Jiří Zimola
Rakušané pokračují velmi intenzivně ve výstavbě své S10.
Výrok odpovídá informacím provozovatele rakouských dálnic ASFINAG.
S10 je připravovaná rakouská rychlostní komunikace, která má navazovat na prozatím také nedokončenou českou D3. Výstavba komunikace je plánována na několik fází s předpokládanou dobou ukončení v roce 2015, spuštění silničního provozu na první části Unterweitersdorf je plánováno na letošní podzim, vedle toho jsou již zahájeny stavební práce na 5 dalších úsecích, další 2 úseky mají být započaty rovněž na podzim tohoto roku (více informací v německém jazyce můžete nalézt zde). Na základě těchto informací se dá skutečně hovořit o "intenzivní výstavbě", hodnotíme proto výrok jako pravdivý.
Miroslav Novák
Koneckonců když ta diskuze tady jde tak daleko, tak Moravskoslezský kraj to byl a já, který to v dubnu roku 2010 tehdejší ministryní životního prostředí, tento požadavek jako první z tohoto regionu adresoval.
Výrok označujeme jako neověřitelný vzhledem k nemožnosti nalezení potřebných zdrojů potvrzujících uvedený fakt první iniciace zmíněných požadavků ze strany sociálnědemokratického kandidáta na hejtmana.
Aktivitu prvního náměstka Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka směrem k jednání s tehdejší ministryní životního prostředí Rút Bízkovou ve zmíněném období duben 2010 z veřejných zdrojů dohledat lze. Např. článek uveřejněný na serveru Deník zmiňuje návštěvu ministryně na Ostravsku s asistencí náměstka Nováka. Ministryně explicitně pro Deník uvádí, že: "Ministerstvo životního prostředí chce s Evropskou komisí vyjednat změnu podmínek pro čerpání peněz z části Operačního programu Životní prostředí určeného na zlepšení stavu ovzduší." Dalším zdrojem může být také tisková zpráva Ministerstva životního prostředí.
Fakt, zdali byl Miroslav Novák prvním iniciátorem požadavků Moravskoslezského kraje směrem k Ministerstvu životního prostředí a podpoře ze strukturálních fondů z Operačního programu životní prostředí, bohužel dohledat nelze.
Jana Drápalová
První půjčka, kterou si Jihomoravský kraj bral, tak byla celá bezvýhradně použita právě na zlepšení stavu silnic 2. a 3. třídy.
Na základě dohledaných článků a informací ze stránek Jihomoravského kraje a zpravodajských článků hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jana Drápalová s největší pravděpodobností myslí úvěr sjednaný v roce 2005 s ČSOB ve výši 850 mil. Kč. Ten byl sjednán na údržbu silniční sítě kraje, konkrétně na silnice II. a III. třídy. Podle zprávy ČTK v článku na denikreferendum.cz úvěr splácí Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje.
Pro úplnost dodáváme, že v roce 2005 poskytla (.doc) kraji úvěr také Evropská investiční banka. Týkal se období do roku 2008 a byl ve výši 1,2 mld. Kč. Peníze byly určeny především na financování projektů s finanční spoluúčastí fondů Evropské unie.
Miloslav Plass
Druhotná zadluženost v opravách se nyní pohybuje od 8 do 10 miliard. Takové jsou odhady. (na silničních komunikacích)
Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Podle serveru iDnes Královéhradecký kraj tvrdí, že na opravu cest v kraji by bylo potřeba asi 8 miliard korun.
Podle článku stejného serveru z dubna 2012 by Královéhradecký kraj potřeboval na opravy silnic 9 miliard korun.
Michal Hašek
Navíc centrální vlády v posledních dvou letech snížily rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, který také pomáhal regionům o téměř 50 %.
Výrok hejtmana Haška je nepravdivý, neboť reálné snížení prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) je značně odlišné od údaje, který Hašek uvedl.
Údaje pro roky 2010 a 2011 jsou dostupné v rozpočtu (.pdf - str. 23; příloha č. 1) SFDI pro rok 2011.
V roce 2010 byly celkové příjmy SFDI 96 miliard. O rok později pak byly sníženy na 61,3 miliardy. Pro letošní rok jsou naplánovány celkové příjmy tohoto fondu na 66 miliard, což vyplývá z informací iHNed a ČTK.
Co se týká procentuálního rozdílu/poklesu za poslední 2 roky, tak snížení rozpočtu z 96 na 66 miliard znamená pokles 31,25%. Tento údaj se velmi odlišuje od výroku hejtmana Haška, proto jej označujeme za nepravdivý.
Kdyby jsme počítali meziroční snížení mezi roky 2010 a 2011, které bylo ještě větší, vyšel by rozdíl mezi 96 a 61,3 mld. na 36,15%.
Markéta Záleská
Samozřejmě protipovodňová opatření je jednou z našich priorit. To máme v programu.
V sekci Bezpečnost a ochrana majetku volebního programu ODS pro krajské volby 2012 v Olomouckém kraji je uveden následující záměr:
"Budeme po státu požadovat realizaci dalších protipovodňových opatření na tocích Moravy a Bečvy (např. zkapacitnění koryta v Olomouci, vybudování obtoku Litovle, zahájení výstavby suchého poldru v Teplicích nad Bečvou)."
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý, jelikož protipovodňová opatření jsou skutečně uvedena ve volebním programu ODS pro krajské volby 2012 v Olomouckém kraji.
Jiří Pospíšil
Tato otázka, pokud vím, je v tuto chvíli položena ze strany aktivistů. To znamená, zda město, aby město Plzeň podniklo veškeré kroky proti té výstavbě (obchodního centra Corso Americká, pozn.).
Na základě dohledaného textu zmíněné petice hodnotíme výrok jako pravdivý.
Text petice mimo jiné uvádí: "Žádáme příslušné orgány města Plzně, zejména vedení městského obvodu Plzeň 3, vedení města, Zastupitelstvo městského obvodu Plzeň 3 a města, Útvar koncepce a rozvoje, aby iniciovaly veřejnou diskusi za účasti všeobecně respektovaných nezávislých odborníků, podle jejíž výsledků bude vytvořen závazný regulační plán pro dané území. Zároveň žádáme všechny zodpovědné orgány, aby před schválením regulačního plánu nedopustily provedení nevratných změn v tomto prostoru." Organizátoři akce tak skutečně mají v současné době především snahu o to, aby samotné orgány města nedopustily nezvratné změny, což se shoduje s výkladem Jiřího Pospíšila.
Dodáváme, že se jedná o kauzu protestu občanů Plzně proti záměru postavit nákupní centrum na místě Domu kultury.
Ano, je to jeden z bodů programů sociální demokracie pro nadcházející volební období. Skutečně chceme podporovat inovativní technologie u nových podnikatelů.
Na základě formulací z volebního programu ČSSD pro krajské volby v Moravskoslezském kraji je výrok hodnocen jako pravdivý.
Program ČSSD, Část Podpora malých a středních podniků, obsahuje konkrétní formulaci: "Vznik nových inovativních firem budeme podporovat z nově zřízeného Fondu mikropůjček." Další slib v programu říká, že: "Za důležitou považujeme také podporu nově vznikajících inovativních malých a středních podniků."
Na základě těchto konkrétních formulací je výrok náměstka Nováka hodnocen jako pravdivý.
Lukáš Černohorský
...za pár let má začít platit uhlíková daň...
Tzv. uhlíková daň, tedy daň z vypouštění skleníkových plynů, byla navržena usnesením vlády č. 702/2011 (.pdf - bod II/3) ze dne 21. září 2011, jejíž návrh má být předložen ministrem financí ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu a ministrem životního prostředí do 31. prosince 2012. Se zavedením této daně se počítá od roku 2014, na čemž se shodla porada ekonomických ministrů na základě dohody koaličních partnerů 10. dubna 2012, a to v materiálu č. j. 343/2012 (tento původní materiál se nepodařilo dohledat) o výdajových a příjmových opatřeních pro roky 2013 - 2015 (shrnutí dostupné zde - příjmová opatření, bod 9). Závěry porady ministrů byly oficiálně přijaty celou vládou v usnesení vlády č. 275/2012 (.pdf - bod II/1) ze dne 11. dubna 2012.
Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Daň z nemovitosti stanovuje obec, ne krajské zastupitelstvo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí dělí tyto daně na daně z pozemků a ze staveb. Základ daně a sazba daně u pozemků se řeší v § 5 a§ 6,u staveb pak v § 10 a§ 11.Obce mohou podle zákona upravovat koeficient, pomocí kterého se násobí základní sazba daně.