedy že podpora bude skutečně čerpána, ale prostředky na Ostravsko skutečně "míří".
Tato zpráva přitom odpovídá 36. výzvě MŽP, která měla rozdělit podporu ve výši nejvýš 5 miliard korun mezi projekty "v okresech Karviná, Ostrava město a Frýdek – Místek", které spočívají v "rekonstrukci nespalovacích zdrojů nebo instalaci dodatečných zařízení pro záchyt emisí za účelem snížení emisí oxidů dusíku, oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek".
To vše odpovídá výroku Davida Sventka.
Dodejme, že v seznamu schválených projektů (.xls, aktuální k 17.září 2012) na webu OP Životní prostředí dosud tyto projekty uvedeny nejsou.
Velká Británie v roce 2009 snížila základní sazbu daně z přidané hodnoty ze 17,5% na 15. Spotřeba nejenže nevzrostla, poklesla o 3%. Takže už za rok se vrátili na 17,5 a za další rok konzervativní pravicová vláda premiéra Camerona zvýšila základní sazbu daně z přidané hodnoty v Británii na dnešních 20%. Čili oni během tří let šli z 15 na 20.
Celý výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných dílčích skutečností.
1) Daň z přidané hodnoty (anglicky VAT – value added tax) byla v Británii snížena ze 17,5 na 15 % dne 1. prosince 2008 (str. 27). Přestože se premiér o měsíc spletl, snížená sazba VAT v roce 2009 platila.
2) Dle publikace Britského statistického úřadu (.pdf – str. 3) zaznamenala spotřeba v roce 2009 roční pokles o 3,2 %.
3) Od 1. ledna 2010 se VAT vrátila na počátečních 17,5 % a o rok později dne 4. ledna 2011 vzešla v platnost 20% VAT.
My budeme společně s kolegy vést kraj tak, jako jsme ho vedli v osmi letech, kdy ODS byla v čele kraje. To znamená, vybudovala zdravotnický holding.
Založení Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje bylo schváleno na 21. zasedání zastupitelstva Královéhradeckého kraje (str.8), které se konalo 26. června 2003. Konkrétně v usnesení č. 21/5272003.
ODS byla v čele kraje od konce roku 2000, kdy proběhly první krajské volby, do roku 2008, kdy hejtmanskou kancelář přebrala ČSSD. (Výsledky voleb z roku 2000, 2004 a 2008).
Za vlády ODS tedy byl založen a vybudován Zdravotnický holding, který funguje dodnes, a Výrok Miroslava Plasse můžeme hodnotit jako pravdivý.
My Jihočeši máme 6 200 kilometrů všech komunikací po třetí třídu, asi 33 kilometrů dálnice, 700 první třídy...
Na základě dohledaných informací ze Správy a údržby silnic Jihočeského kraje je výrok poslance Braného hodnocen jako pravdivý - viz tabulka.
Silnicekm I. třída715,027II. třída1 646,961III. třída3 809, 919Dálnice33,785 Celkem6 205, 692
Co se týče lokálních topenišť, tak ČSSD již zahájila jakoby kampaň, co se týče kotlíkových dotací...
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jak doslovně uvádí krajský volební program ČSSD v sekci životní prostředí: "Budeme pokračovat v dotačním programu zaměřeném na výměnu lokálních topenišť na tuhá paliva."
A kraj se svými 4,25 až 4,5 miliardami daňových výnosů, kdy jenom dopravní obslužnost, to znamená placení veřejné dopravy meziměstské, na železnici a silnici stojí cirka 1,25 miliardy...
Výrok označujeme jako pravdivý - viz analýza níže.
Daňové příjmy Moravskoslezského kraje se podle závěrečných účtů z let 2010 a 2011 pohybovaly na částkách 4 475 605 mil. Kč resp. 4 492 120 tis. Kč. Návrh rozpočtu pro rok 2012 po své květnové úpravě počítá s 4 462 524 tis. Kč příjmů z daní.
Návrh rozpočtu pro rok 2012 specifikuje výdajovou položku označenou jako dopravní obslužnost body linková doprava a drážní doprava (paragrafy 2221 a 2242). Ty ve svém součtu dosahují částky 1 392 977 Kč. Závěrečný účet pro rok 2011 dává v součtu bodů označených jako dopravní obslužnost částku 1 130 934,81 Kč. Závěrečný účet pro rok 2010 zahrnuje pod označením dopravní obslužnost celkem tři body a to linková doprava, linková doprava - čekání řidičů mezi spoji a drážní doprava. Jejich součet dosahuje hodnoty 1 063 299,08 Kč. V rozpočtu lze nalézt i další výdaje vztahující se k dopravní obslužnosti - typicky vypracování jejích plánů atd. Ty jsme však do analýzy nehrnuli, neboť jejich objem na celkových sledovaných výdajích je marginální.
I přes nadhodnocení plánovaných výdajů v roce 2012 a vzhledem ke kontextu výroku (Miroslav Novák v podstatě poškozuje svůj argument) a vzhledem k ne-specifikaci sledovaného rozpočtového období jej označujeme za pravdivý.
Ta situace, která je v Náchodě velice složitá, protože tam je vlastně nemocnice na dvou místech v kopci a podobně.
Nemocnice v Náchodě je opravdu rozdělena do dvou areálů - dolního a horního. Pohled na turistickou mapu naznačuje, že jsou oba opravdu v mírném svahu.
Daňové příjmy, které měla ODS na sklonku své vlády v roce 2008, jsme nikdy nedosáhli.
Výrok Milana Chovance hodnotíme na základě dat dostupných na webových stránkách kraje jako pravdivý.
Pro posouzení pravdivosti tohoto výroku jsou klíčové dva dokumenty zveřejněné na stránkách Plzeňského kraje. Jedná se o Rozpočet Plzeňského kraje na rok 2010 a Schválený rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012. Na prvních stránkách obou dokumentů nalezneme tato data:
rokDaňové příjmy v tisících Kč20073 435 769,90
20083 687 771,39
20093 268 011,00
20103 360 198,12
2011 3 434 265,00 *
2012 3 430 000,00 *
* podle schváleného rozpočtu (nikoli skutečného)
Z tabulky jasně vyplývá, že nejvyšších daňových příjmů dosáhl Plzeňský kraj v roce 2008 (tedy v době před ekonomickou krizí) a od té doby nebylo vyšších daňových příjmů dosaženo.
Já to potvrzuji tady slova Jirky Čunka, protože to tak skutečně je a občanské iniciativy samozřejmě do toho zasahovaly ne na poslední chvíli, ne teďka v souvislosti s Mitasem, ale ti tam zasahují už několik let do toho. (průmyslová zóna Holešov)
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám potvrdit ani vyvrátit, že by se občanské iniciativy věnovaly průmylové zóně Holešov až v souvislosti s kauzou Mitas a nikoliv již dříve.
Občanské sdružení Za zdravé a krásné Holešovsko vzniklo v r. 2010, právě jako reakce na situaci kolem stěhování areálu Mitas do průmyslové zóny Holešov. O.s. Ohnica zahájilo svoji činnost již v r. 2009 a sdružení Egeria pak až v r. 2011. Nejstarším sdružením angažujícím se v kauze a podílejícím se na podpisu tzv. Holešovského apelu je Zdravý Rožnov, založený r. 1998. Data založení občanských sdružení jsou tedy rozdílné a je jasné, že ta sdružení, která byla založena až po začátku kauzy Mitas, nemohla tedy dříve do vývoje v průmyslové zóně zasahovat.
Zda-li byla některá občanská sdružení aktivní ve věci holešovské průmyslové zóny ještě před kauzou Mitas, se nám nepodařilo dohledat. To však může být způsobeno mimo jiné např. i nezájmem ze strany médií.
Kupříkladu nyní se buduje v Olomouci zkapacitnění koryta řeky Moravy, budují se ohrázování nebo připravují se ohrázování obcí.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Povodí Moravy skutečně v Olomouci realizuje protipovodňová opatření. V současnosti probíhá etapa II. A, po jejímž dokončení bude pokračovat etapa II. B do konce roku 2013. V letech 2016 - 2017 by měla následovat etapa III.
V srpnu 2012 byla podle České televize zahájena další část stavby, která mj. zahrnuje zkapacitnění koryta řeky Moravy.
