My už jsme konali a teď řeknu jako senátoři napříč politickým spektrem, navrhl jsem panu Pascalovi při dlouhém tři a půlhodinovém rozhovoru vznik nadace nebo nadačního fondu nebo nějaké OPS a bude zřejmě po volbách, senátních, ustavena společná komise na záchranu kulturního a architektonického dědictví České republiky a tam samozřejmě se budeme mattonkou zabývat, protože petice vyvolala tento zájem senátorů.
Jelikož se nám nikde nepodařilo dohledat zdroj podporující celé tvrzení senátora Horníka, je jeho výrok hodnocen jako neověřitelný.
Nepodařilo se nám dohledat zdroj, který by potvrzoval dlouhý tří a půlhodinový rozhovor, o kterém mluví senátor Horník.
Jak vyplývá ze zápisu z výjezdního zasedání Výboru pro vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice Senátu ČR, senátoři (Horník a Homolka) skutečně navrhli projednání možnosti vytvoření ad hoc komise Senátu nebo podvýboru pro záchranu kulturního dědictví. Tento orgán by měl spolupracovat s Karlovarským krajem, s Národním památkovým úřad a Ministerstvem kultury České republiky. Oba senátoři pocházejí z rozdílných částí ideového spektra, senátor Horník je členem klubu TOP 09 a Starostové, senátor Homolka je z KSČM.
„ÚHOS má dneska (…) kompetence jak z hlediska kontroly hospodářské soutěže, tak dostali kompetence díky zákonu, který my jsme navrhli a prosadili před už 3 lety o významné tržní síle, respektive její regulaci.“
Ano, s ohledem na údaje získané na webových stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dáváme Michalu Haškovi za pravdu.
ÚOHS podle zákona (.pdf) 273/1996 Sb. o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
a) vytváří podmínky pro podporu a ochranu hospodářské soutěže, b) vykonává dohled při zadávání veřejných zakázek, c) vykonává další působnosti stanovené zvláštními zákony.
Jednu z těchto "dalších působností" Úřadu stanovil zákon (.pdf) 395/2009 Sb. o významné tržní síle a jejím zneužití. Tento zákon byl předložen skupinou poslanců ČSSD v čele s tehdejším stínovým ministrem zemědělství a předsedou Poslaneckého klubu ČSSD Michalem Haškem dne 21. února 2008 a schválen dne 9. září 2009, převážně díky celkovému počtu 95 hlasů ze strany poslanců ČSSD a KSČM, kteří návrh podpořili. Hlavním cílem tohoto zákona je regulace vztahů mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli, kteří v minulosti kritizovali převážně cenový nátlak, který na ně byl řetězci kladen.
Hasičský záchranný sbor dostává z integrovaného záchranného programu jednu miliardu korun na hasičské stříkačky, žebříky a spoustu následujících věcí, potápěčskou techniku.
Integrovaný záchranný program jako takový není dohledatelný, a proto předpokládáme, že šlo o pouhé přeřeknutí a jedná se o investiční program pro záchranné složky.
Ministerstvo vnitra v rámci investičního programu č. 114 230 Program periodické obnovy hlavní požární techniky jednotek zařazených do plošného pokrytí od roku 2007 každoročně plánovalo investovat do obnovy vybavení Hasičského záchranného sbotu ČR ze svého rozpočtu 200 mil. Kč. Tyto prostředky jsou použity především na cisternové automobilové stříkačky (CAS).
Ve státních závěrečných účtech (odkaz k jednotlivým závěrečným účtům kapitol 314 - Ministerstvo vnitra) za roky 2007, 2008, 2009, 2010 byly plánováné prostředky vynaloženy. Za rok 2011 závěrečný účet Ministerstva vnitra nebyl doposud publikován a informace ohledně programu Periodické obnovy hlavní požární techniky zařazených do plošného pokrytí pro rok 2011 se nepodařilo dohledat.
V rámci koncepce Jednotné vybavení Hasičského záchranného sboru ČR cisternovými automobilovými stříkačkami (.pdf) vydané Generální ředitelstvím HZS ČR pro rok 2011 se počítalo se snížením celkového počtu CAS za současné modernizace a unifikace. Je pravděpodobné, že v obnově techniky se tudíž pokračovalo i v roce 2011.
Nejspolehlivější údaje SZÚ pro rok 2011 prozatím není možné dohledat, proto je výrok hodnocený jako neověřitelný.
Náš důchodový systém by vyrovnaný, dokonce přebytkový, když vládla sociální demokracie. Na rozdíl od současné vlády zodpovědnosti, která má důchodový systém v deficitu desítek miliard korun.
Při srovnání rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí použijeme roky 2004/2005, kdy byla u moci koaliční vláda sociální demokracie, a 2011, ve kterém toto ministerstvo obhospodařovala současná vláda. Za vlády sociální demokracie byl skutečně rozpočet přebytkový. Podle relevantní kapitoly o rozpočtu byly příjmy 251,5 mil. v roce 2005 a 234 mil. v roce 2004. Naopak výdaje na důchody byly v roce 2005 239,5 mil. a v roce 2004 226 mil. Což dává v obou letech mírně přebytkový rozpočet na důchodový systém. Za rok 2011 jsou tato čísla na příjmové stránce 322 mil. a na výdajové necelých 355 mil. Je tedy jasné, že zde byla změna, a v současnosti je důchodový systém v deficitu. Výrok tedy můžeme považovat za pravdivý.
„(...) jednou ze základních myšlenek evropského integračního procesu je solidarita.“
Ano, solidarita je skutečně jednou ze základních myšlenek evropského integračního procesu, a to od jeho prvopočátků.
V preambuli Smlouvy (.pdf) o založení Evropského společenství uhlí a oceli z roku 1951 státy deklarují, že jsou si vědomy: "že Evropu lze vybudovat jen konkrétnímimi akcemi, vytvářejícími především opravdovou solidaritu, a položením společných základů hospodářského rozvoje."
Solidarita je dále zmiňována ve všech smlouvách primárního práva (s výjimkou Smlouvy o Euratom) až po tu nejaktuálnější, tedy Lisabonskou smlouvu.
V preambuli Lisabonské smlouvy (.pdf) je členskými státy přímo uvedeno: "PŘEJÍCE SI prohloubit solidaritu mezi svými národy při respektování jejich historie, kultury a tradic".
Myšlenka solidarity prostupuje celým textem smlouvy. Je zmiňována solidarita mezi členskými státy a národy, politická solidarita. Dále je její součástí také nová doložka solidarity, která se týká pomoci státu jež se stal "obětí teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy".
„Česká republika má aktuálně k dispozici 788 mld. korun, podané žádosti, kdy se jedná o téměř 76 tisíc žádostí o podporu, v hodnotě 1 bil. 179 mld. korun, to znamená téměř 150 % národní alokace. Co se týče schválených projektů - jedná se o 34 tis. projektů v hodnotě 569 mld. korun, to znamená, v tuto chvíli se jedná o 72 % alokace. Proplacené prostředky příjemců - jedná se o částku 313 mld. korun, to znamená téměř 40 % národní alokace. Certifikované výdaje jsou ve výši 139 mld. korun, to je zhruba 17,6 % alokace.“
Statistické údaje uváděné Petrem Nečasem v médiích jsou totožné s údaji zveřejněnými na oficiálních stránkách věnovaných problematice čerpání evropských fondů www.strukturalni-fondy.cz. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.
Stručný přehled stavu čerpání ze strukturálních fondů lze nalézt na straně 12 v dokumentu MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA O PRŮBĚHU ČERPÁNÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ, FONDU SOUDRŽNOSTI A NÁRODNÍCH ZDROJŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007–2013 (.pdf). Na dalších stranách jsou poté detailně rozpracovány finanční a věcné pokroky v čerpání za období od vydání předešlé zprávy. Na straně 15 naleznete přesný počet žádostí a jejich celkovou finanční výši rozdělenou podle stavu, v jakém se právě v rámci rozhodovacího procesu o udělení dotace nacházejí. Strana 16 nabízí detailní zpracování údajů o aktuálním stavu čerpání prostředků a to jak procentuálně, tak i z pohledu finančního rámce.
Uvedená monitorovací zpráva je sice vládním zdrojem, my ji však akceptujeme podobně jako vládní statistiky, protože údaje se kterými pracují nejsou zpochybňovány ani veřejností, ani Evropskou unií. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Když sociální demokracie navrhla jasné zákony, které by sloužily jako prostředek proti tomuto korupčnímu prostředí, tak vláda a koalice tyto zákony zamítla. Mám například na mysli zákony týkající se anonymních akcií, zákon týkající se majetkového přiznání, atd..
Poslanci ČSSD skutečně navrhli zákon, který upravoval majetková přiznání. Vláda jej na jednání z 5. října 2011 zamítla (plné znění návrhu zákona dostupné zde).
ČSSD rovněž předložila pozměňovací návrhy k občanskému zákoníku a k zákonu o obchodních korporacích, které měly zcela zrušit tzv. "anonymní akcie". Vláda však v tomto případě dala přednost vlastnímu návrhu z pera ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS). Ministr Pospíšil má v úmyslu upravit postavení vlastníků anonymních akcií, kteří si budou muset anonymní akcie zaregistrovat, a zároveň plánuje zavést databázi, do které v případě potřeby bude moci Policie ČR či jiné úřady nahlížet.
Nehodnotíme kvalitu návrhů ČSSD. To, zda úpravy, které ČSSD chtěla prosadit, by byly "jasné zákony, které by sloužily jako prostředek proti korupčnímu prostředí", je na zvážení.
Z našich ministerstev odešlo a bylo odejito asi 30 odborníků, hned. (Čili nebyla to noc dlouhých nožů. Dobře, byla to rychlá poprava krátkými zbraněmi.)
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nelze na základě veřejně dostupných zdrojů zjistit, zda skutečně přestalo na ministerstvech pracovat právě 30 lidí, prokázat spojení s Věcmi Veřejnými a následně i to, že za tuto spojitost obdrželi výpověď.
Určité zprávy sice naznačují to, co Radek John tvrdí. Jedná se však o veřejně zachycené jednotlivé případy. Např. týdeník Euro přinesl zprávu o odvolání šéfa Správy železniční dopravní cesty Pavla Habarty. Deník iHned přinesl zprávu o možném odvolání šéfa Ředitelství silnic a dálnic René Poruby. Na druhou stranu ten samý deník také napsal, že mnozí další spojovaní s VV na svých místech zůstávají.
„Zemědělci dodávají vejce za 2,50 až 3 koruny, opakuji za 2,5 až 3 koruny (pozn. 13. týden 2012).“
Tento výrok hodnotíme na základě informací z komoditní karty Vejce březen 2012 zveřejněné Ministerstvem zemědělství jako neověřitelný.
V roce 2012 se cena zemědělských výrobců za jedno vejce pohybovala od 1,86 Kč v lednu do 2,03 Kč v únoru. Průměrná cena za rok 2011 byla 1,43 Kč za kus. Aktuálnější statistickou informaci Ministerstvo zemědělství zatím neposkytuje.
Zdrojem komoditní karty Vejce březen 2012 jsou statistiky Českého statistického úřadu. Statistická informace o ceně vajec za 1. čtvrtletí bude zveřejněná ČSÚ 30.4. 2012.
(Pak jsou volby v roce 2004, což je přesnější měření nálad veřejnosti než preference. Dvoje volby.) Nejdříve byly v květnu volby do Evropského parlamentu, kde nejsilnější vládní strana (ČSSD, pozn.) obsadila hezké páté místo se ziskem 8,78 % hlasů při volební účasti 28,32 %. To znamená, že jste přesvědčili 2,49 % oprávněných voličů České republiky. 2,49 %, anebo podle účasti necelých 9 %. A nebyly předčasné volby.
Na základě volebních výsledků a přepočtu je výrok poslance Stanjury pravdivý.
Volby do Evropského parlamentu se uskutečnily 11. a 12. června 2004. ČSSD v nich skutečně obsadila 5. místo (viz. graf). Volební účast dosáhla 28,32 %. To tedy znamená, že ČSSD přesvědčila (po přepočtu) skutečně cca 2,49 % oprávněných voličů.
V tomto volebním období na předčasné volby skutečně nedošlo. Výrok Zbyňka Stanjury je tedy pravdivý.
