Bohuslav Sobotka
My máme dvakrát takový státní dluh, jako jsme měli před 6 lety.
V roce 2006 byl státní dluh 802,5 mld. Kč. Aktuálně se státní dluh pohybuje okolo 1 568 mld. Kč.
Pavel Kováčik
Když jsme měli se sociálními demokraty 111 mandátů, sice jsme spolu neměli vládu, ale poslední rok nám docela dobře šly spolu bez jakýchkoliv problémů prohlasovávat levicová řešení.
Vzhledem k dohledaných legislativním normám, které společně prohlasovaly ČSSD a KSČM Sněmovnou hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.
Obsah výroku Pavla Kováčika lze ilustrovat především na třech zákonných opatřeních z té doby (myšleno volební období 2002-2006, konkrétně jeho konec. Šlo o zákoník práce, legislativu s ním spojenou (novela zákoníku práce - související) a zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (zákon o neziskových nemocnicích).
Zákoník práce (na hlasování jde vidět, že jej ČSSD prohlasovávala nikoli se svými koaličními partnery, tedy KDU-ČSL a US-DEU, ale s KSČM) prošel Sněmovnou (3. čtení) hlasy 65 poslanců ČSSD, 38 hlasy KSČM a jednoho poslance KDU-ČSL. Stejně tak byl návrh podpořen po vrácení Senátem poslanci ČSSD a KSČM - hlasování. Po vetu prezidenta Klause zákon Sněmovna opět prosadila, jak dokládá stenozáznam: "V hlasování pořadové číslo 11 z přítomných 179 bylo pro 107, proti 65. (Frenetický potlesk z řad poslanců ČSSD, KSČM a galerie pro hosty.) Dovolte mi konstatovat, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen."
Novela zákoníku práce - související3. čtení - hlasování (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a části KDU-ČSL) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a 1 poslance US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: " V hlasování pořadové číslo 12 z přítomných 181 bylo 108 pro, proti 61. Konstatuji, že usnesení bylo přijato, a i o tomto zákonu platí, že bude vyhlášen."Zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních3. čtení - hlasování (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: "Hlasování skončilo. Hlasovalo 173 poslanců. Pro bylo 110, proti 58, takže tento návrh byl přijat. (Silný potlesk zleva.) Zákon tedy bude vyhlášen." Na základě těchto tří návrhů zákonů, které Sněmovnou prohlasovávala většina ČSSD a KSČM, ač spolu tyto strany nebyly v koalici, hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.
Karel Schwarzenberg
Nemůžeme se prokázat na rozdíl od jiných stran už nějakou prací v těch zastupitelstvím, krajských zastupitelstvích. Neměli jsme jediného hejtmana taky z toho důvodu.
Jelikož strana TOP 09 vznikla 26. června 2009, do voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008 nemohla kandidovat. I přesto však má jisté zastoupení na krajské úrovni v důsledku vstupování zvolených krajských zastupitelů do nové strany. V Jihočeském kraji byla TOP 09 ve volebním období 2008 - 2012 zastoupena Františkem Zrzaveckým a v Olomouckém kraji Leošem Hannigem,
TOP 09 jinak neměla žádné zastoupení na zastupitelském ani hejtmanském úřadu v kraji Středočeském,Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Vysočina, Jihomoravském (jmenný seznam dostupný zde), Moravskoslezského, ani ve Zlínském kraji.
Vzhledem k tomu, že měla TOP 09 pouze dva zastupitele na krajské úrovni a žádného hejtmana a vzhledem k tomu, že ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2008 nekandidovala souhlasíme s výrokem Karla Schwarzenberga, že na takovémto nereprezentativním vzorku není možné srovnávat práci v krajských zastupitelstvech strany TOP 09 s ostatními, v krajských zastupitelstvech zavedenými stranami, a proto hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Jana Bobošíková
(Naši právníci zhodnotili celý vývoj situaci a zjistili, že ministerstvo může samo o sobě udělat opravu své vlastní chyby, my si myslíme ze je lepší chyby napravovat rovnou než se obracet k soudu), ale z mediálních informací vím, že se k tomu ministerstvo nechystá.
V dnešní (26.11.2012) mediální přestřelce Jany Bobošíkové a ministerstva vnitra padlo, že ministerstvo se na výzvu Jany Bobošíkové nechystá opravit vlastní rozhodnutí a počká si na rozhodnutí soudu, viz například zde.
Raduan Nwelati
Já se domnívám, že kdyby se s Prahou jednalo dlouhodobě a vůbec se s nimi jednalo, takže ty podmínky by se domluvily, problém je, že nikdo ze Středočeského kraje s Prahou nejednal.
Mediální zprávy (Deník; Mediafax) v náznacích popisují možná jednání mezi Prahou a Středočeským krajem, neuvádí však jasně, nakolik jsou zmíněná jednání intenzivní, či zda vůbec probíhají, co se řeší a není tak zcela jasné ani to, kdo za Středočeský kraj měl s Prahou o problematice dopravy jednat.
Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Miroslav Kalousek
Každý správce programu (operačního programu, čerpajícího evropské fondy, pozn.), máme jich bohužel strašně moc, máme jich 24, má svého auditora, který provádí kontrolu, a to bývá většinou podřízený toho správce programu.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože dokonce ani web Ministerstva pro místní rozvoj o evropských strukturálních fondech neposkytuje jasné informace o systému auditů. Faktem zůstává, že ve většině programů je na národní úrovni nejvyšším auditorem příslušný odbor Ministerstva financí, na druhou stranu neříká nic o auditorech na nižší (regionální úrovni), kteří by byli přímo podřízeni řídícímu orgánu daného programu, jak o tom hovoří Miroslav Kalousek. Níže Vám nabízíme informace, které jsme k problematice našli.
V současné době funguje v ČR celkem 26 operačních programů (časové období 2007 - 2013) financovaných ze strukturálních fondů (4 programy: Tematické operační programy, Regionální operační programy, Operační programy Praha, Evropská územní spolupráce). Auditorem celkem 24 z nich je Centrální harmonizační jednotka (Ministerstvo financí ČR).
Je-li například v OP Praha adaptabilita řídícím orgánem Odbor fondů EU Magistrátu hl. m. Prahy, pak auditním orgánem je právě nadřízené Ministerstvo financí. Totéž platí i pro ostatní OP s výjimkou ESPON 2013 a INTERACT II (viz řízení a monitoring), které jsou celoevropského charakteru.
Řídící orgán: "Řízení jednotlivých operačních programů včetně výběru projektů a dohledu nad jejich realizací již spadá do kompetencí tzv. řídicích orgánů, kterými jsou v případě tematických OP odpovídající oborová ministerstva a u regionálních OP jsou jimi regionální rady regionů soudržnosti." Auditní orgán: "Auditem připravenosti řídicího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídicích a kontrolních systémů operačních programů, metodickým vedením všech auditních subjektů zapojených do realizace operačních programů a dalšími úkoly souvisejícími s auditem je v České republice opět pověřen jediný subjekt, a to odbor Auditní orgán - Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR. "
Pavel Jetenský
Jízdné se doplatilo, školní rok 2011 a 2012 je do dnešního dne zaplaceno, za ten školní rok to stálo 40 milionů korun. (jízdné pro školáky hrazené krajem)
Nepodařilo se nám dohledat (a to ani na stránkách Středočeského kraje), zda již bylo proplaceno i žákovské jízdné za druhé pololetí školního r. 2011/2012 a proto jsme výrok ohodnotili jako neověřitelný.
Proplacená suma za první pololetí školního r. 2011/2012 činila 19,7 milionu korun. Středočeský kraj měl v plánu vyplatit jízdné za obě pololetí do konce funkčního období vedení kraje (tj.12.-13. října). Kraj také nepočítá s překročením částky čtyřiceti milionů za obě pololetí dohromady.
Když jsem byl šéfem kanceláře Václava Havla, tak jsem musel podepsat každý akt, než šel k prezidentovi. (otázka milostí)
Karel Schwarzenberg byl skutečně vedoucí Kanceláře prezidenta od 10.července 1990 do července 1992, kdy odešel ve spojitosti s abdikací prezidenta Havla. Z popisu dnešních pravomocí a povinností vedoucího Kanceláře prezidenta republiky plyne následující: "Vedoucí Kanceláře je vedoucí organizační složky státu, který činí právní úkon ve věcech týkajících se Kanceláře navenek, řídí a kontroluje Její činnost a odpovídá za ni. Z výkonu své funkce je odpovědný prezidentu republiky, který ho řídí a ukládá mu úkoly”. Bohužel se nám nepodařilo dohledat přímé zdroje, na základě kterých by bylo možné výrok v téhle podobě ověřit.
Zbyněk Stanjura
(Vycházíme ze zkušeností Janotova balíčku v roce 2009, pro který hlasovali i sociální demokraté, kdy se zvýšila jak základní, tak snížená sazba o 1 %.) Máme čísla, co to udělalo s výběrem daní, když se zvýšila základní i snížená sazba o 1 %. Šlo zhruba o těch zhruba 16 miliard nahoru, je to zkušenost z let 2010 a 2011.
Podle Státního závěrečného účtu ČR z roku 2011 (.pdf - str. 23) se na spotřební dani v letech 2009 až 2011 vybralo:
Rok200920102011Příjem ze spotřební
daně (mld. Kč)131,1138,3146,8
Jelikož rozdíl mezi příjmy ze spotřební daně v letech 2009 a 2011 činí 15,7 mld. Kč, tedy "zhruba 16 miliard", hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Zuzana Roithová
Byla jste pár měsíců ministryní zdravotnictví – konkrétně v tomto oboru, kdybychom se zaměřili na samotnou korupci a na lobby farmaceutických firem, poradila jste si s tímto problémem? Máte pocit, že je za vámi kus odvedené práce, aby na ministerstvu zdravotnictví nedocházelo ke korupci? Roithová: Hned první den, kdy jsem nastoupila na ministerstvo, tak jsem se dohodla s náměstek, který měl tuto agendu na starosti, že odejde, a to druhý den. Ne proto, že bych měla důkazy o tom, že je spojen s nějakým korupčním chováním, ale proto že byl zdravotníky obviňován z propojení s farmaceutickým firmami.
Zuzana Roithová zastávala funkci ministryně zdravotnictví v úřednické vládě Josefa Tošovského od 2. ledna 1998 do 17. července 1998. Náměstkem ministerstva zdravotnictví a ředitelem odboru farmacie byl tehdy Josef Suchopár. Josef Suchopár zastával svou funkci na ministerstvu od roku 1993 do 1998. Na základě dohody se Zuzanou Roithovou pak své místo opustil údajně již v den nástupu nové ministryně do funkce. Zda tomu však bylo právě kvůli obviňování z propojení s farmaceutickými firmami se nám nepodařilo dohledat.
