Co se týče třeba Opavy, tak tam dvě třetiny hlavních cest prochází právě skrz centrum města.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože nelze objektivně definovat "hlavní cesty" a "centrum města". Budeme-li však chápat centrum města jako Opavu-Město a hlavní cesty jako silnice I. třídy, pak budeme hovořit o silnicích číslo 11, 46, 56 a 57. Pouze silnice číslo 56 přímo neprotíná Opavu-Město, neboť je počátečním bodem této silnice: Opava (I/46) - Hlučín - Ostrava (I/58, I/11) - Frýdek-Místek (I/48) - Frýdlant nad Ostravicí – Hlavatá (I/35). Viz mapa.
V této logice tedy prochází tři čtvrtiny "hlavních cest" "centrem města".
A máme v plánu výstavbu ještě dvou zón na Karvinsku a na Ostravsku. (průmyslových zón)
Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to na základě dohledaných informací o záměrech na výstavbu průmyslových zón v kraji.
Průmyslová zóna má vyrůst na Karvinsku - konkrétně jde o lokalitu Karviná-Barbora (bývalý důl), což vyplývá jednak z informace z jednání Rady města Karviná (.pdf), tak i z mediálních zdrojů (Karvinský deník).
Česká televize informovala 6. února 2012 o záměru města Ostrava vybudovat novou zónu v městské části Hrušov. Jak vyplývá z informací kraje, tato zóna mezi současnými 20 fungujícími zónami nefiguruje, jde tudíž o zónu novou.
...a dětí je zhruba z toho ročníku 7 tisíc, o 3 tisíce v posledních letech klesl vůbec populační ročník.
ČSÚ uvádí počet obyvatel 15 let věku (tj. populační ročník obvykle vstupující na SŠ) za rok 2009 (.xls) 5751, za rok 2010 (.xls.) pak 5293. Starší či novější údaje se nám nepodařilo dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Především proto, že doprava by byla přes celý kraj. Je navržena kamióny, což považujeme za naprosto nevyhovující a ještě by přidalo emise. (doprava plánovaná u projektu výstavby spalovny)
Dopravu odpadů do spalovny měly opravdu zajišťovat automobily s trasou délky až 50 km.
Zastupitelka Brady mluví o výstavbě a provozu "Krajského integrovaného centra ve městě využívání komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji", velké spalovny odpadů.
Přesné údaje o projektu najdeme v dokumentaci (.zip, dokumentace EIA.pdf, zejm. str. 90-92) pro vyhodnocení jeho dopadu na životní prostředí. Odpady do KIC, umístěného v areálu dolu Barbora u Karviná, měly přijíždět z 5 překladišť v kraji. Nejvzdálenějšími byla překladiště ve Studénce (46km) a Velkých Hošticích (u Opavy, 50km). V projektu se nezmiňuje okres Bruntál, nešlo by tedy, zdá se, o dopravu přes celý kraj ve smyslu od západu na východ, ovšem z jihu na sever slova zastupitelky platí.
Doprava odpadů by přitom byla zajišťována (dle stejného dokumentu, str. 90) nákladními vozy. I v tomto můžeme slova zastupitelky považovat za pravdivá, tedy i celý její výrok.
...150 tisíc lidí, kam má spádovost... (nemocnice Náchod)
Na základě dohledaných údajů o nemocnici Náchod hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.
Podle informací z webových stránek nemocnice Náchod toto zařízení " v základních oborech zajišťuje péči pro spádovou oblast s více než 60 tisíci obyvateli, ve specializovaných oborech pro 115 až 150 tisíc obyvatel." Výrok Pavla Bělobrádka tak neplatí sice absolutně, uvádí maximální číslo, které platí pouze pro specializované obory, nicméně je i tak hodnocen jako pravdivý.
Nejvyšší správní soud napadl kumulativní, špatné posouzení kumulativních a synergických vlivů, koridorů ovšem. (v rámci zásad územního rozvoje)
Nejvyšší správní soud skutečně zrušil Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje na základě nedostatečného posouzení kumulativních a synergických vlivů dopravních koridorů. Toto odůvodnění lze nalézt na webových stránkách Nejvyššího správního soudu.
"Nejvyšší správní soud zjistil, že v posouzení SEA i v naturovém hodnocení jsou kumulativní a synergické vlivy záměrů (dopravních koridorů) pouze pojmenovány, ale nebylo provedeno hodnocení jejich významnosti a především pak existence kumulativních a synergických vlivů nebyla zohledněna při výběru variant jednotlivých dopravních koridorů." Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Ano, my jsme měli připravený projekt přibližně za 1 miliardu korun, kde jsme počítali s významným kofinancováním právě z evropských fondů. To nám nakonec bohužel nevyšlo. (řeč je o letišti u Českých Budějovicích)
Výrok je pravdivý. Připravený projekt byl skutečně Evropskou komisí zamítnut.
Zmiňovaný projekt modernizace jihočeského letiště České Budějovice byl schválen na jednání zastupitelstva Jihočeského kraje konaného dne 2. 11. 2010 Usnesením č. 371/2010/ZK-18 (.pdf) v celkové výši nákladů 1.214.300.688,00 Kč. V návrhu je několik variant spolufinancování. Projekt však byl Evropskou komisí na počátku letošního roku zamítnut.
V souvislosti s kauzou IZIP jsem i já vyzvala pana ředitele Horáka (ředitel VZP, pozn.), aby odstoupil.
Výrok poslankyně Markové je na základě dohledané tiskové konference KSČM ze dne 6. října 2011 hodnocen jako pravdivý.
6. října 2011 vystoupila na tiskové konferenci KSČM k projektu IZIP Soňa Marková a prezentovala stranické stanovisko. Doslova říká: " KSČM žádá okamžité odstoupení, popř. odvolání ředitele VZP pana Pavla Horáka."
Metoda hydraulického štěpení spočívá v tom, že se nejprve v hloubce dva kilometry provádějí podzemní výbuchy, pak se tam vhání takzvaná štěpná tekutina, která se zpátky vyčerpává. A je to voda obohacená chemikáliemi a musí se likvidovat. Ta štěpná tekutina zůstává i v podzemí a kontaminuje, může kontaminovat pitnou vodu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací o metodě hydraulického štěpení.
Metodou hydraulického štěpení se těží břidlicový plyn. Těžba břidlicového plynu se silně rozvíjí především v USA, v Evropě se zatím spíše zkoumají možnosti. V České republice předložilo Ministerstvo životního prostředí návrh na moratotium na průzkum tohoto druhu plynu.
Na samotném popisu metody se shodnou jak české tak zahraniční zdroje (ang.). Názorně je proces předveden i na několika videích na serveru Youtube.
Samotná těžba břidličného plynu vzbuzuje kontroverze právě kvůli nejasnosti rizik spojených s kontaminacé pitné vody. Přehlednou a komplexní prezentaci uvádí například britský Guardian (ang.). Jak se na tomto serveru můžeme dočíst, debata o rizicích ještě není ukončena, provádí se rozsáhlé studie a výsledky budou známy až v roce 2014.
Výrok Rudolfa Cogana můžeme hodnotit jako pravdivý. Metodu hydraulického štěpení popisuje správně a obavy z kontaminace jsou rozšířeným a platným názorem.
Byl tam, byl tam jasný příslib tehdejší vlády... (v roce 2008 na stavbu dálničního spojení do Vídně)
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Topolánkův kabinet se v roce 2008 usnesl (pdf.) na vytvoření dálničního spojení ČR s Rakouskem. Vláda schválila hned dvě alternativy tohoto spojení a to trasu R52 přes Mikulov a také trasu R55 kolem Břeclavi. Tlakem tehdejší koaliční Strany Zelených byla prosazena trasa R55 Břeclav. Avšak v říjnu 2010 tento záměr nová vláda změnila na nátlak Jihomoravského kraje. Prosazovanou trasou se tak stalo spojení R52 přes Mikulov.
