Přehled ověřených výroků

Na základě vyhledané hlasovací sjetiny hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

O zmíněném generelu se jednalo a hlasovalo 24. března 2011, pro tento návrh pak hlasoval i Vladimír Dryml. Dodáváme, že pro návrh hlasovalo 38 zastupitelů, proti nebyl nikdo, 2 se zdrželi.Celý projednávaný bod je k dispozici ve zvukovém záznamu mp3.

Pro doplnění uvádíme, že podle stavebního zákona § 3 bod 2 b) je územní generel součástí územně plánovacích podkladů, " který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny."

Dle informací z oficiálních webových stránek průmyslové zóny Holešov připravoval Zlínský kraj tento projekt opravdu od roku 2003, kdy byl krajskými zastupiteli schválen záměr na její vybudování.

Výrok Libora Lukáše je pravdivý.

Na základě informací z webových stránek ROP Severozápad hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Na fungování a plnění cílu v rámci ROP Severozápad dohlíží Monitorovací výbor a Řídící orgán. Jak se dočteme ve statutu (.pdf) Monitorovaího výboru, článku 3 - Působnost MV, tak tento výbor například: " posuzuje a schvaluje kritéria pro výběr financovaných operací do šesti měsíců od schválení programu a schvaluje veškeré revize těchto kritérií podle potřeb programování;" nebo " V souladu s Článkem 66 Obecného nařízení Řídící orgán a MV zajišťují kvalitu provádění programu a provádějí monitorování na základě finančních ukazatelů a ukazatelů "

Podle informací článku ROP Severozápad, publikovaného v placené sekci serveru iDnes.cz v rámci povinné publicity, o změnách v nastavení programu rozhodl Monitorovací výbor na svém zasedání v Karlových Varech.

Členové a předsednictvo Monitorovacího výboru jsou zástupci různých institucí. Mezi nimi jsou i zástupci ministerstva financí, nejsou však ani zastoupeni výrazněji než jiné instituce. V Řídícím výboru tvoří předsednictvo i řádné členy zastupitelé Ústeckého a Karlovarského kraje.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící na základě statistiky ČSÚ, která je v rozporu s tvrzením Petra Nečase. Pro přesnost uvádíme, že spotřebu obyvatel ověřujeme na základě výše spotřebních vydání na domácnost. Pokud se podíváme na statistiky ČSÚ z 2.čtvrtletí 2012, 1.čtvrtletí 2012, 4.čtvrtletí 2011 a 3.čtvrtletí 2011, je zřejmé, že nemůžeme hovořit o konstantním snižování spotřebních vydání na domácnost:

3.čtvrtletí 2011 9902 Kč 4.čtvrtletí 2011 10371 Kč 1.čtvrtletí 2012 9388 Kč 2.čtvrtletí 2012 9815 Kč

Dle údajů ČSÚ potom došlo mezi 2.čtvrtletím let 2011 a 2012 zhruba k 5% snížení nákladů na spotřební vydání jednotlivých domácností.

Přestože oproti roku 2011 výše spotřebních vydání klesá, nemůžeme říci, že by tento pokles byl standardní 15 měsíců v řadě, proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Zmiňovaná "bílá kniha cest" je dokument s názvem "Program investiční a neinvestiční výstavby oprav na silnicích II. a III. třídy na území Jihočeského kraje", který byl schválen 5. března 2002 zastupitelstvem Jihočeského kraje a který je od té doby pravidelně každý rok aktualizován. Aktuální verze bílé knihy je dostupná zde.

Již z úvodního obsahu dokumentu je patrné, že je bílá kniha členěna do tří částí a dalších kapitol na základě prioritních projektů pro danou oblast. Určení těchto priorit vychází z jiného koncepčního dokumentu, Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje, dostupného zde. Lze tedy konstatovat, že bílá kniha stanovuje prioritní investiční opatření.

Výtěžnost komunikací (dopravní zatížení) dokument uvažuje a pro některé projekty je zpracovaná.

Na základě těchto zjištění hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Výrok je pravdivý na základě zveřejněné tiskové zprávy Asociace krajů z 18.1. 2010, ve které je uvedeno následující: „Vyzvali jsme vládu, aby udělala inventuru evropských operačních programů. Tam, kde hrozí propadnutí peněz v centrálních operačních programech, chceme, aby vláda požádala Evropskou komisi o převod těchto prostředků do regionálních operačních programů. Ty čerpají evropské peníze nejrychleji a transparentně,“ řekl na tiskové konferenci po jednání Rady Asociace krajů její předseda a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Výrok Zdeňka Dvořáka hodnotíme jako nepravdivý.

Porovnáme-li pomocí cenového kalkulátoru, který na svých stránkách nabízí Energetický regulační úřad, cenu elektrické energie v jednotlivých krajích v roce 2012, dospějeme k závěru, že Jihočeský kraj z hlediska cen elektrické energie není z nejdražších, spíše naopak. Ceny elektrické energie jsme srovnávali pro domácnosti s nejužívanější sazbou D02d, s jističem od 3x20A do 3x25A a s roční spotřebou 2500kWh.

Pro ilustraci uvádíme minimální a maximální ceny elektrické energie za rok (které se v liší dle dodavatelů) v jednotlivých územních celcích:

Praha (oblast PRE Distribuce) 11 718 Kč - 13 251 Kč

Jihočeský kraj (oblast E.ON Distribuce) 11 909 Kč - 13 443 Kč

Jihomoravský kraj (oblast E.ON Distribuce) 11 909 Kč - 13 443 Kč

Severočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Severomoravský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Středočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Východočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Západočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Výrok ministra Kalouska je s jistou výhradou pravdivý. Zákony, které spouští důchodovou reformu, byly skutečně prohlasovány Poslaneckou sněmovnou osmkrát, šestkrát z toho však pro jejich podporu hlasovala pouze většina přítomných poslanců a ne většina všech poslanců. Nicméně i přes tuto skutečnost hodnotíme výrok ministra financí jako pravdivý.

Miroslav Kalousek mluví zjevně o 2 legislativních normách. Jde o Zákon o důchodovém spoření a také o Zákon o doplňkovém penzijním spoření. V rámci sněmovního legislativního procesu šlo o tisky 412 a 413.

Zákon o důchodovém spoření: V 1. čtení se hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu zákona. Návrh na zamítnutí však přijat nebyl (vládní návrh zákona podpořilo 97 z 162 přítomných poslanců).

2. čtení návrhu zákona pak přineslo hlasování o zkrácení lhůty k projednání pro třetí čtení na 48 hodin. Pro tento vládou preferovaný postup hlasovalo 84 z 148 přítomných poslanců.

Hlasování ve 3. čtení - návrh vlády podpořilo 86 ze 147 přítomných poslanců.

Hlasování po zamítnutí Senátem - návrh vlády podpořilo 109 ze 179 přítomných poslanců.

Zákon o doplňkovém penzijním spoření: V 1. čtení se hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu zákona. Návrh na zamítnutí však přijat nebyl (vládní návrh zákona podpořilo 98 ze 166 přítomných poslanců.

2. čtení návrhu zákona pak přineslo hlasování o zkrácení lhůty k projednání pro třetí čtení na 48 hodin. Pro tento návrh, který podporoval vládní představu, hlasovalo 85 z 149 přítomných poslanců.

Hlasování ve 3. čtení - návrh vlády podpořilo 86 z 149 přítomných poslanců.

Hlasování po zamítnutí Senátem - návrh vlády podpořilo 109 ze 179 přítomných poslanců.

Dohromady se tedy o 2 návrzích zákonů penzijní reformy hlasovalo v Poslanecké sněmovně osmkrát. Ministr financí mluví o "většině poslanců Poslanecké sněmovny", nicméně korektně by bylo třeba uvést, že šlo o většinu přítomných poslanců. Každopádně tyto vládní návrhy prošly Sněmovnou vůlí většiny přítomných poslanců, tudíž můžeme s jistou dávkou tolerance výrok hodnotit jako pravdivý.

Výrok poslance Braného je na základě jeho dvou dohledaných interpelací na ministry dopravy hodnocen jako zavádějící.

Ve věci dostavby D3 podal Petr Braný dvě interpelace. První přišla 16. prosince 2010, když interpeloval ministra dopravy Víta Bártu. 22. září 2011 interpeloval poslanec Braný ministra dopravy Dobeše. Obě tyto interpelace se týkaly tedy D3, byl zmíněn i problém PPP projektů, nicméně časový horizont 30 let nebyl ani v jedné z těchto dvou interpelací na ministry dopravy zmíněn, výrok je tak hodnocen jako zavádějící.

Výhřevnost odpadů je srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí, ale do značné míry závisí na vlastním složení odpadů - zvyšuje ji přítomnost dřeva či plastů. Emisní limity pro spalovny jsou regulovány směrnicí 76/2000 (.pdf)(str. 372-374) a jsou nastaveny přísněji než v případě hnědouhlených a černouhelných elektráren.