Přehled ověřených výroků

Podle návrhu závěrečného účtu města Mladá Boleslav (.doc - str. 11) byla dluhová služba města 7,22 % za rok 2010 a v roce 2011 dokonce 21,63 %. Dluhová služba města Příbram byla pro srovnání za rok 2010 1,9 % (.pdf - str. 1). Za rok 2011 sice není údaj k dispozici, ale to nemá na hodnocení vliv.

Pro informaci: Co je ukazatel dluhové služby ?

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Jak uvádí web prezidentského kandidáta Jana Fischera, dosavadní celkové výdaje jeho kampaně dosáhly hodnoty 16 027 657,- Kč. Jednotlivé položky výdajů přibližuje tabulka (pdf.).

Závazky týkající se úvěru ve výši 4 miliard Kč, které si přímo půjčil Středočeský kraj, jsou splatné do 20 let od podepsání smlouvy. Tuto informaci uvádí v tiskové zprávě o poskytnutí úvěru Středočeskému kraji Komerční banka.

Úvěrová smlouva s KB byla podepsána 12. září 2007, tedy v době, kdy byl středočeským hejtmanem Petr Bendl.

Také závazky, které se týkají nemocnic a činí 2 miliardy Kč, byly přijaty v době hejtmanství Petra Bendla. O tom informuje tisková zpráva na internetových stránkách kraje. Podmínky tohoto úvěru se však nepodařilo dohledat.

Vzhledem k tomu, že se nepodařilo dohledat podmínky závazků přijatých nemocnicemi, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

V roce 2006 byl meziroční nárůst Hrubého domácího produktu 7 %, jedná se tedy jednoznačně o ukazatel ekonomického růstu, zároveň však byl v meziročním srovnání navýšen státní dluh o více než 100 mld. Kč. V březnu téhož roku prošlo tehdejší sněmovnou zvýšení porodného i přijetí tzv. pastelkovného, státního příspěvku na školní pomůcky. V případě porodného byly náklady na rok 2006 podle serveru Penize.cz vyšší než 1,5 mld. Kč a v případě pastelkovného šlo o částku 78 mil. Kč.

Jiří Dienstbier skutečně naplnil všechny tři možnosti definované zákonem pro účast v prezidentské volbě. Kromě překročení hranice 50 000 podpisů získal podporu senátorského i poslaneckého klubu ČSSD. Ostatní kandidáti naplnili většinou jednu z podmínek: Přemysl Sobotka získal podporu senátorů (23) a poslanců (51), Karel Schwarzenberg byl podpořen 41 poslanci, zbylých osm kandidátů se zaměřilo na podporu skrze podpisy občanů.

Podle dohledaných informací má v případě volby prezidenta Nejvyšší správní soud určeny lhůty na svá rozhodnutí v různých případech v délce patnácti dní. Naopak v případě Ústavního soudu je zmíněna pouze 60 denní lhůta pro podání ústavní stížnosti. Lhůta pro rozhodnutí soudu v případě ústavní stížnosti není určena.

Na základě návrhu pořadu 47. schůze Poslanecké sněmovny PČR zveřejněném na webu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Projednávání Zákona o státním rozpočtu je pevně zařazeno jako bod 2 v rámci 47. schůze na středu 24. října. V programu je dále případně druhé a první čtení dalších zákonů, tyto ale nejsou pevně zařazené.

Podívejme se, zda jsou jednotlivá témata, které zmiňuje Petr Gazdík ovlivnitelná na centrální nebo na krajské úrovni.

Výše starobních důchodů je upravena v Zákoně č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pak v paragrafech 33, 34 a 36. Kraj tedy může výši důchodů v ČR ovlivnit pouze s využitím své zákonodárné iniciativy, tj. předložením návrhu zákona. Toto právo je zastupitelstvu kraje garantováno Ústavou ČR v Článku 41, odstavci 2.

Není úplně jasné, co Petr Gazdík míní pod problémem odluky církve od státu. Pokud bychom odluku církve od státu chápali jako nezasahování státu do věcí církve, včetně jejího financování, dali bychom mu za pravdu, jelikož financování církví je dáno Zákonem č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů. Církve jsou financovány ze státního rozpočtu, od roku 2011 jde o pevnou částku 1,348 miliard korun na platy duchovních. Pokud měl Petr Gazdík na mysli aktuální problém majetkového vyrovnání s církvemi, je tato část výroku též pravdivá, jelikož tuto oblast řeší vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, který byl zatím Poslanecké sněmovně vrácen Senátem.

Poslední téma, čili exekuce, upravuje Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekučních činnostech ve znění pozdějších předpisů. Zákon definuje roli exekutora a výkon samotných exekucí. Státní dohled nad exekutory dle paragrafu 7 zákona vykonává Ministerstvo spravedlnosti.

Jelikož všechny tři oblasti, které zmiňuje Petr Gazdík, jsou upraveny zákony, kraje, resp. zastupitelstvo kraje, může do těchto oblastí zasahovat pouze využije-li svého práva navrhovat zákony. Výrok tedy na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.

Program KSČM pro volby do Poslanecké sněmovny 2010 obsahuje následující formulaci: “Základním programovým cílem KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, v ekonomice s klíčovou rolí společenského vlastnictví.”

Dodáváme také, že i volební program strany (.doc - odst. 3) pro předchozí sněmovní volby popisuje orientaci KSČM na socialismus, konkrétně je zde uvedeno, že jej (socialismus) chce dosáhnout demokratickými prostředky.

Na základě informací z Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zpravodajských článků hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pokud bereme v potaz pouze členy poslaneckých klubů, pak je vláda postavena na podpoře pouze 90 poslanců, z nich 49 jsou členové poslaneckého klubu ODS, 41 pak TOP 09. Věci veřejné vládu opustily a nově vzniklá formace LIDEM má osm členů, kteří musí vystupovat jako nezařazení poslanci, protože nesplňují podmínku 10 poslanců pro založení poslaneckého klubu.