Přehled ověřených výroků

Kraje začaly vskutku reagovat na vzniklou situaci poměrně brzy, ovšem ne všechny zřídily speciální krizové informační linky.

Dle závěrů Meziresortní skupiny Ministerstva zdravotnictví ČR zveřejněných dne 13. září 2012, jsou hlavními koordinátory krizové situace v krajích stanoveni ředitelé Krajských hygienických stanic. To je patrně důvodem, proč některé kraje nezřizovaly nové krizové informační linky, ale pouze delegují případné dotazy právě na KHS.

Opatření byla přijata ve většině případů okamžitě po impulsu ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR, tedy několik dní poté, co si metanol vyžádal první oběti na životech.

Opatření přijatá jednotlivými kraji:

Jihomoravský kraj: vytvoření krizové informační linky (12. září 2012)

Plzeňský kraj: vytvoření krizové informační linky (12. září 2012)

Moravskoslezský kraj: zřízení kontaktní linky (zveřejněno 13. září 2012)

Zlínský kraj: v rámci Usnesení z jednání Bezpečnostní rady Zlínského kraje je uvedeno doporučení zřídit kontaktní linku (12. září 2012)

Královehradecký kraj: zřízení kontaktní linky, na kterou se lze v případě potřeby obrátit (zveřejněno 17. září 2012)

Kraj Vysočina: hejtman Jiří Běhounek varuje před požitím nebezpečného alkoholu, přičemž v tiskové zprávě jsou uvedena i čísla na informační telefonní linku (12. září 2012)

Pardubický kraj: hejtman Radko Martínek varuje před požitím nebezpečného alkoholu a odkazuje jihomoravskou krizovou informační linku (12. září 2012)

Karlovarský kraj: krajský úřad na svých internetových stránkách uvádí telefonní čísla, na kterých lze nahlásit nebezpečný alkohol (12. září 2012)

Středočeský kraj: posílení call centram záchranné služby (12. září 2012)

Olomoucký kraj: zveřejnění záměru vydat informační letáky, na kterých je uvedena kontaktní linka 155, pro oznámení podezření z otravy methanolem (12. září 2012)

Liberecký kraj: hejtman Stanislav Eichler varuje před požitím nebezpečného alkoholu a odkazuje na internetové stránky KHS Libereckého kraje, na kterých lze nalézt odkazy na aktuality z MZ ČR. (12. září 2012)

Ústecký kraj: na internetových stránkách Ústeckého kraje jsou uvedeny důležité odkazy na instituce spojené s řešením krizové situace jako je KHS a toxikologické středisko

Jihočeský kraj: na internetových stránkách Jihočeského kraje jsou uvedeny odkazy na KHS, která je hlavním koordinátorem krizové situace v kraji

Hlavní město Praha: například městská část Praha 11 na svých internetových stránkách odkazuje na jihomoravskou informační linku

Výrok tedy na základě výše uvedeného hodnotíme jako zavádějící, jelikož ne všechny kraje zřídily nové krizové informační linky. V některých případech šlo pouze o uvedení kontaktu na Krajské hygienické stanice či toxikologická centra.

Pavel Čížek pojmenovává personálie na úrovni města Plzeň i na úrovni kraje správně, jeho výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Ve městě Plzni zastává pozici primátora v současné době Martin Baxa z ODS. Jeho náměstci jsou 3 z ČSSD a 1 z ODS. Další radní jsou pak 3 z ODS a 1 z ČSSD. Kontrolní výbor kontroluje opoziční TOP09, konkrétně Ondřej Ženíšek.

Rada kraje v Plzeňském kraji je jednobarevná, podporuje ji KSČM. Šéfem finančního výboru (.doc) je Pavel Karpíšek z ODS.

Na základě údajů z rozpočtů kraje hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výdaje na Michalem Haškem zmíněné sbory jsou koncentrovány ve třech kapitolách rozpočtu - Civilní připravenost na krizové stavy, Bezpečnost a veřejný pořádek a Požární ochrana a integrovaný záchranný systém. Pro účely ověření výroku jsme jednotlivé položky sečetli do jedné.

2008 (.xls, tab. 7) 2009 (.xls tab. 7) 2010 (.pdf, tab.7) 2011 (.xls, tab. 6) 2012 (.xls, celková bilance)schválený rozpočet

29 000 000

54 200 00050 700 00066 000 00051 000 000skutečný rozpočet

52 522 32558 138 55274 588 45967 218 180

Z tabulky tedy jasně vyplývá, že Michal Hašek pravdivě uvádí, že za poslední čtyři roky kraj vydává na zachranné složky minimálně 30 milionů ročně. Jako zajímavost ještě uvedeme, že i jen schválené náklady na Požární ochrana a integrovaný záchranný systém dosahují, a po roce 2008 i přesahují hranici 30 milionů, kterou současný hejtman zmiňuje.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jana Zwyrtek Hamplová má zřejmě na mysli stavbu nové krajské spalovny (.pdf) (také odborněji nazývané: Zařízení na energetické využití odpadu - ZEVO).

Olomoucký kraj je v současnosti co se týče zpracování odpadu nesoběstačný (.pdf) a část odpadu putuje do sousedního Jihomoravského kraje. Kraj proto v budoucnu hodlá vybudovat vlastní spalovnu. Problémovým bodem projektu je v současnosti umístění této nové spalovny, kde iniciativa politiků často naráží na nevoli občanů postavit takovou stavbu v jejich lokalitě. Rozhodnutí mělo padnout do konce prázdnin, avšak nakonec bylo odloženo na dobu po krajských volbách.

Co se týče Mohelnice, tak ta skutečně byla za bývalého starosty Aleše Mikety uvažována jako jedno z možných míst pro tuto stavbu.

Výrok hejtmana France hodnotíme na základě dohledaných mediálních zpráv jako pravdivý.

Kauza nemocnice ve Vrchlabí byla skutečně spouštěčem odchodu Vladimíra Drymla z funkcí v rámci ČSSD. Šlo o potenciální prodej soukromé nemocnice ve Vrchlabí Královéhradeckému kraji, kdy Dryml byl angažován v nemocnici, kterou řídil, a současně byl krajským zastupitelem a šéfem krajského zdravotního holdingu. Podle mediálních zpráv (ČTK, Idnes, Deník) skutečně prodej prosazoval Vladimír Dryml. V tomto ohledu má hejtman Franc pravdu. Nicméně přímý důvod k odchodu Vladimíra Drymla z pozic v kraji souvisel především s jinou kauzou - a to s jeho údajnou snahou o sehnání kompromitujících materiálů na poslankyni Orgoníkovou (rovněž ČSSD) - celou kauzu pokrýval především server Idnes. Již zmíněný potenciální prodej nemocnice ve Vrchlabí však byl příčinou (podle serveru Idnes) dalšího konání Vladimíra Drymla. Další informace o kauze přinesl opět server Idnes.

Hejtman Franc má tak pravdu, že Vladimírem Drymlem navrhovaný prodej nemocnice ve Vrchlabí a související kauza údajného shánění kompromitujících materiálů na poslankyni z jeho tehdejší strany byly příčinami konce senátora Drymla v krajských funkcích.

Potravinářská komora ve své tiskové zprávě ze dne 14. září 2012 navrhuje zavedení registračních pokladen v gastro sektoru.

Na základě údajů z dokumentu OECD lze tento výrok označit jako pravdivý. Údaje z roku 2009 říkají, že ČR vynakládá na školství jen bezmála 5% HDP ročně, což nás (spolu s Maďarskem) staví na předposlední místo v rámci OECD, před poslední Slovensko.

Výrok Jany Vaňhové hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných na webových stránkách Ústeckého kraje. Na stránce Investoři v zóně naleznete seznam investorů včetně roku zahájení výroby. Ve volebním období 2008-2012 zde zahájili provoz tito investoři:

• Solar Turbines EAME s.r.o.
• JC Interiors Czechia s.r.o.
• Gestamp Louny s.r.o. ( O stavbě továrny informuje článek v Žateckém a lounském deníku.)
• HARGO a.s.

A jeden investor plánuje zahájení výroby na přelomu let 2013/2014

• Panattoni Czech Republic Development s.r.o.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. V Jihomoravském kraji byl skutečně etický kodex zastupitele zaveden jako v prvním ze všech krajů. Podle krajského webu tomu tak bylo 10. 3. 2011. Stalo se tak tedy o něco dříve než u podobného kodexu přijatého hlavním městem Prahou 3. 11. 2011.

Bohužel si však pan Petr Náhlík patrně plete současný Kodex etiky Jihomoravského kraje přijatý za vlády koalice ČSSD s KDU-ČSL současného hejtmana Michala Haška (ČSSD) s předchozím Kodexem etiky zaměstnanců Jihomoravského kraje dostupným v diplomové práci Teorie motivace a pracovníci veřejné správy (příloha č. 2) přijatým v r. 2006 koalicí KDU-ČSL s ODS hejtmana Stanislava Juránka (KDU-ČSL), který se však ještě nevztahoval na zastupitele.

Z dohledaných informací vyplývá, že Miloslav Plass měl pravdu ce se týče úvěru ve výši 600 milionů korun, ohledně dotace z Evropské unie však mluvil o 124 milionech, ve skutečnosti se jednalo o 125 milionů korun.

Podle informací ze serveru Královéhradeckého kraje jsou celkové náklady na dostavbu a modernizaci nemocnice v Náchodě vyčísleny na 1,169 miliardy korun.

Podle zpravodajského portálu České televize si na opravu náchodské nemocnice vzal kraj na 6 let úvěr ve výši 600 milionů koru, získal také evropskou dotaci ve výši 125 milionů korun. Podle serveru iDnes se bude kraj snažit o získání dalších 275 milionů korun z evropských fondů.

Výbor Regionální rady Severovýchod na svém zasedání v červnu 2012 schválil pro náchodskou nemocnici z fondů Evropské unie 125 milionů korun, nemocnice žádala celkem o 414 milionů.