My jsme obrovským množstvím pracovních míst dneska vázáni na obchod a ekonomiku evropských států. 70 %, jak dobře víte, 70 % vývozu, 60 % dovozu jde ze států eurozóny.
Česká republika je skutečně, co se týče mezinárodního obchodu, velmi vázaná na evropský trh. Podle údajů Českého statistického úřadu činil vývoz do zemí eurozóny za prosinec 2011 144,4 miliard Kč. Celkový export za tento měsíc činil 228,5 miliard Kč. Procentuálně nám to dává číslo přibližně 63%. Co se týče dovozu, tak celkový objem dovozu čítal částku 218 miliard Kč, přičemž za eurozónu je toto číslo 108,7 miliard Kč. Procentuálně nám to tedy dává hodnotu 49,5 %. Přesné statistické údaje z ČSÚ jsou dostupny zde, konkrétně tabulka č.3: Zahraniční obchod se zbožím podle skupin zemí.
Ve výroku je tedy hodnota vývozu nadnesena o celých 7%, a u dovozu pak o 10%. Vzhledem k tomuto faktu si dovolujeme označit výrok za nepravdivý.
Z důvodu relevantní připomínky v komentáři, jsme se rozhodli spočítat i celkový objem dovozu a vývozu ČR s eurozónou za celý rok 2011. Tyto udaje se ale markantně neliší od údajů za měsíc prosinec. Přesná čísla jsou 2677 miliard Kč za celkový objem dovozu, z toho 1354 miliard Kč do zemí eurozóny. Procentuálně vyjádřeno zde směřuje 50% dovozu. Co se týče vývozu, tak za uplynulý rok byl celkový vývoz v hodnotě 2869 miliard Kč, z toho 1883 miliard Kč do zemí eurozóny. Převedeno na procenta to dává 65%. Nadhodnocení dovozu tedy zůstává stejné a u vývozu pouze o 2% přibližuje Zaorálkovo tvrzení ke skutečnému údaji, přesto je zde pořád 5% rozdíl. Pro ověření statistik bylo použito oficiální databáze Českého statického úřadu.
(Obchodní model typu ulož to, tyto konkrétní firmy, také dělají svůj byznys a využívají ten zákon o tom), že říká se tomu bezpečný přístav, že já jako poskytovatel nějaké služby nenesu zodpovědnost za to, jaká data jsou u mě uložena.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože zmiňovaný zákon taxativně vymezuje určité případy, kdy provozovatel uložiště za data zodpovědnost nese.
V zákoně č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, v § 5, stojí:
"Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele jen, a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací." Poskytovatel uložiště tedy odpovědnost za data umístěná na jeho serveru nese, i když pouze ve vyjmenovaných případech. Výrok Ivana Bartoše je tedy zavádějící.
„Vláda (...) při vyjednávání nového víceletého finančního rámce prosazuje snižování celkového objemu rozpočtu EU.“
Tento výrok je pravdivý, jelikož vláda skutečně změnila své původní stanovisko, ve kterém se přikláněla k zachování výdajů rozpočtu EU, a pro nový víceletý finanční rámec prosazuje jejich snižování.
Premiér Petr Nečas na tiskové konferenci po jednání vlády 18. ledna 2012 přímo uvádí: "vláda dnes v rámci své evropské agendy schválila to, že se ČR zapojí do skupiny v rámci EU tzv. leing manda countries, čili do skupiny zemí, když to řeknu zjednodušeně, které prosazují v rámci EU rozpočtovou střídmost, nenavyšování rozpočtu EU, spíše jeho snižování." Premiér také zdůraznil, že v rámci této skupiny, kterou tvoří převážně nejsilnější členové EU, je Česká republika jedinou novou členskou zemí, která tento postoj prosazuje. Vláda tak navazuje na proklamovanou politiku rozpočtové odpovědnosti, kterou míní prosazovat jak na domácí, tak na evropské půdě.
My samozřejmě čísla, v těch číslech letošních, které vidíte, ještě není započtený letošní dluh, to znamená, jestli máte Liberecký kraj 700 milionů nebo 800 milionů dluh necelý, tak musíte přičíst 500 milionů dalších, takže se dostaneme někde na 1,2 miliardy korun.
Ivo Kočandrle se opírá o správná data a oficiální předpoklady, proto je jeho výrok hodnocen jako pravdivý.
Zadluženost Libereckého kraje se na konci roku 2011 skutečně nacházela ve stanoveném rozmezí 700 – necelých 800 mil. Kč. Přesně podle závěrečného účtu (.xls; Tabulková část, tabulka č. 40) za rok 2011 (schváleném zastupitelstvem Libereckého kraje dne 26. června 2012) se jedná o 716 215 388,47 Kč za bankovní úvěry a 60 038 000 Kč za ostatní závazky - tedy o cca 776 mil. Kč.
Ve schváleném rozpočtu (.rtf; Textová část) na rok 2012 se počítá se splátkou dosavadních úvěrů ve výši 56 195 000 Kč, čímž by se dluh dostal na úroveň přibližně 720 mil. Kč. V roce 2010 zastupitelstvo kraje schválilo další úvěr na komplexní opravu mostů na silnicích II. a III. třídy ve výši 500 mil. Kč. Čerpání tohoto úvěru mělo začít právě letošní rok. Sečteme-li uvedené sumy, dostaneme částku 1,22 mld. Kč, tedy na odhadovanou částku "někde na 1,2 mld. Kč".
Na severní Moravě, na Zlínsku rozdávala charita potravinové balíčky, aby ty lidi vůbec přežili.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, avšak pouze jeho první část o potravinových balíčcích. Druhá část je tu pouze pro posouzení takového pravdivého tvrzení v kontextu a nemůžeme se k ní nijak vyjádřit, jde o předpověď do budoucnosti.
Podle České televize rozdávala Armáda spásy jídlo asi polovině ze svých 22 klientů plus několika dalším zájemcům. Stejnou informaci přinesl i web aktualne.cz. Podobná situace nastala na Vsetínsku a Zlínsku, kde se podle informací serveru novinky.cz jednalo asi o pět desítek rodin jimž pomáhala Vsetínská Diakonie.
Když se podíváme na naše exportní čísla, že 82 % jde do Evropské unie, z toho 30 % do Spolkové republiky Německo.
Vzhledem k dohledaným datům z ČSÚ je výrok ministra Schwarzenberga pravdivý.
V roce 2010 dosáhl (ČSÚ - .pdf) export České republiky celkové výše v objemu 2532,8 mld. Kč. Konkrétně pak do zemí EU šlo 83,8% z tohoto objemu a do samotné Spolkové republiky Německo to tvořilo 31, 9%. Výrok ministra zahraničí je tak pravdivý. Nicméně je třeba dodat, že do Německa jde cca 32% celého českého vývozu, ne 30% z vývozu do zemí Evropské unie. Avšak i přes tento rozpor má ministr pravdu, neboť tím se jen zvětšuje jím deklarovaný význam Německa jako země, kam Česká republika vyváží v největším objemu.
Tady bych si jenom dovolil panu ministrovi připomenout, že podle ústavy vláda rozhoduje ve sboru a ministři vlády zpravidla se cítí být vázáni většinovým rozhodnutím vlády.
Ano, tento výrok je pravdivý.
Hlava třetí Ústavy České Republiky, článek 76:
(1) Vláda rozhoduje ve sboru. (2) K přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
Případ ředitele městských strážníků pana Kotrouše policie chtěla rozšířit ten trestný čin ještě o další osoby, které se podílely pravděpodobně na té korupci. Státní zástupce to nedovolil, takže jako ty případy tady jsou. Je tam určitá nesrovnalost.
Poslanec Bublan odkazuje na kauzu Vladimíra Kotrouše, ředitele Městské policie hl. m. Prahy. Toho policie v listopadu 2011 natočila při převzetí úplatku (IHNED.cz), následně byl obviněn z trestného činu přijetí úplatku.
Po Kotroušově zatčení přinesla řada médií, např. iDNES.cz nebo Parlamentní Listy, zprávy o vyšetřování dalších osob, zvláště na pražském magistrátu, kam měl Kotrouš dokonce odnést část inkasovaných peněz. Česká televize pak přinesla informace z policejního protokolu, podle kterých Kotrouš označil primátorova osobního tajemníka Hanče a poradce Grmolu jako lidi, kteří o úplatku věděli.
Státní zástupkyně prozatím koná pouze v případu Kotrouše samotného, kde rovněž podala stížnost proti jeho propuštění z vazby obvodním soudem (Parlamentní Listy). Nelze ovšem přímo ověřit Bublanovo tvrzení, že policie chtěla další vyšetřované osoby rovněž obvinit.
V okrese Teplice je na jedno pracovní místo 41,8 uchazečů, na Bruntálsku 43 zájemců a v okrese Třebíč dokonce 62,7 uchazečů o práci.
Výrok odpovídá statistice Ministerstva práce a soc. věcí.
Poslankyně Semelová uvedla údaje o počtu uchazečů, které přesně odpovídají poslední statistice MPSV (pro březen 2012 zde, .zip, okresy v souboru "3. setrid.xlsx"). Jmenovala tři okresy s nejvyšším poměrem počtu uchazečů vzhledem k počtu volných pracovních míst.
Všimněte si, pan Kalousek z ODS nerezignoval na mandát v zastupitelstvu, nevystoupil z ODS, v ODS to nikdo neřeší a žádná reakce z jejich strany není.
Výrok hodnotíme jako zavádějící.
Je sice pravdou, že Jan Kalousek nerezignoval na mandát v zastupitelstvu, ani nevystoupil z ODS, nicméně druhá část výroku, konkrétně „... V ODS to nikdo neřeší a žádná reakce z jejich strany není", je přinejmenším nadsazeným tvrzením. Na návrh obžaloby reagoval totiž Jan Kalousek rezignací na funkci předsedy Výboru pro informatiku, evropské fondy ZHMP, a to s okamžitou platností. Dále pak také oznámil, že do rozhodnutí nezávislého soudu nehodlá rezignovat na post zastupitele a že o pozastavení členství v ODS požádá, až mu bude sdělena obžaloba, o čemž informoval na brífinku, kterého se účastnil s Bohuslavem Sobotkou. O situaci informovala mnohá česká média jako: ROZHLAS.cz, eurozpravy.cz, E15.cz, tn.cz, agentura MEDIAFAX.cz, HNED.cz, či aktualně.cz.
Část výroku o tom, že „v ODS to nikdo neřeší “ nelze považovat za pravdivou, což jasně vyplývá z výše uvedených faktů. Použití tohoto výroku pro získání politických bodů ve prospěch sociální demokracie prostřednictvím tvrzení „kdyby se něco takového stalo kterémukoliv zastupiteli sociální demokracie, tak samozřejmě tuto věc v sociální demokracii řešíme“, které Bohuslav Sobotka pronesl dále v diskuzi, pak proto považujeme za velmi zavádějící, což jen potvrzuje fakt, že například náměstek pražského primátora Karel Březina (ČSSD) v minulém roce nerezignoval v situaci, kdy jej obvinila protikorupční policie, kvůli jeho minulému působení ve zkrachovalých firmách a následně v dozorčí radě Žižkov Station Development, o čemž informovala například Česká televize.
