Přehled ověřených výroků

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť uvedená částka neodpovídá platné legislativě.

Výše platu hejtmanů jednotlivých krajů se vypočítává podle obyvatelstva dle přílohy č. 2 vládního nařízení č. 375/2010 Sb. (.pdf - str. 3) k nařízení vlády č. 37/2003 Sb. Podle Krajské správy ČSÚ ve Zlíně je v současnosti počet obyvatel Zlínského kraje nižší než 600 000. Hejtman kraje s méně než 600 000 obyvateli má nárok na odměnu ve výši 77 055 Kč měsíčně. Není tedy možné, aby Mišákova odměna byla 50 000 Kč měsíčně.

Na základě informací z médií, která kauzu podrobně sledovala, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Bohuslava Sobotky pochází ze dne 30. září, kdy na našem území bylo skutečně evidováno 26 smrtelných otrav závadným alkoholem. Informace o další oběti přinesla Česká tisková kancelář a poté média až o den později. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Senátorem uváděná čísla přibližně odpovídají dohledatelným hodnotám.

Souhrnné údaje o zadlužení krajů, které sleduje Ministerstvo financí, přinesl např. portál E15. Podle toho Královéhradecký kraj dlužil v roce 2011 1,23 mld. Korun. S šestisetmilionovým úvěrem, o jehož výši kromě krajského úřadu informovala např. Česká televize, jde tedy zaokrouhleně o 1,8 mld. korun, jak uvádí senátor Dryml.

Pokud pak 1,83 mld. dělíme počtem obyvatel, který podle ČSÚ činil k 1.1.2012 celkem 553 856, získáme částku 3 304 Korun na jednu osobu, znovu tedy přibližně stejnou hodnotu, jako uvádí Dryml. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako pravdivý. Při hodnocení výroku jsme vycházeli z údajů o stavu silnic ve vlastnictví kraje k 31. 12. 2009 na stránkách Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, dále pak z Výroční zprávy za rok 2011 organizace Správa a údržba silnic Plzeňského kraje a ze zpravodajských článků.

Podle SMOPK (.pdf) bylo v roce 2009 označeno jako nevyhovující 32 % a jako havarijní 19 % silnic v kraji. Vyjádřeno v kilometrech je to 1480, resp. 860 km silnic II. a III. třídy z celkové délky 4605 km. Průměrné hodnocení stavu za rok 2009 bylo 3,14 a za předchozí roky ještě horší (3,24 v roce 2008).

V současné době je jako havarijní nebo nevyhovující hodnoceno již přes dvě třetiny komunikací z celkové délky 4607 km. V případě nevyhovujících silnic se jedná údajně o 1177 km (tj. přes 25 %), u havarijního stavu je to pak až 1824 km, tedy necelých 40 %.

Podle těchto údajů byl stav silnic před čtyřmi lety opravdu lepší. Zhoršování stavu silnic uznává i generální ředitel organizace Správa a údržba silnic Plzeňského kraje Ing. Stanislav Liška ve výroční zprávě (.pdf, str. 5) za rok 2011. Tato situace je podle něj způsobena nedostatkem financí i na běžnou údržbu a opravy.

Pavol Lukša (do roku 2009 členem KDU-ČSL, poté TOP 09) byl v roce 2008 v krajských volbách zvolen zastupitelem kraje. Co se týče jeho účasti na jednáních Zastupitelstva kraje, podle zápisů ze zasedání dostupných na webových stránkách kraje, se Josef Babka ve svém výroku mýlí.

Na základě těchto zápisů a seznamu omluvených či neomluvených absentujících zastupitelů v úvodu každého dokumentu lze vysledovat absenci Pavola Lukši. Z celkového počtu 25 zasedání Zastupitelstva Moravskoslezského kraje chyběl Pavol Lukša 12x (z toho čtyřikrát omluvená neúčast a osmkrát neomluvená). Přítomen byl tedy na 13 zasedáních.

Z časového hlediska byl Pavol Lukša ve své účasti na jednání Zastupitelstva lepší v první polovině volebního období. Ze 13 zasedání (poslední z nich bylo 22. září 2010) chyběl dvakrát. Naopak ze zbývajících 12 zasedání (poslední 5. září 2012) se účastnil dvou. Lze si všimnout, že tyto absence začaly po volbách do Poslanecké sněmovny PČR z 28. a 29. května 2010, kde byl Pavol Lukša zvolen za poslance.

V diskuzi tento výrok padl v souvislosti s dotazem na možné stíhání výkonu funkcí v krajském zastupitelstvu, resp. radě a v Senátu. Senátor Čunek argumentoval, že zatímco v Poslanecké sněmovně je velmi náročný program a nejde zcela skloubit s výkonem funkce v krajském zastupitelstvu, tak práce senátora je již pro kombinaci obojího lepší, neboť Senát má jiný (výrazně zredukovanější) program.

Dle informací z webových stránek Poslanecké sněmovny ČR a Senátu ČR měla Poslanecká sněmovna v období od listopadu 2010 do září 2012 celkem 38 schůzí. Senát České republiky měl za stejné období 25 schůzí.

Ačkoli jsou dle analýzy serveru Stone & Belter stropy zdravotního pojištění v ČR nejvyšší v Evropě, tak dle stejné analýzy byly celkové odvody pro nejbohatší obyvatelstvo ČR v roce 2011 stejné jako v roce 2010. Příjmy zdravotního pojištění se tedy nesnižovaly. Dále dle schválených úsporných opatření vlády z 11. dubna 2012 bude toto zastropování v letech 2013 - 2015 zcela zrušeno a příjmy do zdravotního pojištění se tedy zvýší.

Na základě dohledaných informací z webu města Česká Třebová hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jaroslav Zedník je starosto u města Česká Třebová. Podle informací z webu města bylo k realizaci výstavby terminálu (.pdf) přistoupeno v roce 2004 (záměr a příprava projektu; výstavba od roku 2009) a jeho výsledná cena byla 331 milionů. Podle tiskové zprávy (.pdf), která informovala o zapojení tohoto terminálu do soutěže Stavba roku 2011, byl skutečně projekt dokončen a terminál zprovozněn v roce 2010. Výrok Jaroslava Zedníka je tak přesný a hodnotíme jej jako pravdivý.

Na základě informací z Regionálního podnikatelského zpravodaje hodnotíme výrok jako pravdivý.

V březnovém vydání Regionálního podnikatelského zpravodaje (.pdf, str.9) vyšel bilanční článek o dosavadním fungování projektu. V něm výkonný manažer paktu Josef Beneš prakticky potvrzuje slova Miroslava Nováka: " K 31. 12. 2011 bylo v rámci IPRZ schváleno či je již realizováno 15 projektů v celkovém objemu finanční podpory ve výši 422,3 mil. Kč z příslušných operačních programů. "

Na rok 2012 bylo Jihočeským krajem vypsáno 47 grantových a příspěvkových programů rozdělených do 7 prioritních os (PDF). Na financování byla v krajském rozpočtu vyčleněna částka 291 021 500 Kč.