Přehled ověřených výroků

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám potvrdit ani vyvrátit, že by se občanské iniciativy věnovaly průmylové zóně Holešov až v souvislosti s kauzou Mitas a nikoliv již dříve.

Občanské sdružení Za zdravé a krásné Holešovsko vzniklo v r. 2010, právě jako reakce na situaci kolem stěhování areálu Mitas do průmyslové zóny Holešov. O.s. Ohnica zahájilo svoji činnost již v r. 2009 a sdružení Egeria pak až v r. 2011. Nejstarším sdružením angažujícím se v kauze a podílejícím se na podpisu tzv. Holešovského apelu je Zdravý Rožnov, založený r. 1998. Data založení občanských sdružení jsou tedy rozdílné a je jasné, že ta sdružení, která byla založena až po začátku kauzy Mitas, nemohla tedy dříve do vývoje v průmyslové zóně zasahovat.

Zda-li byla některá občanská sdružení aktivní ve věci holešovské průmyslové zóny ještě před kauzou Mitas, se nám nepodařilo dohledat. To však může být způsobeno mimo jiné např. i nezájmem ze strany médií.

Dle statistiky Eurostatu o nejnovějších dostupných datech měla Česká republika v roce 2010 nejnižší míru chudoby v Evropské unii. Podrobné zobrazení statistiky říká, že to v roce 2010 bylo 14,4%.

Výrok Michala Haška hodnotíme jako neověřitelný.

Z dostupných informací nelze zjistit, jak konkrétně v současné době vypadají kontroly Celní správy ve věci daňových deliktů (u spotřební daně z lihu) a falšování alkoholu. Bohužel se nám nepodařilo dohledat ani informace o minulé právní úpravě institutu stálého celního dozoru, o kterém Michal Hašek hovoří.

Na základě informací z Regionálního podnikatelského zpravodaje hodnotíme výrok jako pravdivý.

V březnovém vydání Regionálního podnikatelského zpravodaje (.pdf, str.9) vyšel bilanční článek o dosavadním fungování projektu. V něm výkonný manažer paktu Josef Beneš prakticky potvrzuje slova Miroslava Nováka: " K 31. 12. 2011 bylo v rámci IPRZ schváleno či je již realizováno 15 projektů v celkovém objemu finanční podpory ve výši 422,3 mil. Kč z příslušných operačních programů. "

Tato informace se nám bohužel nepodařila dohledat. Pokud disponujete znalostí o této záležitosti, rádi následně výrok upravíme podle vaší připomínky.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, poněvadž o částce, kterou má ROP Severozápad vrátit Evropské komisi se zatím pouze spekuluje a čísla se různí. Uvádíme, jak se sankce chronologicky vyvíjely v médiích:

Dne 1. srpna uvedl Deník.cz informaci 3,3 milard Kč.

Dne 23. srpna v České televizi zazněla částka 2,5 milard Kč.

Dne 18. září potvrdil výrok Jana Vituly v rozhovoru pro server iHNED hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný, když se o případné výši vracených peněz vyjádřil, že "dříve zaznělo 2,5 miliardy, teď už to jsou 3,5 miliardy".

Dne 21. září server Insider uvedl, že se mu podařilo získat tajný dokument Evropské informace, ve němž figuruje částka 3,4 miliardy Kč.

Zaregistrovaných kandidátních listin ve Zlínském kraji do krajských voleb 2012 je dle webových stránek Zlínského kraje celkem 22.

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle serveru iDnes Královéhradecký kraj tvrdí, že na opravu cest v kraji by bylo potřeba asi 8 miliard korun.

Podle článku stejného serveru z dubna 2012 by Královéhradecký kraj potřeboval na opravy silnic 9 miliard korun.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v návaznosti na Rámcovou smlouvu o spolupráci investuje společnost ČEZ celkem 1,6 miliardy do místních komunikací. Tato částka se však bude týkat pouze krajských silnic, ne tedy dálnic (D3).

Jihočeský kraj: " Společnost ČEZ vybuduje v Jihočeském kraji v souvislosti se záměrem dostavby elektrárny Temelín jedenáct nových obchvatů a provede řadu dalších místních opatření na komunikacích II. a III. tříd v jihočeských obcích. Do realizace těchto plánů ČEZ investuje zhruba 1,6 miliardy korun. "

Skupina ČEZ: " Rámcová smlouva o spolupráci mezi společností ČEZ a Jihočeským krajem byla podepsána 8. dubna 2009. Na jejím základě ČEZ podpoří do konce roku 2018 rozvoj Jihočeského kraje částkou 3,7miliard korun. Tyto prostředky jsou určeny například do oprav komunikací, posílení bezpečnostních a havarijních systémů v okolí JE Temelín, rozšíření ubytovacích kapacit při dostavbě elektrárny nebo na podporu kulturních a sportovních akcí. "

Rámcová smlouva o spolupráci mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a.s.: " 2. ČEZ se zavazuje vyhledávat společně s krajem vhodné oblasti z hlediska financování vyvolaných investic spojených s dostavbou Jaderné elektrárny Temelín. Pro tento účel připraví ČEZ společně s krajem do 31. 7. 2009 dlouhodobý plán do roku 2018 vyvolaných a souvisejících investic a proces jejich financování, který bude jednou ročně upřesňován, a to vždy nejpozději do 31. 12. předchozího kalendářního roku. V rámci tohoto plánu se ČEZ zavazuje uvolnit na investice v něm zahrnuté a spojené s rozvojem kraje celkem na celé období dlouhodobého plánu 2,5 mld. Kč.3. ČEZ se zavazuje připravit společně s krajem do 31. 7. 2009 dlouhodobý rámcový plán propagace své činnosti na území kraje do roku 2018, který bude jednou ročně, a to vždy nejpozději do 31. 12. předchozího kalendářního roku upřesňován jako roční prováděcí plán. V rámci ročních prováděcích plánů se ČEZ zavazuje uvolnit částku 110 mil. Kč v průměru ročně v závislosti na postupu příprav dostavby a následné výstavby. Celkem na celé období uvolní ČEZ na výše uvedené účely částku ve výši 1,1 mld. Kč. Součástí ročního prováděcího plánu budou vzájemně odsouhlasená pravidla, podle kterých bude ČEZ převádět a rozdělovat finanční prostředky.
4. ČEZ se zavazuje spolupracovat s krajem na udržení vysoké úrovně havarijního a krizového plánovaní. Pro tento účel připraví ČEZ společně s krajem do 31. 7. 2009 dlouhodobý plán rozvoje havarijního a krizového plánování do roku 2018, který bude jednou ročně upřesňován, a to vždy nejpozději do 31. 12. předchozího kalendářního roku. Na základě dlouhodobého plánu se ČEZ bude podílet na financování dosažení vysoké úrovně havarijního a krizového plánovaní v celkové částce do 100 milionů Kč."

Ve smlouvě se tedy hovoří o celkové částce 3,7 miliard, z nichž skutečně 1,6 miliardy má být využita na dopravní infrastrukturu, konkrétně na silnice II. a III. třídy. Rámcová smlouva ke stažení zde. (.doc)

Výrok poslance Adama hodnotíme na základě konkrétních formulací z rozsudku Nejvyšší správního soudu (NSS) hodnotíme jako pravdivý.

Co se týká zásad územního rozvoje (ZÚR), NSS se ve svém rozsudku (.pdf) k této části vyjádřil v bodu 95 následovně: "Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené ZÚR z uvedených hledisek, avšak porušení navrhovateli uváděných norem neshledal."