Přehled ověřených výroků

Z článku, které se nám podařilo najít ke dni 6. Srpna 2010, kdy tehdejší ministr dopravy Vít Bárta navštivíl nedostavěné úseky dálnice D8, se Bárta jasně vyjádřil, že rychlou dostavbu dálnice D8 a peníze na ní nemůže slíbit. Pouze řekl že se zasadí o dílčí dopravní opatření, jako regulaci jízdy kamionů a zvýšení mýtného.

Výrok v tomto případě musíme označit jako nepravdivý, protože Vít Bárta co nejrychlejší dostavbu dálnice neslíbil.

Stav silnic, které jsou v havarijním stavu, je v kraji skutečně na úrovni 20%, podle reportáže České televize se na opravu silnic nedostává peněz a 60 milionů, které má k dispozici kraj, jsou pak nerovnoměrně investováný v rámci jeho území. Procentální hodnotu zhoršení stavu silnic se nám ale bohužel už nepodařilo dohledat.

Výrok označujeme za pravdivý, jelikož pětina všech komunikaci v Kralovehradeckém kraji je skutečně v havarijním stavu.

Protialkoholní záchytná stanice je v budově A v areálu Kroměřížské nemocnice a. s. v ulici Havlíčkova 660/73.

Petr Gazdík se opakovaně vyjádřil, že pokud se stane hejtmanem, opustí vysokou politiku a dokonce upřesňuje: "pakliže se stanu hejtmanem, vzdám se funkce předsedy poslaneckého klubu i poslaneckého mandátu a odejdu ze sněmovny".

Údaje zastupitelstva i MŽP potvrzují, že projekty jsou takto dotovány.

Nedávné (21. září 2012) zasedání olomouckého krajského zastupitelstva projednalo podkladové materiály (.doc) s detailním seznamem a stručnými popisy jednotlivých probíhajících a proběhlých opatření vč. výše dotačních nákladů pro jednotlivé projekty.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pak realizuje Program rozvoje venkova (nikoli tedy operační program), skrze nějž jsou postupně s podporou evropských prostředků realizována "přirodně blízká, strukturální a protierozní protipovodňová opatření" v povodí řeky Bečvy.

Zastupitel Rozbořil tedy, byť ne zcela přesnými pojmy, pravdivě popisuje financování protipovodňových opatření v kraji.

Pokud se podíváme na profily zemí Evropské unie v oblasti regulace prodeje alkoholu, zjistíme, že země například jako Francie (.gif), Irsko (.gif), Portugalsko (.gif), Velká Británie (.gif) používají formu licencování prodejců alkoholu. V případě Švédska (.gif) a částečně (pro víno a tvrdý alkohol) Norska (.gif) a Finska (.gif) je ustaven státní monopol pro prodej alkoholu. Ve Finsku pak i výroba tvrdého alkoholu je regulována pomocí monopolu.

Na stranu druhou je však nutné dodat, že jsou i evropské země, které mají méně přísně vytvořenou regulaci - v Německu (.gif) a Rakousku (.gif) není (oproti České republice (.gif)) nutná licence pro výrobu alkoholuj, jeho prodej je též možný bez licence a pro pivo a víno je snížena minimální věková hranice na 16 let.

Dopravu odpadů do spalovny měly opravdu zajišťovat automobily s trasou délky až 50 km.

Zastupitelka Brady mluví o výstavbě a provozu "Krajského integrovaného centra ve městě využívání komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji", velké spalovny odpadů.

Přesné údaje o projektu najdeme v dokumentaci (.zip, dokumentace EIA.pdf, zejm. str. 90-92) pro vyhodnocení jeho dopadu na životní prostředí. Odpady do KIC, umístěného v areálu dolu Barbora u Karviná, měly přijíždět z 5 překladišť v kraji. Nejvzdálenějšími byla překladiště ve Studénce (46km) a Velkých Hošticích (u Opavy, 50km). V projektu se nezmiňuje okres Bruntál, nešlo by tedy, zdá se, o dopravu přes celý kraj ve smyslu od západu na východ, ovšem z jihu na sever slova zastupitelky platí.

Doprava odpadů by přitom byla zajišťována (dle stejného dokumentu, str. 90) nákladními vozy. I v tomto můžeme slova zastupitelky považovat za pravdivá, tedy i celý její výrok.

Výrok senátora Drymla je zavádějící, neboť i přes skutečnost, že skutečně získal násobně víc preferenčních hlasů než současný hejtman, kandidoval až na 10. místě kandidátky a budoucí hejtman stranu do voleb vedl a hejtmanem kraje se stává právě lídr vítězné kandidátky.

V krajských volbách 2008 kandidoval Vladimír Dryml za ČSSD v Královéhradeckém kraji na 10. místě kandidátky. Získal skutečně zhruba o 8 tisíc preferenčních hlasů více než současný hejtman Franc. Následně se stal současný senátor Dryml 1. náměstkem hejtmana (tedy vicehejtmanem), konkrétně se tak stalo na ustavujícím zastupitelstvu (.pdf) 12. listopadu 2008. Potud tedy má senátor Dryml pravdu. Nicméně Lubomír Franc kandidoval za ČSSD na 1. místě kandidátky, byl tedy vybrán v rámci krajské ČSSD na případný post hejtmana. Preferenční hlasy jsou jistě významným měřítkem voličských nálad, reálně však v praxi nejsou závazné v tom smyslu, že osoba s nejvyšším počtem těchto hlasů automaticky získává nejvyšší možný post.

Výrok senátora Drymla je tak zavádějící. Sice má pravdu, že získal ve volbách o cca 8 tisíc preferenčních hlasů víc než hejtman Franc a také v tom, že se stal vicehejtmanem, nicméně již není není pravdou, že by mu ziskem více preferenčních hlasů vznikal automaticky nárok na pozici hejtmana kraje. Tento post obsazuje (je to zvyk, také to není nezpochybnitelný fakt) lídr vítězné kandidátky.

Kompetence kraje v otázce řešení krizových situací jsou uvedeny v zákonu č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Tento zákon sice v Hlavě II - Orgány krizového řízení - Díl 1 Vláda §4 stanovuje, že:

"(1) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace

a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost

b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu, 7)"

Vláda ČR je tím, kdo nese hlavní zodpovědnost za rozhodování v krizovém řízení, ovšem i kraje mají vymezeny své povinnosti v Dílu 4 Orgány kraje §14:

"(1) Orgány kraje zajišťují připravenost kraje na řešení krizových situací."

Povinností kraje je tedy realizovat opatření, jež jsou mu uložena exekutivou. Dále se v tomto paragrafu také uvádí, že krajský úřad zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, který je schvalován hejtmanem.

Kraje mají tedy širší kompetence, než je ve výroku naznačováno, jelikož na nich spočívá realizace opatření stanovených nadřízenými státními orgány.

Svolání bezpečnostní rady kraje je v kompetenci kraje, neboť se jedná o koordinační orgán pro přípravu na krizové situace, jehož předsedou je hejtman kraje.

Stejně tak může kraj zřídit bezplatnou linku, což můžeme doložit například na reakci Jihomoravského kraje na rizika požití nebezpečného alkoholu. V případě Olomouckého kraje však tato možnost nebyla využita, byla zvolena cesta vydání informačních letáků s odkazem na linku 155.

Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje byla zřízena k 1. lednu 2003 v souladu s ustanovením § 82 odst. 1 zák.č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a je organizační složkou Ministerstva zdravotnictví ČR. Tato instituce tedy opravdu spadá pod státní nikoli krajskou správu.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako zavádějící, jelikož kraj je v řešení krizové situace sice podřízen nařízení exekutivy či jí stanoveným orgánem, ale právě na něm spočívá realizace opatření, která mají dopomoci k vyřešení krizové situace.

Výrok Miroslava Nováka hodnotíme jako pravdivý. Oficiální výsledky Sčítání lidu, domů a bytů z března 2011 o hustotě lokálních topenišť nehovoří, avšak vedoucí Odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje Tomáš Kotyza si nechal na základě tohoto sčítání lidu vypracovat statistiky, která tyto data poskytují. Informuje o tom například iDnes.cz či Denik.cz.