Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako pravdivý s odkazem na blog United Kingdom Independence Party, na jehož stránkách lze najít přepis, v němž se podobná upozornění nachází. Farageovy výpady proti společné měně podtrhují i videa z jeho proslovů v Evropském Parlamentu.

Výrok potvrzující Faragovo tvrzení lze do češtiny volně přeložit takto: " Mnoho lidí, s rozličným společenským postavením, je nespokojeno s rolí EU v jejich životě. Pokud bude labouristická vláda zvolena i ve třetím volebním období, vstoupíme do eurozony, což povede k federalizované Evropě. Drtivá většina lidí je proti tomu." Výrok se sice doslovně neshoduje s tvrzením Farage v Hydeparku, ale podstata shodná je. UKIP zde poukazuje na ztrátu suverenity i národního státu.

Proti společné měně a ztrátě suverenity Farage zbrojí hlavně v Bruselu při projevech před Evropským Parlamentem, což dokazují následující videa o zhroucení eura (ang.) a kritika rozhodování EU o budoucnosti jiných národů (ang.).

Írán lze po právu považovat za klíčového importéra ropy do Řecka. Podíl Teheránu na dovážené ropě měl až do současnosti, i přes vzrůstající kritiku Teheránu ze strany Evropské unie, stoupající tendenci. Zatímco v roce 2009 byl podíl iranské ropy podle Mezinárodní energetické agentury 24%, v roce 2011 to podle zprávy agentury AFP bylo již 34,2%. Írán tudíž je nejvýznamnějším importérem ropy do Řecka a výrok tak můžeme hodnotit jako pravdivý.

K budoucí předpovědi pouze doplňující komentář: S ohledem na rozhodnutí o uvalení embarga řecká společnost Hellenic Petroleum zajišťující dodávky ropy oznámila, že je schopna tuto surovinu zajistit z alternativních zdrojů, a tudíž je pravděpodobnost eskalace ekonomických problémů s ohledem na ukončení spolupráce s Íránem nepravděpodobná.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat informaci, která by potvrzovala vstup v platnost nových legislativ, týkající se velikosti textu a informací uváděných na štítcích potravin v ČR. Činíme tak i přesto, že se prokázalo vydání nařízení EU o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, z toho důvodu že jeho zavedení je povinné až od 13. prosince 2014, u většiny jeho ustanovení, kromě požadavků na mleté maso, jejichž zavedení je povinné od 1. ledna 2014

Podle informačního centra bezpečnosti potravin (ICBP), které je součástí odboru bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství, bylo 22. listopadu 2011 zveřejněno Nařízení 1169/2011/EU (.pdf), o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, přičemž jeho zavedení je povinné od 13. prosince 2014 (u většiny ustanovení, kromě požadavků na mleté maso a požadavků nutričního značení). Účinnost většiny ustanovení se však odkládá o 3 roky. Stránky ICBP pak poskytují poměrně přehledné informace o hlavních bodech tohoto nařízení a o datech jejich povinného zavedení.

Internetový portál agronavigator.cz pak přináší poměrně podrobný výčet požadavků nového nařízení k informacím na obalech potravin, mezi kterými jsou jak jasné požadavky na velikost a tedy i čitelnost textu, tak i povinná nutriční deklarace či nutnost uvedení země původu (country of origin labelling = COOL), zákaz uvádění zavádějících informací, nebo nutnost uvádění přítomných alergenů.

S ohledem na měsíční monitorovací zprávu (MMZ) Národního orgánu pro koordinaci hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.

Podle březnové MMZ (.pdf, str. 36) rozhodla Evropská komise neproplácet žádosti o platbu u většiny operačních programů z důvodu zjištění nedostatků ve fungování českých řídicích a kontrolních systémů v čerpání z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti.

Od března 2012 tedy bylo pozastaveno předkládání žádostí o platbu k refundaci Evropské komise u těchto operačních programů:

OP Doprava

OP Životní prostředí

OP Podnikání a inovace

OP Výzkum a vývoj pro inovace

Integrovaný OP

OP Technická pomoc

OP Praha Konkurenceschopnost

všechny regionální OP

Výrok je pravdivý, protože trestní zákoník skutečně rozlišuje čtyři druhy věznic.

Podle přesného znění § 56 odst.1 trestního zákoníku se dělí systém věznic v ČR na věznice:

- s dohledem

- s dozorem

- s ostrahou

- se zvýšenou ostrahou

Specifičtěji jsou pak rozdíly v těchto typech věznic uvedeny ve vyhlášce 345/1999 Sb. Ministerstva spravedlnosti, konkrétně § 51, § 52, § 53 a § 54. Věznice jsou takto odstupovány podle přísnosti výkonu trestu od nejlehčí po nejtěžší.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť nelze ověřit, jestli je řešení administrativní kapacity, resp. jejího outsourcingu v téhle chvíli opravdu jedinou agendou mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a Evropskou komisí.

Je faktem, že Evropská komise odeslala varovný dopis, kterým pohrozila České republice zastavením unijních dotací, pokud vláda nedá do června do pořádku kontrolu a audit dotačních programů. V souvislosti s tím rovněž vyjádřila nedůvěru k personální politice některých resortů. To zmiňuje například ředitelka Národního fondu – Platebního a certifikačního orgánu Veronika Ondráčková v interních dopisech ministerstva financí a Ministerstva pro místní rozvoj zveřejněných deníkem Insider, což Ministerstvo pro místní rozvoj potvrdilo 21. března 2012.

Ministerstvo pro místní rozvoj pak zveřejnilo také tiskovou zprávu, potvrzující, že: "...Bylo identifikováno pět slabých míst při čerpání z fondů EU. Jde především o základní nastavení a nezávislost auditního systému, řešení nesrovnalostí kontroly vykonávané řídícími orgány či zpřísnění personální politiky." Tuto informaci podrobněji rozpracoval portál EurAktiv.cz

13. dubna 2012 pak v další tiskové zprávě Ministerstvo pro místní rozvoj avizovalo „Akční plán ke zlepšení řídícího a kontrolního systému pro strukturální fondy v ČR“, který navazuje na představení plánu, jenž vznikl na základě práce českých vyjednavačů, a který byl představen Vládě ČR na konci března. To dokládá mimo jiné také tisková zpráva vlády, jež informuje o jednání náměstků ministrů pro místní rozvoj a financí s vysokými představiteli Evropské komise z 9. března 2012.

Výše uváděná tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj uvádí také hlavní problémy, které Evropská komise České republice vytýká. Jsou jimi: „...Nedostatečná nezávislost Pověřených auditních subjektů, nedostatečný dohled Auditního orgánu nad Pověřenými auditními subjekty, systém řešení nesrovnalostí - zapojení finančních úřadů atd., výkon řídící kontroly - především kontroly zadávacích řízení ze strany řídících orgánů, personální politika a outsourcing služeb“.

Z výše uvedených informací vyplývá, že v poslední době byla s Evropskou komisí projednávána celá řada problémů, nejen ty, které zmiňuje ministr Jankovský. Nicméně to zda se „v tuhle chvíli“ řeší pouze outsourcing a administrativní kapacity ověřit nelze.

Evropská centrální banka (dále "ECB") v zimě ve dvou vlnách poskytla dohromady jeden bilion a 19 miliard euro (podrobněji viz. jiný výrok), což dle tehdejších kurzů koruny k euro, které uvádí Česká národní banka, znamená 25 bilionů 715 miliard korun.

Některé zdroje (ang.) hovoří o tom, že prostředky, které banky dostaly v první vlně úvěrů od ECB (kolem 489 miliard euro), pravděpodobně znovu uložily u ECB. Podobnou informaci uvádí také ve své předběžné zprávě (.pdf, ang.) z dubna 2012 Generální ředitelství pro vnitřní politiky Evropské unie. Zpráva má za cíl zhodnotit efekty obou poskytnutých úvěrů (viz. str. 7-12). Dokument konstatuje, že poskytnuté prostředky nebyly zřejmě v převážné míře vynaloženy na nákup dluhopisů zadlužených zemí, na poskytnutí půjček malým a středním podnikům (na reálnou ekonomiku) nebo využity na obchodování na mezibankovním trhu, ale s největší pravděpodobností byly uloženy u ECB (viz. graf č. 6).

Pod pojmem deriváty (ang.) se rozumí finanční instrumenty, které odvozují (derivují) svou hodnotu od jiných faktorů. Nejčastěji se mluví o opcích a tzv. futures, které zakladají majitelovi právo (ne povinnost) provést v budoucnu operaci.

Dle předložených dokumentů se zdá, že banky dodatečnou likviditu skutečně nepoužili na podporu reální ekonomiky, tak jako to tvrdí Zaorálek. Pravdou však je, že velkou část těchto prostředků uložili zpětně u ECF, což nelze považovat za "deriváty nebo podobné finanční produkty". Výrok je tudíž zavádějící.

Ano, vláda Petra Nečase vytvořila v rámci své strategie boje proti korupci nový vládní výbor a s ním spojený post vicepremiéra pro korupci.

Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí byl zřízen (.pdf) 27. dubna 2011. Jeho předsedou byl jmenován místopředseda vlády Radek John, který však byl 13. července 2011 odvolán a s účinností od 14. července 2011 nahrazen (.pdf) Karolínou Peake. Ta je ve funkci až do současnosti. Od počátku fungování výboru se tak v jeho čele vystřídali již dva místopředsedové.

Bohuslav Sobotka pravdivě tvrdí, že strana ČSSD vyzvala k odtajnění části svazků BIS. Došlo k tomu i prostřednictvím mediálních rozhovorů jeho stranických kolegů. V rozhovoru deníku.cz s Richardem Dolejšem, který předsedá sněmovní komisi pro kontrolu činnosti BIS, se tento požadavek objevuje poprvé. Snahu o vysvětlení dění na pražském magistrátu a unikání odposlechů by stejným způsobem řešil i předseda poslaneckého klubu Jeroným Tejc, který toto uvedl v rozhovoru s deníkem Právo.

Výrok hejtmana Novotného hodnotíme jako pravdivý, neboť již několik škol s učňovskými a technickými obory nabízí svým studentům motivaci v podobě prospěchových stipendií.

Server iDnes.cz informoval 22. března 2011 o skutečnosti, v Karlovarské kraji další střední škola zavádí možnost prospěchového stipendia pro dobré studenty. Konkrétně se jedná o Integrovanou střední školu technickou a ekonomickou v Sokolově (tato škola nabízí měsíční prospěchová stipendia ve výši (.pdf) 200 - 600 Kč.).

Podobný systém zavedla Integrovaná střední škola Cheb, která, jak informovala Česká televize, začne od nového školního roku (2012/2013) vyplácet měsíční prospěchová stipendia ve výši 200 - 600 Kč.

Další odbornou školou, kde je zaveden systém stipendií pro studenty, je Střední průmyslová škola v Ostrově, což lze dokumentovat na stipendijním řádu (.pdf) dané školy.