Řada stavebních firem zavřela svoje provozy nebo je zásadně omezila, protože nemá co stavět.
Výrok stávajícího hejtmana Karlovarského kraje se zakládá na pravdě. Dle aktuálních údajů Českého statistického úřadu klesla stavební produkce v červnu 2012 meziročně reálně o 8,4 %. Zároveň ve 2. čtvrtletí roku 2012 meziročně klesl počet stavebních zakázek stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci, a to o 32,7 %. Trvalý pokles v sektoru potvrzuje Kvartální analýza českého stavebnictví 3Q/2012 provedená společností CEEC Research. V této studii se odborníci shodují, že i nadále bude pokračovat trend zanikání zejména malých stavebních společností do 50 zaměstanců.
Já jenom upozorňuji, že všechny smlouvy, zdůrazňuji všechny smlouvy, které byly uzavřeny před rokem 2008, tak jsou dlouhodobé nájemní smlouvy, dlouhodobé, které přesahují rámec našeho volebního období. (v rámci krajského zdravotnictví)
Tento výrok označujeme jako neověřitelný, neboť Pardubický kraj na svých webových stránkách nenabízí žádné smluvní dokumenty před rokem 2008 týkající se zdravotnictví.
My jsme minulý pátek označili celkem 130 úseků v Libereckém kraji, které podle našeho názoru jsou v havarijním stavu nebo ve stavu, který je nebezpečný pro řidiče.
Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
Opoziční starostové v čele právě s Martinem Půtou označili v Libereckém kraji 130 nejhorších úseků silnic II. a III. třídy oranžovými cedulemi s nápisem "Tato silnice je v majetku Libereckého kraje". Informuje o tom na základě zprávy ČTK například Týden v Libereckém kraji. Článek odkazuje na slova Martina Půty, Deník.cz ale přináší i fotografii, na které lze zmíněnou ceduli vidět.
Na klubu Věcí veřejných neprobíhala žádná debata k tomu, aby si poslanci zvednuli platy, žádná zákonodárná aktivita tam taková to nebyla.
Výrok poslance Bárty jsme označili za neověřitelný. Po prostudování jednání poslanecké sněmovny lze sice prohlásit, že členové poslaneckého klubu VV opravdu žádnou legislativní iniciativu směřující k navýšení platů politiků nepředložili, jednání poslaneckých klubů však nejsou veřejná, tudíž část Bártova výroku o tom, že v klubu Věcí veřejných neprobíhala vůbec žádná debata o zvýšení platů, nelze jednoznačně ověřit. Mediální výstupy členů VV jsou navíc v tomto ohledu rozporuplné, některé částečně vyvracejí Bártovo tvrzení.
V Koaliční smlouvě ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (.pdf) se píše na straně 4 o snížení platů ústavních činitelů o 5%. Politici si na konci roku 2010 na základě vládního návrhu opravdu o tuto hodnotu své platy snížili.
V květnu roku 2011 se objevila v médiích zpráva, že část poslanců uvažuje o opětovném zvýšení platů. Nejčastěji se spekulovalo o tzv. přílepku k zákonu o platech státních zástupců. Zde se objevuje částečný rozpor s tvrzením Víta Bárty, který v daném výroku uvádí, že na klubu Věcí veřejných neprobíhala k této otázce žádná debata. Poslankyně Věcí veřejných Lenka Andrýsková řekla následující. "V poslaneckém klubu jsme mluvili o tom, že registrujeme snahu některých poslanců připravit pozměňovací návrh, který by řešil platy zákonodárců. Nicméně žádný konkrétní návrh zatím na stole neleží." Poslanec VV Petr Skokan poté uvedl, že "někteří kolegové říkají, že nemají ani na to, aby dojížděli do Prahy". Z toho lze tedy usuzovat, že určitá debata na poslaneckém klubu probíhala.
Spekulace nakonec ukončila tehdejší 1. místopředsedkyně strany Karolína Peake, která v mediích ohledně potenciální legislativní iniciativy Věcí veřejných směřující k opětovnému zvýšení platů politiků uvedla, že "nic takového jsem nezaregistrovala. Rozhodně z naší strany nic takového nevyjde." Podobně se vyjádřil další člen VV Michal Babák.
Rozhodně to nebyly pouze Věci veřejné, které se na té diskreditaci (vlády, pozn.) a na té mlze těch konfliktů (ve vládě, pozn.) podílely.
Karolína Peake připomíná některé vládní kauzy z minulosti, které k dobrému jménu vlády rozhodně nepřispěly. Je pravda, že velká část vládních afér, jako např. neúčast TOP09 na jednání vlády, se točila kolem Věcí veřejných. Avšak mezi ministry ostatních stran nalezneme rovněž mnoho diskreditujících událostí.
Připomeňme např. kauzu Promopro ohledně financování služeb spojených s českým předsednictvím Radě EU, která vrazila klín mezi ODS a TOP09, konkrétně mezi ministry Vondru a Kalouska.
První člen vlády, který rezignoval na svou funkci, byl Pavel Drobil (ODS). Během svého působení na Ministerstvu životního prostředí byl nařčen z manipulací se zakázkami Státního fondu životního prostředí.
Další spor mezi ministry ODS a TOP09 přineslo odvolání ministra zemědělství Fuksy. Ten byl odvolán premiérem pro nedostatek odbornosti. Ministr Kalousek však uvedl, že pravým důvodem odvolání by stranický boj uvnitř ODS.
Mezi další skandály patří aféra bývalého ministra Kocourka (ODS), který rezignoval poté, co vyšlo na povrch, že své ženě při rozvodovém řízení zatajil 16 mil Kč.
Veřejnost nelibě nesla i fakt, že bývalý ministr kultury Besser (TOP09) zatajil některé skutečnosti ve svém majetkovém přiznání. Ministr Besser rovněž rezignoval na svou funkci.
On (zákon o státním zastupitelství, pozn.) vlastně už prošel připomínkami legislativní rady vlády, tuším v dubnu.
Legislativní rada vlády projednávala věcný návrh zákona o státním zastupitelství na zasedání z 5. dubna 2012. Výrok je tedy pravdivý.
Na ministerstvu dopravy máme 48 bodový plán, který realizujeme od února tohoto roku, tam je jednoznačně řečeno, že my máme zájem na tom, aby došlo za prvé k nutnosti informovat ministerstvo, pokud dochází o 10% navýšení ceny.
Ano, ministerstvo dopravy opravdu vypracovalo Strategii protikorupčních a úsporných opatření, která obsahuje 48 konkrétních opatření s jasně stanoveným termínem implementace. Nicméně druhá část výroku Pavela Dobeše o zájmu na zavedení nutnosti informovat ministerstvo, pokud dochází o 10% navýšení ceny v dokumentu (.pdf) explicitně uvedena není - z tohoto důvodu výrok Pavla Dobeše považujeme za zavádějící.
Za nepravdivý jej pak neoznačujeme proto, že bod 2 Zavedení monitoringu veřejných zakázek, říká, že „...U větších VZ bude zaveden monitoring tam, kde dochází ke zvýšení ceny nad určitou hranici anebo ke změně rozsahu práce. Monitoring bude provádět MD (případně SFDI). Případné překročení rozpočtu je nutné písemně zdůvodnit. Bude zaveden mechanismus odpovědnosti podepisované osoby.“
Když byla připravována smlouva nebo vlastně evropská ústava, Francouzi řekli ne, Holanďané řekli ne.
Dle informací ze zahraničních médií a oficiálních stránek vlády jednotlivých zemí hodnotíme výrok Farage jako pravdivý.
V době, kdy byla evropská ústava připravována, muselo dojít v jednotlivých zemích EU k její ratifikaci. Aby mohla ústava vstoupit v platnost, bylo nutné, aby ji schválily všechny členské státy (pozn.: v době, kdy k ratifikaci došlo měla EU pouze 25 členů). Velká část zemí v letech 2004-2006 ratifikaci ústavy podpořila, v některých byla ale odložena. V případě Francie a Nizozemí však byla evropská ústava odmítnuta.
Ve Francii měla být evropská ústava schvalována pomocí referenda, kterého se zúčastnilo téměř 70 % obyvatel. Proti se vyjádřilo 54,67 %, pro návrh hlasovalo 45,33 %. Návrh ústavy tak nebyl přijat, o čemž informovala řada médií (Washingtonpost, BBC, iDNES). Tehdejší prezident Jacque Chirac byl vyzván, aby v souvislosti s vyjádřením občanů přijal důsledky. Následně po referendu podal demisi premiér Jean-Pierre Raffarin a Chirac jmenoval jeho nástupce-Dominiqua de Villepina.
V případě Nizozemí došlo rovněž k ratifikaci referendem, kterého se zúčastnilo 63,3 % občanů. Schválení bylo neúspěšné, jelikož se proti návrhu vyjádřilo 61,54 % a pro návrh pouze 38,48 % občanů. Tehdejší vláda se odmítla návrhem dále zabývat a odmítla možnost druhého referenda.
Nigel Farage má ve svém tvrzení pravdu, Francie a Nizozemí skutečně návrh evropské ústavy v roce 2005 odmítly.
Ve Spojeném království platíme tarif za elektřinu a část z ní je vyrobena spalováním plynu.
Europoslanec Farage má v tomto výroku pravdu, ve Velké Británii existuje několik poskytovatelů elektřiny. Jako příklad firem, které tuto elektřinu dodávají pomocí plynu uvedeme třeba British Gas, E.ON, npower nebo The Scottish Power. Tyto firmy pak poskytují různé měsíční tarify za elektřinu. Podle oficiálního dokumentu (.pdf) britského Ministerstva energetiky a klimatických změn (Department of Energy and Climate Change), nazvaném Přehled energetických statistik Velké Británie, z 28. července 2011 pak vyplývá, že celková britská spotřeba energie je plynem pokrytá z 33 %. Domácnosti tvoří 30,5 % celkové spotřeby energie.
"Tento rok se počítalo, že můžeme získat z Evropských strukturálních fondů zhruba 100 miliard."
Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme jako neověřitelný. Na základě informací Ministerstva financí a Euroskopu.cz existují jisté odhady, které se v kontextu roku 2012 týkají pouze čistého příjmu. Česká republika je v rámci EU tzv. čistým příjemcem. To znamená, že od EU dostává více peněz, než odvádí do společného rozpočtu. Od roku 2004, kdy se ČR stala členem Evropské unie, vypadaly čisté příjmy a dotace na strukturální fondy následovně:
čistý příjem
dotace na strukturální fondy
rok
mil. Kč
2004-2006
16 213,8
26 278,8
2007
15 192,8
27 565,4
2008
23 773,4
41 905,8
2009
42 317,7
51 907,3
2010
47 917,4
55 457,4
2011
30 733,4
43 455,5
2004-2011
176 148,4
246 570,1
Co se týče výše dotací na rok 2012 a 2013, setkáváme se pouze s odhady ohledně čistých příjmů. Např. Euroskop.cz uvádí, že by Česká republika mohla v období 2007-2013 získat čistý příjem až ve výši 22,5 mld. € (pozn. Od roku 2007 činí čistý příjem pouze 6,241 mld. €.). Rovněž bylo odhadováno, že od roku 2007 by do České republiky mohl proudit čistý příjem ve výši až 93 mld. Kč. Jak je však patrné z tabulky výše, tento odhad nebyl dosud naplněn. V období let 2007-2011 bylo vyčerpáno z evropských fondů 100 mld. Kč a předpoklad, že by dotace pro rok 2012 dosáhly stejné výše jako za uvedené období dohromady, je více než optimistický. Vzhledem k tomu, že se nám ale nepodařilo zjistit bližší informace o možném čerpání dotací pro strukturální fondy pro rok 2012, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
