Přehled ověřených výroků

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám potvrdit ani vyvrátit, že by se občanské iniciativy věnovaly průmylové zóně Holešov až v souvislosti s kauzou Mitas a nikoliv již dříve.

Občanské sdružení Za zdravé a krásné Holešovsko vzniklo v r. 2010, právě jako reakce na situaci kolem stěhování areálu Mitas do průmyslové zóny Holešov. O.s. Ohnica zahájilo svoji činnost již v r. 2009 a sdružení Egeria pak až v r. 2011. Nejstarším sdružením angažujícím se v kauze a podílejícím se na podpisu tzv. Holešovského apelu je Zdravý Rožnov, založený r. 1998. Data založení občanských sdružení jsou tedy rozdílné a je jasné, že ta sdružení, která byla založena až po začátku kauzy Mitas, nemohla tedy dříve do vývoje v průmyslové zóně zasahovat.

Zda-li byla některá občanská sdružení aktivní ve věci holešovské průmyslové zóny ještě před kauzou Mitas, se nám nepodařilo dohledat. To však může být způsobeno mimo jiné např. i nezájmem ze strany médií.

Podle Ústavy ČR (čl.35, odst.2) prezident rozpustí Sněmovnu, pokud mu minimálně dvě třetiny poslanců (tedy 120) předloží příslušné usnesení.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě brífinku, který proběhl 24. 4. 2012 po jednání Komise pro kontrolu BIS. Pro upřesnění uvádíme, že Bohuslav Sobotka hovoří o výboru pro bezpečnost v rámci něhož potom působí Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby,jejíž předsedou je Richard Dolejš(člen ČSSD). V rámci Výše zmíněného brífinku Richard Dolejš uvedl, že se bude dále zabývat otázkou úniku odposlechů mezi Bémem a Janouškem. V souvislosti s tím zaslal otázky jak řediteli BIS, tak předsedovi vlády Petru Nečasovi. Reakce BIS na tyto otázky však spadají do kategorie důvěrné, a proto nejsou uveřejněné. Závěrem bychom ještě rádi poznamenali, že obdobný výrok Bohuslava Sobotky zazněl již 20.května v Otázkách Václava Moravce s podtitulem Korupční kauzy v nejvyšších kruzích. Odkaz na analýzu této diskuze naleznete zde. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok senátora Čunka je hodnocen na základě dohledaných informací jako pravdivý, neboť správně popisuje jak počet otrávených osob, tak i neznalost výše daňových úniků.

Otázky Václava Moravce byly odvysílány v úterý 18. září, média v té době (cca 19:00) informovala (iHNed) už o 23. oběti otravy, nicméně senátor Čunek pracuje s informací, která byla veřejná celý den, popisuje tedy stav korektně.

Co se týká úniků kvůli černému trhu s alkoholem, je pravdou, že přesné vyčíslení fakticky neexistuje. Jsou známy spíše odhady různých aktérů. Česká televize např. informovala 17. září, že na spotřební dani za alkohol státu uniká ročně asi miliarda korun (plus další stamiliony za DPH), dále pak informuje, že podle odhadu Ministerstva financí černý trh s alkoholem tvoří asi 20 % celého trhu s alkoholem v České republice.

Server Aktuálně.cz přinesl 18. září rozhovor s ministrem financí Kalouskem, který o tomto problému doslova uvedl: " U lihu, i přes ty tragické důsledky, které to doteď mělo, nejsou daňové úniky makroekonomickým problémem." Toto vyjádření ovšem nenabízí žádnou kvantifikaci problému z pohledu výše daňových úniků.

Náměstek ministra financí Minčič pak v Událostech komentářích 17. záři mluvil také o těchto daňových únicích v souvislosti s methylovou kauzou, kdy prohlásil: " Já hovořím o jedné desetině, to znamená, jestliže je celoroční výnos 7 miliard korun, že je to méně než jedna miliarda. Je to 0,7 miliardy jenom na spotřebních daních."

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. V kontextu debaty šlo především o to, že kraj finanční prostředky na tento projekt nedává. Projekt splavnění Vltavy z drtivé většiny hradí stát prostřednictvím Ředitelství vodních cest ČR (2305 mil. z celkových 2611). EU poskytla 743 mil. jako zálohu na projekt z celkově plánovaných 1482 (dohromady s dotací pro kraj 1558 mil.)

Na základě informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR i Senátu, hodnotíme výrok sice s výhradou, ale jako pravdivý.

Plat poslanců (podle zákona 236/1995 Sb., §1, bodu 1 je jako poslanec označován poslanec i senátor) je stanoven zmíněným zákonem a vyhláškou. Celý výpočet je podrobně vysvětlen na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.

Plat poslance je vypočten z platové základny vynásobené koeficientem 1,08. Platová základna je v současné době stanovena novelou zákona jako pevná částka. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 činí dle zákona platová základna pro státní představitele 51 731 Kč. Pro poslance je tedy základní plat vypočten jako 51 731 x 1,08 = 55 869,48.

Základní plat senátora je tedy necelých 56 000 Kč a ne 59 000 Kč. Navýšením základní částky si ale Jiří čunek nepřilepšuje. K platu senátora náleží i náhrady, pro zajímavost uvádíme odkaz na tabulku s přehledem limitů náhrad za jednotlivé položky a konkrétní čerpání senátory za rok 2011.

Výrok je dle seznamu hlavních zdrojů znečištění v Situační zprávě k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (.pdf.) pravdivý. Je však záhodno dodat, že mezi velké zdroje též patří Třinecké železárny a tím pádem by se výčet měst se zásadním dopadem velkých zdrojů rozrostl ještě o Třinec (str. 7).

Tento výrok označujeme za nepravdivý.

Podle tiskové zprávy Celní správy ČR ze dne 18. 9. 2012 bylo za posledních pět let (nikoliv čtyři) v daňové oblasti zahájeno prověřování podezření ze spáchání trestného činu v 285 případech. Na základě tohoto faktu označujeme výrok za nepravdivý, neboť si ministr financí uvedením pouhých čtyř let svůj argument vylepšuje.

Na základě informací ze stránek Olomouckého kraje, Ministerstva zemědělství a jednotlivých povodí hodnotíme výrok jako pravdivý.

V kompetenci Ministerstva zemědělství je mj. i vodohospodářství, kam spadají i plány pro zvládání povodňových rizik. Ministerstvo navrhuje obecné koncepce, vyhodnucuje rizika a stanovuje obecné metodiky přístupu k povodňovému ohrožení.

Pod Ministerstvo zemědělství spadají také jednotlivá povodí, která jsou zodpovědná za konkrétní plánování v oblasti vod. V Olomouckém kraji jde především o Povodí Moravy, případně Odry.

Jak je vidět na konkrétním příkladu stavby protipovodnoňových opatření v Olomouci, investorem stavby je Povodí Moravy, ale na tvrobě rozpočtu i opatřeních spojených se stavbou spolupracuje i s místními úřady.

Olomoucký kraj má na svých stránkách také sekci věnovanou povodním, odkazuje tam však především právě na Povodí Moravy.

Není zcela jasné vůči kterým letům Jiří Crha své srovnání vztahuje, avšak pokud srovnáme rozdíl ve výši rozpočtů za rok 2009, 2010 a 2011 s rozpočtem za r. 2008 musíme hodnotit jeho výrok jako nepravdivý.

V r. 2008(.doc; str. 2) disponovala SÚS JMK částkou 718 384 tisíc Kč. V r. 2009 (.doc; str. 18) sumou 647 665 tisíc Kč, v r. 2010 (.pdf; str. 17) 601 930 tisíc Kč a v r. 2011 (.doc; str 16) hospodařila SÚS JMK s částkou 606 100 tisíc Kč.

Pokud tedy sečteme rozdíly rozpočtů v letech 2009-2011 proti r. 2008, vyjde nám částka 299 milonů a 457 tisíc Kč, nikoliv 500 milionů, jak uvádí Jiří Crha.