A zapojím občany do rozhodování prostřednictvím krajských referend. Je to i v našem volebním programu Zemanovců
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Ve volebním programu Strany práv občanů-Zemanovci se můžeme dočíst že: „V návaznosti na zahraniční zkušenosti s přímou demokracií ve státech jako je Švýcarsko, připravíme návrh zákona o obecném referendu, které umožní občanům spolurozhodovat o závažných otázkách země.“ Hovoří se zde tedy spíše o inspiraci příkladem Švýcarska, nikoliv o konkrétních prvcích švýcarského systému, které by měly být zaváděny.
České kraje by se s jistou dávkou tolerance sice daly označit za protějšky švýcarských kantonů, které skutečně právo referenda mají. Na druhou stranu v celostátním ani krajském programu Zemanovců se přímo o krajské formě referenda explicitně nic nepíše.
My jsme v letech 2004, 2005 přijali celou řadu legislativních opatření, kterým jsme se věnovali. Té oblasti černého trhu s lihem. Chci připomenout, že za naší vlády jsme svěřili tuto kompetenci do správy Celní správy. Že jsme zavedli kolkování lihovin. Koneckonců jsme také v zákoně o spotřební dani zakázali prodej alkoholu a cigaret na tržištích a tržnicích.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv Zákon o spotřebních daních byl schválen již v roce 2003, tedy nikoliv v letech 2004-2005. Bohuslav Sobotka byl ale členem všech vlád Sociální demokracie v letech 2002 až 2006.
Takzvané kolkování lihovin bylo zavedeno Zákonem o povinném značení lihuč. 676/2004 Sb., účinným od 1.1.2005. Stejný zákon svěřuje celnímu ředitelství a celním úřadům kompetence v oblasti administrace a kontroly značení lihu.
Zákon o spotřebních daních č. 353/2003 Sb., účinný od 1.1.2004 v části třetí omezuje prodej lihovin a tabákových výrobků na tržištích, v tržnicích a mimo provozovny určené k prodeji zboží a poskytování služeb kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.
Programu obnovy venkova, kde letos bylo alokováno 60 milionů korun...
Přestože Program obnovy venkova Olomouckého kraje na svém webu neuvádí celkovou sumu rozdělených prostředků, ke konečnému výsledku je možné se dobrat prostým součtem všech podpořených projektů, které jsou vypsány ve třech .pdf souborech, které jsou dostupné zde. Celková rozdělená částka pak po sečtení všech položek činí 59 022 000 Kč.
Na základě výše uvedených údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jsme součástí Olomouckého kraje jako KDU-ČSL, Pavel Horák není v bezpečnostní radě a já nejsem zastupitel Olomouckého kraje.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Na základě výsledků krajských voleb v roce 2008 byla v Olomouckém kraji uzavřena koalice ČSSD, ODS a KDU-ČSL. Do 11členné rady kraje (.pdf) byl jmenován Ing. Pavel Horák jako jediný zástupce KDU-ČSL, členem Bezpečnostní rady (.pdf) Olomouckého kraje však není.
Marian Jurečka není členem zastupitelstva Olomouckého kraje. Podle oficiálního životopisu dosud nezastával žádnou politickou funkci.
Příklad, technopark v Pardubicích. I když je napojen na vysokou školu, prohání se v tom areálu nyní pavouci, nefunguje to, stálo to vysoké peníze, vysoké náklady.
Výrok Petra Šindeláře označujeme na základě informací z Univerzity Pardubice a internetových zpravodajských článků jako zavádějící. Technologický park v Pardubicích je na vysokou školu skutečně napojen, potýká se s existenčními problémy a dluhy, přesto však zůstává nadále funkční a je sídlem několika firem.
TechnoPark Pardubice k.s. je společný projekt Pardubického kraje, Univerzity Pardubice a společnosti FREE ZONE Pardubice. Univerzita podle své výroční zprávy (.pdf, str. 61) o hospodaření za rok 2011 vlastní podíl ve společnosti TechnoPark Pardubice ve výši 340 tis. Kč (stav k 31. Prosinci 2011). Na stránkách univerzity je zmíněna i možnost spolupráce pro případné nájemce. Tento technologický park je tedy na pardubickou vysokou školu napojen, nicméně podle zpráv ze sekce Pardubického kraje na iDnes.cz areál studenti ani pedagogové nevyužívají. V TechnoParku Pardubice je obsazenost v současnosti poloviční a společnost je z výnosů z pronájmů schopna financovat zhruba jen provozní náklady.
Pardubický kraj, který ve společnosti vlastní podíl ve výši 150 tisíc Kč, schválil, že svůj podíl nabídne ostatním vlastníkům nebo dalším investorům. Podle regionálního pardubického deníku.cz kraj nemůže ovlivnit dění ve společnosti, ta není schopna splácet své závazky. Výhradní komplementář TechnoPark Management má neznámé vlastníky (akcionářem je firma se sídlem v Britských panenských ostrovech) a jediný člen představenstva na výzvy k jednání nereaguje.
Technologický park byl vystavěn za zhruba 450 milionů Kč (dotace od EU činily 300 milionů Kč). V současné době má TechnoPark Pardubice dluh vůči firmě Geosan ve výši 170 milionů Kč a kvůli porušení rozpočtové kázně požaduje finanční úřad dalších 150 milionů Kč.
78 % občanů naší země nesouhlasí s politikou vlády a dokonce 81 % nesouhlasí s jejím konkrétním personálním složením.
Podobný výrok jsme už na demagogu ověřovali. Lubomír Zaorálek tvrdil, že současná vláda má podporu 17% veřejnosti. I výrok Bohuslava Sobotky se opírá o podobné zdroje. Pokud se podíváme na výzkum CVVM z února 2012, tak je zde uvedeno, že 79% dotazovaných nesouhlasí s činností vlády Petra Nečase. 83% dotazovaných také nesouhlasí podle tohoto výzkumu s jejím personálním složením. Tyto konkrétní údaje uváděl právě výzkum CVVM, proto se dá předpokládat, že Bohuslav Sobotka čerpal z tohoto výzkumu.
Výrok přibližně odpovídá údajům uvedeným v tomto výzkumu, Bohuslav Sobotka si mírným ubráním procent nepřilepšil a považujeme proto výrok za pravdivý.
Každé zasedání vlády mimochodem začíná tématem evropské integrace.
Tento výrok označujeme za pravdivý. Program každého zasedání vlády skutečně začíná bodem A. Evropská agenda: 1. Ústní informace členů vlády o aktuální evropské problematice.
Tuto informaci lze dohledat na webových stránkách Úřadu vlády, kde jsou uveřejněna jednotlivá usnesení vlády s přiloženým programem.
My jsme ho (návrh na svolání mimořádné schůze bezpečnostního výboru, pozn.) podepsali v podstatě všichni za sociální demokracii.
Na stránkách PS PČR lze pouze nalézt oznámení o svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost z důvodu, že "o její svolání požádal zákonem předepsaný počet členů" (§ 36 Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádů Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že "předseda je povinen svolat schůzi výboru (...) požádá-li o to (...) alespoň dvě pětiny členů všech výboru ". Podle vyjádření předsedy výboru Johna o svolání schůze požádalo osm z patnácti členů. Kteří členové to byli se nám nepodařilo dohledat.
Ve výboru pro bezpečnost v současnosti zasedají 4 členové za ČSSD.
Kraj zřizuje pět velkých nemocnic, abych byl přesný, které vlastně kopírují bývalé okresní nemocnice a zřizuje je jako příspěvkové organizace.
Výrok hodnotíme na základě veřejně dostupných informací jako pravdivý.
Kraj Vysočina zřizuje na svém území 5 nemocnic, a to jako příspěvkových organizací. Všech pět nemocnic skutečně kopíruje bývalé okresní nemocnice. Je to Nemocnice Havlíčkův Brod, Nemocnice Jihlava, Nemocnice Třebíč, Nemocnice Pelhřimov a Nemocnice Nové město na Moravě, která byla původně okresní nemocnicí pro okres Žďár nad Sázavou.
Bohužel současně stagnuje nebo klesá hospodářství v situaci, kdy v sousedním Německu, Polsku, Rakousku roste.
Podle statistiky Eurostatu zaznamenala Česká republika v předchozím roce z uvedených zemí nejmenší růst, a to 1,7 %. Tahounem v této čtveřice je jednoznačně Polsko, které ekonomicky rostlo o 4,3 % HDP.
Co se týče prognóz pro letošní rok, Česká republika má podle Eurostatu stagnovat na 0 % HDP růstu.
Ostatní země si povedou lépe než ČR - Německo bude růst o 0,6 %, Rakousko o 0,7 %, nejlépe si povede Polsko s růstem 2,7 %.
