Luboš Průša
Koalice 4 měsíce po svém nástupu v roce 2009 uzavřela dohodu. A podle té dohody jsme dostali nějaké dárky na kulturu, sport, které dodneška nevíme, jak se přesně rozdělují. (dohoda s ČEZ)
Krajské zastupitelstvo sice uzavřelo tzv. Rámcovou dohodu o spolupráci mezi společností ČEZ a Jihočeským krajem, ale stalo se tomu tak 7. dubna 2009, tedy téměř šest měsíců od konání voleb do krajských zastupitelstev (17. - 18. října 2008).
Společnost ČEZ také na svých webových stránkách informuje o záměru poskytnout Jihočeskému kraji do roku 2018 částku 3,7 miliardy Kč na rozvoj a mimo jiné i na kulturní a sportovní akce.
Z návrhu usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 160/ZK/11, jehož programovým bodem bylo Rozdělování finančních prostředků poskytovaných podle rámcové smlouvy uzavřené mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a.s., vyplývá, že poskytnuté prostředky by měly být rozdělovány na základě Ročního prováděcího plánu podle schválených pravidel, který je k návrhu přiložen jako příloha č. 2.
Tento návrh usnesení byl předložen Mgr. Jiřím Zimolou a MUDr. Martinem Kubou a zpracován JUDr. Lubošem Průšou ředitelem KÚ.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož zmiňovaná příloha není na internetových stránkách Jihočeského krajského úřadu k dispozici a nelze tedy posoudit, jakým způsobem jsou prostředky poskytnuté společností ČEZ, a.s. rozdělovány.
Boris Šťastný
A to, co je napsané v programovém prohlášení vlády, skutečně neodpovídá návrhům ministra financí za TOP 09 Miroslava Kalouska, tedy například zavedení druhé sazby daně z příjmu.
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý. V programovém prohlášení vlády se explicitně dočteme o snaze eliminovat stávající degresi daně z příjmu nad stropy sociálních a zdravotních odvodů. Kalouskův návrh přesně tento bod mění a je tedy v souladu s programovým prohlášením vlády, ať už ho politici označují za druhou sazbu daně, solidární příspěvek nebo jinak.
iDnes.cz: "Ministr financí také hájil vyšší zdanění lidí s měsíčním příjmem nad čtyřnásobkem průměrné mzdy, tedy zhruba nad 100 tisíci korun měsíčně. "Někteří novináři ve své nekonečné tuposti tomu říkají milionářská daň. Žádná milionářská daň to není, to by byla daň z majetku. Tohle je daň z příjmu. Říkat tomu druhá sazba daně je fér, ale v ODS je to zakázané slovo, tak tomu říkáme solidární příspěvek," uvedl Kalousek. Fakticky také nejde o znevýhodnění lidí s nejvyššími příjmy, ale jen vyrovnání podmínek vůči lidem s příjmy nižšími. Zatím totiž lidé, kteří vydělávají nejvíc, platí fakticky daně nižší, a to díky stropu pro odvody na sociální a zdravotní pojištění."
Programové prohlášení vlády (.pdf - str. 5): "Vláda nechce zvyšovat progresi daně z příjmů fyzických osob. Vláda eliminuje degresi u této daně nad stropy sociálních a zdravotních odvodů do roku 2012 v souvislosti s důchodovou reformou a novým zákonem o daních z příjmů."
Martin Kuba
Ministerstvo průmyslu a obchodu je jedním z těch, které od začátku vedle krizového štábu iniciovalo zde s ministerstvem zemědělství a potravinářskou komorou, pracovní skupinu, která by měla co nejrychleji obnovit ten trh v České republice a samozřejmě potažmo i jeho export.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože na oficiálních stránkách ani jedné ze zmíněných institucí, ani v médiích jsme nenašli o takové pracovní skupině zmínku.
O iniciaci pracovní skupiny na obnovu trhu v České republice neinformuje na svých stránkách Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědelství ani Potravinářská komora ČR. Ani v médiích se nám nepodařilo najít zprávy o existenci takové skupiny.
Meziresortní pracovní skupina ve spojitosti s kauzou methyl sice operuje, ale v jiném složení - ministerstva zdravotnictví, zemědělství a vnitra a Policie ČR - jak je možné dohledat např. na stránkách Ministerstva zdravotníctví České republiky.
Milan Chovanec
Ta správa parku dnes spravuje lesy a sama sobě uděluje výjimku pro kácení. (parku Šumava)
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Správa Národního parku Šumava skutečně sama sobě přiděluje výjimky např. v souvislosti s kůrovcovou kalamitou.
Oprávnění udělit si výjimku mají dle rozhovoru s tehdejším ředitelem NP Šumava Janem Stránským i ostatní správy NP v ČR.
Miloslav Plass
Za poslední roky se zvýšil havarijní stav komunikací o 4 procenta.
Tato informace se nám bohužel nepodařila dohledat.
Petr Fiala
Proto už v rozpočtu pro příští rok chceme významně navýšit tuto položku (ostatní neinvestiční výdaje, tzn. pomůcky, peníze na učebnice, placení nemocenské, kurzy plavání apod., pozn.) a to tak, aby dosáhla zhruba jedné a půl miliardy korun.
Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný, protože informace o návrhu státního rozpočtu zveřejněné na stránkách MF ČR takovéto detaily neposkytují.
Druhotná zadluženost v opravách se nyní pohybuje od 8 do 10 miliard. Takové jsou odhady. (na silničních komunikacích)
Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Podle serveru iDnes Královéhradecký kraj tvrdí, že na opravu cest v kraji by bylo potřeba asi 8 miliard korun.
Podle článku stejného serveru z dubna 2012 by Královéhradecký kraj potřeboval na opravy silnic 9 miliard korun.
Jiří Pospíšil
Tato otázka, pokud vím, je v tuto chvíli položena ze strany aktivistů. To znamená, zda město, aby město Plzeň podniklo veškeré kroky proti té výstavbě (obchodního centra Corso Americká, pozn.).
Na základě dohledaného textu zmíněné petice hodnotíme výrok jako pravdivý.
Text petice mimo jiné uvádí: "Žádáme příslušné orgány města Plzně, zejména vedení městského obvodu Plzeň 3, vedení města, Zastupitelstvo městského obvodu Plzeň 3 a města, Útvar koncepce a rozvoje, aby iniciovaly veřejnou diskusi za účasti všeobecně respektovaných nezávislých odborníků, podle jejíž výsledků bude vytvořen závazný regulační plán pro dané území. Zároveň žádáme všechny zodpovědné orgány, aby před schválením regulačního plánu nedopustily provedení nevratných změn v tomto prostoru." Organizátoři akce tak skutečně mají v současné době především snahu o to, aby samotné orgány města nedopustily nezvratné změny, což se shoduje s výkladem Jiřího Pospíšila.
Dodáváme, že se jedná o kauzu protestu občanů Plzně proti záměru postavit nákupní centrum na místě Domu kultury.
Petr Nečas
Kdybychom za své vládní dluhopisy platili stejný úrok jako sousední Polsko, které je považováno za relativně úspěšnou ekonomiku, tak by nás to ročně stálo na dluhové službě o 14 miliard korun více, než nás to stojí dnes.
Aktuální výnosy českých státních dluhopisů jsou pro 2 roční, 5 roční a 10 roční splatnosti postupně 0,521 %, 1,275 % a 2,486 %. Naproti tomu, výnosy polských vládních dluhopisů představují pro zmíňované splatnosti jednotlivě 3,945 %, 4,218 % a 4,809 % (údaje byly čerpány ze stránek bloombergu a forexprosu v otevíracích cenách z 10. září). Jak je tedy z uvedených dat patrné, ČR si skutečně půjčuje laciněji než Polsko.
Ze struktury veřejně dostupních údajů na stránkách MF ČR však nejsme schopni spočítat dodatečné náklady dluhové služby plynoucí z vyšších sazeb, obsluha dluhu by však byla rozhodně vyšší než je tomu při současných výnosech. Výrok Petra Nečase tak hodnotíme jako neověřitelný.
Stanislav Mišák
My jsme malý kraj, my máme čtyři okresy.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť podle ústavního zákona o vytvoření vyšších územně správních celků (347/1997 Sb. - článek 1) je Zlínský kraj tvořen okresy Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.