Tak my dáváme v letošním roce již jednou tolik na prevenci kriminality, která v těch oblastech je...11 milionů. (oblastmi jsou míněny sociálně vyloučené lokality v kraji)
Výrok podle dostupných informací hodnotíme jako pravdivý. Podle tiskové zprávy Ústeckého kraje, kraj zdvojnásobil oproti minulému roku finnančné prostředky určené na prevenci kriminality. Objem financí vyhrazených pro tento účel je v roce 2012 ve výši až 15 milionů Kč.
Uzavřeli jsme v roce 2009 rámcovou dohodu se společností ČEZ, na základě které do Jihočeského kraje od té doby plynou veliké stamiliony jednak na podporu kulturní, sportovních, společenských akcí, ale také, a to je velmi podstatné, na rozvoj dopravní infrastruktury v okolí Temelína, v nějakých 15 - 20 kilometrech okolo Temelína.
Část výroku Jiřího Zimoly týkající se rámcové dohody se společností ČEZ je pravdivá, avšak pro ověření části o plynoucích sta milionech se nám nepodařilo nalézt podklady, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Tvrzení Jiřího Zimoly, že kraj uzavřel Rámcovou dohodu se společností ČEZ označujeme jako pravdivé. Zde naleznete text této Rámcové dohody mezi ČEZ a.s. a Jihočeským krajem (.zip).
Kolik peněz celkově skutečně plyne (či již připlynulo) na základě této rámcové dohody se nám dohledat nepodařilo. Ne internetu však můžete nalézt zprávy o jednotlivých investicích společnosti ČEZ jako například o stavbě parkoviště a silnice v Týnu nad Vltavou či tuto zprávu o podpoře sportu.
Petr Tluchoř je spoluautor negociačního balíčku, který jsme vyjednali ještě v době, kdy on byl předsedou poslaneckého klubu ODS, na základě kterého se snížená sazba daně z přidané hodnoty zvýšila z deseti na čtrnáct procent. U toho byl jako jeden z klíčových spoluvyjednavačů.
Premiér Nečas má pravdu, neboť na dojednávání podobných změn bylo využíváno mimojiné tzv. K9, kde byl zastoupen i předseda poslaneckého klubu, jímž v daném negociačním období byl i Petr Tluchoř.
Petr Tluchoř byl v tomto volebním období předsedou poslaneckého klubu ODS od jeho ustavení po volbách do 11. května 2011. Zmíněný návrh byl vládou do Poslanecké sněmovny předložen 25. května 2011. Na dojednávání významných návrhu v rámci tehdejší koalice ODS, TOP09 a VV bylo využíváno také tzv. K9, tedy koaličních jednání ve formátu předseda strany, předseda poslaneckého klubu a další vybraný člen strany. Z tohoto plyne, že Petr Tluchoř byl jedním z vyjednavačů daného návrhu.
Informace serveru kurzy.cz ze dne 11. března 2011 uvádí, že se koalice dohodla na zmíněném návrhu, což potvrzuje slova Petra Nečase, že se tato změna dohadovala ještě v době, kdy byl předsedou poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř.
Tak je v prvé řadě potřeba říct, že je to skutečně v kompetenci ministerstva zemědělství, to gró těch protipovodňových opatření.
Na základě informací ze stránek Olomouckého kraje, Ministerstva zemědělství a jednotlivých povodí hodnotíme výrok jako pravdivý.
V kompetenci Ministerstva zemědělství je mj. i vodohospodářství, kam spadají i plány pro zvládání povodňových rizik. Ministerstvo navrhuje obecné koncepce, vyhodnucuje rizika a stanovuje obecné metodiky přístupu k povodňovému ohrožení.
Pod Ministerstvo zemědělství spadají také jednotlivá povodí, která jsou zodpovědná za konkrétní plánování v oblasti vod. V Olomouckém kraji jde především o Povodí Moravy, případně Odry.
Jak je vidět na konkrétním příkladu stavby protipovodnoňových opatření v Olomouci, investorem stavby je Povodí Moravy, ale na tvrobě rozpočtu i opatřeních spojených se stavbou spolupracuje i s místními úřady.
Olomoucký kraj má na svých stránkách také sekci věnovanou povodním, odkazuje tam však především právě na Povodí Moravy.
Plat, základní plat senátora je 59 tisíc.
Na základě informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR i Senátu, hodnotíme výrok sice s výhradou, ale jako pravdivý.
Plat poslanců (podle zákona 236/1995 Sb., §1, bodu 1 je jako poslanec označován poslanec i senátor) je stanoven zmíněným zákonem a vyhláškou. Celý výpočet je podrobně vysvětlen na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.
Plat poslance je vypočten z platové základny vynásobené koeficientem 1,08. Platová základna je v současné době stanovena novelou zákona jako pevná částka. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 činí dle zákona platová základna pro státní představitele 51 731 Kč. Pro poslance je tedy základní plat vypočten jako 51 731 x 1,08 = 55 869,48.
Základní plat senátora je tedy necelých 56 000 Kč a ne 59 000 Kč. Navýšením základní částky si ale Jiří čunek nepřilepšuje. K platu senátora náleží i náhrady, pro zajímavost uvádíme odkaz na tabulku s přehledem limitů náhrad za jednotlivé položky a konkrétní čerpání senátory za rok 2011.
Není možné, aby státní maturita na Slovensku jeden rok stála 10 milionů korun a v České republice 200 až 300 milionů korun.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na realizaci státní maturity (.pdf) na Slovensku byla v roce 2012 vyhrazena částka 382 682 €, což je přibližně 9,57 milionu. Kč. Podle nálezu NKÚ stála státní maturita v ČR roku 2011 cca. 300 mil. Kč .
Tady už bylo učiněno něco v roce 2009 rozhodnutím zastupitelstva, 2011 to bylo potom změnou zásad územního rozvoje. (řeč je o povolovacích procesech k dostavbě JETE)
Výrok je hodnocen na základě dostupných dokumentů kraje.
Zasedání (.pdf, str. 5) zastupitelstva Jihočeského kraje ze dne 7. dubna 2009 zrušilo své usnesení z roku 2004 o tom, že nesouhlasí se záměrem dostavby 3. a 4. bloku JETE. V dokumentu Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (.pdf, str. 17) z roku 2011 je rovněž vymezena plocha pro dostavbu elektrárny. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Nemohu bohužel podpořit návrh, který předložil Plzeňský kraj. Protože tam je několik pro mě sporných bodů. Zmíním alespoň jeden. A to je to, že by o lesy pečovala jakási opéeska. Jakási nová obecně prospěšná společnost, ve které by převážně seděli regionální politici. (jde o návrh zákona o Národním parku Šumava)
Na základě dohledaného návrhu zákona o Národním parku Šumava z dílny Plzeňského kraje je výrok poslance Jiřího Pospíšila hodnocen jako pravdivý.
Zastupitelstvo Plzeňského kraje předložilo návrh zákona o Národním parku Šumava 1. srpna 2011. Jde o sněmovní tisk 435. Celý návrh je k dispozici zde (.doc).
Tento návrh zákona v § 12 Zajištění péče o národní park říká v bodu 1, že: "Hospodaření s lesními, zemědělskými a ostatními pozemky, se kterými je příslušná hospodařit Správa, bude vykonávat obecně prospěšná společnost, která bude Správou založena do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Hospodaření se svěřeným majetkem bude vykonáváno v souladu s obecným právním předpisem 2) a tímto zákonem a s péčí řádného hospodáře." Obsazení této OPS regionálními politiky se věnuje bod 2. "Členové správní rady budou jmenováni zakladatelem, s tím, že:a)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Ministerstva životního prostředí, b)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Ministerstva zemědělství, c)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Rady Jihočeského kraje, d)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Rady Plzeňského kraje, e)jeden z členů bude jmenován na základě společného návrhu obcí, na jejichž území se národní park rozkládá." Tedy 3 z 5 lidí ve správní radě této OPS by byli jmenováni regionálními politiky, resp. by v radě politici sami seděli.
Pro informaci ještě doplníme, že zmíněný návrh byl zařazen na projednávání 46. schůze (bod 99), která začíná 18. září 2012.
Společně s ostatními hejtmany jsme se připojili k vládě a řešili jsme sami prostřednictvím krajských krizových štábů příslušná opatření.
Michal Hašek coby hejtman Jihomoravského krajesvolal v reakci na narůstající počet otrav metylalkoholem na 12. září krizový štáb Jihomoravského kraje. Zároveň doporučil z pozice předsedy Asociace krajů ČR ostatním hejtmanům, aby učinili totéž.
Na výzvu reagovali především hejtmani krajů, kde již došlo v důsledku požití závadného alkoholu k úmrtí, jako například Zlínský, Olomoucký nebo nejzasaženější Moravskoslezský kraj. Ke zřízení pracovní skupiny na krajské úrovni došlo například v Pardubickém nebo Jihočeském kraji. Mimo to také kraje ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi iniciovaly rozsáhlé kontroly (např. Karlovarský kraj).
Půl roku před krajskými volbami v roce 2000 byl přijat zákon o SFDI, kde druhá položka jsou krajské silnice. Hodinu před tímto jednáním jsem se podíval na rozpočet státního fondu na rok 2012, krajské silnice nula.
Na základě dohledaných informací o dané legislativě a také o realitě rozpočtu fondu na letošní rok je výrok hodnocen jako pravdivý.
V Poslanecké sněmovně byl tento zákon o SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) schválen 4. dubna 2000, vyhlášen ve sbírce zákonů byl 25. dubna téhož roku. Krajské volby se v roce 2000 konaly 12. listopadu.
§ 2 tohoto zákona v bodu 2 uvádí, že: " Peněžní prostředky na účely podle odstavce 1 převádí Fond organizačním složkám státu, státním příspěvkovým organizacím nebo státním organizacím, které hospodaří s majetkem státu majícím povahu dopravní infrastruktury, 3a) krajům, 3b) osobám, na které stát převedl výkon některých svých práv jako vlastníka tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu, 3c) a dalším osobám provádějícím výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu podle odstavce 1." Na str. 7 rozpočtu SFDI na rok 2012 se konkrétně píše, že: "Rozhodně nebude ani možné poskytovat předfinancování krajům na projekty EU na silnicích II. a III. tříd."
Ani v rámci jednotlivých projektů není k nalezení projekt, kdy by byl na krajskou silnici alokován nějaký objem finančních prostředků. Z tohoto důvodu je hodnocen výrok Petra Náhlíka jako pravdivý, neboť korektně pojmenovává fakta ve svém hodnocení.
