Přehled ověřených výroků

Výrok Miroslava Nováka je hodnocen na základě dohledaného bodu z programu ČSSD jako pravdivý.

Volební program ČSSD pro volby do krajských zastupitelstev 2012 obsahuje v sekci Životní prostředí konkrétní tezi: "Předložíme návrh novely zákona o ovzduší s požadavkem, aby prostředky zaplacené průmyslovými podniky za znečištění ovzduší patřily mezi příjmy toho kraje, odkud pocházejí, a aby pomohly kompenzovat v něm způsobené environmentální škody, nikoliv například protikůrovcová opatření na Šumavě." Tato podporuje výrok Miroslava Nováka, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Na středních školách v KHK je v tomto roce "pouze" 12 387 míst.

Pokud v kontextu debaty chápeme výrok Pavla Bělobrádka o 14 tisících místech na SŠ jako počet žáků přijímaných do prvních ročníků, tak podle údajů Školského informačního portálu Královéhradeckého kraje je toto číslo ve skutečnosti 12 387 pro tento školní rok (vlastní výpočty, pozn.). Číslo se poměrně výrazně odlišuje od toho, co uvádí Bělobrádek, hodnotíme tedy výrok jako nepravdivý.

Statistiky Eurostatu umisťují ČR nejlépe na třetí místo.

Předešleme, že hodnocení premiérova výroku stojí na předpokladu, že "míru zadlužení" je třeba měřit v poměru k HDP daného státu (pokud bychom měřili objem dluhu v Korunách/Euro, nejméně zadlužené by přirozeně byly malé státy).

Eurostat uvádí hodnoty všech premiérem zmíněných dluhů: stát a veřejné instituce jsou zahrnuty ve statistice státního dluhu (angl., government deficit/surplus, debt and associated data), zatímco hodnota dluhu domácností je uvedena v sadě ročních sektorových účtů (angl.. Annual sector accounts - Financial balance sheets). Pro rok 2011 nejsou k dispozici hodnoty u některých zemí. Za rok 2010 jsou uvedeny tyto procentní podíly na HDP:

stát a další

domácnosti součet Bulharsko 16,3 33,5 49,8 Rumunsko 30,5 27,0 57,5 Estonsko 6,7 64,5 71,2 Lucembursko 19,1 52,3 71,4 Česko38,133,771,8 Slovinsko 38,8 35,4 74,2 Litva 38,0 39,4 77,4 Slovensko 41,1 48,9 90,0 Polsko 54,8 35,6 90,4 Lotyšsko 44,7 51,7 96,4 Finsko 48,4 68,3 116,7 Maďarsko 81,4 42,4 123,8 Švédsko 39,4 86,5 125,9 Rakousko 71,9 57,3 129,2 Německo 83,0 61,5 144,5 Malta 69,4 77,4 146,8 Francie 82,3 64,9 147,2 Belgie 96,0 53,8 149,8 Španělsko 61,2 91,2 152,4 Itálie 118,6 59,2 177,8 Británie 79,6 105,1 184,7 Dánsko 42,9 150,7 193,6 Nizozemí 62,9 133,9 196,8 Portugalsko 93,3 104,9 198,2 Řecko 145,0 65,8 210,8 Kypr 61,5 154,0 215,5 Irsko 92,5 124,5 217,0

Jak vidíme, Česko se nachází na pátém místě mezi zeměmi EU. Hodnoty jsou z roku 2010 a mohly se samozřejmě změnit. Rozdíl mezi Českem a Rumunskem nicméně dovoluje s jistotou označit Česko podle premiérova výpočtu za nejlépe třetí nejméně zadluženou zemi EU a premiérův výrok tedy za nepravdivý.

S jistou dávkou tolerance se dá výrok senátora Drymla označit jako pravdivý.

Webové stránky náchodské nemocnice uvádějí spádovost tohoto zařízení následovně: " V základních oborech zajišťuje péči pro spádovou oblast s více než 60 tisíci obyvateli, ve specializovaných oborech pro 115 až 150 tisíc obyvatel." Co se týká nemocnice v Trutnově, webové stránky v sekci historie uvádí u roku 2003, že nemocnice v některých oborech má spádovost skutečně kolem 120 tisíc lidí. "Megalomanskost" obou nemocničních zařízení nejsme schopni korektně posoudit.

Podle volebního programu (.doc, str. 12) sociální demokracie na rok 2008 má Jiří Pospíšil pravdu.

ČSSD v programu měla mezi svými prioritami pro dopravu např. modernizaci stávající silniční sítě budováním obchvatů měst a obcí nebo racionální využívání a, v případě potřeby, i zvýšení finančních prostředků do krajské silniční sítě, aby byla zajištěna kvalitnější údržba a opravy.

Zhoršování stavu krajských silnic se věnuje komentář předchozího výroku. Popisuje podrobněji, že stav silnic je za poslední čtyři roky skutečně horší i s konkrétními čísly.

Pro úplnost ještě uvádíme, že ve složce dokumentů lze na oficiálních stránkách KVV Plzeňského kraje dohledat pouze volební program pro krajské volby roku 2004 a 2012. Na stránkách sociální demokracie se volební program pro volby v roce 2008 nicméně nachází, vede na něj přímý odkaz například ze zpravodajského serveru ekolist.cz.

V oddílu Péče o životní prostředí volebního programu TOP 09 pro krajské volby 2012 je jako jedna z priorit uveden požadavek:

"Výrazně zlepšit a posílit územní plánování, podporovat veškeré úpravy v krajině s důrazem na protipovodňovou ochranu."
Výrok tedy hodnotíme vzhledem k výše uvedenému jako pravdivý.

Výrok poslance Braného je na základě jeho dvou dohledaných interpelací na ministry dopravy hodnocen jako zavádějící.

Ve věci dostavby D3 podal Petr Braný dvě interpelace. První přišla 16. prosince 2010, když interpeloval ministra dopravy Víta Bártu. 22. září 2011 interpeloval poslanec Braný ministra dopravy Dobeše. Obě tyto interpelace se týkaly tedy D3, byl zmíněn i problém PPP projektů, nicméně časový horizont 30 let nebyl ani v jedné z těchto dvou interpelací na ministry dopravy zmíněn, výrok je tak hodnocen jako zavádějící.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných v Knihovně připravované legislativy (klikněte na záložku hledání a zde hledejte podle názvu toto slovní spojení: " Návrh zákona o povinném značení lihu "). Sem byl zákon vložen 13.8. 2012, přičemž připomínkové období trvalo do 10.9. 2012.

Na webových stránkách Hospodářské komory ČR je pak dostupná Předkládací zpráva (.doc), ve které se na druhé stránce v posledním odstavci uvádí: "Současně však zefektivněním kontrolní činnosti dojde k posílení ochrany spotřebitele před nekvalitním lihem a k ochraně poctivě podnikajících subjektů před prodejem mimobilančního lihu."

Michael Vít, Hlavní hygienik ČR a zároveň náměstek pro ochranu veřejného zdraví, byl v březnu 2012 (slovy Zdravotnických novin MF) "postaven mimo službu" pro obvinění z manipulace veřejných zakázek. Pozici hlavního hygienika a de facto také pozici ministrova náměstka tak nyní plní jeho zástupkyně, Viera Šedivá (jak ukazuje také záznam jednání vlády z března). Ta přitom s Vítem skutečně pracovala několik let: na pozici zástupkyně byla jmenována v srpnu 2009.

Výrok Bořivoje Šarapatky hodnotíme jako pravdivý. Přerov je skutečně jedna z potenciálních možností umístění plánované spalovny (resp. ZEVO, tedy zařízení na energetické využívání odpadů). Tento fakt je k nalezení ve Studii (.pdf) možnosti energetického využívání směsného komunálního odpadu, zpracované již v roce 2010 firmou FITE na objednávku Olomouckého kraje.

Konkrétně jde o stranu 15 uvedeného dokumentu, kde mezi další identifikované potenciální lokality patří mimo teplárny Přerov i teplárna města Olomouc. Obě tyto teplárny jsou ve vlastnictví firmy Dalkia a jsou uváděny jako teoreticky využitelná. Poslední uvažovanou lokalitou v této studii je plánovaná papírna v Zábřehu na Moravě.