Petr Nečas
Agentura S&P, přestože technicky máme recesi, označila naši ekonomiku za prosperující ekonomiku.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Agentura S&P nepoužila ve své analýze explicitně označení "prosperující ekonomika". Avšak hodnocení stavu ekonomiky a střednědobý výhled se dá označit jako v zásadě pozitivní, navzdory recesi.
Pro ilustraci uvádíme citaci klíčového odstavce přímo z analýzy: "The Czech economy is small, competitive, and open. However, its openness also represents vulnerability as exports contribute about 80% to GDP, with nearly 85% of trade destined for the EU market. In 2012, the weak external environment, which has seen consumer and business confidence decline in the Czech Republic, is underpinning our expectation of a slight contraction in real GDP this year. In our view, real GDP will strengthen to an annual average of 2.3% in the medium term as the global economy recovers, which will boost both domestic demand and external trade in the Czech Republic."
Martin Netolický
Nejvyšší správní soud nám část těchto zásad územního rozvoje zrušil.
Výrok Martina Netolického je hodnocen jako pravdivý, neboť Nejvyšší správní soud skutečně zrušil část těchto zásad, konkrétně šlo o koridor R35 u Litomyšle.
Z dokumentu (.pdf) Územní zásady rozvoje Pardubického kraje, Aktualizace č. 1, Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území strana 63 vyplývá: " Změna řeší doplnění koridoru D01 pro umístění stavby silnice R35 v prostoru Litomyšle. Tento úsek musel být vyjmut ze ZÚR před vydáním, neboť Nejvyšší správní soud ČR rozsudkem čj. 7 Ao 1/2009 –56, zrušil opatření obecné povahy – Územní plán velkého územního celku Pardubického kraje v části vymezení ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb D 1 – stavba rychlostní silnice R 35 se všemi jejími objekty v řešeném úseku." Na základě této informace je tedy výrok hodnocen jako pravdivý.
David Sventek
Dneska je ten projekt de facto zastaven, protože Evropská komise mu nepřiznala onu 40% podporu, jak bylo žádáno, ale pouze 21% podporu. (projekt spalovny)
Výrok odpovídá informacím uvedených v médiích.
Projekt spalovny v Karviné (oficiálně Krajské integrované centrum na energetické využívání odpadů - KIC) byl skutečně odložen o cca. 1 rok kvůli neschválené podpoře ze strany Evropské komise, informovala o tom např. Česká televize. Podle vyjádření mluvčí Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Karin Pelikánové pro Karvinský deník chtěla Komise na stavbu přispět opravdu "pouze" 20 % místo plánovaných 40 %. Na základě tohoto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Luboš Průša
Tak zatím v těch dohodách je napsáno, že kraj dostává každý rok po dobu 10 let 110 milionů korun na právě ty kulturní, sportovní akce a další akce nebo rozdělují se v kraji tyto peníze. Samozřejmě jak jsem tady říkal, to je pravda, není známo, komu se ty peníze dostávají, jakým způsobem se o nich rozhoduje.
Prostředky z ČEZ opravdu nelze sledovat až k příjemcům.
O podpoře, kterou ČEZ poskytuje "projektům kraje", hovoří už časopis společnosti (Temelínky, .pdf, str. 2) z r. 2009. V r. 2010 mluvčí společnosti potvrdil (dle E15) roční výši podpory kolem 110 milionů Korun.
Dle rámcové smlouvy (.zip, .doc) z dubna 2009 se ovšem společnost ČEZ tyto peníze zavazuje uvolnit v rámci "dlouhodobého rámcového plánu propagace své činnosti na území kraje". Smlouva sama neříká, kam peníze půjdou a dokonce ještě v prosinci 2010 hejtman Zimola na otázku zastupitele po zmíněném plánu uvedl (při jednání zastupitelstva, .pdf, str. 22) "pro lepší komunikaci s ČEZem připravujeme roční prováděcí plán a pravidla, která budou předložena kompetentním orgánům kraje".
Doklady o směřování finanční podpory ČEZ jsme nenašli. Ředitel Průša tedy pravdivě říká, že "není známo, komu se ty peníze dostávají...".
Lubomír Franc
Tak zaprvé už máme vytvořenou letos rezervu, máme tam někde kolem 70, 80 milionů korun.
Informace o rezervě Královéhradeckého kraje, která by činila 70 nebo 80 milionů korun, není dohledatelná.
Miroslav Kalousek
Zdůrazňuji, že v minulosti, ani v letech, kdy ministroval pan předseda Sobotka, ani v mých, nikdy Celní správa nezjistila v těch mnoha mnoha hektolitrech žádnou jedovatou látku. To byl skutečně první případ.
Výrok ministra financí potvrzuje vyjádření mluvčího Genernálního ředitelství cel (GŘC) Jiřího Bartáka, který dne 18. září v pořadu Hyde Park uvedl:
"Během minulých let jsme nikdy v žádném vzorku nenašli nadlimitní množství metanolu ani jiné látky, která by někoho mohla otrávit, anebo zabíjet."
Nicméně upozorňujeme, že o tom, zda jedovaté látky byly v minulosti v alkoholu obsaženy se vedou spekulace. Sdružení výrobců lihovin tvrdí, že celníci jedovaté látky objevili. Celou záležitostí se bude zabývat v následujících dnech Generální inspekce bezpečnostích sborů.
Michal Hašek
Na jižní Moravě jsem například společně s krizovým štábem rozhodl o tom, že pro občany jižní Moravy bezplatně testujeme vzorky alkoholu.
Výrok hejtmana Haška hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy na portálu Jihomoravského kraje, která informuje o výsledcích jednání krizového štábu. Ve zprávě se uvádí: " Jihomoravský kraj také nabídne svým obyvatelům možnost bezplatného testování lihovin, u kterých mají podezření na možnost přítomnosti nebezpečných látek."
O počtu provedených kontrol ke dni 18. září informuje tato zpráva na webu Jihomoravského kraje.
Toto tvrzení také podporuje tato stránka Chemické fakulty VUT v Brně, na které je uveden postup a kontaktní informace pro zájemce o testování.
Miroslav Novák
Nám se podařilo vykomunikovat s Ministerstvem životního prostředí možnou míru podpory ze strukturálních fondů z Operačního programu životní prostředí nám k odprášení průmyslových aglomerací v rámci Moravskoslezského kraje.
Tento výrok potvrzuje tisková zpráva "Moravskoslezský kraj rozdělí miliardy na čistší vzduch" uveřejněná na stránkách Ministerstva životního prostředí.
Minimální daň spotřební z čistého lihu je 10 euro na litr čistého lihu, což je zhruba 250 korun. U nás máme 285.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako zavádějící, neboť je složen jak z pravdivé, tak i nepravdivé informace.
Ministr financí má sice pravdu v tom, že minimální spotřební daň z čistého lihu je v ČR 285 Kč. Tento údaj je dokázán v tabulkách (.pdf str. 21) Evropské komise.
Nicméně podle článku 3 směrnice 92/84/EEC Rady EU činí minimální spotřební daň z čistého lihu pro státy Evropské Unie a) 5,5 €/l nebo b) 10€/l.
Nižší sazba (5,5 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu nižší než 10 €/l. Naopak vyšší sazba (10 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu vyšší než 10 €/l.
Spotřební daň z lihu byla v ČR pro rok 2004 stanovena na 265 Kč/l, což dne 30. dubna (den před vstupem do EU) podle tehdejšího kurzu ČNB činilo 8,14 euro. Tím pádem ČR spadá do kategorie nižší sazby (5,5 €/l). Tuto sazbu uvádí i Vladimír Nováček ve své diplomové práci s názvem "Spotřební daň z lihu" (.doc str. 18) z roku 2012.
Roman Línek
Na rozhodnutí EIA k tomu malému úseku kolem Litomyšle, o kterej tady byla řeč, čekáme od ministerstva životního prostředí v podstatě od května, on je známý a není vydán.
Roman Línek má na mysli úsek Ostrov- Staré Město budovaný v rámci rychlostní silnice R 35. Dle informačního materiálu Ředitelství silnic a dálnic z července 2012 se skutečně čeká na obdržení stanoviska Ministerstva životního prostředí.
EIA (z anglického environmental impact assesssment) je proces, který má zjistit dopady projektů, či záměrů na životní prostředí. Tento proces probíhá vždy dříve, než daný projekt dostane povolení a začne se realizovat. V ČR je tento proces upraven zákonem č. 100/2001 Sb. a informace o posuzovaných záměrech lze nalézt na informačním webu EIA.
