Přehled ověřených výroků

Výrok Miroslava Kalouska označujeme jako pravdivý a to na základě informací dostupných na webových stránkách Senátu ČR a Prezidenta ČR.

Na webu Senátu ČR naleznete stránky věnované Návrhu zákona o důchodovém spoření a Návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oba dva zákony byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a jsou tedy platné, přičemž jejich platnost je od 1. ledna 2013, jak se můžete dočíst v Senátním tisku č. 190 popř. 191, které jsou dostupné na výše odkazovaných stránkách.

Na webových stránkách kanceláře prezidenta se můžeme v tiskové zprávě ze dne 24. září 2012 dočíst, že: "Loni jsem k předcházejícím zákonům týkajícím se změny důchodového systému, tedy k zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o důchodovém spoření, později vyhlášenému pod č. 426/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o doplňkovém penzijním spoření, později vyhlášenému pod č. 427/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření, vyhlášenému později pod č. 428/2011 Sb., svůj podpis nepřipojil. Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem ale tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil. Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně." Ve zprávě Důchodová reforma: Potopí ji veto prezidenta? na serveru duchodovareforma.cz se uvádí, co prezident vetoval: " Václav Klaus vytknul důchodové reformě absenci širšího konsenzu v odborné i politické sféře a vetoval dílčí část reformy, která technicky upravovala výběr pojistného do fondů II. pilíře. Veto tedy nemá vliv na důchodovou reformu jako celek, nedotkne se třeba vůbec reformy penzijního připojištění. "

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť ve spolupráci se závodem Škoda Auto v Kvasinách proběhl ve volebním období 2008 - 2012 minimálně jeden vzdělávací kurz pro studenty VOŠ a SPŠ Rychnov nad Kněžnou.

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Rychnov nad Kněžnou je jediná v Královéhradeckém kraji, která patří mezi vyšší odborné školy spolupracující se společností Škoda Auto (.pdf). Ve spojení se závodem v Kvasinách byl realizován odborný vzdělávací kurz v roce 2009 (.pdf - str. 47) a ve školním roce 2010/2011 (.pdf - str. 64) byla zahájena příprava několika dalších vzdělávacích programů.

Výroční zpráva ze školního roku 2011/2012 bohužel není v současnosti veřejně dostupná.

Česká televize informovala o situaci ohledně financování tohoto projektu 27. dubna 2012, kdy popisovala problémy se sháněním finančních prostředků. V tomto textu také uvádí rozpočet projektu - má jít o 2,6 miliardy. To je částka značně odlišná od tvrzení hejtmana Milana Chovance, jeho výrok tudíž hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok je dle seznamu hlavních zdrojů znečištění v Situační zprávě k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (.pdf.) pravdivý. Je však záhodno dodat, že mezi velké zdroje též patří Třinecké železárny a tím pádem by se výčet měst se zásadním dopadem velkých zdrojů rozrostl ještě o Třinec (str. 7).

Zda se právě Jiří Crha účastní či neúčastní jednání komisí, se nám nepodařilo dohledat. V dostupných dokumentech lze podle hlasování zjistit počet přítomných členů, ale již ne konkrétně jména přítomných.

Jiří Crha je skutečně členem Investiční komise a v Komisi pro evropské fondy je jedním z místopředsedů. Ačkoliv lze nalézt usnesení z obou těchto komisí (IK, KpEF), v žádném z dokumentů není psána účast jednotlivých členů.

Podle jednotlivých dokumentů z posledních sedmi zasedání těchto komisí vyplývá, že 100% účast nebyla ani na jednom ze zasedání. V případě Komise pro evropské fondy byla dvakrát ukončena předčasně z důvodů, že Komise nebyla usnášeníschopná. Zda v komisích chyběl právě Jiří Crha ověřit nemůžeme.

Výrok odpovídá informacím uvedených v médiích.

Projekt spalovny v Karviné (oficiálně Krajské integrované centrum na energetické využívání odpadů - KIC) byl skutečně odložen o cca. 1 rok kvůli neschválené podpoře ze strany Evropské komise, informovala o tom např. Česká televize. Podle vyjádření mluvčí Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Karin Pelikánové pro Karvinský deník chtěla Komise na stavbu přispět opravdu "pouze" 20 % místo plánovaných 40 %. Na základě tohoto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Údaj o vstupu Petra Tupce do politické strany (konkrétně ODS) lze potvrdit z webových stránek samotného politika. Jeho případná další politická činnost je z veřejně dostupných zdrojů nedohledatelná. Pro zajímavost uvádíme několik stránek, které se Petru Tupcovi věnují: nasipolitici.cz, aktualne.cz či ods.cz.

Nepodařilo se nám najít ani žádnou studii, která by určovala náklady nutné na opravu silnic z roku 2001, ani žádně další informace mapující vývoj stavu financí, potřebných na opravu silnic II. a III. třídy v Jihomoravském kraji. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Pro doplnění a představu o stavu silnic v kraji, však uvádíme zprávu Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje, kde na čtvrté straně naleznete shrnující tabulku klasifikace stavu jihomoravských silnic za poslední roky. Z té vyplývá, že délka úseků v nevyhovujícím nebo havarijním stavu se spíše zvětšuje, a průměrná známka udělená silnicím v kraji se zhoršuje.

Na základě dohledaných informací z výročních finančních zpráv KDU-ČSL za roky 2010 a 2011 hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako zavádějící, neboť sice správně pojmenoval fakt, že se straně podařilo snížit vlastní zadlužení, nicméně se již mýlí v procentuálním podílu propuštěných pracovníků a to poměrně výrazně.

Pavel Bělobrádek se stal předsedou KDU-ČSL 20. listopadu 2010 na sjezdu strany (video - ČT24) ve Žďáru nad Sázavou. Na internetových stránkách KDU-ČSL jsou zveřejněny finanční výroční zprávy z let 2009 - 2011, pro toto hodnocení vycházíme z těchto zdrojů.

V roce 2010, tedy v roce, kdy se stal Pavel Bělobrádek předsedou KDU-ČSL, informuje výroční finanční zpráva (.pdf - str. 8) o průměrném počtu pracovníků ve výši 52. V roce 2011 (.pdf - str. 8) pak průměrný počet pracovníků byl 31. Meziročně tak došlo k poklesu o 21 pracovníků, což představovalo zhruba 40 % pokles. Pavel Bělobrádek tak uvádí procentuální podíl propuštěných pracovníků výrazně odlišný.

Co se týče snížení dluhů strany, dlouhodobé závazky strany se skutečně za dobu působení předsedy Bělobrádka snížily. Konkrétně jde o (podle výročních finančních zpráv z let 2010 a 2011 - .pdf - str. 4) o pokles z 37 milionů v roce 2010 na 27 milionů na konci roku 2011.

Výrok Pavla Bělobrádka tak hodnotíme jako zavádějící, neboť strana pod jeho vedením skutečně snížila své dlouhodobé zadlužení, nicméně počet propuštěných pracovníků pro stranu byl ve výroku předsedy KDU-ČSL, jak dokládají výroční finanční zprávy strany, výrazně nadhodnocen.

Je však třeba dodat, že není zatím k dispozici ucelená zpráva za rok 2012, oceníme tedy doplňující informace, které by mohly tento výrok případně doplnit.

Založení Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje bylo schváleno na 21. zasedání zastupitelstva Královéhradeckého kraje (str.8), které se konalo 26. června 2003. Konkrétně v usnesení č. 21/5272003.

ODS byla v čele kraje od konce roku 2000, kdy proběhly první krajské volby, do roku 2008, kdy hejtmanskou kancelář přebrala ČSSD. (Výsledky voleb z roku 2000, 2004 a 2008).

Za vlády ODS tedy byl založen a vybudován Zdravotnický holding, který funguje dodnes, a Výrok Miroslava Plasse můžeme hodnotit jako pravdivý.