Česká republika je kritizovaná za různé věci v oblasti justice mezinárodními organizacemi, která ochraňují lidská práva. Za vazby jako takové, z hlediska režimu vazeb kritizováni nejsme.
Výrok Jiřího Pospíšila je pravdivý, neboť česká justice je sice kritizována za některé aspekty svého fungování, nicméně tato kritika nesměřuje na samotné vazby a vazební věznice.
Česká republika byla v minulých letech kritizována ze strany několika organizací v oblasti justice. Konkrétně šlo o Radu Evropy, která kritizovala české soudy za liknavou práci. Dalším českou justici kritizujícím subjektem byl Evropský soud pro lidská práva, který na případu F. O. Kinského kritizoval (zde a zde) Českou republiku, že krátila jeho práva na spravedlivý proces.
Co se situace s vazbami týká, Česká republika (podle dostupných informací) skutečně není mezinárodními organizacemi kritizována, tím pádem je výrok ministra Pospíšila pravdivý.
Minulý týden (vyřčeno 1. dubna 2012, pozn.) jsme schválili implementační program této strategie (strategie konkurenceschopnosti, pozn.), který obnáší 200 konkrétních úkolů.
Výrok premiéra Nečase označujeme za pravdivý a to na základě dohledatelných informací o schválení strategie Vládou ČR a obsahu strategie samotné.
Vláda České republiky přijala dne 21. března 2012 na svém jednání usnesení (.pdf), kde " schvaluje Mechanismus implementace Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 - 2020". O schválení tohoto implementačního programu informovalo také Ministerstvo průmyslu a obchodu, zmíněnou strategii předkládal vládě jeho ministr Martin Kuba.
Co se týká samotné strategie a konkrétních úkolů v ní, které zmiňuje premiér Nečas, tak celá strategie je členěna do několika oddělených částí, v jejichž rámci jsou navrhovány konkrétní opatření. Těch je opravdu zhruba 200 a jsou obsaženy v asi 40 velkých projektech - viz. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky.
Doplatky na léky stoupají násobně oproti roku 2006, kdy my jsme odcházeli z vlády. Tehdy lidé dopláceli v průměru na ten spotřební koš možná nějakých 200 korun, 300 korun. Dneska to máte desetinásobek.
David Rath hovoří o poměru výdajů na doplatky na léky na spotřebním koši, proto se při ověřování výroku budeme opírat o statistiku rodinných účtů, kterou zajišťuje ČSÚ. Statistiky rodinných účtů vycházejí z výběrového šetření 3000 rodin a jsou čtvrtletně aktualizovány. Jejich principem je zkoumání spotřebního koše domácností a podílů jednotlivých výdajů.
Dle statistiky rodinných účtů činila výše výdajů na léky předepsané lékařem (a tedy doplatky) v roce 2006 516 korun na osobu za rok, tedy o 216-316 korun více než uvádí David Rath. Výdaje na léčiva a zdravotnické prostředky celkem činily v tomto roce 1 554 korun na osobu za rok (oba údaje je možné dohledat zde , v tabulce 1b) (.xls nebo .pdf).
Nejaktuálnější data ze statistiky rodinných účtů byla publikována za rok 2010, ale bohužel nelze dohledat konkrétní hodnotu výdajů na léky na recept, pouze celkový údaj za léčiva a zdravotnické prostředky, který činil 2 243 korun za osobu za rok (možno dohledat zde, v tabulce 1b) (.xls nebo .pdf).
V případě, že David Rath při citování dat z roku 2006 nevycházel ze statistik rodinných účtů, ale ze souhrných dat, zachycujících celkové výdaje domácností na doplatky za recepty předepsané lékařem, podhodnotil by tak svůj údaj o 428 až 328 korun, jelikož dostupné statistiky za rok 2006 udávají výdaje obyvatelstva na doplatky ve výši 6 452 milionů korun, což při tehdejší velikosti populace činí 628 korun na osobu za rok (publikace ÚZIS Odhady celkových výdajů na léky 2002-2006 je dostupná zde (.pdf, str. 1)). Souhrnné informace za rok 2010 nebo novější bohužel nejsou ještě dostupné.
Jelikož se David Rath v případě informací o výdajích na léky v roce 2006 poměrně výrazně mýlil, ale na druhou stranu nejnovější dostupná data, na základě kterých lze druhou část výroku Davida Ratha ověřovat, jsou z roku 2010, hodnotíme celkově jeho výrok jako zavádějící.
On celkový balík, co lidé zaplatí z vlastní kapsy je asi 45 miliard a z toho je více než polovina za věci, které prostě vůbec nepotřebují lidé kvůli svým nemocem. Jsou tam ty kosmetické výkony, jsou tam ale takové věci jako vitamíny, různé potravinové doplňky a věci, které jsou zbytečné v podstatě. Pilulky na růst vlasů a podobně.
Dle aktuální publikace výsledků zdravotnických účtů, které pravidelně vydává ČSÚ, vynaložily v roce 2010 domácnosti na zdraví 41 867 mil. korun. Soukromý sektor celkem vynaložil 45 754 mil. korun. Do soukromého sektoru systém zdravotnických účtů řadí soukromé pojištění osob, domácnosti, neziskové organizace a korporace.
Pokud se podíváme konkrétně na výdaje domácností na zdraví (viz. kapitola 4 výše zmiňovaného dokumentu), největší podíl výdajů tvoří výdaje na léky (20 341 mil. korun, z toho 8 605 mil. korun na předepsané léky, 11 077 mil. korun na volně prodejné léky a zbylých 659 mil. korun na ostatní léky) a na léčebnou péči (12 923 mil. korun, z toho 6 907 mil. korun na stomatologickou péči). Další důležitou položkou jsou prostředky zdravotnické techniky (5 662 mil. korun, z toho 4 361 mil. korun na brýle). Nejnižší položkou jsou výdaje na rehabilitační péči (celkem 2 941 tis. korun).
Budeme-li mezi potřebné výdaje řadit předepsané léky, stomatologickou péči a brýle, dostáváme se na částku 19 873 mil. korun, která tvoří 43,4 % celkových přímých výdajů domácností, čili skutečně méně nežli polovinu. Bohužel, detailnější rozpis výdajů domácností nelze dohledat, proto není jasné, zda jde skutečně více než polovina přímých plateb domácností do oblastí, o kterých hovoří ministr Heger. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Výdaje na sport byly v loňském roce proti roku 2008 nižší o 57 procent.
Tento výrok označujeme na základě závěrečných účtů kapitol MŠMT za nepravdivý.
V bilanci (.pdf) MŠMT za rok 2008 se uvádí, že pro oblasti sportu byly v návrhu státního rozpočtu vyčleněny výdaje ve výši 2 234 450 tis. Kč.
Rozpočet (.pdf) pro rok 2011 počítal s částkou 1 899 160 tis. Kč, což není o 57 % , ale o cca 17,7 % méně.
Klesání výdajů na sport je však nepopiratelně dlouhodobým trendem. Další problémy českému sportu přinesla rovněž situace okolo sázkové společnosti Sazka, která se na financování sportu podílí.
Dle monitorovací zprávy Ministerstva pro místní rozvoj bylo k 4. lednu 2012 zalokovaných 798 miliard korun certifikováno - tedy proplaceno z Fondu Evropské unie do státního rozpočtu České republiky - od roku 2007 do tohoto měsíce 138 miliard korun, což činí pouhých 17,4 % možného čerpání. Ale porovnání monitorovacích zpráv Ministerstva pro místní rozvoj z 5. ledna 2011 a 4. ledna 2012 zjistíme, že za celý rok 2011 bylo proplaceno z Fondu EU do státního rozpočtu České republiky pouhých 49,6 miliardy korun.
Údaje ministerstva pro místní rozvoj potvrzují slova poslance Petrů, proto výrok hodnotíme jako pravdivý.
Dle monitorovací zprávy (.pdf) ministerstva pro místní rozvoj bylo ke 4. lednu 2012 skutečně alokovaných 798 miliard Kč, přičemž certifikované/vyčerpané prostředky činily k tomuto datu 138,7 miliard Kč, což je 17,4 %. Dle monitorovací zprávy (.pdf) k 5. lednu 2011 činila výše certifikovaných prostředků 89,1 miliardy Kč. Porovnáním těchto údajů tedy zjistíme, že během roku 2011 došlo k vyčerpání 49,6 miliard Kč, na základě čehož hodnotíme výrok jako pravdivý.
Když sociální demokracie navrhla jasné zákony, které by sloužily jako prostředek proti tomuto korupčnímu prostředí, tak vláda a koalice tyto zákony zamítla. Mám například na mysli zákony týkající se anonymních akcií, zákon týkající se majetkového přiznání, atd..
Poslanci ČSSD skutečně navrhli zákon, který upravoval majetková přiznání. Vláda jej na jednání z 5. října 2011 zamítla (plné znění návrhu zákona dostupné zde).
ČSSD rovněž předložila pozměňovací návrhy k občanskému zákoníku a k zákonu o obchodních korporacích, které měly zcela zrušit tzv. "anonymní akcie". Vláda však v tomto případě dala přednost vlastnímu návrhu z pera ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS). Ministr Pospíšil má v úmyslu upravit postavení vlastníků anonymních akcií, kteří si budou muset anonymní akcie zaregistrovat, a zároveň plánuje zavést databázi, do které v případě potřeby bude moci Policie ČR či jiné úřady nahlížet.
Nehodnotíme kvalitu návrhů ČSSD. To, zda úpravy, které ČSSD chtěla prosadit, by byly "jasné zákony, které by sloužily jako prostředek proti korupčnímu prostředí", je na zvážení.
(Já jsem o ten vliv přišel loni v momentu, kdy jsem byl takto osočen) a musel jsem odejít z funkce ministra dopravy, což jsem učinil dobrovolně bez toho, aniž by mě k tomu někdo vyzýval.
Vít Bárta rezignoval na funkci ministra dopravy 8. dubna 2011. 6. dubna předal poslanec strany Věci veřejné Jaroslav Škárka policii údajné důkazy o podplácení své osoby Vítem Bártou. 7. dubna Kristýna Kočí rovněž podala trestní oznámení na Víta Bártu ohledně podplácení za loajalitu a dle informací Českého rozhlasu jej ve stejný den také vyzvala k rezignaci na všechny funkce. Výrok Víta Bárty je tedy nepravdivý.
6. dubna na brífinku ČSSD ke krizi ve straně Věci Veřejné apeloval předseda Bohuslav Sobotka na premiéra Petra Nečase, aby odvolal Víta Bártu z funkce ministra dopravy.
Premiér Petr Nečas v období mezi šestým a osmým dubnem podle dostupných informací v médiích Víta Bártu k rezignaci na post ministra dopravy oficiálně nevyzval. 6. dubna vyjádřil postoj, že strana Věci veřejné musí svým koaličním partnerům okolnosti kauzy uplácení vysvětlit. Ani 7. dubna, po zveřejnění informací v Mladé frontě Dnes o údajné koncepci Víta Bárty, která měla popisovat způsob dosažení ekonomické moci v politice (další info také zde), nevyzvali koaliční partneři Víta Bártu k rezignaci. Až po samotném odstoupení Víta Bárty se premiér Petr Nečas na tiskové konferenci vyjádřil v tom smyslu, že jeho rezignaci přijal a ani jiné řešení nepřipouštěl.
Náš důchodový systém by vyrovnaný, dokonce přebytkový, když vládla sociální demokracie. Na rozdíl od současné vlády zodpovědnosti, která má důchodový systém v deficitu desítek miliard korun.
Při srovnání rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí použijeme roky 2004/2005, kdy byla u moci koaliční vláda sociální demokracie, a 2011, ve kterém toto ministerstvo obhospodařovala současná vláda. Za vlády sociální demokracie byl skutečně rozpočet přebytkový. Podle relevantní kapitoly o rozpočtu byly příjmy 251,5 mil. v roce 2005 a 234 mil. v roce 2004. Naopak výdaje na důchody byly v roce 2005 239,5 mil. a v roce 2004 226 mil. Což dává v obou letech mírně přebytkový rozpočet na důchodový systém. Za rok 2011 jsou tato čísla na příjmové stránce 322 mil. a na výdajové necelých 355 mil. Je tedy jasné, že zde byla změna, a v současnosti je důchodový systém v deficitu. Výrok tedy můžeme považovat za pravdivý.
„Co se týká té prodejní ceny (pozn. vajec), ta je dneska někde, řekněme, mezi 4,50 - 5 korunami (pozn. 13 týden 2012).“
Podle informací ze Zprávy o trhu vajec (.pdf) vydávané Tržním informačním systémem ČR hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Poslední zpráva o trhu vajec vydaná 23.3. 2012 poskytuje informaci o spotřebitelské ceně vajec v 11. týdnu roku 2012. Podle této zprávy byla v tomto období průměrná spotřebitelská cena 5,1 Kč za kus.
Statistická informace o ceně vajec v 13. týdnu bude zveřejněná ČSÚ 30.4. 2012.
