Petr Fiala
My máme za sebou 14 let příprav, dva ročníky státní maturity.
Státní maturita opravdu proběhla dvakrát, a to v letech 2011 a 2012. To potvrzují i stránky novamaturita.cz.
Jak dlouho je maturita připravovaná vysvětluje tehdejší ministrině školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová ve svém rozhovoru pro deník Právo z 12. června 2009. (Dostupný na webu ministerstva.)
V rozhovoru se uvádí: " OTÁZKA:Státní maturity se připravují od roku 1997. Kolik za tuto dobu stát vynaložil prostředků - hovoří se o stovkách miliónů - a na co vše peníze šly?Od roku 1997 do přijetí novely školského zákona v závěru roku 2004 byly provedeny jen některé přípravné práce, které měly (mimo jiné) ověřit nové formy ukončování středoškolského studia. Vyčíslit přesně, jaká část prostředků byla investována v přímé souvislosti s přípravou maturit, nelze. Od roku 2004 pak byly zahájeny vlastní analytické, přípravné a ověřovací práce na změnách podoby maturitní zkoušky. "
Začátek příprav v roce 1997 udávají české zpravodajské servery: novinky.cz, ihned.cz a další. Dále i zpráva NKÚ (.pdf) v úvodu říká, že přípravy státní maturity byly zahájeny na konci 90. let.
Výrok ministra Fialy označujeme jako pravdivý, protože opravdu proběhly dva ročníky státní maturity a doba příprav opravdu trvala od roku 1997 do roku 2011, kdy byly maturity spuštěny, tedy 14 let.
Miroslav Novák
Chci říci, že jedním ze zásadních bodů programu sociální demokracie v Moravskoslezském kraji je zákonodárná iniciativa, na základě které poplatky, které jsou zaplaceny v místě svého vzniku se do něj mají vrátit a mají být příjmem krajským rozpočtům.
Výrok Miroslava Nováka je hodnocen na základě dohledaného bodu z programu ČSSD jako pravdivý.
Volební program ČSSD pro volby do krajských zastupitelstev 2012 obsahuje v sekci Životní prostředí konkrétní tezi: "Předložíme návrh novely zákona o ovzduší s požadavkem, aby prostředky zaplacené průmyslovými podniky za znečištění ovzduší patřily mezi příjmy toho kraje, odkud pocházejí, a aby pomohly kompenzovat v něm způsobené environmentální škody, nikoliv například protikůrovcová opatření na Šumavě." Tato podporuje výrok Miroslava Nováka, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Michal Hašek
Za minulých vlád nebo za této vlády došlo k novele zákonů, kdy vlastně nedovolená výroba alkoholu vypadla z trestního zákoníku.
Výrok Michala Haška hodnotíme jako pravdivý.
Podle ministerstva spravedlnosti byl nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění zákona č. 306/2009 Sb.) schválen v roce 2009 a nabyl účinnosti 1. ledna 2010. Nový trestní zákoník nahradil trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nedovolená výroba alkoholu skutečně v novém trestním zákoníku není, nejedná se tedy o trestný čin.
Předchozí trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů považoval nedovolenou výrobu lihu za trestný čin (§ 194a, odst. 1 a 2).
Jana Drápalová
Problémem těch zásad územního rozvoje kraje je, že navrhoval silnice pro dálkovou tranzitní dopravu do obydlených území, které už dnes jsou zatíženy nad limity znečištění ovzduší a hluku.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jedním z hlavních důvodů zrušení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje verdiktem Nejvyššího správního soudu bylo skutečně nedostatečné posouzení vlivu staveb na zdraví a životní prostředí.
Dle argumentace odpůrců je např. trasa R43 přes Bystrc nevhodná, právě kvůli překračování hygienických limitů hlučnosti a prašnosti.
Martin Schubert
Problém jednak je v tom, že ty emisní normy jsou tam určitě pětkrát nižší (v České republice oproti Polsku).
Výrok Martina Schuberta hodnotíme jako pravdivý.
Podle serveru iDnes.cz má například hutnická firma ArcelorMittal Poland pro nejprašnější provoz aglomerace spékání rud od polských úřadů ustanoven emisní limit pro prach ve výši 100 mg/m3, zatímco v případě ArcelorMittal Ostrava jde pouze o 20 mg/m3.
Přesto, že tento konkrétní případ porovnání sedí, nemůžeme stoprocentně garantovat validitu výroku vzhledem k jeho rozsahu pro celou zemi.
Milan Chovanec
V době, kdy se uzavírala přihláška EHMK, vládla odéeska i kraji. (pozn. Evropské hlavní město kultury)
Přihláška (.pdf - str. 240) Plzně do soutěže Evropské hlavní město kultury byla podána v roce 2009. Že se připravovala již za doby vlády ČSSD na kraji, dokumentuje také slide č. 12 a 13, kde hejtmanka ČSSD Milada Emmerová tuto akci podporuje také.
V přihlášce se popisují některá významná data: Slide 46 Dne 6. 9. 2007 svým usnesením č. 359 schválilo Zastupitelstvo města Plzně záměr města ucházet se o titul EHMK 2015 a s tím související finanční a organizační otázky. Slide 47 Přihláška města Plzně do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2015 byla schválena Zastupitelstvem města Plzně dne 15. 10. 2009. V době finálního schvalování přihlášky městem již na kraji téměř rok vládla ČSSD.
Miroslav Kalousek
Já jsem dávno před metanolovou aférou dal do připomínkového řízení zákon o značení lihu, který právě na tohle reaguje. Který reaguje na to, že ten nelegální, nebo organizovaný zločin, ta nelegální činnost se dostala technicky na takovou úroveň, že my musíme technicky vylepšit tu ochranu kolků a vůbec prodeje alkoholu.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných v Knihovně připravované legislativy (klikněte na záložku hledání a zde hledejte podle názvu toto slovní spojení: " Návrh zákona o povinném značení lihu "). Sem byl zákon vložen 13.8. 2012, přičemž připomínkové období trvalo do 10.9. 2012.
Na webových stránkách Hospodářské komory ČR je pak dostupná Předkládací zpráva (.doc), ve které se na druhé stránce v posledním odstavci uvádí: "Současně však zefektivněním kontrolní činnosti dojde k posílení ochrany spotřebitele před nekvalitním lihem a k ochraně poctivě podnikajících subjektů před prodejem mimobilančního lihu."
Soňa Marková
Všeobecná zdravotní pojišťovna se stará o 6 milionů pacientů.
Tento výrok označujeme jako pravdivý. Podle Výroční zprávy VZP (.pdf, str. 53) pro rok 2011 byl počet pojištěnců k 31.12. 2011 - 6 247 532 což představovalo 60 procent z jejich celkového počtu 10 405 788. Aktuálnější údaje se nám bohužel nepodařilo zjistit.
Petr Nečas
I pod jeho (Petra Tluchoře, pozn.) vedením jako předsedy poslaneckého klubu jsme hlasovali pro takzvaný Janotův balíček v roce 2009, což bylo vůbec nejvyšší zdanění, zvýšení daní v této zemi za posledních deset let.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Janotův balíček byl schválen Poslaneckou sněmovnou v září r. 2009. Petr Tluchoř byl předsedou poslaneckého klubu ODS od r. 2006 do r. 2011. Janotův balíček byl tedy i podle veřejných výsledků hlasování Poslanecké sněmovny schválen poslaneckým klubem ODS. Pouze 2 poslanci ODS se k hlasování nepřihlásili, zbytek poslanců včetně Petra Tluchoře hlasoval pro přijetí.
Vycházíme-li z textu publikovaného na aktualne.centrum.cz, který byl zpřesněn na základě připomínek ministerstva financí, tak je Janotův balíček skutečně dosud největším schváleným zvýšením daní za posledních deset let.
Vladislav Raška
Všichni víme, že pokusy o to definovat, prošel už několikrát Poslaneckou sněmovnou, bohužel neúspěšně (legislativní definování veřejného zájmu).
Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok Vladislava Rašky jako pravdivý.
Pojem veřejný zájem se řadí v právu mezi tzv. pojmy neurčité. Znamená to, že obsah tohoto pojmu není nikde přesně definován a jeho rozsah i obsah se může měnit.
Podle Deníku veřejné správy však existovaly snahy o „deklarování veřejného zájmu v konkrétní věci zákonem“ a takové snahy označil Ústavní soud za protiústavní. Jednalo se konkrétně o §3a zákona č 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě. Další snahou měl pak být „zákon šestnácti silnic“ a zákon ve věci výstavby vzletové a přistávací dráhy letiště Praha-Ruzyně.
Zpráva také uvádí, že definování veřejného zájmu je možné v určité oblasti. Je však nutné zachovat vymezení obecné a neurčité.
