Markéta Záleská
Samozřejmě protipovodňová opatření je jednou z našich priorit. To máme v programu.
V sekci Bezpečnost a ochrana majetku volebního programu ODS pro krajské volby 2012 v Olomouckém kraji je uveden následující záměr:
"Budeme po státu požadovat realizaci dalších protipovodňových opatření na tocích Moravy a Bečvy (např. zkapacitnění koryta v Olomouci, vybudování obtoku Litovle, zahájení výstavby suchého poldru v Teplicích nad Bečvou)."
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý, jelikož protipovodňová opatření jsou skutečně uvedena ve volebním programu ODS pro krajské volby 2012 v Olomouckém kraji.
Michal Hašek
My už jsme tak zachránili čtyři lidské životy, protože bylo otestováno 514 vzorků, v laboratořích jich dalších 500 čeká. A ve čtyřech těch vzorcích bylo kritické množství metylalkoholu.
Testování vzorků alkoholu provádi několik institucí, které mohou spadat pod kompetenci státu nebo kraje. Instituce s celostátní působností, které kontrolují vzorky alkoholu v souvislosti s případy otrav metylalkoholem, jako Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Celní správa a Hasičský záchranný sbor ČR, uvádějí na svých webových stránkách pouze údaje platné pro celou Českou republiku bez rozlišení jednotlivých krajů. Jediné údaje zaměřené na krajskou úroveň jsou nyní dostupné na webu Jihomoravského kraje: "Do úterní (t.j. 18. 9. 2012) deváté hodiny ranní bylo dosud přijato celkem 350 vzorků, otestováno 79." (zpráva ze zasedání Bezpečnostní rady JMK ze dne 18. září 2012)
V Jihomoravském kraji provádí pro občany JMK bezplatně testování vzorků alkoholu Masarykova univerzita, Mendelova univerzita, Vysoké učení technické, Chemická laboratoř Salayová, Moravské naftové doly Hodonín a laboratoře Labtech s.r.o. Brno, ale žádné z těchto pracovišť neuvádí počet zkontrolovaných vzorků ani jiné údaje o nich.
Jelikož vývoj tzv. "metylové kauzy" je velmi dynamický, nepovažujeme data ze dne 18. září 2012 za dostatečně aktuální pro ověření výroku ze dne 23. září 2012, a pro nedostatek jiných údajů hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Petr Gazdík
Podle mých informací celní správa jenom v loňském roce udělala 10 tisíc namátkových kontrol, v tomto roce 8 tisíc kontrol.
Tvrzení Petra Gazdíka označujeme jako pravdivé na základě tiskové zprávy Celní správy ČR ze dne 18. 9. 2012. ve které se uvádí: "V roce 2011 bylo provedeno více než 10 000 kontrol, při kterých bylo zajištěno přes 1 500 hektolitrů etanolu, čímž bylo zabráněno daňovému úniku ve výši přesahující 43 000 000 Kč. V roce 2012 bylo doposud provedeno více než 8 000 kontrol, při kterých bylo zajištěno přes 1 300 hektolitrů etanolu a zabráněno tak daňovému úniku ve výši přesahující 38 000 000 Kč."
Lubomír Franc
Pan senátor Dryml podal několik desítek trestních oznámení a ani jedno se nepotvrdilo.
Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný, protože nelze jednozančně potvrdit ani počet trestních oznámení, které Vladimír Dryml podal, ani jejich výsledek.
Z informací z médií je ale zřejmé, že trestní oznámení nejsou pro senátora Drymla nic neznámého. Z nejznámějších kauz můžeme uvést například trestní oznámení na šéfa dopravní policie, nebo trestí oznámení na podezření z korupce, které podal na svého tehdy ještě stranického kolegu a královéhradeckého hejtmana Radko Martinka. Další trestní oznámení podal například v kauze D11 nebo kvůli jednání vlády ve věci stávky odborů. Podle Deníku.cz se " kolem Drymla trestní oznámení jen kup í", přičemž, jak informovala protikorupční policie, některé jsou podány jím, některé naopak na něj.
Nepodařilo se nám však dohledat závěry jednotlivých trestních oznámení, a tudíž hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Luboš Průša
My jsme tak stavěli i kus té R4, když nešlo získat pozemek, tak jsme nějakým způsobem ho získali nejdřív jako město a pak přešlo na Ředitelství silnic a dálnic.
Dle dostupných údajů byl Luboš Průša místostarostou a posléze starostou města Písku v letech 1998 - 2006. Informace o konkrétních případech výkupu nebo směn pozemků v tomto období v souvislosti s výstavbou rychlostní silnice R4 bohužel v dostupných zdrojích nelze dohledat.
Vladislav Raška
Prostě ustanovení krajů je dané zákonem, kraj je vyšší územně samosprávný celek a když to řeknu, má svých problematických oblastí celou řadu, počínaje sociální problematikou, konče zdravotnictvím, starání se o silnic druhé a třetí třídy.
Celý výrok Vladislava Rašky hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných dílčích skutečností.
Kraje jsou vyšší územně samosprávné celky dle článku 99 Ústav y České republiky.
Působnost krajů v sociální oblasti je dána § 5 zákonač. 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Působnost krajů v oblasti zdravotnictví je dána § 110zákona č. 372/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Působnost krajů ve starání se o silnice II. a III. třídy je dána § 9 zákona č. 13/1997 Sb. (.pdf) ve znění pozdějších předpisů.
Jana Vaňhová
Ke konci roku bude zaměstnávat 1200 zaměstnanců a náběhem příštího roku 2013 se počet zaměstnanců zvedne na 1570 zaměstnanců a další konečný náběh vychází na 2700 zaměstnanců. (průmyslová zóna Triangle)
Výrok Jany Vaňhové je neověřitelný, neboť i když se nám podařilo dohledat konečný plánovaný stav počtu zaměstnanců, nebyli jsme již schopni ověřit současné stavy.
Webové stránky Ústeckého kraje k průmyslové zóně Triangle v části Investoři v zóně popisují konkrétní subjekty včetně počtu zaměstnanců a také datum zahájení provozu. Z těchto informací pak vyplývá, že v současné chvíli v zóně působí následující subjekty:
Stránky však uvádějí cílový počet zaměstnanců, není však jasné a dohledatelné, kolik lidí pracuje v těchto provozech v tuto chvíli. Pro úplnost dodáváme, že do budoucna se počítá v zóně Triangle se zahájením provozu v těchto firmách: Hitachi, Panattoni, Hargo. a.s., které mají dohromady podle záměru zaměstnat 779 lidí.
Lze tak potvrdit údaj hejtmanky Vaňhové (o číslu 2700 informuje také Ústecký kaj prostřednictvím ČTK) týkající se konečného náběhu zaměstnanců, součet všech cílových počtů pracujících v jednotlivých firmách dává dohromady 2774. Není však možné dohledat současné stavy zaměstnanců, musíme tak výrok hejtmanky Jany Vaňhové hodnotit jako neověřitelný.
Milan Chovanec
Daňové příjmy, které měla ODS na sklonku své vlády v roce 2008, jsme nikdy nedosáhli.
Výrok Milana Chovance hodnotíme na základě dat dostupných na webových stránkách kraje jako pravdivý.
Pro posouzení pravdivosti tohoto výroku jsou klíčové dva dokumenty zveřejněné na stránkách Plzeňského kraje. Jedná se o Rozpočet Plzeňského kraje na rok 2010 a Schválený rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012. Na prvních stránkách obou dokumentů nalezneme tato data:
rokDaňové příjmy v tisících Kč20073 435 769,90
20083 687 771,39
20093 268 011,00
20103 360 198,12
2011 3 434 265,00 *
2012 3 430 000,00 *
* podle schváleného rozpočtu (nikoli skutečného)
Z tabulky jasně vyplývá, že nejvyšších daňových příjmů dosáhl Plzeňský kraj v roce 2008 (tedy v době před ekonomickou krizí) a od té doby nebylo vyšších daňových příjmů dosaženo.
Miroslav Novák
A toto je projekt za částku 1,2 miliardy korun na 80 hektarech. (krajská průmyslová zóna v Karviné)
Na základě dohledaných informací z jednání Rady města Karviná a mediálních zpráv hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako pravdivý.
Miroslav Novák má na mysli projekt průmyslové zóny Karviná-Barbora. Informace (.pdf) z jednání Rady města Karviná ze dne 29. května 2012 mluví o průmyslové zóně a její rozloze následovně: " Předmětná studie hodnotí území o rozloze cca 100 ha v lokalitě Karviná-Doly v prostoru průsečíkudvou lokálně významných komunikací, a to jižně od silnice I/59, která tvoří dopravní osu mezi městy Karviná a Orlová, a dále východně od silnice II/474, která tvoří dopravní napojení ze směru Havířov-Horní Suchá. Podle studie se předpokládá možnost využití cca 85 ha ploch z toho cca 65 ha pro vlastní nabídkové plochy potenciálním investorům."Karvinský deník a také server Realit.cz popisují ve svých textech čásku, která má být na projekt vynaložena. Píší o 1,1 miliardě korun.
Oba údaje, o nichž mluví Miroslav Novák víceméně odpovídají informacím dohledaným z veřejně dostupných zdrojů, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Petr Nečas
Zatímco v roce 2007 byla průměrná výše základní sazby daně z přidané hodnoty 19,5%, letos už je 21%.
Na základě dokumentu Evropské komise (strany 23-27) a tabulky TMF Group jsou tyto údaje pravdivé. V roce 2007 opravdu byla průměrná výše základní sazby DPH 19, 5%, přičemž nahoru jí táhly hlavně DPH v severských zemích EU (Dánsko, Švédsko a Finsko)a naopak dolů byla tlačena zeměmi s tradičně nízkou DPH, jako Lucembursko či Kypr.