„Naši drůbežáři vyprodukovali zhruba o 20 až 30 procent vajec méně (pozn. od 1.1. 2012).“
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, a to z důvodu nedostupnosti příslušných statistik.
Fakt, že v roce 2012 došlo k výraznému poklesu produkce vajec, je jako takový nezpochybnitelný, konkrétní procentuální vyjádření tohoto poklesu je však v současné době v rámci veřejně publikovaných statistik nezjistitelné. Český statistický úřad, stejně jako Eurostat, uvádějí informace pouze pro rok 2011, statistiky pro první čtvrtletí roku 2012 buď chybí, nebo jsou koncipovány v podobě odhadů. Obdobně i Komoditní karta Vejce (doc.), shrnující základní informace o stavu drůbeže a o produkci vajec v ČR, ve svém nejnovějším březnovém vydání uvádí pouze informace z roku 2011, přičemž informace pro rok 2012 jsou formulovány opětovně jen jako odhad. Z tohoto důvodu nejsme (až do doby zveřejnění oficiálních čísel pro první čtvrtletí roku 2012) schopni určit přesně o kolik procent produkce vajec poklesla, a výrok tak musíme hodnotit jako neověřitelný.
Tohle je deficit důchodového účtu v loňském roce, minus 40 miliard korun. (Bohuslav Sobotka ukazuje graf, pozn.)
Deficit důchodového účtu byl podle informací, které posktyla Jana Buraňová z tiskového odboru České správy sociálního zabezpečení, 39,5 miliardy korun. Celkový stav důchodového účtu pak 36,4 miliardy korun. Informaci přinesla např. Česká televize nebo Český rozhlas. Výrok hodnotíme jako pravdivý, zaokrouhlení 39,5 na celé jednotky (40) je v rámci matematických pravidel.
Dnes je jich více než 2,8 milionů důchodců.
Premiér pravdivě uvádí počet 2,8 milionu důchodců, který se vztahuje k poběratelům důchodů všech typů.
Podle údajů ČSÚ k 31.12.2010 bylo v ČR už k 31.prosince 2010 2,82 milionu důchodců (zaohrouhlujeme). Z toho 1,65 milionu pobíralo důchod starobní, zatímco 450 tisíc pobíralo důchod invalidní a 720 tisíc důchod vdovský, vdovecký či sirotčí. Jde tedy z velké části o ekonomicky aktivní obyvatele.
Premiér ovšem hovoří o valorizaci penzí a ta probíhá souměrně pro všechny typy důchodů (pro př. k invalidním důchodům zde). V kontextu valorizace penzí proto považujeme zmínění počtu 2,8 milionu důchodců za pravdivý výrok.
Senát teď napravuje nějaké věci, kde koalice zcela selhala, konkrétně ODS a TOP 09 si v zákoně o znečišťování ovzduší, kde nějaká lobby, ODS a TOP 09 prohlasovala, že se nebude platit za znečišťování.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť velká část poslanců za strany ODS a TOP09 sice opravdu podpořila novelu zákona o ochraně ovzduší, která rušila poplatky za znečišťování ovzduší a na kterou Senát reagoval jejím vrácením do Poslanecké sněmovny v pozměněné podobě, nicméně velká část poslanců za TOP09 hlasovala proti této novele a zároveň ji podpořila velká část poslanců za ČSSD a všichni poslanci KSČM účastnící se hlasování, což Radek John ve svém výroku neupřesňuje.
Konkrétní výpis hlasování je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny. Z tohoto výpisu vyplývá, že více než polovina poslanců (účastnících se hlasování) za ODS návrh podpořila, u poslanců z TOP09 tuto novelu podpořilo pouze 11 poslanců z 35 přítomných. Pro tuto novelu hlasovala však také velká část poslanců za ČSSD a podpořili jí také všichni přítomní poslanci za KSČM. Proti ní pak hlasoval celý klub VV. Přesné znění tohoto zákona v podobě Sněmovního tisku 449/0, Vl.n.z. o ochraně ovzduší – EU, který měl do určité doby rušit poplatky za znečišťování ovzduší, je dostupné zde.
Senát pak 15. března 2012 odhlasoval vrácení tohoto návrhu zákona do Poslanecké sněmovny, přičemž se ale senátoři oproti původnímu parlamentnímu návrhu přiklonili k verzi, která počítá s postupným navyšováním poplatků.
Obecně prospěšná společnost ČISTÉ NEBE ve své tiskové zprávě z 16. března 2012 zveřejnila přehledné srovnání výše poplatků za znečišťování ovzduší u všech odhlasovaných návrhů.
...v současné době v Ostrově za podpory Karlovarského kraje vzniká nebo je tam průmyslová zóna, kterou v současné době naplňujeme právě velkým investorem, který by postupně tam měl přinést až 1500 pracovních míst, tak to je jedna věc.
Na základě informací z portálu Karlovarského kraje i médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
V Ostrově existuje průmyslová zóna, která je v současné době využívána pouze firmami KVtisk a Lindner. Velkým investorem myslí Josef Novotný německou společnost Behr, která postaví v Ostrovské průmyslové zóně svůj největší podnik Česku.
Na stránkách kraje nebo ve zprávě ČTK, převzaté jinými médii, se hovoří dokonce o 1 700 pracovních místech, vytvořených postupně do roku 2018.
Ze zprávy zveřejněné v krajských listech, je také jasná podpora kraje, který slibuje urychlené vyřízení všech potřebných povolení. Projekt má podporu i ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, které schválilo výjimku nutnou k rozšíření rozlohy areálu průmyslové zóny - podrobnější informace zde.
12. září 2012 informoval server Idnes o záměru firmy Behr o odstoupení z tohoto zamýšleného projektu. Jelikož však v době Otázek Václava Moravce (28. srpna 2012) byl stále projekt aktuální, hodnocení výroku hejtmana Novotného zůstává jako pravdivé.
Já si myslím, že co se týká zdravotnictví, tak pokud jsem se díval na hospodaření těch pěti nemocnic, které jsou v kraji, respektive jsou řízeny krajem, tak poprvé v loňském roce byly v plusovém hospodaření nebo v kladných číslech.
Zdravotnické noviny informovaly 23. února 2012 o tom, že nemocnice v Kraji Vysočina byly poprvé v roce 2011 v zisku. Výrok Bohumila Trávníka tedy hodnotíme jako pravdivý.
Financování politických stran bylo nastaveno někdy na začátku roku 2001, nebo tak nějak za našich vlád.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Zákon, jež určuje základní pravidla pro financování politických stran a hnutí, pochází již z roku 1991, nikoliv z roku 2001, jak se vyjádřil poslanec Bublan. Zákon byl několikrát novelizován, k úpravám sa vyjadril i ústavný soud, když předpisem zrušil navýšení příspevku na mandrát poslance nebo senátora. První novelizace (.pdf) po vzniku samostatné ČR pochází z dílny vládního kabinetu V. Klause z roku 1994.
Jeho podmínkou byla rezignace vlády a předčasné volby (podmínkou Roberta Fica pro to, aby hlasoval pro účast Slovenska na evropském záchranném mechanismu, pozn.).
Výrok označujeme na základě vyjádření Roberta Fica za pravdivý.
2.10.2011 se v relaci TA3 V politike sám Robert Fico vyjádřil, že jeho strana je připravena hlasovat za změny v eurovalu, ale musí to mít své politické důsledky. „Jestli se ukáže, že nejsou schopni vládnout a přijímat rozhodnutí tak vážného charakteru, určitě euroval projde s našimi hlasy, o tom nepochybujte, my jsme za euroval. Ale není možné, aby tu byla vláda, která není schopna vládnout“,zdůraznil předseda strany Smer. V takovém případě musí podle něj nastat buď rekonstrukce vlády, anebo předčasné parlamentní volby, přičemž Smer preferoval druhou možnost. Slovenská vláda se nakonec rozhodla spojit hlasování o eurovalu s vyslovením důvěry vládě. Robert Fico se v této souvislosti vyjádřil, že právě tímto opatřením vláda zabránila opozici hlasovat. Po pádě vlády Ivety Radičové a dohodě politických stran na vypsání předčasných parlamentních voleb, se Smer k schválení eurovalu nakonec připojil, proto označujeme výrok za pravdivý.
Dali jsme minerálním vodám, potvrdili jsme pokutu 1 milion 800 korun za to, že se nestarají o památky.
Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
Na oficiálních stránkách památkové péče Magistrátu města Karlovy Vary nejsou tyto údaje zveřejněny, ale média o udělení pokuty shodně informují. Pokuta zatím nenabyla právní moci a generální ředitel Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasquale se proti ní hodlá odvolat.
Tak zcela jistě lidová strana byla účastna několika vlád a podílela se na těch předchozích jednáních, ale to samé můžeme říct o dalších stranách, které v těch koalicích byly. (jedná se o jednání na církevních restitucích)
Na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.
Shrnutí legislativy (i navrhované), která se nějak dotýkala církví můžeme nalézt na stránkách Poslanecké sněmovny. O restitucích se jednalo vážněji poprvé v roce 1997, kdy byla KDU-ČSL členem vlády (konkrétně druhé Klausovy vlády) Následně přišlo téma církevních restitucí znovu v roce 2008, v době druhé Topolánkovy vlády, které byla KDU-ČSL také členem.
