Přehled ověřených výroků

Na základě dohledaných informací o dané legislativě a také o realitě rozpočtu fondu na letošní rok je výrok hodnocen jako pravdivý.

V Poslanecké sněmovně byl tento zákon o SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) schválen 4. dubna 2000, vyhlášen ve sbírce zákonů byl 25. dubna téhož roku. Krajské volby se v roce 2000 konaly 12. listopadu.

§ 2 tohoto zákona v bodu 2 uvádí, že: " Peněžní prostředky na účely podle odstavce 1 převádí Fond organizačním složkám státu, státním příspěvkovým organizacím nebo státním organizacím, které hospodaří s majetkem státu majícím povahu dopravní infrastruktury, 3a) krajům, 3b) osobám, na které stát převedl výkon některých svých práv jako vlastníka tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu, 3c) a dalším osobám provádějícím výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu podle odstavce 1." Na str. 7 rozpočtu SFDI na rok 2012 se konkrétně píše, že: "Rozhodně nebude ani možné poskytovat předfinancování krajům na projekty EU na silnicích II. a III. tříd."

Ani v rámci jednotlivých projektů není k nalezení projekt, kdy by byl na krajskou silnici alokován nějaký objem finančních prostředků. Z tohoto důvodu je hodnocen výrok Petra Náhlíka jako pravdivý, neboť korektně pojmenovává fakta ve svém hodnocení.

Výrok hejtmana Haška je na základě zveřejněné zprávy MMR hodnocen jako pravdivý.

Měsíční monitorovací zpráva (.pdf - str. 91) Ministerstva pro místní rozvoj za měsíc srpen 2012 k Regionálnímu operačnímu programu Jihovýchod (kam spadá i Jihomoravský kraj) doslova uvádí: "V současné době rozdíl mezi celkovou alokací na regionální OP a výší schválené dotace tvoří v přepočtu 2,2 mld. Kč."

Prostředků v ROP JV je více, než uvádí Michal Hašek, přesto je jeho výrok hodnocen jako pravdivý. (Udaje za září, které ještě nejsou zveřejněny, mohou zpřesnit čísla k údaji, který použil Michal Hašek.)

Pouze minimum informací o způsobu rozdělování prostředků je veřejné.

Hejtman Zimola tvrdí, že podpora ze strany ČEZ dle rámcové smlouvy, uzavřené s krajem na jaře r. 2009 je poskytována transparentně. Říká, že už rámcová smlouva (.zip, .doc) sama toho má být dokladem. Ta, jak Hejtman také uvedl, "počítá se třemi kategoriemi. První je, řekněme, velká štědrá podpora ČEZu právě kulturním, společenským akcím na území kraje."
Smlouva přitom nic podobného neobsahuje (vůbec nezahrnuje slova "kulturní/kultura" apod.). 110 milionů, které mají jít do kultury, se ve smlouvě ČEZ zavazuje uvolnit "v rámci dlouhodobého rámcového plánu propagace" a jeho "ročních prováděcích plánů".

Jak bude propagace ČEZ v kraji probíhat, mají stanovit tyto plány, vzniklé ve spolupráci s krajskými orgány. Poslední zmínka, kterou se nám o nich podařilo najít, je v zápise z jednání zastupitelstva z 19.4.2011, resp. jeho zvukového záznamu (.mp3, příslušný bod cca 2:12:00), kde hejtman Zimola říká, že ČEZ odmítá zveřejňovat seznamy příjemců, dokonce i krajské radě a že tak krajské orgány nemohou ověřit, jak ČEZ naplňuje podmínky smluv jinak než co do objemu vyplacených prostředků (přitom Zimola říká, že min. 40 %, zřejmě ze stejných 110 milionů, jde na infrastrukturu v kraji).

Samotné plány ani seznam podpořených akcí tedy nenajdeme. Musíme proto označit za nepravdivý výrok, že financování je "velmi transparentní".

Na základě vyhledané hlasovací sjetiny hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

O zmíněném generelu se jednalo a hlasovalo 24. března 2011, pro tento návrh pak hlasoval i Vladimír Dryml. Dodáváme, že pro návrh hlasovalo 38 zastupitelů, proti nebyl nikdo, 2 se zdrželi.Celý projednávaný bod je k dispozici ve zvukovém záznamu mp3.

Pro doplnění uvádíme, že podle stavebního zákona § 3 bod 2 b) je územní generel součástí územně plánovacích podkladů, " který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny."

Dle informací z oficiálních webových stránek průmyslové zóny Holešov připravoval Zlínský kraj tento projekt opravdu od roku 2003, kdy byl krajskými zastupiteli schválen záměr na její vybudování.

Výrok Libora Lukáše je pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám potvrdit ani vyvrátit, že by se občanské iniciativy věnovaly průmylové zóně Holešov až v souvislosti s kauzou Mitas a nikoliv již dříve.

Občanské sdružení Za zdravé a krásné Holešovsko vzniklo v r. 2010, právě jako reakce na situaci kolem stěhování areálu Mitas do průmyslové zóny Holešov. O.s. Ohnica zahájilo svoji činnost již v r. 2009 a sdružení Egeria pak až v r. 2011. Nejstarším sdružením angažujícím se v kauze a podílejícím se na podpisu tzv. Holešovského apelu je Zdravý Rožnov, založený r. 1998. Data založení občanských sdružení jsou tedy rozdílné a je jasné, že ta sdružení, která byla založena až po začátku kauzy Mitas, nemohla tedy dříve do vývoje v průmyslové zóně zasahovat.

Zda-li byla některá občanská sdružení aktivní ve věci holešovské průmyslové zóny ještě před kauzou Mitas, se nám nepodařilo dohledat. To však může být způsobeno mimo jiné např. i nezájmem ze strany médií.

Dle statistiky Eurostatu o nejnovějších dostupných datech měla Česká republika v roce 2010 nejnižší míru chudoby v Evropské unii. Podrobné zobrazení statistiky říká, že to v roce 2010 bylo 14,4%.

Dle rozhodnutí na zasedání Výboru Regionální rady Severovýchod ze dne 27. června 2012 bylo rozděleno následujícím subjektům:

Pardubická krajská nemocnice - 258,8 milionů korun

Svitavská nemocnice - 140,9 milionů korun

Oblastní nemocnice Náchod - 125 milionů korun

Panochova nemocnice Turnov - 24,9 milionů korun

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy (.pdf, str. 2) uvolněné Eurostatem, ve které můžete nalézt tabulku uvádějící dluhy jednotlivých zemí v % HDP za první kvartál roku 2012. Česká republika je skutečně na sedmém místě.

Situace se tak nezměnila vůči stavu v 11. březnu 2012, kdy jsme pro vás ověřovali stejný výrok.

Pro doplnění: z tabulky na straně čtyři ve výše uvedeném dokumentu vyplývá, že nejvyšší dluh za první kvartál 2012 v % HDP má Řecko (132,4 %), nejnižší naopak Estonsko (6,6 %).

Výrok označujeme jako neověřitelný vzhledem k nemožnosti nalezení potřebných zdrojů potvrzujících uvedený fakt první iniciace zmíněných požadavků ze strany sociálnědemokratického kandidáta na hejtmana.

Aktivitu prvního náměstka Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka směrem k jednání s tehdejší ministryní životního prostředí Rút Bízkovou ve zmíněném období duben 2010 z veřejných zdrojů dohledat lze. Např. článek uveřejněný na serveru Deník zmiňuje návštěvu ministryně na Ostravsku s asistencí náměstka Nováka. Ministryně explicitně pro Deník uvádí, že: "Ministerstvo životního prostředí chce s Evropskou komisí vyjednat změnu podmínek pro čerpání peněz z části Operačního programu Životní prostředí určeného na zlepšení stavu ovzduší." Dalším zdrojem může být také tisková zpráva Ministerstva životního prostředí.

Fakt, zdali byl Miroslav Novák prvním iniciátorem požadavků Moravskoslezského kraje směrem k Ministerstvu životního prostředí a podpoře ze strukturálních fondů z Operačního programu životní prostředí, bohužel dohledat nelze.