Tak Nezávislí konali. My jsme byli ti, co požádali pana Klause o milost pro pana Romana Smetanu (Roman Smetana je řidič, který pomalovával billboardy politických stran)...
Výrok Jany Zwyrtek Hamplové hodnotíme na základě informací z médií a internetových stránek hnutí Nezávislí jako pravdivý.
Dle informací ČTK, které převzaly např. servery ČT24 a FN, podalo hnutí Nezávislí v Olomouckém kraji žádost o milost 30. srpna 2012. Tuto informaci potvrzují také údaje na stránkách hnutí Nezávislí, kde lze nalézt text žádosti a petiční dopis prezidentovi.
Já teď vůbec nevím, co s tím letištěm bude, protože tady koaliční partneři to měli ve svých programech a dneska to z jejich programů zmizelo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě následujících informací. Na webech koaličních stran ani tehdejších lídrů kandidátek bohužel nejsou k dohledání programy pro krajské volby 2008.
Nicméně v programovém prohlášení (PDF 66.72 KB) krajské koalice ODS a ČSSD z roku 2008 je vybudování mezinárodního letiště v Českých Budějovicích stanoveno jako jedna z priorit pro společné vládnutí (čl. 2, odstavec j)).
Ani ČSSD (.docx 31 KB), ani ODS tento slib do programových materiálů pro letošní volby nezahrnula, a to i přesto, že se dopravní infrastruktuře věnují poměrně obšírně a konkrétně.
Já jsem dávno před metanolovou aférou dal do připomínkového řízení zákon o značení lihu, který právě na tohle reaguje. Který reaguje na to, že ten nelegální, nebo organizovaný zločin, ta nelegální činnost se dostala technicky na takovou úroveň, že my musíme technicky vylepšit tu ochranu kolků a vůbec prodeje alkoholu.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných v Knihovně připravované legislativy (klikněte na záložku hledání a zde hledejte podle názvu toto slovní spojení: " Návrh zákona o povinném značení lihu "). Sem byl zákon vložen 13.8. 2012, přičemž připomínkové období trvalo do 10.9. 2012.
Na webových stránkách Hospodářské komory ČR je pak dostupná Předkládací zpráva (.doc), ve které se na druhé stránce v posledním odstavci uvádí: "Současně však zefektivněním kontrolní činnosti dojde k posílení ochrany spotřebitele před nekvalitním lihem a k ochraně poctivě podnikajících subjektů před prodejem mimobilančního lihu."
A když se podíváme na výběr daní nebo na to, co přišlo do krajů, tak každý rok Olomoucký kraj přijde o 300 milionů korun z daní. Za 4 roky je to miliarda sto milionů, o které byl Olomoucký kraj ochuzen.
Celkový pokles příjmů z daní ve srovnání z rokem 2008 skutečně představuje sumu cca. 1,1 miliardy korun, tyto příjmy mají ovšem v meziročním porovnání různou, sestupnou i vzestupnou, tendenci, přičemž se nikdy nejedná o částku 300 mil. Kč.
Daňové příjmy kraje jsou tvořeny 8,92 % z celostátního hrubého výnosu tzv. sdílených daní. Reálné výše příjmů prezentuje následující tabulka (zdroje ve formátu .xls; vždy je třeba překliknout na spodní liště na položku "daně"; údaje odpovídají skutečnosti k listopadu daného roku):
RokPříjmy (v mil. korun)Meziroční rozdíl (v mil. korun) 2008 3 196- 2009 2 530-666 2010 2 933+403 2011 2 998+65 2012 3 185 (odhad)-
Ve srovnání s "nejúspěšnějším" rokem 2008 je skutečně celkový daňový výpadek ona zmiňovaná miliarda sto milionů (konkrétně se jedná o 1 127 mil. korun), nicméně nelze nelze hovořit o stabilním meziročním poklesu, a to již vůbec ne ve výši 300 milionů za rok. Dodejme ještě, že v porovnání s čísly z roku 2007 (.xls), kdy se jedná příjmy ve výši 2 667 mil. korun, rok 2008 představuje poměrně výrazný výkyv směrem nahoru, vyjádření o "ochuzení" kraje je tak v tomto kontextu minimálně problematické. Výrok na základě těchto informací hodnotíme jako zavádějící.
Ještě v loňském roce například pan kolega Dryml hlasoval pro "generel".
Na základě vyhledané hlasovací sjetiny hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
O zmíněném generelu se jednalo a hlasovalo 24. března 2011, pro tento návrh pak hlasoval i Vladimír Dryml. Dodáváme, že pro návrh hlasovalo 38 zastupitelů, proti nebyl nikdo, 2 se zdrželi.Celý projednávaný bod je k dispozici ve zvukovém záznamu mp3.
Pro doplnění uvádíme, že podle stavebního zákona § 3 bod 2 b) je územní generel součástí územně plánovacích podkladů, " který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny."
A když jsme u integrovaného povolení, tak v této chvíli, je to asi půl až tři čtvrtě roku zpět, chtěl dodavatel, tuším se jmenuje Sdružení Čistá Ostrava, hlavní dodavatelem toho sdružení je skupina GEOSAN GROUP, prodloužit integrované povolení, aby ten mezisklad mohl zůstat na těch Fifejdách po dobu dalších 24 měsíců.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Dle tiskové zprávy krajského úřadu je to osm měsíců, co krajský úřad zamítl žádost firmy GEOSAN související s možností skladovat palivo GEOBAL 4 v rámci areálu zařízení lagun Ostramo. Tato část výroku je pravdivá. Ovšem z informací ČT a ČTK vyplývá, že firma GEOSAN žádala o povolení na dobu 18měsíců a ne 24 měsíců, jak uvedl náměstek primátora Miroslav Novák. V kontextu těchto zjištění jsou tedy uvedené informace hodnoceny jako zavádějící.
...dle názoru Nejvyššího správního soudu je tam ovšem otázka především ministerstva životního prostředí, protože je tam konstatování, že neoprávněně souhlasil s naší ZURKOU.
Výrok Stanislava Juránka je hodnocen jako zavádějící, neboť jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, zmíněné ministerstvo se dopustilo procesních vad, nicméně NSS také popisuje chyby na straně samotného kraje, resp. Krajského úřadu Jihomoravského kraje.
Server epravo.cz popisuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v této věci následovně: "Při výběru variant těchto dopravních koridorů ovšem Krajský úřad Jihomoravského kraje nezohlednil, jaké kumulativní a synergické vlivy na životní prostředí vyvolá výběr té které varianty. Soud dospěl k závěru, že nebylo provedeno posouzení kumulativních a synergických vlivů v dostatečném rozsahu, a proto je třeba považovat posouzení dopadů na životy lidí a životní prostředí za neúplné," řekla soudkyně.Odstranění výše uvedeného nedostatku posouzení SEA měl zajistit krajský úřad, který si posouzení objednal, a dále na něj mělo upozornit Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo však i přes tento zásadní nedostatek vydalo kladné stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje. Soud proto konstatoval, že stanovisko Ministerstva životního prostředí i samotné zásady územního rozvoje vycházejí z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Tato zásadní procesní vada se vztahuje k zásadám územního rozvoje jako celku, protože systém páteřních dopravních komunikací nelze odtrhnout od ostatního obsahu zásad. Soud proto zrušil celé Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje." Vzhledem k této dohledané informaci je výrok Stanislava Juránka hodnocen jako zavádějící, neboť NSS sice skutečně vytkl MŽP procesní vady v celém procesu, nicméně jmenuje také Krajský úřad Jihomoravského kraje a popisuje také jeho odpovědnost.
To jsou prostě peníze, které tam dává Ředitelství vodních cest, údajně zamašličkované peníze, tedy peníze, které dostalo z Evropské unie. (řeč je o splavnění Vltavy)
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. V kontextu debaty šlo především o to, že kraj finanční prostředky na tento projekt nedává. Projekt splavnění Vltavy z drtivé většiny hradí stát prostřednictvím Ředitelství vodních cest ČR (2305 mil. z celkových 2611). EU poskytla 743 mil. jako zálohu na projekt z celkově plánovaných 1482 (dohromady s dotací pro kraj 1558 mil.)
Ta příprava PPP teď ještě zdaleka není realizovaná. Realizuje se pouze projekční příprava, realizuje se příprava toho úseku Bošilec - Borek.
Výrok Tomáše Jirsy hodnotíme jako pravdivý.
Výstavba úseku dálnice D3 před Českými Budějovicemi mezi Bošilcem a Borkem (podrobněji viz na sebe navazující mapy zde (.jpg) a zde (.jpg)) je v současnosti skutečně ve fázi projekčních příprav. Vláda svým usnesením (.pdf) ze dne 26. června 2012 uložila ministrovi dopravy do 30. listopadu tohoto roku zpracovat analýzu proveditelnosti a výhodnosti realizace pilotního projektu výstavby úseku dálnice Bošilec-Borek formou PPP.
Pro úplnost dodáváme, že forma PPP v tomto případě znamená finanční účast soukromého koncesionáře na výstavbě dálnice a po zprovoznění dálnice pak platby ze strany státu za dohodnutých podmínek. Výběr koncesionáře bude probíhat dle zákona o veřejných zakázkách a dle informací Ministerstva dopravy by kritériem výběru měla být zejména výše těchto budoucích plateb, která se bude odvíjet od kvality provozování daného úseku dálnice.
Na rozpuštění Poslanecké sněmovny stačí 120 hlasů poslanců v Poslanecké sněmovně.
Podle Ústavy ČR (čl.35, odst.2) prezident rozpustí Sněmovnu, pokud mu minimálně dvě třetiny poslanců (tedy 120) předloží příslušné usnesení.
