Zdravotní ústav v Ostravě, a je to asi 2 až 3 měsíce zpátky, prezentoval na odborném semináři, jaká je citová studie ve dnech, kdy je inverzní situace a převládá nám tady severovýchodní proudění z Polska.
Na internetových stránkách Zdravotního ústavu Ostrava se nepodařila dohledat informace ohledně zmiňované studie. Výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Za prvé, za čtyři roky se stav silnic zhoršil...
Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako pravdivý. Při hodnocení výroku jsme vycházeli z údajů o stavu silnic ve vlastnictví kraje k 31. 12. 2009 na stránkách Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, dále pak z Výroční zprávy za rok 2011 organizace Správa a údržba silnic Plzeňského kraje a ze zpravodajských článků.
Podle SMOPK (.pdf) bylo v roce 2009 označeno jako nevyhovující 32 % a jako havarijní 19 % silnic v kraji. Vyjádřeno v kilometrech je to 1480, resp. 860 km silnic II. a III. třídy z celkové délky 4605 km. Průměrné hodnocení stavu za rok 2009 bylo 3,14 a za předchozí roky ještě horší (3,24 v roce 2008).
V současné době je jako havarijní nebo nevyhovující hodnoceno již přes dvě třetiny komunikací z celkové délky 4607 km. V případě nevyhovujících silnic se jedná údajně o 1177 km (tj. přes 25 %), u havarijního stavu je to pak až 1824 km, tedy necelých 40 %.
Podle těchto údajů byl stav silnic před čtyřmi lety opravdu lepší. Zhoršování stavu silnic uznává i generální ředitel organizace Správa a údržba silnic Plzeňského kraje Ing. Stanislav Liška ve výroční zprávě (.pdf, str. 5) za rok 2011. Tato situace je podle něj způsobena nedostatkem financí i na běžnou údržbu a opravy.
A do tohoto projektu se nám podařilo získat již 420 milionů korun z evropských zdrojů. (navazuje na předchozí výrok)
Na základě informací z Regionálního podnikatelského zpravodaje hodnotíme výrok jako pravdivý.
V březnovém vydání Regionálního podnikatelského zpravodaje (.pdf, str.9) vyšel bilanční článek o dosavadním fungování projektu. V něm výkonný manažer paktu Josef Beneš prakticky potvrzuje slova Miroslava Nováka: " K 31. 12. 2011 bylo v rámci IPRZ schváleno či je již realizováno 15 projektů v celkovém objemu finanční podpory ve výši 422,3 mil. Kč z příslušných operačních programů. "
...přerozdělování výtěžnosti spotřební daně v České republice, kdy v současné době jde pouze 20 %, které se dělí mezi krajské rozpočty a dělí se mezi Státní fond dopravní infrastruktury...
Výrok Karla Šidla je nepravdivý, neboť výnosy ze spotřební daně z minerálních olejů jednak nečíní 20 % a rovněž z nich není krajským rozpočtům přisuzována ani koruna.
Dle zákona 243/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tvoří daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury pouze 9,1 % celostátního hrubého výnosu spotřební daně z minerálních olejů.
Stejný zákon také určuje daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů, které tvoří: "a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby, b) podíl na 8,29 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, c) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, d) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, e) podíl na 8,92 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d), f) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v §4 odst. 1 písm. h)." (daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby)
O tom, že výnosy ze spotřební daně se nepodílí na příjmech krajských rozpočtů, svědčí i Závěrečný účet Plzeňského kraje za rok 2011. V sekci daňové příjmy (str. 6) nefiguruje položka, která by se vztahovala na výnosy ze spotřební daně.
My jsme malý kraj, my máme čtyři okresy.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť podle ústavního zákona o vytvoření vyšších územně správních celků (347/1997 Sb. - článek 1) je Zlínský kraj tvořen okresy Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.
Samosprávy v čele se starosty projevily nesouhlas. (proti možným průzkumům na těžbu břidlicového plynu)
Výrok je pravdivý, tento nesouhlas proti průzkumům a těžbě břidlicového plynu projevili starostové obcí a měst tzv. Náchodskou deklarací z 6. března 2012. Zde se podepsalo na 60 starostů. Proti těžbě se postavil také hejtman Lubomír Franc.
Průzkumné vrty a těžba břidlicového plynu firmou Basgas Energia Czech se měla dotýkat území Náchodska, Broumovska a Trutnovska. Původní rozsah navrženého území pro průzkum se podle dopisu (.pdf) Ministerstva životního prostředí týkal 56 obcí, nově navržené území zahrnuje 25 obcí. Ani s tím ale starostové nesouhlasí a právě 12. září 2012 se podle ČTK shodli na společném postupu.
Podívají-li se diváci na server Oživení, které hodnotí, jak jsou kraje transparentní, tak Plzeňský kraj bohužel nedopadá dobře.
Výrok můžeme označit za pravdivý, protože výsledky analýzy serveru Oživení zveřejněné na stránce Hodnocení krajů posunují Plzeňský kraj na 11. místo v otázce transparentnosti mezi kraji. Je však nutné dodat, že toto hodnocení vychází z výsledků pouze pěti kategorií oproti kompletní škále deseti kategorií. Zveřejnění druhé poloviny údajů je naplánované na 17. 9. 2012.
...pořád je podmínka a povinnost toho kraje nejprve předfinancovat z vlastních prostředků, pokud si nechcete půjčit, a následně se ty peníze vrací. (v rámci využití peněz z fondů EU)
Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jak se můžeme dočíst např. na serveru Idnes v šedém rámečku "Jak funguje systém dotací ze strukturálních fondů EU" - "...všechny dotační programy fungují na principu předfinancování ze státního rozpočtu a následné refundace ze strany EK...".
I kraje tedy musí v případě využívání evropských fondů projekty předfinancovat a peníze se proplácí až zpětně, na základě vyúčtování. Logicky tedy, pokud si kraj nechce na takové investice peníze půjčit, musí je zafinancovat z vlastních zdrojů.
My jsme v Občanské demokratické straně dlouho vážili a volili priority našeho programu a jsou tři, a jedna z těch tří největších priorit, je právě čistější Moravskoslezský kraj.
Výrok je pravdivý. Volební program ODS (.pdf) pro krajské volby v Moravskoslezském kraji s názvem Nová cesta vpřed obsahuje tři priority a to " Vzdělanější, podnikavější a (zmíněný) čistější Moravskoslezský kraj."
Máme zhruba z těch 55 tisíc nezaměstnaných téměř polovinu lidí, kteří mají pouze základní anebo v uvozovkách základní vzdělání.
Oldřich Bubeníček se ve svém výroků mýlí hned ve dvou faktech. Z informací, které jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu je zřejmé, že v roce 2011 bylo v Ústeckém kraji evidováno přibližně 40,2 tisíc (pdf. str. 9) nezaměstnaných osob v prvním čtrtletí roku 2012 je zde pak nárůst na 41,5 tisíce nezaměstnaných. Z toho je v prvním čtvrtletí téhož roku 14,7 tisíce lidí se základním vzděláním. Toto číslo tedy nepředstavuje téměř polovinu ze skutečné hodnoty a už vůbec ne z hodnoty, kterou uvádí Oldřich Bubeníček.
Vzhledem k nesprávným údajům o počtu nezaměstnaných a o poměru lidí se základním vzděláním označujeme výrok za nepravdivý.
