My dneska dáváme na stipendia šest milionů korun. (jde o stipendia v oblasti středního technického a učňovského školství)
Podle dostupných informací výrok hodnotíme jako pravdivý. Web novinky.cz k tomu 10. září 2012 uvádí: " Například v Královéhradeckém kraji již od roku 2008 podporuje vybrané učňovské profese stipendijní projekt. V letošním roce poskytne krajský úřad na tyto účely zhruba 6 miliónů korun. "
Sociální demokraté za 4 roky investovali o přibližně 300 milionů méně než ODS v tom předchozím volebním období z vlastních peněz kraje.
Vzhledem k tomu, že ve vybraných obdobích, kdy byla v kraji u moci ODS a ČSSD se používala k výpočtu rozpočtu rozdílna metodika jsme nebyli schopni jednoznačně určit, které výdaje byly z vlastních peněz kraje.
Výrok tedy označujeme za neověřitelný, kvůli rozdílným způsobům počítání rozpočtů a absenci dat, které by mohly být relevantně srovnatelné.
My samozřejmě podporu a vznik nových průmyslových zón máme v programu.
DSSS vznik a podporu nových průmyslových zón v programu nemá, výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Na webových stránkách DSSS Sever (pro Litvínov a Ústecký kraj) není ani jedna zmínka o krajských volbách, stejně tak se zde nepíše o průmyslových zónách.
Na stránkách DSSS není zveřejněn program pro krajské volby 2012. V sekci Volby 2012 jsou představeni pouze jednotliví kandidáti.
Ani v základním programu DSSS podpora průmyslových zón není zmíněna.
Petr Tluchoř je spoluautor negociačního balíčku, který jsme vyjednali ještě v době, kdy on byl předsedou poslaneckého klubu ODS, na základě kterého se snížená sazba daně z přidané hodnoty zvýšila z deseti na čtrnáct procent. U toho byl jako jeden z klíčových spoluvyjednavačů.
Premiér Nečas má pravdu, neboť na dojednávání podobných změn bylo využíváno mimojiné tzv. K9, kde byl zastoupen i předseda poslaneckého klubu, jímž v daném negociačním období byl i Petr Tluchoř.
Petr Tluchoř byl v tomto volebním období předsedou poslaneckého klubu ODS od jeho ustavení po volbách do 11. května 2011. Zmíněný návrh byl vládou do Poslanecké sněmovny předložen 25. května 2011. Na dojednávání významných návrhu v rámci tehdejší koalice ODS, TOP09 a VV bylo využíváno také tzv. K9, tedy koaličních jednání ve formátu předseda strany, předseda poslaneckého klubu a další vybraný člen strany. Z tohoto plyne, že Petr Tluchoř byl jedním z vyjednavačů daného návrhu.
Informace serveru kurzy.cz ze dne 11. března 2011 uvádí, že se koalice dohodla na zmíněném návrhu, což potvrzuje slova Petra Nečase, že se tato změna dohadovala ještě v době, kdy byl předsedou poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř.
Spádovost je, okres Náchod má 112 tisíc. Přitom okres Trutnov, kde není žádná megalomanská nemocnice, má 120.
S jistou dávkou tolerance se dá výrok senátora Drymla označit jako pravdivý.
Webové stránky náchodské nemocnice uvádějí spádovost tohoto zařízení následovně: " V základních oborech zajišťuje péči pro spádovou oblast s více než 60 tisíci obyvateli, ve specializovaných oborech pro 115 až 150 tisíc obyvatel." Co se týká nemocnice v Trutnově, webové stránky v sekci historie uvádí u roku 2003, že nemocnice v některých oborech má spádovost skutečně kolem 120 tisíc lidí. "Megalomanskost" obou nemocničních zařízení nejsme schopni korektně posoudit.
Tady jde o to, že v Olomouckém kraji dnes máme přes 30 tisíc nezaměstnaných, ale zároveň máme přes 1800 volných pracovních míst, na které nejsou uchazeči. Jsou to především obráběči, zpracovatelé kovů, obsluha CNC strojů a tak dále...
Výrok Mariana Jurečka hodnotíme na základě Zprávy o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji jako pravdivý.
Dle zprávy (.pdf) krajské pobočky úřadu práce v Olomouci, která zpracovává aktuální data za srpen, činil celkový počet nezaměstnaných v Olomouckém kraji 34 567 osob. V tomto měsíci bylo evidováno 1 593 volných pracovních míst a 122 volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Na jedno pracovní místo tak připadalo cca. 22 uchazečů. Na poslední straně je uvedeno, že v databázi volných pracovních míst bylo nejvíce pozic pro dělnické zpracovatelské profese a pomocné a nekvalifikované pracovníky.
Mimochodem, když zvýšili zpátky na těch 17 (když Velká Británie zvýšila DPH zpět z 15 na 17,5%, pozn.), tak spotřeba narostla.
Výrok Petra Nečase se zakládá na pravdě.
Znovuzvýšení daně z přidané hodnoty (anglicky VAT - value added tax) na 17,5 % vzešlo v platnost dne 1. ledna 2010 (str. 27). Dle publikace Britského statistického úřadu ze 4. čtvrtletí 2010 (.pdf – str. 3) poté spotřeba zaznamenala za rok 2010 nárůst o 0,8 %.
Protože já na venkově na rozdíl od nich žiji. Žiji v malé vesnici, která má 8 milionový rozpočet.
Podle webových stránek Plzeňského kraje žije poslanec Karel Šidlo v obci Bezděkov. Na letošní rok počítá tato obec s příjmy (.pdf) rozpočtu ve výši cca 10,5 milionu a s výdaji (.pdf) ve výši 13,5 milionu. Tato čísla jsou již značně odlišná od tvrzení Karla Šidla, jeho výrok je tak hodnocen jako nepravdivý.
...pořád je podmínka a povinnost toho kraje nejprve předfinancovat z vlastních prostředků, pokud si nechcete půjčit, a následně se ty peníze vrací. (v rámci využití peněz z fondů EU)
Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jak se můžeme dočíst např. na serveru Idnes v šedém rámečku "Jak funguje systém dotací ze strukturálních fondů EU" - "...všechny dotační programy fungují na principu předfinancování ze státního rozpočtu a následné refundace ze strany EK...".
I kraje tedy musí v případě využívání evropských fondů projekty předfinancovat a peníze se proplácí až zpětně, na základě vyúčtování. Logicky tedy, pokud si kraj nechce na takové investice peníze půjčit, musí je zafinancovat z vlastních zdrojů.
Druhá věc, kterou kraj dostává, je nějaká podpora na, do oblasti krizového řízení, že si může nakoupit určité věci s ohledem na potřeby krizového řízení, protože samozřejmě jaderná elektrárna je určitým nebezpečím. A ta třetí oblast tady byla vzpomínaná, to je asi miliarda a 600 milionů korun na dopravní infrastrukturu, ale ne na D3...
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v návaznosti na Rámcovou smlouvu o spolupráci investuje společnost ČEZ celkem 1,6 miliardy do místních komunikací. Tato částka se však bude týkat pouze krajských silnic, ne tedy dálnic (D3).
Jihočeský kraj: " Společnost ČEZ vybuduje v Jihočeském kraji v souvislosti se záměrem dostavby elektrárny Temelín jedenáct nových obchvatů a provede řadu dalších místních opatření na komunikacích II. a III. tříd v jihočeských obcích. Do realizace těchto plánů ČEZ investuje zhruba 1,6 miliardy korun. "
Skupina ČEZ: " Rámcová smlouva o spolupráci mezi společností ČEZ a Jihočeským krajem byla podepsána 8. dubna 2009. Na jejím základě ČEZ podpoří do konce roku 2018 rozvoj Jihočeského kraje částkou 3,7miliard korun. Tyto prostředky jsou určeny například do oprav komunikací, posílení bezpečnostních a havarijních systémů v okolí JE Temelín, rozšíření ubytovacích kapacit při dostavbě elektrárny nebo na podporu kulturních a sportovních akcí. "
Rámcová smlouva o spolupráci mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a.s.: " 2. ČEZ se zavazuje vyhledávat společně s krajem vhodné oblasti z hlediska financování vyvolaných investic spojených s dostavbou Jaderné elektrárny Temelín. Pro tento účel připraví ČEZ společně s krajem do 31. 7. 2009 dlouhodobý plán do roku 2018 vyvolaných a souvisejících investic a proces jejich financování, který bude jednou ročně upřesňován, a to vždy nejpozději do 31. 12. předchozího kalendářního roku. V rámci tohoto plánu se ČEZ zavazuje uvolnit na investice v něm zahrnuté a spojené s rozvojem kraje celkem na celé období dlouhodobého plánu 2,5 mld. Kč.3. ČEZ se zavazuje připravit společně s krajem do 31. 7. 2009 dlouhodobý rámcový plán propagace své činnosti na území kraje do roku 2018, který bude jednou ročně, a to vždy nejpozději do 31. 12. předchozího kalendářního roku upřesňován jako roční prováděcí plán. V rámci ročních prováděcích plánů se ČEZ zavazuje uvolnit částku 110 mil. Kč v průměru ročně v závislosti na postupu příprav dostavby a následné výstavby. Celkem na celé období uvolní ČEZ na výše uvedené účely částku ve výši 1,1 mld. Kč. Součástí ročního prováděcího plánu budou vzájemně odsouhlasená pravidla, podle kterých bude ČEZ převádět a rozdělovat finanční prostředky. 4. ČEZ se zavazuje spolupracovat s krajem na udržení vysoké úrovně havarijního a krizového plánovaní. Pro tento účel připraví ČEZ společně s krajem do 31. 7. 2009 dlouhodobý plán rozvoje havarijního a krizového plánování do roku 2018, který bude jednou ročně upřesňován, a to vždy nejpozději do 31. 12. předchozího kalendářního roku. Na základě dlouhodobého plánu se ČEZ bude podílet na financování dosažení vysoké úrovně havarijního a krizového plánovaní v celkové částce do 100 milionů Kč."
Ve smlouvě se tedy hovoří o celkové částce 3,7 miliard, z nichž skutečně 1,6 miliardy má být využita na dopravní infrastrukturu, konkrétně na silnice II. a III. třídy. Rámcová smlouva ke stažení zde. (.doc)
