Přehled ověřených výroků

Výrok Jiřího Zimoly je pravdivý, poněvadž se již v minulosti ostřeji vyjádřil proti projektu splavnění Vltavy.

Například 1. června 2011 se pro Parlamentní Listy vyjádřil takto: "Pro mě osobně je to akce, kterou bych možná nazval vyhazováním peněz, protože se daly zcela jistě použít někde jinde a mnohem lépe."

V oddílu Péče o životní prostředí volebního programu TOP 09 pro krajské volby 2012 je jako jedna z priorit uveden požadavek:

"Výrazně zlepšit a posílit územní plánování, podporovat veškeré úpravy v krajině s důrazem na protipovodňovou ochranu."
Výrok tedy hodnotíme vzhledem k výše uvedenému jako pravdivý.

Michal Hašek coby hejtman Jihomoravského krajesvolal v reakci na narůstající počet otrav metylalkoholem na 12. září krizový štáb Jihomoravského kraje. Zároveň doporučil z pozice předsedy Asociace krajů ČR ostatním hejtmanům, aby učinili totéž.

Na výzvu reagovali především hejtmani krajů, kde již došlo v důsledku požití závadného alkoholu k úmrtí, jako například Zlínský, Olomoucký nebo nejzasaženější Moravskoslezský kraj. Ke zřízení pracovní skupiny na krajské úrovni došlo například v Pardubickém nebo Jihočeském kraji. Mimo to také kraje ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi iniciovaly rozsáhlé kontroly (např. Karlovarský kraj).

Na základě údajů ze stránek Moravskoslezské paktu zaměstnanosti hodnotíme výrok jako pravdivý.

Moravskoslezský pakt zaměstnanosti vznikl 24. února 2011 podpisem smlouvy mezi Moravskoslezským krajem, Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje, Krajskou hospodářskou komorou MSK a Regionální radou Regionu soudržnosti Moravskoslezsko.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených na webu ministerstva financí a poslanecké sněmovny. V rámci volebního období 2002-2006(vláda ČSSD), byl schválen Zákon o registračních pokladnách, odkaz na projednávání v rámci poslanecké sněmovny naleznete zde. Dále je na webu poslanecké sněmovny uvedeno, že schválení zákona, který pozastavil povinné používání registračních pokladen bylo realizováno v rámci volebního období 2006-2010, tedy vlády Mirka Topolánka.

Níže uvádíme jednotlivé citace z webu Ministerstva financí, které upřesňují časovou souslednost jednotlivých událostí. "Dne 16. listopadu 2006 byla ve Sbírce zákonů publikována novela ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 494/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách), tzn. tímto dnem nabývá účinnosti. Povinný subjekt je tedy povinen, dle novelizace ustanovení § 23 odst. 1 zákona o registračních pokladnách, zajistit evidenci plateb prostřednictvím registrační pokladny nejpozději k 1. lednu 2008.""Dne 5. října 2007 prezident republiky Václav Klaus podepsal zákon ze dne 19. září 2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů, jehož součástí je i návrh změny zákona o registračních pokladnách, ve smyslu zrušení povinného používání registračních pokladen povinnými subjekty od 1.1.2008. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2008". Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Vladimír Dryml měl skutečně minulý rok spor právě s Davidem Rathem. Týkal se konkrétně jeho působení v mladoboleslavské nemocnici, kde měl působit tř týdny, načež právě kvůli údajným neshodám s Rathem odstoupil. Své odstoupení oduvodňoval těmito slovy:"Pokud nemáte kompetence, přístup k informacím a nemůžete komunikovat s lidmi, kteří mají peníze v rukou, tedy primáři, nevím, co bych tam dělal. Ať si to vede hejtman sám se svými Melody boys z Kladna, já u těch šaškáren nemusím být".

Výrok tedy označujeme za pravdivý, Vladimír Dryml měl vážný spor s Davidem Rathem o vedení zdravotnictví v kraji.

V tomto případě hodnotíme výrok Jany Vaňhové jako pravdivý.

Původní zprávy z auditu firmy Deloitte Advisory, která prováděla audit celkem 35 projektů z regionálního operačního programu Severozápad, hovořily o nalezených chybách ve všech těchto projektech. V rámci Ústeckého kraje měla Deloitte Advisory podle Ministerstva financí provést celkem osm auditů operací. V navazující kontrole Auditním orgánem Ministerstva dospěl tento k závěru, že tři z nich byly bezproblémové a u zbývajících pěti nemohl být vyčíslen návrh korekce kvůli nedostatečným informacím. Ministerstvo financí, ale také uvádí, že problém ještě není uzavřen.

Tisková zpráva Ústeckého kraje ze dne 7. srpna 2012 pak opravuje celkový počet projektů na číslo sedm. Osmým projektem uváděným firmou Deloitte Advisory má být rekonstrukce Muzea města Ústí nad Labem. Zde mělo žádat o dotaci přímo město Ústí nad Labem. Zpráva potvrzuje slova Jany Vaňhové, že čtyři projekty na rekonstrukci silnic byly v pořádku a zbývající tři obsahovaly dílčí administrativní pochybení.

Dopravní podnik města Olomouce podal na Romana Smetanu pouze trestní oznámení na neznámého pachatele, samotnou žalobu podal až státní zástupce Jaroslav Kouřil, jelikož je to v jeho kompetencích. Vzhledem k tomu, že zde došlo k trestnému činu, tak se v takovémto případě vždy podává trestní oznámení a žalobu podává až státní zástupce. Předpokládáme, že zde došlo pouze k záměně těchto dvou pojmů, a proto považujeme výrok za pravdivý.

Dle Situační zprávy k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (.pdf) je podíl zvláště velkých a velkých zdrojů (REZZO 1) na emisích tuhých znečišťujících látek 42,4 % (str. 5).

Kompetence kraje v otázce řešení krizových situací jsou uvedeny v zákonu č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Tento zákon sice v Hlavě II - Orgány krizového řízení - Díl 1 Vláda §4 stanovuje, že:

"(1) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace

a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost

b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu, 7)"

Vláda ČR je tím, kdo nese hlavní zodpovědnost za rozhodování v krizovém řízení, ovšem i kraje mají vymezeny své povinnosti v Dílu 4 Orgány kraje §14:

"(1) Orgány kraje zajišťují připravenost kraje na řešení krizových situací."

Povinností kraje je tedy realizovat opatření, jež jsou mu uložena exekutivou. Dále se v tomto paragrafu také uvádí, že krajský úřad zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, který je schvalován hejtmanem.

Kraje mají tedy širší kompetence, než je ve výroku naznačováno, jelikož na nich spočívá realizace opatření stanovených nadřízenými státními orgány.

Svolání bezpečnostní rady kraje je v kompetenci kraje, neboť se jedná o koordinační orgán pro přípravu na krizové situace, jehož předsedou je hejtman kraje.

Stejně tak může kraj zřídit bezplatnou linku, což můžeme doložit například na reakci Jihomoravského kraje na rizika požití nebezpečného alkoholu. V případě Olomouckého kraje však tato možnost nebyla využita, byla zvolena cesta vydání informačních letáků s odkazem na linku 155.

Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje byla zřízena k 1. lednu 2003 v souladu s ustanovením § 82 odst. 1 zák.č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a je organizační složkou Ministerstva zdravotnictví ČR. Tato instituce tedy opravdu spadá pod státní nikoli krajskou správu.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako zavádějící, jelikož kraj je v řešení krizové situace sice podřízen nařízení exekutivy či jí stanoveným orgánem, ale právě na něm spočívá realizace opatření, která mají dopomoci k vyřešení krizové situace.