V Německu jsou 3 podmínky, které musí být splněny najednou (pro splnění podmínek, kdy firma podléhá kontrole státního kontrolního úřadu, pozn.). Musí to být monopolista, musí převážně vykonávat poskytovat veřejné služby buď úplně, nebo převážně a musí na tyto veřejné služby čerpat státní peníze.
Poslanec Stanjura zavádí, když naznačuje, že každá kontrolovaná firma musí zmíněné podmínky splňovat.
Kontrole něměckého ekvivalentu NKÚ, tzv. Spolkového účetního dvora, podléhají mj. právnické osoby ("firmy"), které splňují Stanjurou jmenované podmínky.
Jak ale popisuje publikace Ministerstva vnitra ČR (.pdf, str. 177-178), jsou ve stanovených případech povinně kontrolovány také další právnické osoby (tedy i soukromé firmy), které nemusí výše uvedené podmínky splňovat. Jde o ty, které provádějí části plánu spolkového rozpočtu, obdržely od Spolku náhradu nákladů nebo dotaci, spravují jeho prostředky nebo, a to především, pokud byly Spolkem založeny. Kotrola účetního dvora může být i dojednaná, případně určena ve stanovách subjektu.
(Přesný výčet kontrolovaných subjektů je v § 91 zákona o Spolkovém účetním dvoře - .pdf, německy)
My jsme revidovali koaliční smlouvu před třemi nedělemi (vyřčeno 29.4.2012, pozn.) a v tom vyjednávacím týmu jsem byl já, Karolína Peake a Kamil Jankovský z platformy Karolíny Peake.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zmíněné jednání proběhlo v úterý 10. dubna 2012 a ve Výkonné radě Věcí veřejných byla kromě těchto tří přítomna také místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová, o čemž informovala mnohá česká média. Například internetový deník iDNES.cz, který na základě zdrojů získaných od České tiskové kanceláře zveřejnil i fotku z jednání Výkonné rady VV bezprostředně předcházející klíčovým koaličním jednáním.
Podrobnější informace přináší tisková zpráva úřadu vlády, která v souvislosti s tímto koaličním jednáním zveřejnila částečný přepis tiskového brífinku, který následoval po tomto koaličním jednání, nebo některá další česká média jako servery IHNED.cz , Novinky.cz, nebo aktualně.cz.
...ve výboru regionální rady (ROPu Severozápad, pozn.) sedí 16 zástupců, 8 zástupců z Karlovarského kraje, 8 zástupců z kraje Ústeckého. Mezi těmi zástupci byli sociální demokraté a komunisté.
Dle Zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 16 písm. d), je Výbor Regionální rady ROPu Severozápad tvořen šestnácti členy, za každý kraj osmi zástupci.
Současná struktura výboru však skýtá jen 15 členů, neboť dne 20. června 2012 rezignoval Tomáš Hybner na funkci místopředsedy i člena výboru poté, co výbor nepodpořil jeho návrh na odválání ředitele Úřadu Regionální rady ROP Severozápad Pavla Makvarta.
Petr Šindelář pravdu v tom, že součastí výboru jsou zástupci z řad ČSSD (9 členů) a KSČM (4 členové), formální nastavení počtu členů výboru je skutečně nastaveno na 16, i přes současný stav.
„A mezitím máme informaci z Evropské komise, že situace je taková, že od 9. března České republice nebudou propláceny žádné faktury.“
Výrok hodnotíme na základě zdrojů z ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva financí jako pravdivý.
Jeho pravdivost byla ověřená na základě interních dopisů z ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva financí, týkajících se pozastavení plateb v rámci Operačních programů ERDF a CF. Oba dokumenty poprvé publikoval deník Insider a jejich autenticita byla posléze potvrzena ministerstvem pro místní rozvoj, ministerstvo financí se nevyjádřilo.
21. 3. 2012 následně ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo tiskovou zprávu, která tvrdí, že "jednání náměstků ministrů pro místní rozvoj a financí s vysokými představiteli Evropské komise, které proběhlo 9.3.2012, přineslo pozitivní výsledek. Namísto proklamovaného naplnění hrozby plošného zastavení všech programů, obdržela Česká republika "pouze" zdvižený varovný prst." Zároveň však potvrzuje, že "v průběhu této doby na základě vzájemné gentlemanské dohody nebude ČR žádat o proplacení peněz z EU." Kompetentní orgány tedy nebudou předkládat Evropské komisi žádosti o platbu za operační programy, pokud nebudou učiněny kroky směrující k nápravě v kritizované oblasti, a to do konce června 2012.
Dále se k této tématice vyjádřují informační server EurActiv a web Česká pozice.
V závěru loňského roku ministerstvo vytvořilo podpůrný program pro chov prasat, na němž získali chovatelé 328 milionů korun, podpořili jsme i drůbežáře částkou zhruba 53 milionů korun. Na ten letošní rok je tam přibližně 120.
Na základě tiskové zprávy ministerstva zemědělství z 22. prosince 2011 tvořily tento podpůrný program dva dotační programy.: "8. Nákazový fond, a to podprogramu 8.F.b) Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravování chovů prasat a podprogramu 8.F.c) Podpora vybraných činností zaměřených na preventivní opatření proti výskytu zoonóz v chovech drůbeže." Částky uváděné ve zprávě jsou ve výši 325 milionů na podporu sektoru chovu prasat a téměř 53 miliónů na podporu chovu drůbeže. Žádná jiná tisková zpráva, která by zmiňovala plánovanou výši finančních prostředků pro tyto programy na rok 2012, ministerstvem zveřejněna nebyla. Není proto možné Bendlův výrok jednoznačně potvrdit ani vyvrátit.
Slováci už jen nad 50 (% objemu domácí produkce vepřového masa v poměru k celkovému objemu na trhu, pozn.) když to řeknu zjednodušeně.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.
Hodnocení je provedeno stejným způsobem jako u výroku vztaženého na Českou republiku. Avšak je zde nutné zmínit, že nejnovější dohledatelné údaje pro Slovensko jsou pro rok 2010 (ty jsou však potvrzeny a úplné). Zdrojem je v tomto případě Evropský statistický úřad (u České republiky údaje chybí) či Výskumný ústav ekonomiky poľnohospodárstva a potravinárstva Bratislavě (.pdf).
V případě Slovenska tedy pro rok 2010 platí, že se celkový podíl výroby vepřového masa k jeho celkové spotřebě rovná 52%.
Vzhledem k dalšímu poklesu výroby v roce 2011 (ten je na stránkách Statistického úřadu SR dohledatelný - nepodařilo se však nalézt údaje o spotřebě, importu či exportu vepřového masa), lze dále předpokládat, že se sledované údaje podílu drží skutečně kolem 50%.
Tak jako v případě Česka je však samozřejmě číslo skutečného podílu slovenské výroby na domácí spotřebě nižší. Po odečtení exportu činí pouhých 35,71 %.
Je pravdou, že v minulém roce měla proběhnut nějaká jednání (mezi SPOZ a VV v Kraji Vysočina) a když mám mluvit za krajský výbor Vysočiny, tak my jste to kategoricky odmítli právě proto, že máme název jaký máme Strana práv občanů, a otázka korupce je pro nás cizí.
Bohužel nebylo možné dohledat, zda zmíněná jednání proběhla či neproběhla.
Zatímco v kauze ProMoPro, kde nešlo o desítky milionů, ale kde se ta zakázka nadhodnotila o více než 370 milionů, tak nejenže pan Vondra není obviněn, to už je na policii, tak ale nebylo povolena ani domovní prohlídka, přestože to bylo v několika případech žádáno ani nebyl nikdo vzat do vazby, přestože o to bylo několikrát žádáno.
Na základě tiskové zprávy Policie ČR hodnotíme výrok poslance Tejce jako pravdivý.
Kauza ProMoPro byla v médiích intenzivně reflektována. Policie ČR vydala 11. 4. 2012 tiskovou zprávu týkající se daného případu, tedy zakázky evropského předsednictví na zajištění audiovizuálního vybavení, provozování audiovizuálních celků a poskytnutí souvisejících služeb potřebných pro zajištění akcí konaných v rámci předsednictví ČR v Radě EU. Dle této zprávy byla suma, kterou vyplatil stát, předražena o cca 388 milionů korun. Policie tak zahájila trestní stíhání s deseti osobami, Alexandr Vondra však opravdu obviněn nebyl, neboť se nepodařilo najít důkazy, že by ministr přímo zakázku ovlivňoval.
Dle vyjádření mluvčí pražského vrchního státního zastupitelství a mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 opravdu nebylo povoleno vzetí do vazby ani domovní prohlídky. Mluvčí protikorupčního útvaru Jaroslav Ibehej navíc zdůraznil, že podnětů z jejich strany bylo více: "(...) Dávali celkem sedm podnětů k vzetí do vazby, devatenáct návrhů na domovní prohlídky nebo na prohlídky nebytových prostor, ani v jednom případě to však nebylo akceptováno."
(Václav Moravec: Proč se tak dlouho na ten prorůstový balíček [rozšíření exportu, nastartování ekonomiky, zlepšení výběru daní, pozn.], jak to nazýváte, čeká?) Protože tam jsou lhůty z hlediska sestavování státních rozpočtů i lhůty, které máme v rámci takzvané ekonomické koordinace Evropské unie, takzvaný ekonomický semestr, čili to je důvod, proč musíme splnit tyto lhůty.
Na základě informací EU o průběhu tzv. evropského semestru, hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.
Premiér Nečas zřejmě mluví o tzv. evropském semestru, který je podle stránek Evropské komise zaměřený na každoroční hodnocení hospodářských a rozpočtových priorit, jako součást posílení společného hospodářského programu přísnějším dohledem EU. Konkrétně jde o šestiměsíční cyklus, v rámci kterého se koordinuje rozpočtová, makroekonomická a strukturální politika jednotlivých členských států.
Dělí se na etapy (.pdf, ang.), přičemž v lednu Komise vydává roční analýzu růstu stanovující priority EU pro nadcházející rok. V březnu hlavy států a vlád EU vydávají na základě roční analýzy růstu pokyny EU pro vnitrostátní politiku. Následně v dubnu členské státy předkládají plány udržení dobrého stavu veřejných financí a reformy nebo opatření, jimiž chtějí dosáhnout pokroku na cestě k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu sociální začlenění (národní programy reforem). Tyto programy Komise posuzuje v červnu a v případě potřeby vydává jednotlivým zemím doporučení, která následně projednává Rada EU a schvaluje Evropská rada. Jednotlivá doporučení jsou pak přijímaná koncem června nebo začátkem července, aby je členské státy obdržely ještě před tím, než začnou sestavovat konečnou podobu svých státních rozpočtů na další rok.
Pokud členský stát nevezme doporučení Rady v daném časovém rozmezí v potaz, může mu být zasláno politické varování. Jestliže dojde k přílišným makroekonomickým a rozpočtovým výkyvům, lze provedení daných doporučení vynutit prostřednictvím pobídek a sankcí.
Vzhledem k tomu, že prorůstový balíček má upravovat státní rozpočet pro budoucí rok, a jeho schvalování podléhá koordinaci s EU, která má své doporučení přijmout až na přelomu června a července, hodnotíme výrok jako pravdivý.
V současné době, pokud vím z tisku, tak funguje na BIS inspekce BIS, která v této situaci má, má, má přirozeně charakter policejního orgánu. Postupuje pod dohledem státního zástupce.
Výrok ministra vnitra pokládáme za pravdivý a to na základě dohledatelných veřejných informací ze samotné BIS.
Bezpečnostní informační služba má v rámci své vnitřní kontroly zavedeny své vlastní orgány, které mají za cíl odhalovat nezákonné chování členů této služby, a také je preventivně potlačovat. Tato Inspekce, jak o ní ministr Kubice hovoří, se konkrétně nazývá Odbor inspekce Bezpečnostní informační služby.
Na stránkách BIS (výše uvedený odkaz) je popsána činnost odboru mimo jiné takto: "Získá-li Inspekce informaci, že příslušník BIS spáchal trestný čin, využije své policejní oprávnění a rozběhne vlastní šetření. Pokud se podezření z trestného činu potvrdí, předá celou věc státnímu zástupci. Dojde-li Inspekce k závěru, že se o trestný čin nejedná, věc odloží. Zjistí-li, že událost má charakter přestupku, postoupí případ nadřízenému konkrétního příslušníka, který rozhodne o druhu a výši kázeňského trestu." Tato definice podle nás dostatečně naplňuje podstatu Kubiceho vyjádření o charakteru policejního orgánu.
