Ten balíček řeší tři oblasti, jedna je hazard, druhá je možné pětkrát a dost, to jest kvalifikovat opakované trestné přestupky jako trestný čin a samozřejmě je to otázka sociálního bydlení.
Výrok Vladislava Rašky je hodnocen jako pravdivý a to na základě dohledané legislativy na stránkách Poslanecké sněmovny.
25. září byly v Poslanecké sněmovně hlasovány (body 94 - 96) 3 legislativní návrhy zastupitelstva Ústeckého kraje. Konkrétně šlo o tisky 494, 495 a 496 a byly to návrhy změn zákonů v oblasti sociálního bydlení (494), loteriích (495) a také o novelu trestního zákoníku (496). Důvodová zpráva návrhu trestního zákoníku uvádí přesné formulace, které z opakovaných přestupků mají učinit trestný čin. Nicméně Vladislav Raška se mýlí v kvantifikaci, z návrhu novely zákona plyne, že jde o tzv. "třikrát a dost" - konkrétní formulace v návrhu (.doc - str.12): " byl za takový přestupek v posledních třech letech alespoň dvakrát postižen ". I přes tuto výhradu však hodnotíme výrok jako pravdivý.
Já bych jenom připomněla, že tu žalobu podal Dopravní podnik města Olomouce. (na Romana Smetanu)
Dopravní podnik města Olomouce podal na Romana Smetanu pouze trestní oznámení na neznámého pachatele, samotnou žalobu podal až státní zástupce Jaroslav Kouřil, jelikož je to v jeho kompetencích. Vzhledem k tomu, že zde došlo k trestnému činu, tak se v takovémto případě vždy podává trestní oznámení a žalobu podává až státní zástupce. Předpokládáme, že zde došlo pouze k záměně těchto dvou pojmů, a proto považujeme výrok za pravdivý.
V minulosti byly propady (v hospodaření VZP, pozn.) daleko větší a k žádnému kolapsu zdravotnictví nedošlo.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboťˇse nám nepodařilo dohledat přesné informace o rozpočtu VZP a především o jeho deficitu. Pro informaci vám však alespoň přikládáme Výroční zprávu VZP za rok 2011 , kde jsou uvedeny dílčí informace týkajícíc se rozpočtu VZP. Dále také přikládáme čás t rozhovoru ČRo 1 - Radiožurnálu s ředitelem VZP Pavel Horák týkající se hospodaření VZP. "... ta situace, ve které se nacházíme, není nic nového. V loňském roce, sama jste to řekla, byl deficit 6 miliard a rezervy v podstatě byly velmi nízké už na začátku roku, a přesto jsme tu situaci zvládli. Takže já jsem přesvědčen o tom, že ji zvládneme i v letošním roce." Vzhledem ke skutečnosti, že nemáme konkrétní informace týkající se rozpočtu VZP, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
17 uvolněných zastupitelů placených z rozpočtu kraje je nejvíc, co kdy ve všech volebních obdobích bylo.
Výrok Jany Drápalové je hodnocen jako pravdivý, správně totiž popisuje současný počet uvolněných zastupitelů a také fakt, že v tomto volebním období je uvolněných zastupitelů nejvíc v historii kraje.
Uvolněných zastupitelů je skutečně v Jihomoravském kraji 17. Vyplývá to z usnesení zastupitelstva (.rtf) ze dne 21. listopadu 2008 - bod 7. V minulém volebním období bylo uvolněných zastupitelů celkem 13. Dokládá to informace z ustavujícího jednání (bod 4) zastupitelstva daného období, které se konalo 16. prosince 2004. Ustavující zasedání kraje ve volebním období 2000-2004 se konalo 20. prosince 2000. Na tomto jednání byl přijat návrh hejtmana Stanislava Juránka (bod 5), který navrhl stanovit počet uvolněných zastupitelů na 4 - hejtman a náměstci hejtmana.
Počet uvolněných zastupitelů 2000 - 2004 4 2004 - 2008 13 2008 - 2012 17
Na druhou stranu lokální topeniště nám zhruba z 1 200 tun ročně nám vyrostly dnes na 2 300 tun.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt přesné zdroje vyvracející či podporující uvedené informace.
Samotný Miroslav Novák ve svém vystoupení uvádí, že zmíněná čísla vycházejí z údajů České inspekce životního prostředí, Zdravotního ústavu či Českého hydrometeorologického ústavu. Tyto instituce však uvedené údaje nezveřejnily, popř. nejsou dohledatelné. Jediným zdrojem částečně zmiňujícím informace ve výroku je rozhovor s vedoucím Oddělení ovzduší Zdravotního ústav se sídlem v Ostravě Jiřím Bílkem z 24. 2. 2012 uveřejnění na serveru Deník, který na otázku: "Jaký je v současnosti podíl lokálních topenišť na znečistění ovzduší v našem kraji?" odpověděl následující: "Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď. Vliv lokálních topenišť se za posledních šest let přibližně zdvojnásobil. Původní poměr v Moravskoslezském kraji byl posunutý u tuhých látek jednoznačně k průmyslu. V roce 2004 produkoval zdejší průmysl přibližně šest tisíc tun tuhých částic do ovzduší. V roce 2010 to byly „jenom“ tři tisíce tun. Lokální topeniště přitom vzrostla na současných asi dva tisíce tun tuhých látek emitovaných ročně." Vzhledem k tomu, že Bílek mluví o roku 2010, nelze tyto údaje použít jako jasný podklad pro potvrzení (či vyvrácení) výroku, který není ohraničen žádným časovým údajem.
Já jsem měl vážný spor s Davidem Rathem právě o tom, jak se vede zdravotnictví na krajích.
Vladimír Dryml měl skutečně minulý rok spor právě s Davidem Rathem. Týkal se konkrétně jeho působení v mladoboleslavské nemocnici, kde měl působit tř týdny, načež právě kvůli údajným neshodám s Rathem odstoupil. Své odstoupení oduvodňoval těmito slovy:"Pokud nemáte kompetence, přístup k informacím a nemůžete komunikovat s lidmi, kteří mají peníze v rukou, tedy primáři, nevím, co bych tam dělal. Ať si to vede hejtman sám se svými Melody boys z Kladna, já u těch šaškáren nemusím být". Výrok tedy označujeme za pravdivý, Vladimír Dryml měl vážný spor s Davidem Rathem o vedení zdravotnictví v kraji.
Byl za nás ve zdravotním výboru za ČSSD. (myšlen je Lubomír Nečas)
Výrok Stanislava Mišáka o členství Lubomíra Nečase ve Zdravotním výboru Zastupitelstva Zlínského kraje je pravdivý.
Jeho slova potvrzují webové stránky Zlínského kraje. Zde je Lubomír Nečas skutečně ještě veden (poslední aktualizace byla z 19. června 2012) jako člen tohoto výboru, který byl navržen za vlády ČSSD.
Jeden z velkých předvolebních tahů České strany sociálně demokratické v té době, bylo převedení těchto nemocnic na neziskové zdravotnické zařízení.
Výrok Ivana Mařáka je hodnocen na základě konkrétní formulace předvolebního slibu ČSSD v otázce právní formy nemocnic ve Zlínském kraji jako pravdivý.
Nemocnice ve Zlínském kraji získaly postavení akciových společností v minulém volebním období, tedy 2004 - 2008. Do tohoto volebního období šla ČSSD se slibem (kapitola Pro zlepšení sociální a zdravotní situace v kraji), jak vyplývá z jejího volebního programu pro krajské volby 2004, " Budeme pro ně (pro nemocnice) prosazovat podobu neziskových veřejnoprávních institucí s definovanými pravidly zdravotnické činnosti, dotační politiky, hospodaření a kontroly za účelem kvalitní zdravotní péče o občany našeho kraje." V roce 2008 pak strana ve svém volebním programu dále odmítala privatizaci krajských nemocničních zařízení.
V letošním roce, v roce 2012 byla v kapitole školství poprvé částka 107 milionů korun, náklady na přímé vzdělávání.
Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací z rozpočtu/výročních zpráv kraje hodnocen jako pravdivý.
Tabulková část rozpočtu (.xls - záložka IV.3) kraje na rok 2012 v sekci Odbor školství uvádí Příspěvek na krytí přímých výdajů na vzdělávání ve výši 107 milionů. Závěrečný účet (.xls) kraje za rok 2011 pak takovou položku neeviduje. Totéž platí i pro závěrečný účet (.pdf) z roku 2010. Na základě těchto informací je výrok hodnocen jako pravdivý.
Celníků máme v České republice více než 190.
Číslo je dokonce několikanásobně vyšší. Podle zprávy o činnosti daňové a celní správy České republiky pro rok 2011 (str.35) bylo zaměstnanců zajišťujících celní činnosti na tomto úřadě v minulém roce 890.
