Ale problém našeho regionu nejsou oxidy síry ani oxidy dusíku, jsou to problémy s prachem, nebo chceme-li tuhými znečišťujícími látkami.
Tento výrok je pravdivý, neboť jej potvrzují např. webové stránky Ministerstva životního prostředí v sekci věnované Moravskoslezskému kraji, které označují nadlimitní zatížení tuhými znečišťujícími látkami jako největší problém ovzduší v regionu. Další zdrojem mohou být zveřejněná měření (.pdf) Oddělení ochrany ovzduší pobočky ČHMÚ Ostrava.
Když jsem tehdy předkládal kolkování lihovin, proti kterému tehdy byl velký odpor zejména ze strany poslanců a senátorů Občanské demokratické strany (..)
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Zmíněný zákon prošel Poslaneckou sněmovnou ČR ve třetím čtení hlasy ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a US-DEU, proti skutečně byli téměř všichni přítomní poslanci ODS (jeden se zdržel) a nezařazený poslanec Tomáš Vrbík (zvolený za US-DEU).
Proti návrhu hlasovali i senátoři ODS, pouze senátor Alexandr Novák se zdržel (hlasovalo se za sníženého kvóra v situaci, kdy ještě nebyli jmenováni senátoři právě zvolení do funkcí).
A jednal jsem s panem ministrem (myšlen je ministr Chalupa), který jednoznačně řekl: musíte udělat legislativu, já zatím dám určité moratorium, aby se získal čas. (o těžbě břidlicového plynu)
Pro ověření výroku Vladimíra Drymla nemáme k dizpozici dostatek informací.
Ministr Chalupa sice dne 3. září vydal moratorium na průzkum břidlicového plynu, avšak o jednání se senátorem Drymlem, kde se toto moratorium řešilo, jsme nenalezli zmínku.
Víte, já, když jsem kandidoval na hejtmana, slíbil jsem v roce 2008, že odejdu ze sněmovny. A na jaře 2009 jsem to skutečně udělal jako jeden z mála českých poslanců a politiků jsem dobrovolně rezignoval na poslanecký mandát.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Hašek před krajskými volbami v roce 2008 slíbil, že se vzdá poslaneckého mandátů (11:30 hod.), stane-li se hejtmanem Jihomoravského kraje. Po svém zvolení tento slib znovu potvrdil a 1. března 2009 skutečně rezignoval na poslanecký mandát.
Škoda, že v té poslední 28. výzvě se našemu kraji více nedařilo, když pardubická nemocnice dostala 260 tisíc, svitavská 140, 260 milionů, svitavská 140 milionů. A my jsme dostali bohužel jen těch 125.
Dle rozhodnutí na zasedání Výboru Regionální rady Severovýchod ze dne 27. června 2012 bylo rozděleno následujícím subjektům:
Pardubická krajská nemocnice - 258,8 milionů korun
Svitavská nemocnice - 140,9 milionů korun
Oblastní nemocnice Náchod - 125 milionů korun
Panochova nemocnice Turnov - 24,9 milionů korun
Ten balíček řeší tři oblasti, jedna je hazard, druhá je možné pětkrát a dost, to jest kvalifikovat opakované trestné přestupky jako trestný čin a samozřejmě je to otázka sociálního bydlení.
Výrok Vladislava Rašky je hodnocen jako pravdivý a to na základě dohledané legislativy na stránkách Poslanecké sněmovny.
25. září byly v Poslanecké sněmovně hlasovány (body 94 - 96) 3 legislativní návrhy zastupitelstva Ústeckého kraje. Konkrétně šlo o tisky 494, 495 a 496 a byly to návrhy změn zákonů v oblasti sociálního bydlení (494), loteriích (495) a také o novelu trestního zákoníku (496). Důvodová zpráva návrhu trestního zákoníku uvádí přesné formulace, které z opakovaných přestupků mají učinit trestný čin. Nicméně Vladislav Raška se mýlí v kvantifikaci, z návrhu novely zákona plyne, že jde o tzv. "třikrát a dost" - konkrétní formulace v návrhu (.doc - str.12): " byl za takový přestupek v posledních třech letech alespoň dvakrát postižen ". I přes tuto výhradu však hodnotíme výrok jako pravdivý.
Tady prostě nebyl 3 desetiletí výraznější problém s otravami metylalkoholem.
Například ostravští lékařisice vzpomínají na ojedinělé případy v minulosti, ale jinak média žádný závažnější případ otravy metylalkoholem nezmiňují.
O splavnění Vltavy rozhodla vláda ČSSD někdy v roce 2003 nebo 2004.
Podle Zákona č. 114/1995 Sb. se sledované vodní cesty dělí na vodní cesty účelové (ty slouží pouze pro rekreaci a pro dopravu místního významu) a dopravně významné. Dopravně významné cesty se dál dělí na využívané a využitelné.
Podle Zákona č. 114/1995 Sb. §3, odst. 4, písm. b) jsou využívané vodní cesty na toku řeky Vltavy "1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2. od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun." Dle portálu plavba.cz se úsek mezi Třebenicemi a a přístavem Radotín nazývá dolní Vltava, mezi Třebenicemi a Českými Budějovicemi se jedná o střední Vltavu.
Podle projektu z roku 2008 Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice - Týn nad Vltavou bylo cílem splavnění 33 km dlouhého úseku Vltavy z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou. Tímto by vznikla souvislá vodní cesta v délce 93 km z Českých Budějovic do Orlické přehrady. Tento projekt byl určen pro rekreační plavbu. Projekt byl rozdělen do tří etap, do tří investičních záměrů. "Stavby těchto záměrů jsou zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 až 2013 schváleného vládou České republiky usnesením č. 1064 ze dne 19. září 2007."
Splavnění tohoto úseku řeky Vltavy (pro rekreační účely) bylo rozhodnuto schválením vlády v roce 2007.
Jiné rozhodnutí o splavnění Vltavy se bohužel nepodařilo dohledat.
Za poslední tři roky z 27 členských zemí Evropské unie zvýšilo daň z přidané hodnoty 18 z nich.
Tabulka Evropské komise (poslední strana dokumentu) monitoruje vývoj DPH v zemích EU. K nějaké formě zvýšení DPH došlo od roku 2009 dokonce ve 21 státech.
Ve Francii a na Maltě pouze přidáním další skupiny do snížené sazby DPH. Ale i pokud tyhle země nepočítáme, premiérův výrok stále můžeme hodnotit jako pravdivý.
Zajímavostí je také Lotyšsko, které sice v posledním kroku o procento snížilo základní sazbu, ale od roku 2009 i tak došlo k celkovému nárustu.
V žádné zemi nedošlo k poklesu. V Belgii, Dánsku, Německu, Lucembursku, Rakousku a Švédsku se s mírou DPH dlouhodobě nehýbe.
Pokud bychom nepočítali mírně odlišné případy tří zemí, uvedl premiér číslo zcela přesně. S nimi má dokonce mírnou rezervu, uvedením menšího počtu zemí by si nevylepšil svou argumentační pozici a výrok tak můžeme hodnotit jako pravdivý.
Já jsem tu petici (proti výstavbě obchodního centra Corso Americká v Plzni, pozn.) proto referendum podepsal. Já jsem ji podepsal.
Hejtman Chovanec na svém blogu poměrně detailně popisuje své postoje k této otázce. Shodují se (nejen v otázce podpisu petice) s jeho vystoupením v pořadu Otázky Václava Moravce Speciál. Nicméně se nám nepodařilo dohledat jiný veřejný zdroj, který by podpořil tvrzení Milana Chovance, musíme tedy tento výrok hodnotit jako neověřitelný.
