Přehled ověřených výroků

Nepodařilo se nám najít ani žádnou studii, která by určovala náklady nutné na opravu silnic z roku 2001, ani žádně další informace mapující vývoj stavu financí, potřebných na opravu silnic II. a III. třídy v Jihomoravském kraji. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Pro doplnění a představu o stavu silnic v kraji, však uvádíme zprávu Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje, kde na čtvrté straně naleznete shrnující tabulku klasifikace stavu jihomoravských silnic za poslední roky. Z té vyplývá, že délka úseků v nevyhovujícím nebo havarijním stavu se spíše zvětšuje, a průměrná známka udělená silnicím v kraji se zhoršuje.

Výrok odpovídá údajům z rozpočtu kraje.

V dokumentu (.xls) Závazné ukazatele rozpočtu příspěvkových organizací za rok 2011 je uvedeno celkem 155 škol a školských zařízení, na které kraj přispívá. Tento údaj téměř přesný k výroku senátora Drymla, pracujeme s čísly z loňského roku.

Pro doplnění ovšem jen připomeňme, že pojem školská zařízení zákon (.pdf) definuje pouze jako "školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči". Těchto zařízení je krajem zřizováno 14, dalšími subjekty pak 66 (kompletní seznam můžete nalézt zde). Údaj, který Dryml uvádí, zahrnuje ovšem i jiná než školská zařízení. Pokud ale budeme jeho výrok chápat jako školy a školská zařízení dohromady, jedná se o správné číslo.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Ve volebním programu Strany práv občanů-Zemanovci se můžeme dočíst že: „V návaznosti na zahraniční zkušenosti s přímou demokracií ve státech jako je Švýcarsko, připravíme návrh zákona o obecném referendu, které umožní občanům spolurozhodovat o závažných otázkách země.“ Hovoří se zde tedy spíše o inspiraci příkladem Švýcarska, nikoliv o konkrétních prvcích švýcarského systému, které by měly být zaváděny.

České kraje by se s jistou dávkou tolerance sice daly označit za protějšky švýcarských kantonů, které skutečně právo referenda mají. Na druhou stranu v celostátním ani krajském programu Zemanovců se přímo o krajské formě referenda explicitně nic nepíše.

Dle tabulky eurostatu ve druhém čtvrtletí roku 2012 hrubý domácí produkt zmíněných zemí opravdu klesal (oproti druhému čtvrtletí předchozího roku). Ve Velké Británii a Nizozemsku o 0,5% a v Dánsku o 0,9 %.

Výrok lídra ČSSD je na základě dohledané legislativy hodnocen jako pravdivý. Miroslav Novák má na mysli § 13, odstavec 4, písm. a) zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci, v jehož rámci kraje stanovují emisní limity provozovatelům zařízení.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, dohledané schválené změny územního plánu ze stránek města Holešov se totiž o průmyslové zóně nezmiňují.

O vzniku rozvojové plochy u Holešova rozhodlo Zastupitelstvo Zlínského kraje již v roce 2003. V současné době má Strategická průmyslová zóna Holešov 360 hektarů.

Na stránkách města Holešov je k dohledání 17 schválených změn územního plánu a také mapa (.pdf) územního plánu města Holešov, kde lze vidět tuto určenou průmyslovou zónu, resp. její část nacházející se na katastrálním území města. Údaje o schválených změnách jsou k dispozici však až od roku 2008 do současné doby a o průmyslové zóně se nezmiňují. Dřívější dokumenty týkající se problematiky Strategické průmyslové zóny Holešov probírané v Zastupitelstvu města se nám dohledat nepodařilo. Z těchto důvodů tedy nelze posoudit pravdivost výroku.

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako neověřitelný, protože Úřad vlády ČR ve svých dokumentech neposkytuje informace o výši mzdových úspor ve všech rezortech.

Na stránkách Úřadu vlády ČR je možné dohledat dokumenty Rok vlády ODS, TOP 09 a VV (.pdf) a Dva roky vlády (.pdf), kde se sice informace ohledně úspor v jednotlivých rezortech vyskytují, nejsou však kompletní. Na základě těchto skutečností musíme daný výrok hodnotit jako neověřitelný.

Třetí fáze hodnocení projektů byla skutečně zrušena, konkrétně se tak stalo 10. září 2012 (.pdf - bod 3a), výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Část výroku Jiřího Zimoly týkající se rámcové dohody se společností ČEZ je pravdivá, avšak pro ověření části o plynoucích sta milionech se nám nepodařilo nalézt podklady, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Tvrzení Jiřího Zimoly, že kraj uzavřel Rámcovou dohodu se společností ČEZ označujeme jako pravdivé. Zde naleznete text této Rámcové dohody mezi ČEZ a.s. a Jihočeským krajem (.zip).

Kolik peněz celkově skutečně plyne (či již připlynulo) na základě této rámcové dohody se nám dohledat nepodařilo. Ne internetu však můžete nalézt zprávy o jednotlivých investicích společnosti ČEZ jako například o stavbě parkoviště a silnice v Týnu nad Vltavou či tuto zprávu o podpoře sportu.

Poslanci, kteří prý spolu se Šťastným maturity chtějí rušit, hlasovali ve věci dosud s klubem ODS.

Pro Parlamentní listy poslanec Šťastný v červnu 2012 uvedl, že by státní maturity chtěl zrušit. Tento návrh podpořili např. poslanci Plachý, Úlehla a Florián.

"Státní maturity" byly zavedeny školským zákonem (.pdf) z roku 2004, s předpokládáným startem ve školním roce 2007/2008. Pozdější novelizace (zákon 217/2007 Sb., .pdf) tento start odložila na rok 2009/2010 a další (zákon 242/2008 Sb., .pdf, který maturity zároveň významně upravil) pak na rok 2010/2011.

V roce 2004 hlasovali proti školskému zákonu všichni poslanci ODS. Nikdo z nich naopak nehlasoval proti významnějším schváleným úpravám v letech 2007, 2008, 2009 (zde s výjimkou P. Krilla)a 2011. Proto i poslanec Šťastný řekl (pro Parlamentní listy): "Přijetí konceptu státních maturit byl tragický omyl, kterému i já tehdy při projednávání ve sněmovně podlehl".
Výrok poslance Chládka tedy lze považovat za pravdivý: přestože ODS jako opozice odmítla nový školský zákon v r. 2004, později i tito poslanci jednotně hlasovali pro jeho dodatečné úpravy a start státních maturit umožnili.