17 uvolněných zastupitelů placených z rozpočtu kraje je nejvíc, co kdy ve všech volebních obdobích bylo.
Výrok Jany Drápalové je hodnocen jako pravdivý, správně totiž popisuje současný počet uvolněných zastupitelů a také fakt, že v tomto volebním období je uvolněných zastupitelů nejvíc v historii kraje.
Uvolněných zastupitelů je skutečně v Jihomoravském kraji 17. Vyplývá to z usnesení zastupitelstva (.rtf) ze dne 21. listopadu 2008 - bod 7. V minulém volebním období bylo uvolněných zastupitelů celkem 13. Dokládá to informace z ustavujícího jednání (bod 4) zastupitelstva daného období, které se konalo 16. prosince 2004. Ustavující zasedání kraje ve volebním období 2000-2004 se konalo 20. prosince 2000. Na tomto jednání byl přijat návrh hejtmana Stanislava Juránka (bod 5), který navrhl stanovit počet uvolněných zastupitelů na 4 - hejtman a náměstci hejtmana.
Počet uvolněných zastupitelů 2000 - 2004 4 2004 - 2008 13 2008 - 2012 17
Naše hnutí to má v programu, že věc podpoří, pokud tam obstojí posuzování této věci z hlediska právních předpisů. (jedná se o případnou výstavbu lanovky na Hochficht)
Hnutí Jihočeši 2012 ve svém volebním programu na straně 20 skutečně uvádí:
" Nejsme proti lanovce na Hochficht, pokud se prokáže, že neškodí přírodě a že lze negativní vlivy jejího provozu kompenzovat jinými přírodě příznivými opatřeními."
Je to zakázka Ministerstva průmyslu České republiky. ("Ostravské laguny")
Výrok je na základě dohledaných informací hodnocen jako pravdivý.
Na jednání Vlády ČR dne 18. června 2007 připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu analýzu (.doc) "Uzavřených smluv státních podnikůa připravovaných výběrových řízení na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací". Ta popisuje také projekt sanace tzv. lagun. Analýza uvádí, že realizační smlouvy k projektu sanací jsou uzavřeny mezi státním podnikem DIAMO a sdružením Čistá Ostrava. Jelikož je MPO zakladatelem státního podniku DIAMO, výrok je hodnocen jako pravdivý.
Já bych jenom připomněla, že tu žalobu podal Dopravní podnik města Olomouce. (na Romana Smetanu)
Dopravní podnik města Olomouce podal na Romana Smetanu pouze trestní oznámení na neznámého pachatele, samotnou žalobu podal až státní zástupce Jaroslav Kouřil, jelikož je to v jeho kompetencích. Vzhledem k tomu, že zde došlo k trestnému činu, tak se v takovémto případě vždy podává trestní oznámení a žalobu podává až státní zástupce. Předpokládáme, že zde došlo pouze k záměně těchto dvou pojmů, a proto považujeme výrok za pravdivý.
Tak, jak pan poslanec Adam správně řekl, dočetl se v našem volebním programu, že nesouhlasíme s daní z tichého vína.
Volební program (.pdf - str. 2) ODS pro krajské volby v části Vinařství, zemědělství a životní prostředí konkrétně uvádí formulaci Nesouhlasíme s daní z tichého vína. Výrok lídra ODS Crhy je tak hodnocen jako pravdivý.
A když se podíváme na výběr daní nebo na to, co přišlo do krajů, tak každý rok Olomoucký kraj přijde o 300 milionů korun z daní. Za 4 roky je to miliarda sto milionů, o které byl Olomoucký kraj ochuzen.
Celkový pokles příjmů z daní ve srovnání z rokem 2008 skutečně představuje sumu cca. 1,1 miliardy korun, tyto příjmy mají ovšem v meziročním porovnání různou, sestupnou i vzestupnou, tendenci, přičemž se nikdy nejedná o částku 300 mil. Kč.
Daňové příjmy kraje jsou tvořeny 8,92 % z celostátního hrubého výnosu tzv. sdílených daní. Reálné výše příjmů prezentuje následující tabulka (zdroje ve formátu .xls; vždy je třeba překliknout na spodní liště na položku "daně"; údaje odpovídají skutečnosti k listopadu daného roku):
RokPříjmy (v mil. korun)Meziroční rozdíl (v mil. korun) 2008 3 196- 2009 2 530-666 2010 2 933+403 2011 2 998+65 2012 3 185 (odhad)-
Ve srovnání s "nejúspěšnějším" rokem 2008 je skutečně celkový daňový výpadek ona zmiňovaná miliarda sto milionů (konkrétně se jedná o 1 127 mil. korun), nicméně nelze nelze hovořit o stabilním meziročním poklesu, a to již vůbec ne ve výši 300 milionů za rok. Dodejme ještě, že v porovnání s čísly z roku 2007 (.xls), kdy se jedná příjmy ve výši 2 667 mil. korun, rok 2008 představuje poměrně výrazný výkyv směrem nahoru, vyjádření o "ochuzení" kraje je tak v tomto kontextu minimálně problematické. Výrok na základě těchto informací hodnotíme jako zavádějící.
I pod jeho (Petra Tluchoře, pozn.) vedením jako předsedy poslaneckého klubu jsme hlasovali pro takzvaný Janotův balíček v roce 2009, což bylo vůbec nejvyšší zdanění, zvýšení daní v této zemi za posledních deset let.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Janotův balíček byl schválen Poslaneckou sněmovnou v září r. 2009. Petr Tluchoř byl předsedou poslaneckého klubu ODS od r. 2006 do r. 2011. Janotův balíček byl tedy i podle veřejných výsledků hlasování Poslanecké sněmovny schválen poslaneckým klubem ODS. Pouze 2 poslanci ODS se k hlasování nepřihlásili, zbytek poslanců včetně Petra Tluchoře hlasoval pro přijetí.
Vycházíme-li z textu publikovaného na aktualne.centrum.cz, který byl zpřesněn na základě připomínek ministerstva financí, tak je Janotův balíček skutečně dosud největším schváleným zvýšením daní za posledních deset let.
...nízkoemisní zóny byly nabídkou pro města. To jenom opakuju, pokud to nebylo pochopeno. A záleží na tom městě, jestli si rozhodne, jestli ji využije, nebo nevyužije.
Podle zákona č. 288/2011 mají města možnost vymezit určitá místa jako nízkoemisní zóny, což jsou zóny omezující vjezd vozidlům na základě výše jejich emisí. Tyto zóny zvažuje zavést 6 obcí v rámci Moravskoslezského kraje a budou tak moci učinit od října 2013, umožní jim to nařízení vlády.
Výrok je pravdivý vzhledem k tomu, že rozhodnutí zavést emisní zóny skutečně závisí na rozhodnutí města.
Byl za nás ve zdravotním výboru za ČSSD. (myšlen je Lubomír Nečas)
Výrok Stanislava Mišáka o členství Lubomíra Nečase ve Zdravotním výboru Zastupitelstva Zlínského kraje je pravdivý.
Jeho slova potvrzují webové stránky Zlínského kraje. Zde je Lubomír Nečas skutečně ještě veden (poslední aktualizace byla z 19. června 2012) jako člen tohoto výboru, který byl navržen za vlády ČSSD.
Jeden z velkých předvolebních tahů České strany sociálně demokratické v té době, bylo převedení těchto nemocnic na neziskové zdravotnické zařízení.
Výrok Ivana Mařáka je hodnocen na základě konkrétní formulace předvolebního slibu ČSSD v otázce právní formy nemocnic ve Zlínském kraji jako pravdivý.
Nemocnice ve Zlínském kraji získaly postavení akciových společností v minulém volebním období, tedy 2004 - 2008. Do tohoto volebního období šla ČSSD se slibem (kapitola Pro zlepšení sociální a zdravotní situace v kraji), jak vyplývá z jejího volebního programu pro krajské volby 2004, " Budeme pro ně (pro nemocnice) prosazovat podobu neziskových veřejnoprávních institucí s definovanými pravidly zdravotnické činnosti, dotační politiky, hospodaření a kontroly za účelem kvalitní zdravotní péče o občany našeho kraje." V roce 2008 pak strana ve svém volebním programu dále odmítala privatizaci krajských nemocničních zařízení.
