Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje na příští rok tento zákon, který vyřeší bydlení těch lidí, kteří jsou na prahu chudoby. (tzv. sociální bydlení)
Výrok Jany Vaňhové hodnotíme jako neověřitelný. Jediným oficiálním zdrojem informací s tématikou přípravy legislativy ve věci sociálního bydlení je tato zpráva Ministerstva pro místní rozvoj, která však zmiňuje pouze úkoly zadané Ministerstvu práce a sociálních věcí a termíny do kdy mají být splněny, nezmiňuje se však o tom, jestli je daná legislativa skutečně připravována. O připravované legislativě na toto téma se nezmiňují ani webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí.
Ze spotřební daně nemáme ani korunu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Podle Rozpočtové skladby pro rok 2012 jsou spotřební daně přímou součástí státního rozpočtu. Ze zákona vyplývá, že spotřební daně nejsou součástí daňových příjmů rozpočtů krajů.
Peníze ze spotřební daně jdou do státní kasy. Spotřební daň je jednou z částí, které tvoří příjmy státního rozpočtu. Na výdajové straně rozpočtu pak stojí i finance, které stát poskytuje krajům. Kraje tedy získávají peníze od státu ze státního rozpočtu jako celku.
Vláda schválila v červnu koncepci protipovodňové ochrany na řece Bečvě, kde se jedná také o ohrázování, ale hlavně o suchý poldr Teplice, který bude stát několik miliard korun.
Usnesení č.418 (.pdf) k zabezpečení finačních prostředků na přípravu a řešení protipovodňové ochrany v povodí řeky Bečvy ze dne 13. června 2012 bylo skutečně vládou přijato.
Tento projekt má stát zhruba 6 miliard korun a podílet se na něm bude Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Výrok je tedy pravdivý.
A zapojím občany do rozhodování prostřednictvím krajských referend. Je to i v našem volebním programu Zemanovců
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Ve volebním programu Strany práv občanů-Zemanovci se můžeme dočíst že: „V návaznosti na zahraniční zkušenosti s přímou demokracií ve státech jako je Švýcarsko, připravíme návrh zákona o obecném referendu, které umožní občanům spolurozhodovat o závažných otázkách země.“ Hovoří se zde tedy spíše o inspiraci příkladem Švýcarska, nikoliv o konkrétních prvcích švýcarského systému, které by měly být zaváděny.
České kraje by se s jistou dávkou tolerance sice daly označit za protějšky švýcarských kantonů, které skutečně právo referenda mají. Na druhou stranu v celostátním ani krajském programu Zemanovců se přímo o krajské formě referenda explicitně nic nepíše.
Já mám příklad Broumov, kde je dneska jedno gymnázium, které má problémy se získáváním studentů do prvního ročníku, a je to jedna jediná střední škola v této oblasti .
Výrok Otakara Rumla hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Tento výrok je totiž obtížně hodnotitelný. Ruml v jednu chvíli jmenuje město Broumov, ale vzápětí mluví o „oblasti“. Bohužel tuto „oblast“ už dále nespecifikuje a proto jsme se rozhodli držet se vymezení v rámci města Broumov.
Podle mapy středních škol okresu Náchod pak v Broumově skutečně působí jen jedno gymnázium. Pokud bychom však vycházeli z mapy CHKO Broumovsko, tak bychom kromě zmíněného gymnázia v Broumově v oblasti našli ještě např. Střední školu hotelnictví a společného stravování v Teplicích nad Metují. V celém okrese Náchod je pak ještě několik dalších středních škol.
Co se týče problému s nedostatkem studentů na broumovském gymnáziu, tak zde má Ruml pravdu, potvrzuje to např. článek v Učitelských novinách. O celkové situaci v kraji se lze více dočíst na webu Královéhradeckého kraje.
Na Náchodsku se těžit nebude. Nesouhlasí s tím jak místní samosprávy, tak krajská samospráva. To je dané. A ministerstvo nesouhlasí taky. (s těžbou břidlicového plynu)
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Je sice pravda, že kraj i obce se postavily proti těžbě, avšak otázka těžby břidlicových plynů na Náchodsku v současnosti stále není zcela dořešena, neboť není zcela definitivně vyjasněn především budoucí postoj Ministerstva životního prostředí.
Po odmítnutí původní žádosti firmy Basgas Energia Czech o průzkum území na Náchodsku a Trutnovsku Ministerstvem životního prostředí tato firma vypracovala novou žádost, která počítá s menším územím průzkumu. V nové žádosti jsou však stále zahrnuty 4 obce okresu Náchod. Dle nejnovější iniciativy Ministerstva životního prostředí by pak mělo být uvaleno na průzkumy těžby břidlicových plynů moratorium do r. 2014. To však neznamená, že po uplynutí této lhůty se na Náchodsku skutečně těžit nebude. Ani sám současný ministr životního prostředí se výhledově k možné těžbě plynu z břidlic nestaví zcela odmítavě, když v rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil:„Přiznávám, že nejsem příznivcem generálního zákazu".
V červnu 2012 se do kauzy vložil také Senát ČR, když byl senátory ODS a ČSSD Jiřím Oberfalzerem a Pavlem Trpákem předložen návrh zákona, který by zcela zakázal těžbu plynu pomocí metody hydraulického štěpení hornin. O návrhu by se mělo v Senátu hlasovat po krajských volbách.
Je to opravdu turistická kratochvíle, která má podle těch studií obsluhovat 55 tisíc turistů v nejlepším případě. (splavnění Vltavy)
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Zdeněk Bezecný použil správné číslo (55 000 turistů), ale dal mu špatný význam.
Podle dokumentu Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území - identifikace nároků a přínosů je Vltava bez problémů splavná do říčního km 91,6. Po provedení dokončovacích prací by se tok Vltavy dostal ze IV. třídy mezinárodní klasifikace vodních cest do I. třídy. Tímto přestupem do I. třídy by se dle předpokladů studie zvýšil počet turistů o 55 000 ročně.
Jednalo by se tedy o zvýšení oproti původní návštěvnosti.
Například Lidovky.cz uvedly výsledky průzkumu, který v roce 2003 provádělo Sdružení pro Vltavu. Podle něj se na řeku ročně vydá 100 000 lidí.
Po úpravách by se tedy jednalo o 155 000 turistů.
Samozřejmě je tam investováno 1,6 miliardy
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Dle článku na webu ČT: Holešov – co dál s průmyslovou zónou? bylo v rámci projektu průmyslové zóny Holešov do současnosti skutečně investováno zhruba 1,6 miliardy korun.
My jsme dnes podle zprávy OECD na druhém místě od konce, co se týká finančních prostředků do školství.
Na základě údajů z dokumentu OECD lze tento výrok označit jako pravdivý. Údaje z roku 2009 říkají, že ČR vynakládá na školství jen bezmála 5% HDP ročně, což nás (spolu s Maďarskem) staví na předposlední místo v rámci OECD, před poslední Slovensko.
Česká obchodní inspekce, která spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu, nemá úplně kontrolní mechanismy pro kontrolu kvality potravin a není tím pověřená, má hodnotit zjednodušeně zřejmě poctivost toho prodejce.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ČOI skutečně spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Zároveň není pověřena kontrolou kvality potravin, ale zabývá se poctivostí prodeje.
Česká obchodní inspekce:"Česká obchodní inspekce (ČOI) je orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Ústředního ředitele ČOI jmenuje ministr průmyslu a obchodu. ČOI byla ustanovena zákonem č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci...Česká obchodní inspekce kontroluje a dozoruje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává tento dozor jiný správní úřad.Česká obchodní inspekce nekontroluje kvalitu potravin, pokrmů a tabákových výrobků. Těmito produkty a službami se ČOI zabývá pouze z hlediska poctivosti jejich prodeje (jako je správné účtování ceny a pod.). Dozor nad kvalitou potravinářských výrobků vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce."
