Přehled ověřených výroků

Výrok Milana Chovance hodnotíme na základě dat dostupných na webových stránkách kraje jako pravdivý.

Pro posouzení pravdivosti tohoto výroku jsou klíčové dva dokumenty zveřejněné na stránkách Plzeňského kraje. Jedná se o Rozpočet Plzeňského kraje na rok 2010 a Schválený rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012. Na prvních stránkách obou dokumentů nalezneme tato data:

rokDaňové příjmy v tisících Kč20073 435 769,90

20083 687 771,39

20093 268 011,00

20103 360 198,12

2011 3 434 265,00 *

2012 3 430 000,00 *

* podle schváleného rozpočtu (nikoli skutečného)

Z tabulky jasně vyplývá, že nejvyšších daňových příjmů dosáhl Plzeňský kraj v roce 2008 (tedy v době před ekonomickou krizí) a od té doby nebylo vyšších daňových příjmů dosaženo.

Tento výrok je pravdivý na základě následující argumentace. Vymezení přenesené a samostatné působnosti krajů v České republice je předmětem Zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. Ze zákona však nemůžeme citovat konkrétní paragraf, který by jasně podpořil zkoumaný výrok. K tomu slouží především jeho komentáře a výklady.

Uživatelsky dostupnou definici nabízí např. server Juristic.cz (je vztažena k obcím, avšak platí i pro kraje). Přenesená působnost je tedy chápána jako: "okruh záležitostí, které vykonávají orgány obce jménem státu, nikoli jménem svým. Za kvalitu výkonu této působnosti též vůči veřejnosti odpovídá stát, který ji orgánům obce svěřil. Proto také musí orgány obce při výkonu této cizí ( státní) působnosti respektovat vůli toho, kdo jim ji svěřil. Při výkonu přenesené působnosti orgány obce neformulují vůli obce, leč státu, a činí tak nikoli jménem obce, ale přirozeně jménem státu. Proto též není možné, aby pravomoc k realisaci této působnosti uplatňovaly ty orgány obce, které jsou vytvářeny vůlí občanů (členů obce jako korporace) formou voleb; členům zastupitelstva je až na výjimky přístup do této části působnosti obce odepřen." Více např. - SLÁDEČEK, Vladimír. Obecné správní právo. 2., aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2009, 463 s. ISBN 9788073573829. - HENDRYCH, Dušan. Správní právo: obecná část. 8. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, xxxiv, 792 s. ISBN 9788071792543.- PRŮCHA, Petr. Správní právo: obecná část. 8., dopl. a aktualiz. vyd., (V nakl. Doplněk 3.). Brno: Doplněk, 2012, 427 s. ISBN 9788072392810.

V oblasti zdravotních a hygienických ústavů proběhla restrukturalizace, jež má svůj počátek v roce 2008 a dokončena byla v dubnu 2012.

Vláda podnikala kroky k zefektivnění fungování státní správy a záreveň kroky ke snižování počtu zaměstnanců státní správy, pod kterou oblast Státního zdravotního ústavu, zdravotních ústavů a hygienických stanic spadají. Tehdejší ministryně zdravotnictví Dana Jurásková se snižováním počtu úvazků zabývala ve své reakci na interpelaci poslance Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL) dne 28. ledna 2010 (tedy v minulém volebním období). Zdravotní ústavy měly projít procesem slučování, přičemž mělo dojít postupně ke snížení pracovních úvazků. (Stenozáznam 67. schůze Poslanecké sněmovny ČR ze dne 28. ledna 2010)

Zákon stanovující sloučení zdravotních ústavů do (pouhých) dvou krajských měst, Ústí nad Labem a Ostravy, tedy zákon č. 115/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl vyhlášen 6. dubna 2012. Tímto zákonem bylo zrušeno 12 pracovišť zdravotních ústavů, přičemž tato pracoviště ztratila statut svébytných zdravotních ústavů, avšak reálně nadále existují a provozují svou činnost stejně tak, jako před jejich zrušením, ale pod hlavičkou jednoho ze dvou zachovaných zdravotních ústavů. (Stránky Ministerstva zdravotnictví ČR)

Reálný příklad průběhu restrukturalizace zdravotních ústavů demonstruje na svých stránkách Zdravotí ústav v Ostravě:

" Od roku 2008 začalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky realizovat postupné kroky k zefektivnění hospodaření a ekonomických procesů v přímo řízených organizacích. V této souvislosti byl zahájen proces restrukturalizace Zdravotních ústavů, jehož cílem je zefektivnění činnosti sítě Zdravotních ústavů, a to především redukcí jejich počtu a koncentrací odborných, technických i personálních zdrojů. Proces restrukturalizace má vést k významným úsporám.
V rámci tohoto procesu došlo k převzetí výkonu odborných činností hygienických laboratoří a pracovnělékařské péče, které 30.6.2009 poskytovaly ZÚ Olomouc a ZÚ Zlín. Tyto činnosti jsou nadále provozovány ve stávajících lokalitách. " (Zdravotní ústav v Ostravě, dostupné na stránkách ZÚ v Ostravě)

Stran financování zdravotních ústavů ministryně Jurásková uvedla na 77. schůzi Poslanecké sněmovny ČR vývoj státních příspěvků zdravotním ústavům: "Jen pro ukázku přehled příspěvků zřizovatele ke krytí ztráty poskytnutých zdravotním ústavům. V roce 2003 573 mil. korun, v roce 2004 594 mil. v roce 2005 582 mil. Zaokrouhluji nahoru. 2006 - téměř 600 mil., 2007 - 575 mil., v roce 2008 - 43 mil. a v roce 2009 8 mil. korun." (Stenozáznam 77. schůze Poslanecké sněmovny ČR ze dne 18. března 2010)

Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách neuvádí, jaké prostředky rozdělilo mezi zdravotní úřady, a zdravotní ústavy v Ostravě a v Ústí nad Labem publikují data (výroční zprávy) pouze do roku 2010 (přičemž ZÚ v Ostravě ve výroční zprávě neuvádí žádná data o finančních prostředcích). Nicméně z trendu nastíněného bývalou ministryní Juráskouvou je zřejmé, že se státní příspěvky řídí trendem výrazného snižování.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ČOI skutečně spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Zároveň není pověřena kontrolou kvality potravin, ale zabývá se poctivostí prodeje.

Česká obchodní inspekce:"Česká obchodní inspekce (ČOI) je orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Ústředního ředitele ČOI jmenuje ministr průmyslu a obchodu. ČOI byla ustanovena zákonem č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci...Česká obchodní inspekce kontroluje a dozoruje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává tento dozor jiný správní úřad.Česká obchodní inspekce nekontroluje kvalitu potravin, pokrmů a tabákových výrobků. Těmito produkty a službami se ČOI zabývá pouze z hlediska poctivosti jejich prodeje (jako je správné účtování ceny a pod.). Dozor nad kvalitou potravinářských výrobků vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce."

Výrok Pavly Brady je hodnocen jako pravdivý, a to na základě informací dostupných na webu statutárního města Opava. Zpráva o stavu smogu v Opavě se o zdrojích znečištění zmínila takto:

"...V Opavě nelze jednoduše ukázat na velké znečišťovatele. Situaci u nás proto mapovala rozptylová studie. Z ní je zřejmý vliv dálkových zdrojů. Nicméně nejvýraznějšími znečišťovateli jsou lokální topeniště a v blízkost frekventovaných cest navíc doprava."

Vliv z Polska potvrdila krajská hygienička Miroslava Rýparová dne 23. listopadu 2010 pro Opavský deník těmito slovy:

"Na kvalitě ovzduší se podílí lokální zdroje lehkého průmyslu, obytné zástavby a doprava. Opavsko je rovněž dotčeno přeshraničními vlivy sousední průmyslové oblasti Polska."

Výrok Bohuslava Borovanského je hodnocen jako neověřitelný, neboť je poměrně obecně formulován a neuvádí konkrétní města, o kterých politik mluví.

Podařilo se nám dohledat konkrétní případ, který výrok Bohuslava Borovanského vyvrací.

Pokud budeme vycházet z analýzy připravené pro Komisi v roce 2004 (Palmer / Rae), zjistíme, že například Soluň (.pdf) (Evropské město kultury 1997) dokázala infrastrukturní projekty dokončit až v letech následujících po průběhu vlastního kulturního programu města a bylo tedy nutné hledat provizorní prostory pro pořádané akce - například orchestr z milánské La Scaly byl nucen místo koncertního sálu účinkovat v prostorách univerzitní auly.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Přestože vláda explicitně nehovoří o "zmrazení" plateb za státní pojištěnce, faktem zůstává, že poslední navýšení proběhlo k 1. lednu 2010 a návrh současného ministra zdravotnictví Hegera na zvýšení vyměřovacího základu pro rok 2013 vládou neprošel.

DSSS vznik a podporu nových průmyslových zón v programu nemá, výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Na webových stránkách DSSS Sever (pro Litvínov a Ústecký kraj) není ani jedna zmínka o krajských volbách, stejně tak se zde nepíše o průmyslových zónách.

Na stránkách DSSS není zveřejněn program pro krajské volby 2012. V sekci Volby 2012 jsou představeni pouze jednotliví kandidáti.

Ani v základním programu DSSS podpora průmyslových zón není zmíněna.

Na středních školách v KHK je v tomto roce "pouze" 12 387 míst.

Pokud v kontextu debaty chápeme výrok Pavla Bělobrádka o 14 tisících místech na SŠ jako počet žáků přijímaných do prvních ročníků, tak podle údajů Školského informačního portálu Královéhradeckého kraje je toto číslo ve skutečnosti 12 387 pro tento školní rok (vlastní výpočty, pozn.). Číslo se poměrně výrazně odlišuje od toho, co uvádí Bělobrádek, hodnotíme tedy výrok jako nepravdivý.

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako neověřitelný, protože Úřad vlády ČR ve svých dokumentech neposkytuje informace o výši mzdových úspor ve všech rezortech.

Na stránkách Úřadu vlády ČR je možné dohledat dokumenty Rok vlády ODS, TOP 09 a VV (.pdf) a Dva roky vlády (.pdf), kde se sice informace ohledně úspor v jednotlivých rezortech vyskytují, nejsou však kompletní. Na základě těchto skutečností musíme daný výrok hodnotit jako neověřitelný.