Velká Británie v roce 2009 snížila základní sazbu daně z přidané hodnoty ze 17,5% na 15. Spotřeba nejenže nevzrostla, poklesla o 3%. Takže už za rok se vrátili na 17,5 a za další rok konzervativní pravicová vláda premiéra Camerona zvýšila základní sazbu daně z přidané hodnoty v Británii na dnešních 20%. Čili oni během tří let šli z 15 na 20.
Celý výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných dílčích skutečností.
1) Daň z přidané hodnoty (anglicky VAT – value added tax) byla v Británii snížena ze 17,5 na 15 % dne 1. prosince 2008 (str. 27). Přestože se premiér o měsíc spletl, snížená sazba VAT v roce 2009 platila.
2) Dle publikace Britského statistického úřadu (.pdf – str. 3) zaznamenala spotřeba v roce 2009 roční pokles o 3,2 %.
3) Od 1. ledna 2010 se VAT vrátila na počátečních 17,5 % a o rok později dne 4. ledna 2011 vzešla v platnost 20% VAT.
Krizový štáb vznikl až 12. září.
Výrok Soni Markové jsme vyhodnotili jako pravdivý, a to na základě tiskové zprávy, kterou naleznete na webových stránkách Vlády ČR. Tato tisková zpráva z 12.9. 2012 11:37 uvádí: "Vláda dnes ustanovila dočasný krizový štáb, který okamžitě začal zasedat."
Plzeňský kraj je jeden z mála, který každým rokem na dopravní obslužnost přidává větší a větší peníze.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť krajské výdaje na autobusovou i železniční dopravu jsou opravdu rok od roku zvyšovány, přestože se tak neděje v oblasti dopravy obecně. (viz tabulky)
Nemůžeme však ověřit první část výroku, protože pojem "jeden z mála" nelze objektivně definovat.
Výdaje na autobusy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné) 2009276 819,832010313 880,962011345 0002012373 000
Výdaje na dráhy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné) 2009350 640,352010384 254,142011386 5002012449 000
Celkové běžné výdaje na dopravu:
20091 419 546,78 20101 515 328,93 20111 265 900 20121 645 500
Zdroj: Schválený rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012 (.pdf - str. 4)
...5 miliard korun, které teď míří na vyčištění těch velkých komínů...
Tisková zpráva Ministerstva životního prostřední i výzva OP Životní prostředí to potvrzují.
Tvrzení Davida Sventka zřejmě vychází z nedávné tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí (MŽP): podle té "ministerstvo poskytne dalších 5 miliard korun z fondů Evropské unie, které pomohou snížit emise na Ostravsku".
Má jít o výsledek výzvy v rámci prioritní osy 2 Operačního programu Životní prostředí. Není zde sice uvedeno, že projekty žadatelů byly schváleny, tedy že podpora bude skutečně čerpána, ale prostředky na Ostravsko skutečně "míří".
Tato zpráva přitom odpovídá 36. výzvě MŽP, která měla rozdělit podporu ve výši nejvýš 5 miliard korun mezi projekty "v okresech Karviná, Ostrava město a Frýdek – Místek", které spočívají v "rekonstrukci nespalovacích zdrojů nebo instalaci dodatečných zařízení pro záchyt emisí za účelem snížení emisí oxidů dusíku, oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek".
To vše odpovídá výroku Davida Sventka.
Dodejme, že v seznamu schválených projektů (.xls, aktuální k 17.září 2012) na webu OP Životní prostředí dosud tyto projekty uvedeny nejsou.
Následně jsme domluveni s ČEZem, že tyto kapacity mohou být po 15 - 20 letech převedeny na kraj a využity na potřeby, které v té době kraj bude potřebovat. Ať už to jsou domovy pro seniory, nebo jiné kapacity pro vzdělávání. Lokality, pánové, už jsou vybrány.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám dohledat relevantní zdroje, které by výrok Jiřího Zimoly potvrzovaly či vyvracely.
V samotné Rámcové smlouvě o spolupráci (materiál I_ZK070409_154_rámcová_smlouva.doc) uzavřené mezi ČEZ, a.s. a Jihočeským krajem dne 7. 4. 2009 se nic o možném převodu těchto kapacit z vlastnictví ČEZu na kraj nepíše.
Po celou dobu 20 let Ústecký kraj má nejvyšší nezaměstnanost.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky Ministerstva práce a sociální věcí. Ze statistiky(.xls) Ministerstva práce a sociální věcí (srovnávající zaměstnanost v jednotlivých krajích od roku 1997) skutečně vyplývá, že v rámci Ústeckého kraje dosahovala nezaměstnanost vždy nejvyšší míry. Níže uvádíme pro představu konkrétní míru nezaměstnanosti Ústeckého kraje v procentech od roku 1997. Pro srovnání s ostatními kraji rozklikněte prosím horní odkaz, kde je analýza uvedena kompletně. Doplňujeme, že data za rok 2004 jsou uvedena dvakrát neboť v tomto roce došlo ke změněn metodiky v rámci měření nezaměstnanosti.
19978,5%199811,1%199914,6%200016,0%200115,6%200216,3%200317,4%200417,2%200415,9%200515,4%200614,5%200712,2%20089,9%200912,4%201013,4%201112,9%
Na základě statistiky(Pdf.) Českého statistické úřadu ještě doplňuje data za zbylé roky.V roce 1993 nezaměstnanost tvořila 5,23%,v roce 1994 tvořila 5,24%, v roce 1995 tvořila 5,79% a v roce 1996 tvořila 7,05%. Přestože tedy nemáme k dispozici srovnání za celých 20 let, označujeme výrok za pravdivý neboť trend za posledních 16 let skutečně naznačuje, že je míra nezaměstnanosti v rámci Ústeckého kraje nejvyšší.
Složená daňová kvóta jako základní měřítko se pohybuje pouze v řádech desetin procentních bodů, že to není žádné rasantní, že zůstáváme hluboko pod tím, jak vysoká byla složená daňová kvóta. Čili míra zdanění za vlád sociální demokracie.
Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, neboť složená daňová kvóta po konci vlád ČSSD opravdu výrazněji klesala a zároveň se za Nečasovy vlády pohybovala pouze v řádech desetin bodů.
Podle údajů OECD dostupných do roku 2009 se od nástupu vlády ČSSD v roce 2002 vyvíjela složená daňová kvóta takto:
Tab. 1:
200236,3 %200337,3 %200437,8 %200537,5 %200637,0 %200737,3 %200836,0 %200934,7 %
Po doplnění o údaje Ministerstva financí (viz Tab. 2) je partné, že se kvóta za vlády premiéra Nečase pohybovala opravdu v řádech desetin procentních bodů.
Tab. 2:201034,1 %201134,6 %*201234,7 %* Výhled SDK
Zároveň skloubení údajů z obou tabulek vypovídá o tom, že složená daňová kvóta za premiérovy vlády byla výrazně nižší než za vlád ČSSD v letech 2002-2006.
Správní rada (VZP, pozn.) vyzvala pana ministra několikrát, aby s ní jednal právě o věcech, které se týkají zdravotní pojišťovny a on tak neučinil, nemá si s náma prý co říct.
Na základě dohledatelných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Podle Infoservisu VZP i Tiskového prohlášení VZP z 28. 5. 2012 Správní rada VZP dala za úkol svému předsedovi a místopředsedovi svolat do 14 dnů mimořádné zasedání Správní rady VZP, na kterou měl být pozván i ministr zdravotnictví Leoš Heger. Správní rada ve stejný den probírala i otázku komunikace mezi ní a ministerstvem zdravotnictví.
Správní rada na této schůzi (28. 5. 2012) rozhodla o vypovězení smlouvy se společností IZIP.
Nepodařilo se však dohledat, jakým způsobem mimořádné zasedání Správní rady proběhlo, zda se ministr zdravotnictví dostavil, atd. Stejně tak se nepodařilo dohledat jiný příklad ne/komunikace mezi VZP a ministrem zdravotnictví.
Máme tady 26 mrtvých.
Na základě informací z médií, která kauzu podrobně sledovala, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Výrok Bohuslava Sobotky pochází ze dne 30. září, kdy na našem území bylo skutečně evidováno 26 smrtelných otrav závadným alkoholem. Informace o další oběti přinesla Česká tisková kancelář a poté média až o den později. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Moravskoslezský kraj vydával integrované povolení, ve kterém stanovil podmínky, na základě kterých musí probíhat ten technologický proces likvidace, který vybral stát.
Integrované povolení Moravskoslezského kraje (.pdf) k této záležitosti (laguny Ostramo) je veřejně k dispozici, výrok náměstka Nováka je na jeho základě hodnocen jako pravdivý.
