Přehled ověřených výroků

Oba politici jsou členy Poslanecké sněmovny společně od roku 2010. Lze tedy porovnávat účast za období od června 2010.

Sdružení Kohovolit.eu vydalo kompletní seznam poslanců, u nichž sledovalo účast na hlasováních, resp. účast na jednání Sněmovny. V období leden - květen 2012 (.xls) se Michal Hašek účastnil 3% hlasování Poslanecké sněmovny (neúčastnil se hlasování ani o jednom předloženém zákonu ČSSD). Ve stejném období Karel Schwarzenberg byl účasten 39% hlasování.

Rok 2011: Michal Hašek: účast na hlasování 38% (796/2073 - poměr hlasování a možných hlasování). Karel Schwarzenberg: účast na hlasování 42% (871/2072 - poměr hlasování a možných hlasování).

Za 1. rok volebního období (červen 2010 - květen 2011) měl Michal Hašek následující docházku (42% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 552 krát). Karel Schwarzenberg (28% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 372 krát). Nutno dodat, že oba politikové patřili v tomto období mezi 5 nejvíc absentujících poslanců.

RokMichal HašekKarel Schwarzenberg06/2010 - 05/2011 42%28% 2011 celý 38%42% 2012 (leden-květen) 3%39% -procenta vyjadřují účast politiků na hlasování Poslanecké sněmovny.

Jelikož nejsou dostupná souhrnná data o počtu hlasování (samotná procenta mohou být v kontextu součtu let zavádějící) za poslední sledované období (leden-květen 2012), nelze přesně ověřit, nakolik oba politikové mají docházku do Sněmovny a účast na hlasováních. Je však třeba dodat, že oba politikové patří mezi nejvíce absentující poslance, Michal Hašek např. svou tříprocentní účastí na hlasování (navíc nebyl u žádného návrhu ČSSD) v období leden.květen 2012 byl značně medializován.

Na základě dohledaných položek v rozpočtu kraje na rok 2012 hodnotíme výrok jako pravdivý.

Rozpočet na rok 2012 (.pdf - str. 15) v části Kultura ukazuje některé finanční částky kraje do oblasti kultury. Jedná se konkrétně o dotace ve výši 6 milionů na Plzeňskou filharmonii, 6 milionů na Divadlo J. K. Tyla a 1,5 milionu na Divadlo Alfa. Dotace v podobné výši byly vyplaceny krajem, jak vyplývá z tohoto rozpočtu, i v minulých letech.

Oldřich Bubeníček se ve svém výroků mýlí hned ve dvou faktech. Z informací, které jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu je zřejmé, že v roce 2011 bylo v Ústeckém kraji evidováno přibližně 40,2 tisíc (pdf. str. 9) nezaměstnaných osob v prvním čtrtletí roku 2012 je zde pak nárůst na 41,5 tisíce nezaměstnaných. Z toho je v prvním čtvrtletí téhož roku 14,7 tisíce lidí se základním vzděláním. Toto číslo tedy nepředstavuje téměř polovinu ze skutečné hodnoty a už vůbec ne z hodnoty, kterou uvádí Oldřich Bubeníček.

Vzhledem k nesprávným údajům o počtu nezaměstnaných a o poměru lidí se základním vzděláním označujeme výrok za nepravdivý.

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako nepravdivý, na základě Usnesení Rady Plzeňského kraje o Stanovení počtu zaměstnanců zařazených do KÚ.

Hned na začátek musíme uvést, že stav zaměstnanců pro rok 2012 ještě není schválen. Rada kraje počty schvaluje vždy zpětně na podzim daného roku.

rok 20072008200920102011 počet zaměstnanců385394420432451

Změna v počtu zaměstnanců za vlády ČSSD (od roku 2008) dosahuje výše 66 zaměstnanců. Nikoli tedy 90, jak zmiňuje Jiří Pospíšil.

Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011.Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Přestože 6. září 2011 byla přijata například novela zákona o loteriích č. 300/2011 Sb., nelze nijak bezpečně ověřit, zda taková právní úprava byla tím pravým důvodem k zamítnutí tzv. ústeckého balíčku.

Současnost: Vláda ČR schválila nový návrh zákona o loteriích, který by měl mj. umožnit obcím lépe regulovat hazard v jejich katastru, nebyl však ještě předložen k projednání Poslanecké sněmovně. Nyní probíhá tříměsíční notifikační proces (konzultace kompatibility s evropským právem) ve vztahu k Evropské komisi.

Doplnění: Jedná se o tzv. ústecký balíček legislativních změn, jehož snahou je novelizovat trestní zákoník, zákon o sociálním bydlení a zákon o loteriích. Zatímco první dva návrhy byly zamítnuty, návrh na změnu zákona o loteriích, který by podle navrhovatelů měl dát více pravomocí obcím, byl přikázán k projednání výborům (nejdříve 3. října 2012).

Dokumenty spojené s tzv. ústeckým balíčkem zde.

Výrok Michala Haška hodnotíme jako pravdivý.

Podle ministerstva spravedlnosti byl nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění zákona č. 306/2009 Sb.) schválen v roce 2009 a nabyl účinnosti 1. ledna 2010. Nový trestní zákoník nahradil trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nedovolená výroba alkoholu skutečně v novém trestním zákoníku není, nejedná se tedy o trestný čin.

Předchozí trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů považoval nedovolenou výrobu lihu za trestný čin (§ 194a, odst. 1 a 2).

Na 190 výroben alkoholu se v pořadu Události, komentáře vysílaného dne 17. září odkázal i první náměstek ministra financí Ladislav Minčič. Bohužel se nám však nepodařilo nalézt zdroj, odkud oba politikové tuto informaci vzali.

V tomto případě hodnotíme výrok Jany Vaňhové jako pravdivý.

Původní zprávy z auditu firmy Deloitte Advisory, která prováděla audit celkem 35 projektů z regionálního operačního programu Severozápad, hovořily o nalezených chybách ve všech těchto projektech. V rámci Ústeckého kraje měla Deloitte Advisory podle Ministerstva financí provést celkem osm auditů operací. V navazující kontrole Auditním orgánem Ministerstva dospěl tento k závěru, že tři z nich byly bezproblémové a u zbývajících pěti nemohl být vyčíslen návrh korekce kvůli nedostatečným informacím. Ministerstvo financí, ale také uvádí, že problém ještě není uzavřen.

Tisková zpráva Ústeckého kraje ze dne 7. srpna 2012 pak opravuje celkový počet projektů na číslo sedm. Osmým projektem uváděným firmou Deloitte Advisory má být rekonstrukce Muzea města Ústí nad Labem. Zde mělo žádat o dotaci přímo město Ústí nad Labem. Zpráva potvrzuje slova Jany Vaňhové, že čtyři projekty na rekonstrukci silnic byly v pořádku a zbývající tři obsahovaly dílčí administrativní pochybení.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť odpovídá současné výši spotřební daně z lihu dle zákona č. 353/2003 Sb. (.pdf - str. 141).

Vezmeme-li v potaz, že daň z litru etanolu dnes vychází na 285 Kč, pak daňová zátěž litrové láhve tvrdého alkoholu s obsahem 40 % je skutečně 114 Kč.

V části první Státní zemědělská a potravinářská inspekce §1 zákona č. 146/2002 Sb. je uvedeno:

"(1) Účelem zákona je zřízení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen "inspekce"), která je správním úřadem podřízeným Ministerstvu zemědělství (dále jen "ministerstvo"), a stanovit její působnost pro výkon státního dozoru."

Na základě zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, byl vytvořen tento orgán s celostátní územní působností, který je podřízen Ministerstvu financí ČR.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť stát skutečně disponuje kontrolními mechanismy jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce či Celní správa ČR.