Zápisné je věc, která nevznikla jako nápad ze strany politiků, ale přišla s tím v roce 2009 Univerzita Karlova.
26. ledna 2009 vláda projednala a vzala na vědomí tzv. Bílou knihu terciárního vzdělávání (.pdf). V uvedeném materiálu bylo navrhováno a diskutováno zavedení školného s možností odloženého a kontingenčního splácení (viz. odst. 97 výše uvedeného materiálu). Jiné varianty spoluúčasti studentů materiál nezmiňuje.
Univerzita Karlova přispěla do diskuze o změnách v oblasti vysokého školství vytvořením a zveřejněním materiálu (.pdf), nazvaného Perspektivy dalšího vývoje českého vysokého školství - obecná východiska a náměty. Tento materiál Univerzita Karlova zveřejnila 14. května 2009. V kapitole IV. 2 daný materiál diskutuje čtyři možné varianty financování, které vycházejí z principu spoluúčasti studentů na financování studia - upravení současných poplatků, zápisné, platby za opravné zkoušky a školné - a odůvodňuje uvedení těchto variant potřebou rozšířit diskusi o spoluplatbách tak, aby se nevěnovala pouze školnému.
Jelikož se z dostupných zdrojů nepotvrdila informace o tom, že by v českém politickém prostředí (např. v programových prohlášeních vlád Mirka Topolánka I. a II., volebních programech politických parlamentních stran do voleb v roce 2006 apod.) bylo navrhováno zápisné před tím, než ho jako jednu z variant navrhla Univerzita Karlova v roce 2009 ve výše uvedeném dokumentu, hodnotíme výrok nového ministra školství jako pravdivý.
K 31. lednu byly všechny nárokové dávky v lednu zpracovány jednotlivými výplatním místem. K dnešnímu dni (5.2.2012, pozn.) máme z 80 tisíc zaevidovaných žádostí o podporu v nezaměstnanosti, vydáno rozhodnutí ve 36 tisících. U příspěvku na mobilitu ze 177 tisíc zaevidovaných žádostí máme 70 tisíc vydaných rozhodnutí.
Tento výrok je problematický a těžko ověřitelný. Jednotlivé tiskové zprávy MPSV sice konzistentně tvrdí, že dávky jsou vypláceny, např. zpráva z 26. ledna 2012 říká, že je vyplaceno 97,5 % dávek. Ke 30. lednu (.pdf) bylo vyplaceno 99 % dávek a tisková zpráva z 1. února (.pdf) tvrdí, že bylo vyplaceno 100% dávek. Problém je samozřejmě v tom, že jde o informace samotného ministerstva, které lze těžko ověřit z nezávislého zdroje. Ministerstvo práce a sociálních věcí sice odevzdává měsíční výkazy o vyplacených dávkách státní sociální podpory ministerstvu financí, ty však nejsou veřejně dostupné. K tomu ministr mluví o tzv. nárokových dávkách, ale předmětem mediální pozornosti byly tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi, které se podle rozhovoru mluvčí MPSV Viktorie Plívové poskytnuté pro parlamentnilisty.cz evidují až zpětně, v následujícím měsíci. Navíc ministr Drábek 5. února v Otázkách Václava Moravce uvádí trochu odlišná čísla než 7. února pro zpravodajský server idnes.cz, kdy říká, že ze 184 tisíc žádostí o příspěvek na mobilitu jich bylo vyřízeno 68 tisíc, což je o dva tisíce méně než před dvěma dny. Podobně žádostí o podporu v nezaměstnanosti je 7. února 63 tisíc, z toho 43 tisíc vyřízených, zde oproti 5. únoru klesl souhrnný počet žádostí o 17 tisíc.
K 1. lednu 2012 došlo k řadě zásadních změn v sociálním systému, rozvolnění rodičovského příspěvku, možnost přivýdělku k rodičovskému příspěvku od dvou let věku dítěte, sloučení řady dávek pro zdravotně postižené, z osmi dávek dvě dávky, když to mám říct jednoduše, změny v zákoně o zaměstnanosti.
Tento výrok lze označit za pravdivý. Dotčené předpisy a jednotlivé změny v nich platí, až na několik málo výjimek, od 1. ledna 2012 a jsou k naleznutí zde. Jen pro přesnost se sluší dodat, že nejde jen o změny v zákoně o zaměstnanosti, ale i v dalších zákonech. To na pravdivosti výroku ministra Drábka ale nic nemění. Relativně přehledně jsou změny vysvětleny v tomto materiálu Vlády ČR, dále potvrzujícím ministrova slova. (.pdf)
A když si vezmete, že třeba původně se pronajímal úřad nebo budova, ve které sídlí úřad (ROPu Severozápad, pozn.) v Ústí nad Labem za 5 milionů korun, a najednou to šlo na 10 milionů a pak jsme zjistili, že to patří panu Oulickému a panu Alexandru Novákovi tento objekt. Tak o pět milionů to šlo nahoru a najednou se dozvídám, že výbor regionální rady rozhoduje o tom, že z tohoto pronájmu bude muset jít pryč, protože je to pro něj zbytečný.
Výrok senátora Horníka je podle dostupných zdrojů a mediálních informací pravdivý.
Sídlo úřadu ROPu Severozápad se skutečně nachází v Ústí nad Labem. Jak informuje server Aktuálně.cz (s odkazem na ČTK), jde o dům, jenž patří členům ODS, Patriku Oulickému a také bývalému senátorovi ODS Alexandru Novákovi. Ročně pak na nájmu platí ROP Severozápad se službami cca 10, 5 mil. Kč.
Podle zveřejněného rozpočtu (.pdf) platil ROP Severozápad v roce 2009 na nájemném 5,24 mil. Kč.
20. června 2012 projednával (.pdf - usnesení č. 4/62/2012) výbor otázku vypovězení nájemní smlouvy na sídlo ROPu, tento návrh však přijat nebyl a to kvůli hlasům "ústecké" části ROPu. Tu následně vypověděl až 20. srpna (z tohoto jednání není k dispozici zápis) - to dokládá již zmíněný text na serveru Aktuálně.cz.
Ještě v roce 2004 jsme měli 47 tisíc policistů, a teď máme ani ne 39 tisíc.
Výrok poslance Tejce je pravdivý, neboť přesně uvádí počty policistů v obou jím zmíněných obdobích.
České noviny (7. listopadu 2011) přinesly zprávu ČTK, která se odvolává na Policejní prezidium a nabízí přehled vývoje počtu policistů v České republice od roku 2004. Ukazuje se, že v roce 2004 byl počet policistů na úrovni 46 819, což odpovídá počtu, který uvádí poslanec Tejc. Zpráva serveru aktualne.cz z 22. února letošního roku pak uvádí, že policejní prezident oznámil, že početní stav v Policii ČR dosahuje úrovně 38 900 policistů, což odpovídá také popisu poslance Tejce. Jeho výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v obou případech správně uvádí počty příslušníků Policie ČR.
Ta smlouva (fiskální pakt, pozn.) vstoupí v platnost, i když ji Česká republika nepodepíše a nebude ji ratifikovat. Ono to na České republice nezáleží. Tam je stanoven určitý minimální počet členských zemí eurozóny, které se k ní musí připojit, aby vstoupila v platnost.
Role České republiky při podpisu smlouvy EU o fiskální unii opravdu není pro platnost paktu klíčová. Primárním cílem je ratifikace smlouvy minimálně dvanácti státy, kteří jsou členy eurozóny. Tvrzení je tedy jednoznačně pravdivé.
Nepřipojení se České republiky a Velké Británie ke smlouvě EU o fiskální unii nelze považovat za důvod, který by vedl k možnosti nevstoupení aktu v platnost. Článek 14 fiskální smlouvy (.pdf) doslova říká, že: "Tato smlouva vstupuje v platnost dne 1. ledna 2013 za předpokladu, že své ratifikační listinyuložilo dvanáct smluvních stran, jejichž měnou je euro, nebo prvním dnem měsíce následujícího po uložení dvanácté ratifikační listiny smluvní stranou, jejíž měnou je euro, podle toho, co nastane dříve." Z výše uvedeného úryvku je patrné, že prvotní je nutnost schválení a ratifikace aspoň dvanácti státy eurozony, k nimž se mohou přidat členské státy Evropské unie, které stojí mimo eurozónu.
Výroba elektrické energie z uhlí je nějakých zhruba 42 terawatt, což je někde kolem 55, 60 %.
Ministrův výrok může být přesný podle zcela aktuálních dat, která ale nemáme k dispozici.
Pokud jde o podíl energie z uhlí na celkové české výrobě elektřiny, ministrův výrok souhlasí např. s údajem 57 % asociace producentů uhlí Euracoal či "téměř 60 %" uvedenými na portálu Ministerstva zahr. věcí, czech.cz.
Celkový objem takto vyrobené elektřiny má podle ministra činit "zhruba 42 terawatt". V roce 2010 však podle celkové produkce elektřiny, uvedené Euracoal (tento údaj potvrzují statistiky OECD) 42 terawatthodin představovalo jen cca 49% české roční výroby elektřiny.
Aktuální údaje (.pdf, str. 11) Mezinárodní agentury pro energii nicméně ukazují, že produkce elektřiny v ČR významně poklesla a za rok 2011 by 42 terawatthodin bylo již 52% roční výroby.
Nepodařilo se nám bohužel dohledat zcela aktuální údaje, které by potvrzovaly či vyvracely, zda oněch 42 terawatthodin odpovídá roční produkci elektřiny z uhlí v Česku a zda je hodnota 55-60 % správná.
Doplácíme u autobusů 19 korun na každý kilometr, ať už tam jede jeden člověk, nebo dvacet, nebo je přeplněno a u vlaků to je u jednoho kilometru tuším 92 korun.
Na základě dohledaných mediálních zpráv hodnotíme výrok Romana Línka jako pravdivý.
Finanční noviny (ČTK) informovaly 18. září 2011 o situaci v dopravě v Pardubickém kraji. Doslova informují: "Na jeden kilometr osobní železniční dopravy doplácí Pardubický kraj drahám zhruba 92 korun. Naproti tomu autobusovým dopravcům přispívá na objednané spoje jen 18 korun na ujetý kilometr." Údaje uvedené Romanem Línkem jsou velmi přesné, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Na jižní Moravě jsme jako první z regionů České republiky už vyhlásili tendr, který jsme oznámili také Evropské komisi, zhruba na 20 % toho dopravního výkonu na železnici na jižní Moravě.
Výrok Michala Haška je pravdivý, neboť na základě zprávy z jednání Rady kraje je patrné, že je skutečně v průběhu vypisování zmíněného tendru, který pokrývá zhruba jím uváděných 20 % cestujících.
28. února 2012 rozhodla Rada Jihomoravského kraje (text obsahuje jak zmíněné procento, tak i primát kraje ve vyhlášení podobného tendru) o přípravě tendru na nového drážního dopravce pro část regionálních tratí v regionu. Jedná se konkrétně o trasu spojující Brno se Zlínským krajem (konkrétně přes Bučovice a Veselí nad Moravou). V informaci kraje se pak uvádí, že tento tendr bude pokrývat asi 18 % cestujících v rámci kraje v železniční dopravě, což odpovídá výroku hejtmana Haška. Problematikou tohoto tendru se zabývaly také Finanční noviny.cz.
(Václav Moravec: Ale tím nejsou řešeny ty věci, které se týkají sledování politiků na Praze 11 a další věci, které se, které se týkají ABL.) U soudu bylo zcela jednoznačně ukázáno na to, že ABL do žádných takovýchto politických her nevstupovala.
Nemáme k dispozici soudní dokumentaci, která by to dokazovala.
Bárta dodává, že součástí soudního spisu je odkládací dokument policie, který podle Bárty zmiňuje, že "jakékoli tyto věci" byly policejně odloženy. Tento dokument je neveřejný a nemůžeme tak podle něj výrok posoudit. Z dostupné dokumentace, zejména z protokolu o hl. líčení z 5.března a z 9.března, nelze určit, zda byl "vstup ABL do politických her" u soudu vyloučen.
Kromě obžalovaných se k věci vyjadřuje svědek Pavel Pertlíček, podle kterého (9. března, str. 42) " Sledování samozřejmě na Praze 1 probíhalo." Pertlíček ale netvrdí, že šlo o sledování politků. Svědek Tomáš Jánský, který o spolupráci s ABL hovořit nechtěl (za což byl soudem pokutován), řekl u soudu Škárkovi: " Psal jste nějaký článek do Pražanu a sbírali jsme na to materiály. Byli jsme tam u nějakého domu a pak jsme byli u starosty. " (str. 34).
V protokolu z 5.března čteme (str. 63), že podle Škárky soudní dokumentace obsahuje korespondenci a zápisy z porad, týkající se nátlaku na zastupitele Prahy 1 Jiřího Vladyku. Předseda soudního senátu na to odpověděl, že spisy procházel a takovýchto materiálů si nepovšiml.
Není tedy k dispozici dokument, který by hovořil o absenci důkazního materiálu o sledování politků na Praze 1 ze strany ABL, ale ani o existenci takových důkazů. Nemůžeme tedy výrok ověřit.
