Samosprávy v čele se starosty projevily nesouhlas. (proti možným průzkumům na těžbu břidlicového plynu)
Výrok je pravdivý, tento nesouhlas proti průzkumům a těžbě břidlicového plynu projevili starostové obcí a měst tzv. Náchodskou deklarací z 6. března 2012. Zde se podepsalo na 60 starostů. Proti těžbě se postavil také hejtman Lubomír Franc.
Průzkumné vrty a těžba břidlicového plynu firmou Basgas Energia Czech se měla dotýkat území Náchodska, Broumovska a Trutnovska. Původní rozsah navrženého území pro průzkum se podle dopisu (.pdf) Ministerstva životního prostředí týkal 56 obcí, nově navržené území zahrnuje 25 obcí. Ani s tím ale starostové nesouhlasí a právě 12. září 2012 se podle ČTK shodli na společném postupu.
Podívají-li se diváci na server Oživení, které hodnotí, jak jsou kraje transparentní, tak Plzeňský kraj bohužel nedopadá dobře.
Výrok můžeme označit za pravdivý, protože výsledky analýzy serveru Oživení zveřejněné na stránce Hodnocení krajů posunují Plzeňský kraj na 11. místo v otázce transparentnosti mezi kraji. Je však nutné dodat, že toto hodnocení vychází z výsledků pouze pěti kategorií oproti kompletní škále deseti kategorií. Zveřejnění druhé poloviny údajů je naplánované na 17. 9. 2012.
...pořád je podmínka a povinnost toho kraje nejprve předfinancovat z vlastních prostředků, pokud si nechcete půjčit, a následně se ty peníze vrací. (v rámci využití peněz z fondů EU)
Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jak se můžeme dočíst např. na serveru Idnes v šedém rámečku "Jak funguje systém dotací ze strukturálních fondů EU" - "...všechny dotační programy fungují na principu předfinancování ze státního rozpočtu a následné refundace ze strany EK...".
I kraje tedy musí v případě využívání evropských fondů projekty předfinancovat a peníze se proplácí až zpětně, na základě vyúčtování. Logicky tedy, pokud si kraj nechce na takové investice peníze půjčit, musí je zafinancovat z vlastních zdrojů.
My jsme v Občanské demokratické straně dlouho vážili a volili priority našeho programu a jsou tři, a jedna z těch tří největších priorit, je právě čistější Moravskoslezský kraj.
Výrok je pravdivý. Volební program ODS (.pdf) pro krajské volby v Moravskoslezském kraji s názvem Nová cesta vpřed obsahuje tři priority a to " Vzdělanější, podnikavější a (zmíněný) čistější Moravskoslezský kraj."
Máme zhruba z těch 55 tisíc nezaměstnaných téměř polovinu lidí, kteří mají pouze základní anebo v uvozovkách základní vzdělání.
Oldřich Bubeníček se ve svém výroků mýlí hned ve dvou faktech. Z informací, které jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu je zřejmé, že v roce 2011 bylo v Ústeckém kraji evidováno přibližně 40,2 tisíc (pdf. str. 9) nezaměstnaných osob v prvním čtrtletí roku 2012 je zde pak nárůst na 41,5 tisíce nezaměstnaných. Z toho je v prvním čtvrtletí téhož roku 14,7 tisíce lidí se základním vzděláním. Toto číslo tedy nepředstavuje téměř polovinu ze skutečné hodnoty a už vůbec ne z hodnoty, kterou uvádí Oldřich Bubeníček.
Vzhledem k nesprávným údajům o počtu nezaměstnaných a o poměru lidí se základním vzděláním označujeme výrok za nepravdivý.
Neříkejte tedy, že šetříte, když jste přijali 90 nových zaměstnanců na krajský úřad.
Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako nepravdivý, na základě Usnesení Rady Plzeňského kraje o Stanovení počtu zaměstnanců zařazených do KÚ.
Hned na začátek musíme uvést, že stav zaměstnanců pro rok 2012 ještě není schválen. Rada kraje počty schvaluje vždy zpětně na podzim daného roku.
rok 20072008200920102011 počet zaměstnanců385394420432451
Změna v počtu zaměstnanců za vlády ČSSD (od roku 2008) dosahuje výše 66 zaměstnanců. Nikoli tedy 90, jak zmiňuje Jiří Pospíšil.
Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011.Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.
A kraj se svými 4,25 až 4,5 miliardami daňových výnosů, kdy jenom dopravní obslužnost, to znamená placení veřejné dopravy meziměstské, na železnici a silnici stojí cirka 1,25 miliardy...
Výrok označujeme jako pravdivý - viz analýza níže.
Daňové příjmy Moravskoslezského kraje se podle závěrečných účtů z let 2010 a 2011 pohybovaly na částkách 4 475 605 mil. Kč resp. 4 492 120 tis. Kč. Návrh rozpočtu pro rok 2012 po své květnové úpravě počítá s 4 462 524 tis. Kč příjmů z daní.
Návrh rozpočtu pro rok 2012 specifikuje výdajovou položku označenou jako dopravní obslužnost body linková doprava a drážní doprava (paragrafy 2221 a 2242). Ty ve svém součtu dosahují částky 1 392 977 Kč. Závěrečný účet pro rok 2011 dává v součtu bodů označených jako dopravní obslužnost částku 1 130 934,81 Kč. Závěrečný účet pro rok 2010 zahrnuje pod označením dopravní obslužnost celkem tři body a to linková doprava, linková doprava - čekání řidičů mezi spoji a drážní doprava. Jejich součet dosahuje hodnoty 1 063 299,08 Kč. V rozpočtu lze nalézt i další výdaje vztahující se k dopravní obslužnosti - typicky vypracování jejích plánů atd. Ty jsme však do analýzy nehrnuli, neboť jejich objem na celkových sledovaných výdajích je marginální.
I přes nadhodnocení plánovaných výdajů v roce 2012 a vzhledem ke kontextu výroku (Miroslav Novák v podstatě poškozuje svůj argument) a vzhledem k ne-specifikaci sledovaného rozpočtového období jej označujeme za pravdivý.
6 let jsme tam nedali korunu. (Jihočeský kraj nedal 6 let ani korunu do školství a sociální oblasti na investice)
Na základě zjištěných informací hodnotíme tvrzení Petra Braného jako nepravdivé.
Například z textu "Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2010/2011" (strana 64 - 65) vyplývá, že do školských zařízení zřizovaných krajem Jihočeský kraj investoval v roce 2009 celkem 50 779 000 Kč, v roce 2010 pak 24 366 000 Kč.
Podle "Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2009/2010" ( strana 61) byly krajské investiční výdaje do škol zřizovaných krajem v roce 2008 celkem 66 082 000 Kč.
V roce 2011 kraj na investice poskytl z Fondu rozvoje škol 33 284 744 Kč, z Fondu rozvoje sociální oblasti 34 829 590,58 Kč (dle "Přílohy 5 k Závěrečnému účtu Jihočeského kraje za rok 2011").
V rámci zmíněného Programu obnovy venkova před 2 lety komise, jíž jsem členem, umožnila žádat obcím na drobná protipovodňová opatření. Je tam dotace až 500 tisíc korun, 50 procent uznatelných nákladů.
Tento výrok označujeme jako pravdivý. Nepodařilo se nám sice dohledat veřejně dostupné zdroje o dotačním Programu obnovy venkova v Olomouckém kraji z roku 2010. Avšak všechny uvedené informace byly potvrzeny po námi vzneseném dotazu prostřednictvím emailu Odborem strategického rozvoje, oddělením regionálního rozvoje v Olomouckého kraji (konkrétně jeho pracovníkem Josefem Londou), který zmíněný program spravuje. Přepis se emailové konverzace po souhlasu zmíněného pracovníka zveřejňujeme zde:
Dotaz:
Dobrý den,
pracuji jako analytik v projektu Demagog.cz, který se zaměřuje na ověřování tvrzení, která zazní v politických diskuzích. Ve speciálu OVM z Olomouckého kraje zazněl z úst kandidáta na hejtmana Mariana Jurečky následující výrok, cituji: "V rámci zmíněného Programu obnovy venkova před 2 lety komise, jíž jsem členem, umožnila žádat obcím na drobná protipovodňová opatření. Je tam dotace až 500 tisíc korun, 50 procent uznatelných nákladů."
Je možné z Vašich zdrojů potvrdit, že Marian Jurečka byl v roce 2010 členem zmíněné komise? A dále také potvrdit existenci možnosti zisku dotace na drobná protipovodňová opatření v uvedených parametrech?
Moc děkuji za odpověď
S pozdravem
Karel Gargulák
Analytik Demagog.cz
Odpověď:
ano, jednání komise ze zúčastňuji a můžu potvrdit, že vše se zakládá na pravdě.
Josef Londa
My v návrhu státního rozpočtu na příští rok navrhujeme výdaje o dvacet miliard korun nižší než v letošním státním rozpočtu.
Výrok hodnotím na základě dokumentů dostupných na webových stránkách ministerstva financí jako nepravdivý.
V zákoně o státním rozpočtu pro rok 2012 (.pdf) tvoří navržené výdaje 1 189 700 778 000 Kč. Návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2013 zatím zveřejněn nebyl, nicméně na stránkách ministerstva financí je zveřejněn návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2013 až 2015 (.pdf), v němž se v tabulce č. 2 uvádí, že navrhované výdaje pro rok 2013 činí 1 092 200 091 000 Kč. Rozdíl činí 97 500 687 000 Kč, nikoli však 20 mld. Kč, jak uvádí premiér Nečas.
