Marian Jurečka
Programu obnovy venkova, kde letos bylo alokováno 60 milionů korun...
Přestože Program obnovy venkova Olomouckého kraje na svém webu neuvádí celkovou sumu rozdělených prostředků, ke konečnému výsledku je možné se dobrat prostým součtem všech podpořených projektů, které jsou vypsány ve třech .pdf souborech, které jsou dostupné zde. Celková rozdělená částka pak po sečtení všech položek činí 59 022 000 Kč.
Na základě výše uvedených údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Vladimír Dryml
...nemocnici Rychnov, která má spádovost 72 tisíc obyvatel.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť webové stránky nemocnice uvádí přesně stejný údaj jako senátor Dryml.
Webové stránky doslova uvádějí: "Poskytuje standardní diagnostickou a léčebnou péči ve spádové oblasti bývalého okresu Rychnov nad Kněžnou, tj. asi 72.000 obyvatel a v téměř ve všech oborech působí nadregionálně." Na základě této informace hodnotíme výrok Vladimíra Drymla jako pravdivý.
Stanislav Mišák
Václav Moravec: "Vy argumentujete podobně, jako Stanislav Mišák, který označuje holešovskou zónu, cituji za ekonomické srdce Zlínského kraje. Také se odvolává na recesi. Co kroutíte hlavou, pane .." S. Mišák: "Kde jste to vzal? To jsem nikdy neprohlásil."
Výrok hejtmana Mišáka je nepravdivý, spojení ekonomické srdce Zlínského kraje použil např. v předvolebním speciálu Českého rozhlasu s Martinem Veselovským 28. srpna 2012, což dokládá videozáznam z této debaty.
28. srpna v pořadu Volební speciál Martina Veselovského ve Zlínském kraji použil formulaci ekonomické srdce Zlínského kraje ve spojení s holešovskou průmyslovou zónou hejtman Mišák hned dvakrát. To je patrné na videozáznamu z této debaty - hejtman Mišák tato spojení použil v časech 20:25 a 21:10.
Konkrétně uvádí: "Vážení, my se bavíme o tom, proč se dělá dálnice z Vyškova do Zlína, když jezdí míň aut jak z Brna do Prahy, toto je investice do budoucnosti, jenom nesmí se podlehnout panice, nenacpat to tam prostě montovnama, počkat si radši na investory, kteří přijdou s projektem, který bude mít přidanou hodnotu a do budoucna to bude ekonomické srdce Zlínského kraje.""Že bude zaplněna do budoucna těmi investory, kteří přinesou přidanou hodnotu, protože se nenecháme vtlačit v to jenom za každou cenu to nacpat montovnama. Prostě to je investice do budoucnosti a v této věci se nebavme o tom, jestli to bude za měsíc, za rok, za 3 roky, ale bude to ekonomické srdce Zlínského kraje." Co se týká odvolávání na recesi, jak tvrdil Václav Moravec a hejtman Mišák s tím nesouhlasil, tak ve stejné debatě a v přímé návaznosti na první citaci v tomto odůvodnění uvedl: " To je investice založená v minulosti s nadhledem do budoucnosti a protože to chytlo hospodářskou krizi, tak dneska z toho někdo uchopí volební téma a té zóně škodí tím, že ji zpochybňuje, mele to v novinách a odrazuje to investory."
Michal Hašek
Tak, já musím říct, že problém je, že tam kde úředníci kraje postupují v takzvané přenesené působnosti, to znamená jménem státu, tak to rozhodování nemá žádnou vazbu na samosprávu, dokonce nesmí mít ze zákona.
Tento výrok je pravdivý na základě následující argumentace. Vymezení přenesené a samostatné působnosti krajů v České republice je předmětem Zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. Ze zákona však nemůžeme citovat konkrétní paragraf, který by jasně podpořil zkoumaný výrok. K tomu slouží především jeho komentáře a výklady.
Uživatelsky dostupnou definici nabízí např. server Juristic.cz (je vztažena k obcím, avšak platí i pro kraje). Přenesená působnost je tedy chápána jako: "okruh záležitostí, které vykonávají orgány obce jménem státu, nikoli jménem svým. Za kvalitu výkonu této působnosti též vůči veřejnosti odpovídá stát, který ji orgánům obce svěřil. Proto také musí orgány obce při výkonu této cizí ( státní) působnosti respektovat vůli toho, kdo jim ji svěřil. Při výkonu přenesené působnosti orgány obce neformulují vůli obce, leč státu, a činí tak nikoli jménem obce, ale přirozeně jménem státu. Proto též není možné, aby pravomoc k realisaci této působnosti uplatňovaly ty orgány obce, které jsou vytvářeny vůlí občanů (členů obce jako korporace) formou voleb; členům zastupitelstva je až na výjimky přístup do této části působnosti obce odepřen." Více např. - SLÁDEČEK, Vladimír. Obecné správní právo. 2., aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2009, 463 s. ISBN 9788073573829. - HENDRYCH, Dušan. Správní právo: obecná část. 8. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, xxxiv, 792 s. ISBN 9788071792543.- PRŮCHA, Petr. Správní právo: obecná část. 8., dopl. a aktualiz. vyd., (V nakl. Doplněk 3.). Brno: Doplněk, 2012, 427 s. ISBN 9788072392810.
Pavel Bělobrádek
Je pravdou, že regionálně jsou rozděleny některé školy tak, že je tam přebytek dětí na kapacitu a jinde ubývají.
Statistická data týkající se přebytku dětí na školách nebo úbytku žáků se nám dohledat nepodařilo, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Po České republice se však z úsporných důvodů slučují třídy a tímto se dostávají až na maximální počty 34 dětí. Jinde jsou zase počty žáků ve třídách nenaplněné.
Leoš Heger
Tak já bych řekl, že nestojím za problémy Všeobecné zdravotní pojišťovny v tom, že klesají příjmy do veřejného zdravotního pojištění, protože tady, jak řekla paní poslankyně Marková, je 6 milionů občanů přibližně u VZP, ale 4 miliony u dalších pojišťoven a ty se do takovýhle propadů nedostávají.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě mediálních zdrojů.
Podle poslední výroční zprávy VZP (.pdf, str. 53) je v ČR (k 31.12. 2011) celkem 10 405 788 pojištěnců, z toho 6 247 532 je pojištěno u VZP, tyto počty tedy přibližně odpovídají výroku ministra Hegera. Co se týče aktuálních hospodářských výsledků zdravotních pojišťoven, nepodařilo se nám dohledat požadované informace, odkazujeme se alespoň na mediální zdroje. O Pravděpodobné propadu v hospodaření VZP informoval např. Ihned.cz nebo E15.cz. K situaci v zaměstnaneckých pojišťovnách se vyjádřil předseda Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček v prvně zmíněném článku tak, že tyto pojišťovny sice očekávají propad, nikoliv ale tak výrazný jako VZP.
Petr Nečas
A já chci říci, že jenom v těchto týdnech se to odrazilo v hodnocení ratingových agentur. Agentura Moody´s uvedla doslova, Česká republika představuje bezpečný přístav.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Agentura Moody's (eng) ve své zprávě ze 7.července 2012 uvádí doslova: „ Výnosy státních dluhopisů jsou nadále tlačené dolů, a investoři nadále považují Česko jako "bezpečný přístav" v regionu. ”
Vladislav Raška
My tady hovoříme o částce minimálně 2,5 miliardy.
Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
V médiích se objevují informace o minimálně 2,5 miliardách korun, které by měl ROP Severozápad vracet kvůli chybám v rozdělování dotací. Objevují se i informace o dokonce 3,3 miliardách. V rozhovoru pro server iHNED hejtman karlovarského kraje Josef Novotný shrnuje: " Čísla se neustále různí, dříve zaznělo 2,5 miliardy, teď už to jsou 3,5 miliardy. "
Každopádně lze dát Vladislavu Raškoví za pravdu, že se obecně hovoří minimálně o částce 2,5 miliardy korun.
Karel Šidlo
A když vezmu současně námi podpořen rozpočet pro rok 2012, tak ten rozpočet na dopravu představuje 37 % a je v tom 1,7 miliardy...
Výrok Karla Šidla je na základě informací z rozpočtu kraje 2012 hodnocen jako pravdivý.
Rozpočet (.pdf - str. 3) Plzeňského kraje pro rok 2012 počítá s celkovými výdaji na dopravu ve výši 1,7 mld., což při celkových výdajích 4,75 mld. činí zhruba 35,9 %. Tento údaj v zásadě odpovídá výroku poslance Šidla.
Zdeněk Bezecný
Kraj nějak může vstoupit do procesu, vlastně toho povolovacího procesu, procesu, který se týká té případné dostavby Jaderné elektrárny Temelín.
Výrok je pravdivý.
V naší drobné právní analýze se nám podařilo objevit následující způsoby, kterými může kraj zasáhnout do povolovacího procesu dostavby Jaderné elektrárny Temelín.
Zákon č. 18/1997 Sb., tzv. atomový zákon (.pdf) stanovuje, že vydání povolení k výstavbě jaderného zařízení spadá do působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (§ 9). Podmínkou pro vydání povolení Úřadem je podle § 13 odst. 4 také tzn. hodnocení vlivu na životní prostředí, které je upraveno zákonem Zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (.doc). Ten dále stanovuje, že k oznámení o záměru (v tomto případě dostavbě Jaderné elektrárny Temelín) může každý (tedy i kraj) zaslat své písemné vyjádření k příslušnému úřadu (zde Ministerstvo životního prostředí) do 20 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení (§ 6 odst. 7). Následně probíhá zjišťovací řízení.
Dále podle paragrafu § 15 tohoto zákona mají rovněž příslušný úřad (Ministerstvo životního prostředí) a dotčené správní úřady povinnost, pokud je o to oznamovatel nebo předkladatel požádá ještě před předložením oznámení podle § 6 (viz výše), projednat s oznamovatelem nebo předkladatelem uvažovaný záměr včetně případných variant řešení záměru nebo koncepci a doporučit mu předběžné projednání s dalšími dotčenými správními úřady, dotčenými územními samosprávnými celky (a tedy i Jihočeským krajem), popřípadě s dalšími subjekty. Příslušný úřad a dotčené správní úřady jsou povinny na žádost oznamovatele nebo předkladatele mu poskytnout informace o životním prostředí podle zvláštního právního předpisu.