Přehled ověřených výroků

Na základě dat Evropské komise a Evropského parlamentu o navrhovaných a schválených rozpočtech mezi lety 2007 až 2013 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Fakt, že Evropská komise pravidelně navyšuje svůj návrh oproti loňskému rozpočtu schválenému EP, je pravda. Evropská komise tlačí na navyšování rozpočtu EU, zatímco členské státy a Rada EU se naopak snaží rozpočet stačovat na minimum.

Rozpočet EU je limitován mechanismem tzv. Finančního rámce 2007 - 2013. Tento dokument, který byl schválen roku 2006, stanovuje maximální procentuální stropy rozpočtu, nad které EK nesmí jít. V současné době je předložen nový Finanční rámec 2014 - 2020 (.pdf), který rovněž počítá s nárůstem rozpočtu.

Srovnání rozpočtů navržených EK a rozpočtů schválených EP mezi lety 2007 až 2013návrh rozpočtu EKrozdíl návrhu EK oproti rozpočtu schváleného EP v předchozím rocekonečná podoba rozpočtu schváleného EProzdíl mezi schváleným rozpočtem a schváleným rozpočtem předchozího roku2013137,92 mld. €6,84 %bude teprve schválena2012132,74 mld. €4,91 %129,09 mld. €2,02 %2011134,28 mld. €9,22 %126,53 mld. €2,91 %2010138,60 mld. €25,66 %122,95 mld. €11,47 %2009113,63 mld. €1,39 %110,30 mld. €- 1,58 %2008118,00 mld. €5,88 %112,07 mld. €0,56 %2007113,41 mld. €111,45 mld. €zdroj: EK a EP

Vycházíme z informací portálu veřejných zakázek, provozovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Poslední aktualita na portálu pochází přibližně z 9. května, poslední uvedený prováděcí předpis k zákonu o veř. zakázkách z 27. dubna. Předpokládáme tak, že jde o aktuální informace.

Znění zákona o veř. zakázkách se změnami mj. v § 159 odst. 3 ukládá vydat vyhlášku

"k provedení § 17 písm. x), § 44 odst. 4 písm. a) a b), §46a, §46d odst. 1, § 74a odst. 6, § 86 odst. 2, § 96 odst. 5, § 103 odst. 7, § 108, § 119 odst. 2, § 146 odst. 3 a 6, § 147a odst. 8, § 149 odst. 8 a 9 a § 156 odst. 8."
Z těchto částí zákona je vydán prováděcí předpis pouze k §46a (.pdf), § 17 písm. x), § 108, § 146 odst. 3 a 6 a § 147a odst. 8 (.pdf) a § 149 odst. 8 a 9 (.pdf), tedy pouze k části uvedené úpravy. Kromě toho zákon v odst. 2 ukládá Ministerstvu obrany vydat vyhlášku k provedení § 17 písm. q) a § 18 odst. 4 písm. h), která dosud vydána nebyla.

K části prováděcích předpisů, např. k provedení § 44 odst. 4 písm. a), se nám podařilo najít návrh. Ne však vždy. Za "včas připravené" nicméně považujeme vyhlášky vydané před nabytím účinnosti zákona, což bylo 1.ledna 2012. Považujeme tedy výrok za pravdivý.

Dodejme, že původní znění novely došlo změn, a to opakovaných, kterým se odbory ministerstev musejí přizpůsobovat.

Byť ke snížení platů poslanců nakonec došlo, výrok Víta Bárty hodnotíme jako zavádějící, neboť skutečnost byla mnohem komplikovanější, než podaná prezentace ve stylu "Věci veřejné řekly, prosadily, dodržely".

1) Vít Bárta mluví o blíže nedefinovaném: "Snížení platů poslanců." 2) V programu Věcí veřejných se nám ale podařilo dohledat pouze tento bod: "Snížení paušálních poslaneckých náhrad na polovinu.." 3) Koaliční smlouva ale obsahuje něco jiného: "Snížíme také platy poslanců a dalších ústavních činitelů o dalších 5 %.. Zároveň poslanecké náhrady, které jsou součástí příjmu, budou podléhatzdanění.

Navrhovatelem novely zákona o platech představitelů státní moci, sněmovní tisk č. 133, byla vláda, jejím zástupcem ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Samotné hlasování z hlediska Věcí veřejných vypadalo takto: 18 pro, 4 omluveni, 1 se zdržel (Vít Bárta) a 1 nepřítomen. Nutno dodat, že se nehlasovalo jen o platech poslanců, ale také soudců a státních zástupců. Jak to dopadlo v praxi informovala Česká televize.

Věci veřejné ve svém programu neměly snížení platu poslanců, ale zkrácení poslaneckých náhrad na polovinu. Do koaliční smlouvy ale nic takového neprosadily, v té se objevuje pouze zdanění náhrad. Zdanění není totéž co snížení na polovinu. A naopak se oproti programu VV v koaliční smlouvě objevuje snížení platů o 5%. Kdo jej tam prosadil těžko můžeme z veřejných zdrojů zjistit. A konečně samotné projednávání ve sněmovně nenaznačuje, že by šlo o zákon přímo iniciovaný Věcmi veřejnými.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Poslanec Bublan se ve svém výroku dotkl problematiky dokazování původu majetku. Platná česká legislativa takovýto zákon neobsahuje. Tzv. důkazní břemeno leží na orgánech činných v trestním řízení, jako je např. policie. Poslední medializovaná snaha tento stav změnit pochází z dílny VV (.pdf).

Výrok ministra Kalouska hodnotíme na základě platné legislativy jako pravdivý.

Ústava České republiky v Hlavě čtvrté, článku 82, bodu 1 uvádí: " Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat". Argument na nestrannost soudců byl použit např. při pokusu o snížení platů ve veřejné správě (i soudcům), což s poukazem na protiústavnost zrušil Ústavní soud.

Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (.pdf) v hlavě 3, díl 1, část státní správy soudů říká, že "...Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolům soudům svěřených". Výrok ministra Kalouska je tak pravdivý, neboť podle zákona o soudech a soudcích je nutné ze strany státní správy soudů (a centrálním orgánem je v tomto případě ministerstvo) vytvářet i příznivé finanční a hospodářské podmínky pro výkon nezávislého soudního rozhodování.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý. Primátor Svoboda hovoří o období půl až jednoho roku, zatímco magistrát (podle serveru E15.cz) předpokládal "zhruba dva roky".

Svoboda však skutečně od začátku tvrdil, že jde o jmenování krizového manažera, jehož úkolem bude především stabilizace DPP. Tento tzv. krizový manažer měl být zároveň ve své funkci pouze dočasně, a to tak dlouho, než magistrát hl. m. Prahy najde nového generálního ředitele.

Pro doplnění: Vladimír Lich se stal dočasným ředitelem 8. března 2012 a 16. srpna 2012 byl dozorčí radou odvolán.

Výrok poslance Sedi je nepravdivý, neboť se odklání od oficiálních statistik Eurostatu. Podle těchto statistik se navíc počet lidí, kteří se ocitají na hranici chudoby, nezvyšuje, ale naopak zůstává konstantní.

Eurostat nabízí data o lidech, kteří se dostávají na hranici chudoby. Tato data se vztahují na roky 2008 (.pdf) a 2010 (.pdf), aktuálnější informace nejsou k dispozici. Z těchto dat vyplývá, že v obou letech bylo v České republice ohroženo chudobou 9 % lidí.

Počet obyvatel ČR pak byl v České republice (k 1.1. 2010) 10 553 000, což znamená, že ve smyslu výroku poslance Sedi by bylo v té době ohroženo chudobou 1 055 300 lidí. Podle statistik Eurostatu to však bylo "jen" 949 779 občanů ČR. Tento rozdíl je značný. Navíc, jak bylo zmínění výše, podle těchto dat procentuální počet lidí ohrožených chudobou neroste, nýbrž zůstává konstantní.

Komise sněmovny do věcí, kde je BIS stále činná, opravdu nemá možnost vstoupit.

Kontrolu Bezpečnostní informační služby provádí sněmovna především skrze Stálou komisipro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.

Ředitel BIS této komisi předkládá (podle §19 zákona o BIS) mj. zadání úkolů od vlády či prezidenta a podklady ke kontrole plnění rozpočtu. Komise si může od ředitele další informace vyžádat: zejména jde o "zprávu o použití zpravodajských prostředků ", která se ale vztahuje pouze na " věci a případy, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila ". V tomto smyslu tedy komise nemůže vstupovat do živých věcí.

O věcech, ve kterých je BIS činná, může komise (podle §19 zákona) žádat pouze souhrnné informace o počtu případů použití zpravodajské techniky, s uvedením jejího druhu. BIS rovněž uvede, o jakou oblast její působnosti jde (pět oblastí dle §5 zákona o zpr. službách).

Nehodnotíme, zda může svazek zůstat záměrně otevřený nebo ne. Je-li v dané věci činná, nemusí BIS o svém konání podávat sněmovní komisi zprávu. Komise tedy, jak pravdivě tvrdí Filip, "do svazku nemůže".

(Obsahem zde mají V.Filip a F.Bublan identické výroky, proto se téměř shodují naše odůvodnění).

Hlavní příčínou snížení mezd příslušníků bezpečnostních sborů je nařízení vlády č. 374/2010, které zrušuje planováné navýšení mezd o 10% pro rok 2011.

Na náš dotaz k tomuto tématu odpovídala tisková mluvčí Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru ČR kpt. Ing. Ivana Svitáková:

1) průměrný měsíční služební příjem příslušníků HZS ČR poklesl v roce 2011 oproti roku 2010 o 7%

2) pokles průměrného platu se promítl v těchto složkách průměrného služebního příjmu:

- základní tarif - snížení o 10 %
- zvláštní příplatek - snížení o 16 %
- pohyblivé složky (služební pohotovost, přečasy) - snížení o 12 %

3) V roce 2010 došlo ke snížení nebo úplnému zrušení poskytování příspěvku na stravování zaměstnancům HZS ČR, dopady tohoto opatření nejsou z úrovně GŘ HZS ČR zkalkulovány.

Z výše uvedeného vyplývá, že snížení mezd se ale nedotklo osobních příplatků, odměn a příplatků za vedení, proto je toto číslo průměrně na úrovni zmiňovaných 7%, o které poklesl příjem příslušníků HZS ČR. Všechny složky služebního příjmu příslušníka HZS v přehledné podobě můžete najít zde.

Teoreticky je možné, že u některých individuálních případů mohlo v dojít k poklesu reálné mzdy o 18%, ale toto číslo není možné vztáhnout na celý HZS v rámci plošného snížení platů, zejména proto, že průměrné hodnoty uvedené GŘ HZS ČR zmiňují něco jiného. Výrok Vojtěcha Filipa proto musíme hodnotit jako nepravdivý.

Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

Opoziční starostové v čele právě s Martinem Půtou označili v Libereckém kraji 130 nejhorších úseků silnic II. a III. třídy oranžovými cedulemi s nápisem "Tato silnice je v majetku Libereckého kraje". Informuje o tom na základě zprávy ČTK například Týden v Libereckém kraji. Článek odkazuje na slova Martina Půty, Deník.cz ale přináší i fotografii, na které lze zmíněnou ceduli vidět.