Uzavřeli jsme v roce 2009 rámcovou dohodu se společností ČEZ, na základě které do Jihočeského kraje od té doby plynou veliké stamiliony jednak na podporu kulturní, sportovních, společenských akcí, ale také, a to je velmi podstatné, na rozvoj dopravní infrastruktury v okolí Temelína, v nějakých 15 - 20 kilometrech okolo Temelína.
Část výroku Jiřího Zimoly týkající se rámcové dohody se společností ČEZ je pravdivá, avšak pro ověření části o plynoucích sta milionech se nám nepodařilo nalézt podklady, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Tvrzení Jiřího Zimoly, že kraj uzavřel Rámcovou dohodu se společností ČEZ označujeme jako pravdivé. Zde naleznete text této Rámcové dohody mezi ČEZ a.s. a Jihočeským krajem (.zip).
Kolik peněz celkově skutečně plyne (či již připlynulo) na základě této rámcové dohody se nám dohledat nepodařilo. Ne internetu však můžete nalézt zprávy o jednotlivých investicích společnosti ČEZ jako například o stavbě parkoviště a silnice v Týnu nad Vltavou či tuto zprávu o podpoře sportu.
Penzijní reforma je platná. A bude účinná k 1. 1. 2013. Pan prezident nevetoval penzijní reformu.
Výrok Miroslava Kalouska označujeme jako pravdivý a to na základě informací dostupných na webových stránkách Senátu ČR a Prezidenta ČR.
Na webu Senátu ČR naleznete stránky věnované Návrhu zákona o důchodovém spoření a Návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oba dva zákony byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a jsou tedy platné, přičemž jejich platnost je od 1. ledna 2013, jak se můžete dočíst v Senátním tisku č. 190 popř. 191, které jsou dostupné na výše odkazovaných stránkách.
Na webových stránkách kanceláře prezidenta se můžeme v tiskové zprávě ze dne 24. září 2012 dočíst, že: "Loni jsem k předcházejícím zákonům týkajícím se změny důchodového systému, tedy k zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o důchodovém spoření, později vyhlášenému pod č. 426/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o doplňkovém penzijním spoření, později vyhlášenému pod č. 427/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření, vyhlášenému později pod č. 428/2011 Sb., svůj podpis nepřipojil. Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem ale tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil. Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně." Ve zprávě Důchodová reforma: Potopí ji veto prezidenta? na serveru duchodovareforma.cz se uvádí, co prezident vetoval: " Václav Klaus vytknul důchodové reformě absenci širšího konsenzu v odborné i politické sféře a vetoval dílčí část reformy, která technicky upravovala výběr pojistného do fondů II. pilíře. Veto tedy nemá vliv na důchodovou reformu jako celek, nedotkne se třeba vůbec reformy penzijního připojištění. "
...jak my máme i ve volebním programu, tak chceme řešit i snížení věkové hranice, co se týče seniorů, právě pro veřejnou dopravu zdarma.
Výrok Martina Schuberta je hodnocen jako pravdivý, neboť volební program jeho strany obsahuje slib, o kterém lídr Zemanovců v kraji mluví.
SPOZ ve volebním programu ke krajským volbám 2012 v Moravskoslezském kraji žádný takový závazek nemá. Zemanovci na svém webu uvádějí: " BEZPLATNÁ, resp. zvýhodněná veřejná doprava seniorům nad 65 let". Jak vyplývá z ceníku jízdného (.pdf) Dopravního podniku města Ostravy, v současné době mají bezplatnou dopravu pouze občané nad 70 let, návrh SPOZ tedy představuje značnou změnu.
Podívejte se, my jsme seděli na bezpečnostní radě kraje a samozřejmě tam jsme nebyli jenom my dva (s hejtmanem kraje), ale tam bylo dalších asi 20 lidí včetně šéfky hygienické stanice. (v souvislosti s methanolovou kauzou)
Ve středu 12. 9. se uskutečnilo zasedání rozšířené Bezpečnostní rady Zlínského kraje. Tisková zprávanezmiňuje počet zúčastněných, mluvčí kraje ale oznámila, že se“jednání účastní i ředitelé nemocnic a ředitelka krajské hygienické stanice i ředitel krajské veterinární správy”.
Standardně tvoří Bezpečnostní radu Zlínského kraje10 členů.
Koneckonců když ta diskuze tady jde tak daleko, tak Moravskoslezský kraj to byl a já, který to v dubnu roku 2010 tehdejší ministryní životního prostředí, tento požadavek jako první z tohoto regionu adresoval.
Výrok označujeme jako neověřitelný vzhledem k nemožnosti nalezení potřebných zdrojů potvrzujících uvedený fakt první iniciace zmíněných požadavků ze strany sociálnědemokratického kandidáta na hejtmana.
Aktivitu prvního náměstka Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka směrem k jednání s tehdejší ministryní životního prostředí Rút Bízkovou ve zmíněném období duben 2010 z veřejných zdrojů dohledat lze. Např. článek uveřejněný na serveru Deník zmiňuje návštěvu ministryně na Ostravsku s asistencí náměstka Nováka. Ministryně explicitně pro Deník uvádí, že: "Ministerstvo životního prostředí chce s Evropskou komisí vyjednat změnu podmínek pro čerpání peněz z části Operačního programu Životní prostředí určeného na zlepšení stavu ovzduší." Dalším zdrojem může být také tisková zpráva Ministerstva životního prostředí.
Fakt, zdali byl Miroslav Novák prvním iniciátorem požadavků Moravskoslezského kraje směrem k Ministerstvu životního prostředí a podpoře ze strukturálních fondů z Operačního programu životní prostředí, bohužel dohledat nelze.
...150 tisíc lidí, kam má spádovost... (nemocnice Náchod)
Na základě dohledaných údajů o nemocnici Náchod hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.
Podle informací z webových stránek nemocnice Náchod toto zařízení " v základních oborech zajišťuje péči pro spádovou oblast s více než 60 tisíci obyvateli, ve specializovaných oborech pro 115 až 150 tisíc obyvatel." Výrok Pavla Bělobrádka tak neplatí sice absolutně, uvádí maximální číslo, které platí pouze pro specializované obory, nicméně je i tak hodnocen jako pravdivý.
Daňové příjmy, které měla ODS na sklonku své vlády v roce 2008, jsme nikdy nedosáhli.
Výrok Milana Chovance hodnotíme na základě dat dostupných na webových stránkách kraje jako pravdivý.
Pro posouzení pravdivosti tohoto výroku jsou klíčové dva dokumenty zveřejněné na stránkách Plzeňského kraje. Jedná se o Rozpočet Plzeňského kraje na rok 2010 a Schválený rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012. Na prvních stránkách obou dokumentů nalezneme tato data:
rokDaňové příjmy v tisících Kč20073 435 769,90
20083 687 771,39
20093 268 011,00
20103 360 198,12
2011 3 434 265,00 *
2012 3 430 000,00 *
* podle schváleného rozpočtu (nikoli skutečného)
Z tabulky jasně vyplývá, že nejvyšších daňových příjmů dosáhl Plzeňský kraj v roce 2008 (tedy v době před ekonomickou krizí) a od té doby nebylo vyšších daňových příjmů dosaženo.
V souvislosti s kauzou IZIP jsem i já vyzvala pana ředitele Horáka (ředitel VZP, pozn.), aby odstoupil.
Výrok poslankyně Markové je na základě dohledané tiskové konference KSČM ze dne 6. října 2011 hodnocen jako pravdivý.
6. října 2011 vystoupila na tiskové konferenci KSČM k projektu IZIP Soňa Marková a prezentovala stranické stanovisko. Doslova říká: " KSČM žádá okamžité odstoupení, popř. odvolání ředitele VZP pana Pavla Horáka."
Zatímco v roce 2007 byla průměrná výše základní sazby daně z přidané hodnoty 19,5%, letos už je 21%.
Na základě dokumentu Evropské komise (strany 23-27) a tabulky TMF Group jsou tyto údaje pravdivé. V roce 2007 opravdu byla průměrná výše základní sazby DPH 19, 5%, přičemž nahoru jí táhly hlavně DPH v severských zemích EU (Dánsko, Švédsko a Finsko)a naopak dolů byla tlačena zeměmi s tradičně nízkou DPH, jako Lucembursko či Kypr.
Já vnímám ten význam z pohledu toho, že řada evropských měst již získala tento titul, zvládla i naplnit to, co uvedla vždycky do přihlášky v rámci této evropské prestižní kulturní soutěže, že to tak řeknu.
Výrok Bohuslava Borovanského je hodnocen jako neověřitelný, neboť je poměrně obecně formulován a neuvádí konkrétní města, o kterých politik mluví.
Podařilo se nám dohledat konkrétní případ, který výrok Bohuslava Borovanského vyvrací.
Pokud budeme vycházet z analýzy připravené pro Komisi v roce 2004 (Palmer / Rae), zjistíme, že například Soluň (.pdf) (Evropské město kultury 1997) dokázala infrastrukturní projekty dokončit až v letech následujících po průběhu vlastního kulturního programu města a bylo tedy nutné hledat provizorní prostory pro pořádané akce - například orchestr z milánské La Scaly byl nucen místo koncertního sálu účinkovat v prostorách univerzitní auly.
