Přehled ověřených výroků

Senátorem uváděná čísla přibližně odpovídají dohledatelným hodnotám.

Souhrnné údaje o zadlužení krajů, které sleduje Ministerstvo financí, přinesl např. portál E15. Podle toho Královéhradecký kraj dlužil v roce 2011 1,23 mld. Korun. S šestisetmilionovým úvěrem, o jehož výši kromě krajského úřadu informovala např. Česká televize, jde tedy zaokrouhleně o 1,8 mld. korun, jak uvádí senátor Dryml.

Pokud pak 1,83 mld. dělíme počtem obyvatel, který podle ČSÚ činil k 1.1.2012 celkem 553 856, získáme částku 3 304 Korun na jednu osobu, znovu tedy přibližně stejnou hodnotu, jako uvádí Dryml. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok senátora Drymla je zavádějící, neboť i přes skutečnost, že skutečně získal násobně víc preferenčních hlasů než současný hejtman, kandidoval až na 10. místě kandidátky a budoucí hejtman stranu do voleb vedl a hejtmanem kraje se stává právě lídr vítězné kandidátky.

V krajských volbách 2008 kandidoval Vladimír Dryml za ČSSD v Královéhradeckém kraji na 10. místě kandidátky. Získal skutečně zhruba o 8 tisíc preferenčních hlasů více než současný hejtman Franc. Následně se stal současný senátor Dryml 1. náměstkem hejtmana (tedy vicehejtmanem), konkrétně se tak stalo na ustavujícím zastupitelstvu (.pdf) 12. listopadu 2008. Potud tedy má senátor Dryml pravdu. Nicméně Lubomír Franc kandidoval za ČSSD na 1. místě kandidátky, byl tedy vybrán v rámci krajské ČSSD na případný post hejtmana. Preferenční hlasy jsou jistě významným měřítkem voličských nálad, reálně však v praxi nejsou závazné v tom smyslu, že osoba s nejvyšším počtem těchto hlasů automaticky získává nejvyšší možný post.

Výrok senátora Drymla je tak zavádějící. Sice má pravdu, že získal ve volbách o cca 8 tisíc preferenčních hlasů víc než hejtman Franc a také v tom, že se stal vicehejtmanem, nicméně již není není pravdou, že by mu ziskem více preferenčních hlasů vznikal automaticky nárok na pozici hejtmana kraje. Tento post obsazuje (je to zvyk, také to není nezpochybnitelný fakt) lídr vítězné kandidátky.

Výrok Miroslava Nováka je hodnocen na základě dohledaného bodu z programu ČSSD jako pravdivý.

Volební program ČSSD pro volby do krajských zastupitelstev 2012 obsahuje v sekci Životní prostředí konkrétní tezi: "Předložíme návrh novely zákona o ovzduší s požadavkem, aby prostředky zaplacené průmyslovými podniky za znečištění ovzduší patřily mezi příjmy toho kraje, odkud pocházejí, a aby pomohly kompenzovat v něm způsobené environmentální škody, nikoliv například protikůrovcová opatření na Šumavě." Tato podporuje výrok Miroslava Nováka, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Miroslava Nováka hodnotíme jako pravdivý. Oficiální výsledky Sčítání lidu, domů a bytů z března 2011 o hustotě lokálních topenišť nehovoří, avšak vedoucí Odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje Tomáš Kotyza si nechal na základě tohoto sčítání lidu vypracovat statistiky, která tyto data poskytují. Informuje o tom například iDnes.cz či Denik.cz.

Kompetence kraje v otázce řešení krizových situací jsou uvedeny v zákonu č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Tento zákon sice v Hlavě II - Orgány krizového řízení - Díl 1 Vláda §4 stanovuje, že:

"(1) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace

a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost

b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu, 7)"

Vláda ČR je tím, kdo nese hlavní zodpovědnost za rozhodování v krizovém řízení, ovšem i kraje mají vymezeny své povinnosti v Dílu 4 Orgány kraje §14:

"(1) Orgány kraje zajišťují připravenost kraje na řešení krizových situací."

Povinností kraje je tedy realizovat opatření, jež jsou mu uložena exekutivou. Dále se v tomto paragrafu také uvádí, že krajský úřad zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, který je schvalován hejtmanem.

Kraje mají tedy širší kompetence, než je ve výroku naznačováno, jelikož na nich spočívá realizace opatření stanovených nadřízenými státními orgány.

Svolání bezpečnostní rady kraje je v kompetenci kraje, neboť se jedná o koordinační orgán pro přípravu na krizové situace, jehož předsedou je hejtman kraje.

Stejně tak může kraj zřídit bezplatnou linku, což můžeme doložit například na reakci Jihomoravského kraje na rizika požití nebezpečného alkoholu. V případě Olomouckého kraje však tato možnost nebyla využita, byla zvolena cesta vydání informačních letáků s odkazem na linku 155.

Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje byla zřízena k 1. lednu 2003 v souladu s ustanovením § 82 odst. 1 zák.č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a je organizační složkou Ministerstva zdravotnictví ČR. Tato instituce tedy opravdu spadá pod státní nikoli krajskou správu.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako zavádějící, jelikož kraj je v řešení krizové situace sice podřízen nařízení exekutivy či jí stanoveným orgánem, ale právě na něm spočívá realizace opatření, která mají dopomoci k vyřešení krizové situace.

Ve snaze ověřit pravdivost výroku Stanislava Mišáka jsme oslovili laboratoře Labtech, dosud ale bohužel nemáme žádnou odpověď a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, tato vyjádření zazněla v jiné předvolební debatě z Ústeckého kraje.

V závěru volebního Speciálu s Martinem Veselovským, který vysílal Radiožurnál z Ústeckého kraje, se zástupce za ODS a zástupkyně za TOP 09 vyjádřili proti případné spolupráci s KSČM.

Na otázku Martina Veslovského, s kým by případně kandidáti nešli do povolební koalice, odpověděli následovně.

Vladislav Raška z ODS říká: "T o nebude žádné překvapení. My zcela rozhodně nebudeme uzavírat jakoukoliv spolupráci s KSČM a jinak jsme připraveni spolupracovat s každým, kdo se chce rozumně rozpočtově chovat pro příští čtyřletou ... "

Karola Haasová z TOP 09 a Starostové odpovídá: " Nepůjdeme s KSČM. "

Informace o tomto návrhu se nepodařilo dohledat.

Na základě informací z webových stránek ROP Severozápad hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Na fungování a plnění cílu v rámci ROP Severozápad dohlíží Monitorovací výbor a Řídící orgán. Jak se dočteme ve statutu (.pdf) Monitorovaího výboru, článku 3 - Působnost MV, tak tento výbor například: " posuzuje a schvaluje kritéria pro výběr financovaných operací do šesti měsíců od schválení programu a schvaluje veškeré revize těchto kritérií podle potřeb programování;" nebo " V souladu s Článkem 66 Obecného nařízení Řídící orgán a MV zajišťují kvalitu provádění programu a provádějí monitorování na základě finančních ukazatelů a ukazatelů "

Podle informací článku ROP Severozápad, publikovaného v placené sekci serveru iDnes.cz v rámci povinné publicity, o změnách v nastavení programu rozhodl Monitorovací výbor na svém zasedání v Karlových Varech.

Členové a předsednictvo Monitorovacího výboru jsou zástupci různých institucí. Mezi nimi jsou i zástupci ministerstva financí, nejsou však ani zastoupeni výrazněji než jiné instituce. V Řídícím výboru tvoří předsednictvo i řádné členy zastupitelé Ústeckého a Karlovarského kraje.

Výrok odpovídá informacím provozovatele rakouských dálnic ASFINAG.

S10 je připravovaná rakouská rychlostní komunikace, která má navazovat na prozatím také nedokončenou českou D3. Výstavba komunikace je plánována na několik fází s předpokládanou dobou ukončení v roce 2015, spuštění silničního provozu na první části Unterweitersdorf je plánováno na letošní podzim, vedle toho jsou již zahájeny stavební práce na 5 dalších úsecích, další 2 úseky mají být započaty rovněž na podzim tohoto roku (více informací v německém jazyce můžete nalézt zde). Na základě těchto informací se dá skutečně hovořit o "intenzivní výstavbě", hodnotíme proto výrok jako pravdivý.