Přehled ověřených výroků

Výrok je pravdivý na základě zveřejněné tiskové zprávy Asociace krajů z 18.1. 2010, ve které je uvedeno následující: „Vyzvali jsme vládu, aby udělala inventuru evropských operačních programů. Tam, kde hrozí propadnutí peněz v centrálních operačních programech, chceme, aby vláda požádala Evropskou komisi o převod těchto prostředků do regionálních operačních programů. Ty čerpají evropské peníze nejrychleji a transparentně,“ řekl na tiskové konferenci po jednání Rady Asociace krajů její předseda a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Tyto údaje 1,1 a 1,6 miliardy investovaných peněz se nám nepodařilo dohledat z veřejných zdrojů, zvhledem k tomu, že rozpočty Plzeňského kraje byly v různých letech počítány různými způsoby, tudíž jsme se nedostali k přesným datům, který by nám podala informaci o částce, který byla skutečně investovaná z peněz kraje.

Výrok Michala Haška hodnotíme na základě zprávy na portálu Jihomoravského kraje jako pravdivý. V zprávě z 1. prosince 2009 se uvádí: " Rada Jihomoravského kraje v úterý 1. prosince všemi hlasy přítomných radních z ČSSD a ODS rozhodla o uzavření smluvního vztahu s ČD na komplexní zajištění regionální železniční dopravy do roku 2019 (nynější smlouva Jihomoravského kraje kraje a ČD je platná do roku 2014). "

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť protipovodňová opatření realizovaná Povodím Moravy jsou financována především ze státního dotačního programu Prevence před povodněmi.

O programu obecně: "Program Podpora prevence před povodněmi Ministerstva zemědělství byl zahájen I. etapou ihned po povodňové katastrofě v r. 2002, v současnosti probíhá II. etapa (2007 – 2013) a v programovém prohlášení vlády (srpen 2010) je vyhlášen záměr pokračovat v preventivních opatřeních přípravou III. etapy (předpokládané na období2014 - 2020)." (.pdf - str. 8)

O aktuálním dotačním programu Prevence před povodněmi II (2007 - 2013).

Nová protipovodňová opatření v Olomouci a Pobečví budou financovány především z dotačního programu Ministerstva zemědělství Prevence před povodněmi III (2014 – 2020). Odkazy obsahují konstatování, že investorem při realizaci těchto projektů je Povodí Moravy.

Jihomoravský kraj se zavázal otevřít 18 % procent své železniční dopravy konkurenci s tím, že vítěz výběrového řízení bude moci od začátku roku 2016 přepravovat cestující na trase Brno-Bučovice-Kyjov (a dále navázat do Zlínského kraje).

Statistiky Eurostatu umisťují ČR nejlépe na třetí místo.

Předešleme, že hodnocení premiérova výroku stojí na předpokladu, že "míru zadlužení" je třeba měřit v poměru k HDP daného státu (pokud bychom měřili objem dluhu v Korunách/Euro, nejméně zadlužené by přirozeně byly malé státy).

Eurostat uvádí hodnoty všech premiérem zmíněných dluhů: stát a veřejné instituce jsou zahrnuty ve statistice státního dluhu (angl., government deficit/surplus, debt and associated data), zatímco hodnota dluhu domácností je uvedena v sadě ročních sektorových účtů (angl.. Annual sector accounts - Financial balance sheets). Pro rok 2011 nejsou k dispozici hodnoty u některých zemí. Za rok 2010 jsou uvedeny tyto procentní podíly na HDP:

stát a další

domácnosti součet Bulharsko 16,3 33,5 49,8 Rumunsko 30,5 27,0 57,5 Estonsko 6,7 64,5 71,2 Lucembursko 19,1 52,3 71,4 Česko38,133,771,8 Slovinsko 38,8 35,4 74,2 Litva 38,0 39,4 77,4 Slovensko 41,1 48,9 90,0 Polsko 54,8 35,6 90,4 Lotyšsko 44,7 51,7 96,4 Finsko 48,4 68,3 116,7 Maďarsko 81,4 42,4 123,8 Švédsko 39,4 86,5 125,9 Rakousko 71,9 57,3 129,2 Německo 83,0 61,5 144,5 Malta 69,4 77,4 146,8 Francie 82,3 64,9 147,2 Belgie 96,0 53,8 149,8 Španělsko 61,2 91,2 152,4 Itálie 118,6 59,2 177,8 Británie 79,6 105,1 184,7 Dánsko 42,9 150,7 193,6 Nizozemí 62,9 133,9 196,8 Portugalsko 93,3 104,9 198,2 Řecko 145,0 65,8 210,8 Kypr 61,5 154,0 215,5 Irsko 92,5 124,5 217,0

Jak vidíme, Česko se nachází na pátém místě mezi zeměmi EU. Hodnoty jsou z roku 2010 a mohly se samozřejmě změnit. Rozdíl mezi Českem a Rumunskem nicméně dovoluje s jistotou označit Česko podle premiérova výpočtu za nejlépe třetí nejméně zadluženou zemi EU a premiérův výrok tedy za nepravdivý.

Dokument Politika územního rozvoje České republiky (.pdf - str.54) z roku 2008 schválený (.pdf) Vládou České republiky skutečně obsahuje ve své části Koridory kapacitních silnic záměr vybudování silnice R52 na trase Pohořelice – Mikulov– Drasenhofen / Rakousko (E 461). Jako důvod jeho vymezení je uvedeno: Zkvalitnění silničního spojení Brno–Vídeň. Vazba na rakouskou silniční síť.

Také zmíněná mezinárodní smlouva z 23. ledna 2009 o propojení české rychlostní silnice R52 a rakouské dálnice A 5 je stvrzeno, že k propojení má dojít na česko-rakouské hranici mezi městy Mikulov a Drasenhofen.

Na internetových stránkách Zdravotního ústavu Ostrava se nepodařila dohledat informace ohledně zmiňované studie. Výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok premiéra Nečase je hodnocen jako pravdivý.

Nebudeme-li posuzovat expresivnost výroku ve slovu zrada, který patří spíše do vnitrostranických debat, je výrok premiéra poměrně přesný. Budeme-li dále ignorovat motivaci "rebelů" v ODS v roce 97 (neprůhledné financování strany) tak je faktem, že premiér Klaus byl v roce 1997 vyzván 2 místopředsedy strany (Ruml a Pilip) k rezignaci. Tento apel v kombinaci s politickou situací, atmosférou v koalici a hospodářskou situací země vedl k pádu 2. vlády Václava Klause. Podrobně rozebírá tzv. Sarajevský atentátu politolog Lubomír Kopeček na svém blogu. Vláda (druhá) Mirka Topolánka pak padla v době českého předsednictví EU, konkrétně 24. března 2009. Pro pád vlády hlasovali také 2 poslanci ODS, Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel. Bez jejich hlasů by opozice neměla dostatečnou podporu pro pád vlády. Stenozáznam z tohoto jednání tuto situaci dokládá.

Na základě mediálních zpráv hodnotíme výrok jako pravdivý. 12. ledna 2012 informoval server Idnes o připravovaném návrhu zákona o Národním parku Šumava. Co se týká rozlohy parku, která bude potřeba pro stavbu lanovky, server konkrétně píše: "Úzký koridor lanové dráhy by měl mít velikost 13,7 hektaru a měl by být vyčleněn z území národního parku."