Přehled ověřených výroků

Na základě uveřejněných Rozpočtů Státního fondu dopravní infrastruktury pro roky 2010, 2011 a 2012 označuje výrok za pravdivý.

Základní databáze akcí - předfinancování akcí Rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro Moravskoslezský kraj tvořila v roce 2010 (.pdf) 1 315 000 Kč, v roce 2011 (.pdf) 285 000 Kč a v roce 2012 (.pdf) 0 Kč. Je nutné poznamenat, že rozpočet dále tvoří prostředky určené nikoliv kraji, ale přímo na jednotlivé akce (proto se v Moravskoslezském kraji nadále staví). Více o aktuálním stavu obsahuje např. uveřejněná tisková zpráva Moravskoslezského kraje.

Premiér Nečas má pravdu, neboť na dojednávání podobných změn bylo využíváno mimojiné tzv. K9, kde byl zastoupen i předseda poslaneckého klubu, jímž v daném negociačním období byl i Petr Tluchoř.

Petr Tluchoř byl v tomto volebním období předsedou poslaneckého klubu ODS od jeho ustavení po volbách do 11. května 2011. Zmíněný návrh byl vládou do Poslanecké sněmovny předložen 25. května 2011. Na dojednávání významných návrhu v rámci tehdejší koalice ODS, TOP09 a VV bylo využíváno také tzv. K9, tedy koaličních jednání ve formátu předseda strany, předseda poslaneckého klubu a další vybraný člen strany. Z tohoto plyne, že Petr Tluchoř byl jedním z vyjednavačů daného návrhu.

Informace serveru kurzy.cz ze dne 11. března 2011 uvádí, že se koalice dohodla na zmíněném návrhu, což potvrzuje slova Petra Nečase, že se tato změna dohadovala ještě v době, kdy byl předsedou poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Topolánkův kabinet se v roce 2008 usnesl (pdf.) na vytvoření dálničního spojení ČR s Rakouskem. Vláda schválila hned dvě alternativy tohoto spojení a to trasu R52 přes Mikulov a také trasu R55 kolem Břeclavi. Tlakem tehdejší koaliční Strany Zelených byla prosazena trasa R55 Břeclav. Avšak v říjnu 2010 tento záměr nová vláda změnila na nátlak Jihomoravského kraje. Prosazovanou trasou se tak stalo spojení R52 přes Mikulov.

Výrok Jany Drápalové je hodnocen jako pravdivý, správně totiž popisuje současný počet uvolněných zastupitelů a také fakt, že v tomto volebním období je uvolněných zastupitelů nejvíc v historii kraje.

Uvolněných zastupitelů je skutečně v Jihomoravském kraji 17. Vyplývá to z usnesení zastupitelstva (.rtf) ze dne 21. listopadu 2008 - bod 7. V minulém volebním období bylo uvolněných zastupitelů celkem 13. Dokládá to informace z ustavujícího jednání (bod 4) zastupitelstva daného období, které se konalo 16. prosince 2004. Ustavující zasedání kraje ve volebním období 2000-2004 se konalo 20. prosince 2000. Na tomto jednání byl přijat návrh hejtmana Stanislava Juránka (bod 5), který navrhl stanovit počet uvolněných zastupitelů na 4 - hejtman a náměstci hejtmana.

Počet uvolněných zastupitelů 2000 - 2004 4 2004 - 2008 13 2008 - 2012 17

Pracovní skupina pro revizi státní maturity vznikla po zveřejnění výsledků státních maturit za rok 2012 dne 20. června 2012. Ministr Fiala skupinu sestavil ze 14 členů. Z klíčových závěrů pracovní skupiny vyplývá, že se experti shodli na zachování společné části maturity. Nicméně z těchto závěrů není patrné, zda hlasování bylo opravdu jednomyslné, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Nejvyšší správní soud skutečně zrušil Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje na základě nedostatečného posouzení kumulativních a synergických vlivů dopravních koridorů. Toto odůvodnění lze nalézt na webových stránkách Nejvyššího správního soudu.

"Nejvyšší správní soud zjistil, že v posouzení SEA i v naturovém hodnocení jsou kumulativní a synergické vlivy záměrů (dopravních koridorů) pouze pojmenovány, ale nebylo provedeno hodnocení jejich významnosti a především pak existence kumulativních a synergických vlivů nebyla zohledněna při výběru variant jednotlivých dopravních koridorů." Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Podle kritéria aktuální využité plochy hodnotíme výrok Jiřího Čunka jako pravdivý.

Jak vyplývá z Regionálního informačního servisu, ve Zlínském kraji se nachází celkem 13 průmyslových zón. Co se týče aktuální využité plochy, je v současné době v průmyslové zóně Holešov smluvně zabráno 23,5 ha. Nejbližší využívaná průmyslová zóna Zápotočí se nachází cca. 10 km (5km vzdušnou čarou) směrem na sever od města Hulín, a je v ní již využito 32,7 ha plochy.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť se nám nepodařilo najít přesný počet žádostí o zastavení dálnice D8. Nicméně níže přikládáme alespoň obecné informace související s pozastavením výstavby dálnice D8.

Jana Vaňhová začala na zastupitelském postu působit od roku 2006, bližší informace o její profesní dráze se můžete dočíst na serveru nasipolitici.cz. Server aktuálně.cz potom 20.4.2008 uvedl následující:" Sdružení Děti Země a další odpůrci dálnice D8 přes České středohoří uspěli se svou žalobou proti této stavbě u Nejvyššího správního soudu. Jenže verdikt přišel pozdě: široká silnice přes chráněnou krajinnou oblast se už od loňského podzimu staví....", odkaz na celý článek naleznete zde. Vzhledem ke skutečnosti, že se nám nepodařilo dohledat přesný počet žádostí od konkrétních sdružení požadujících zastavení výstavby dálnice D8 hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok hejtmana France hodnotíme na základě dohledaných mediálních zpráv jako pravdivý.

Kauza nemocnice ve Vrchlabí byla skutečně spouštěčem odchodu Vladimíra Drymla z funkcí v rámci ČSSD. Šlo o potenciální prodej soukromé nemocnice ve Vrchlabí Královéhradeckému kraji, kdy Dryml byl angažován v nemocnici, kterou řídil, a současně byl krajským zastupitelem a šéfem krajského zdravotního holdingu. Podle mediálních zpráv (ČTK, Idnes, Deník) skutečně prodej prosazoval Vladimír Dryml. V tomto ohledu má hejtman Franc pravdu. Nicméně přímý důvod k odchodu Vladimíra Drymla z pozic v kraji souvisel především s jinou kauzou - a to s jeho údajnou snahou o sehnání kompromitujících materiálů na poslankyni Orgoníkovou (rovněž ČSSD) - celou kauzu pokrýval především server Idnes. Již zmíněný potenciální prodej nemocnice ve Vrchlabí však byl příčinou (podle serveru Idnes) dalšího konání Vladimíra Drymla. Další informace o kauze přinesl opět server Idnes.

Hejtman Franc má tak pravdu, že Vladimírem Drymlem navrhovaný prodej nemocnice ve Vrchlabí a související kauza údajného shánění kompromitujících materiálů na poslankyni z jeho tehdejší strany byly příčinami konce senátora Drymla v krajských funkcích.

Podle dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle portálu Dálnice D3 bude projekt PPP využit na některé části budované dálnice D3.

Podle portálu České dálnice měly být některé úseky původně realizovány projektem PPP, nakonec se však přistoupilo k financování ze státního rozpočtu. Jedná se o úseky Tábor - Soběslav, Soběslav - Veselí nad Lužnicí, Most přes Lužnici. Financování pomocí PPP se zvažuje v úseku Bošilec - Ševětín, Ševětín - Borek, Úsilné - Hodějovice, Hodějovice - Třebonín, Třebonín - Kaplice nádraží, Kaplice nádraží - Nažidla, Nažidla - hranice s Rakouskem.

Podle zprávy IHNED.cz z června letošního roku vláda schválila návrh Ministerstva dopravy a souhlasí s dokončením stavby části D3 pomocí PPP. Jméno zhotovitele by mělo být známo do koce roku 2012. Jednalo by se o úsek Bošilec - Borek. Podle ministra dopravy je projekt dobře připraven, stavba by měla začít na jaře 2014 a hotová by měla být za dva roky.

Podle zprávy E15 z 11. září 2012 Evropská unie finančně podpoří projekt PPP při stavbě dálnice D3. První dálniční projekt PPP bude ještě na podzim řešit vláda, soukromník by měl zaplatit stavbu a údržbu po dobu 30-ti let na 18-ti kilometrovém úseku dálnice jižně od Veselí nad Lužnicí.