Přehled ověřených výroků

Výrok Martina Schuberta hodnotíme jako pravdivý.

Podle serveru iDnes.cz má například hutnická firma ArcelorMittal Poland pro nejprašnější provoz aglomerace spékání rud od polských úřadů ustanoven emisní limit pro prach ve výši 100 mg/m3, zatímco v případě ArcelorMittal Ostrava jde pouze o 20 mg/m3.

Přesto, že tento konkrétní případ porovnání sedí, nemůžeme stoprocentně garantovat validitu výroku vzhledem k jeho rozsahu pro celou zemi.

Výrok Ivana Mařáka je hodnocen na základě konkrétní formulace předvolebního slibu ČSSD v otázce právní formy nemocnic ve Zlínském kraji jako pravdivý.

Nemocnice ve Zlínském kraji získaly postavení akciových společností v minulém volebním období, tedy 2004 - 2008. Do tohoto volebního období šla ČSSD se slibem (kapitola Pro zlepšení sociální a zdravotní situace v kraji), jak vyplývá z jejího volebního programu pro krajské volby 2004, " Budeme pro ně (pro nemocnice) prosazovat podobu neziskových veřejnoprávních institucí s definovanými pravidly zdravotnické činnosti, dotační politiky, hospodaření a kontroly za účelem kvalitní zdravotní péče o občany našeho kraje." V roce 2008 pak strana ve svém volebním programu dále odmítala privatizaci krajských nemocničních zařízení.

Výrok Stanislava Mišáka o členství Lubomíra Nečase ve Zdravotním výboru Zastupitelstva Zlínského kraje je pravdivý.

Jeho slova potvrzují webové stránky Zlínského kraje. Zde je Lubomír Nečas skutečně ještě veden (poslední aktualizace byla z 19. června 2012) jako člen tohoto výboru, který byl navržen za vlády ČSSD.

Královehradecký kraj skutečně schválil rozpočet na rok 2013 s deficitem 137,5 milionu korun. Oproti současnému roku, kdy byl deficit 100 milionů, je to nárůst způsobený zejména chystanou přestavbou náchodské nemocnice. Není tedy pochyb o tom, že tento výrok můžeme považovat za pravdivý. Důvodovou zprávu k návrhu rozpočtu na rok 2013 lze nalézt zde (.pdf.).

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Setkání českých představitelů s polskou stranou, proběhlo hned několik. K setkání došlo 30.5. 2011, pak také v únoru 2012.

Aktuálně se pak ministři životního prostředí ČR a Polska sešli v Kampinoském národním parku třicátého srpna letošního roku.

Podle Zákona č. 114/1995 Sb. se sledované vodní cesty dělí na vodní cesty účelové (ty slouží pouze pro rekreaci a pro dopravu místního významu) a dopravně významné. Dopravně významné cesty se dál dělí na využívané a využitelné.

Podle Zákona č. 114/1995 Sb. §3, odst. 4, písm. b) jsou využívané vodní cesty na toku řeky Vltavy "1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2. od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun." Dle portálu plavba.cz se úsek mezi Třebenicemi a a přístavem Radotín nazývá dolní Vltava, mezi Třebenicemi a Českými Budějovicemi se jedná o střední Vltavu.

Podle projektu z roku 2008 Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice - Týn nad Vltavou bylo cílem splavnění 33 km dlouhého úseku Vltavy z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou. Tímto by vznikla souvislá vodní cesta v délce 93 km z Českých Budějovic do Orlické přehrady. Tento projekt byl určen pro rekreační plavbu. Projekt byl rozdělen do tří etap, do tří investičních záměrů. "Stavby těchto záměrů jsou zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 až 2013 schváleného vládou České republiky usnesením č. 1064 ze dne 19. září 2007."

Splavnění tohoto úseku řeky Vltavy (pro rekreační účely) bylo rozhodnuto schválením vlády v roce 2007.

Jiné rozhodnutí o splavnění Vltavy se bohužel nepodařilo dohledat.

Výrok Bohuslava Borovanského je hodnocen jako neověřitelný, neboť je poměrně obecně formulován a neuvádí konkrétní města, o kterých politik mluví.

Podařilo se nám dohledat konkrétní případ, který výrok Bohuslava Borovanského vyvrací.

Pokud budeme vycházet z analýzy připravené pro Komisi v roce 2004 (Palmer / Rae), zjistíme, že například Soluň (.pdf) (Evropské město kultury 1997) dokázala infrastrukturní projekty dokončit až v letech následujících po průběhu vlastního kulturního programu města a bylo tedy nutné hledat provizorní prostory pro pořádané akce - například orchestr z milánské La Scaly byl nucen místo koncertního sálu účinkovat v prostorách univerzitní auly.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť webové stránky nemocnice uvádí přesně stejný údaj jako senátor Dryml.

Webové stránky doslova uvádějí: "Poskytuje standardní diagnostickou a léčebnou péči ve spádové oblasti bývalého okresu Rychnov nad Kněžnou, tj. asi 72.000 obyvatel a v téměř ve všech oborech působí nadregionálně." Na základě této informace hodnotíme výrok Vladimíra Drymla jako pravdivý.

Výrok Miroslava Kalouska označujeme jako pravdivý a to na základě informací dostupných na webových stránkách Senátu ČR a Prezidenta ČR.

Na webu Senátu ČR naleznete stránky věnované Návrhu zákona o důchodovém spoření a Návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oba dva zákony byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a jsou tedy platné, přičemž jejich platnost je od 1. ledna 2013, jak se můžete dočíst v Senátním tisku č. 190 popř. 191, které jsou dostupné na výše odkazovaných stránkách.

Na webových stránkách kanceláře prezidenta se můžeme v tiskové zprávě ze dne 24. září 2012 dočíst, že: "Loni jsem k předcházejícím zákonům týkajícím se změny důchodového systému, tedy k zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o důchodovém spoření, později vyhlášenému pod č. 426/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o doplňkovém penzijním spoření, později vyhlášenému pod č. 427/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření, vyhlášenému později pod č. 428/2011 Sb., svůj podpis nepřipojil. Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem ale tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil. Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně." Ve zprávě Důchodová reforma: Potopí ji veto prezidenta? na serveru duchodovareforma.cz se uvádí, co prezident vetoval: " Václav Klaus vytknul důchodové reformě absenci širšího konsenzu v odborné i politické sféře a vetoval dílčí část reformy, která technicky upravovala výběr pojistného do fondů II. pilíře. Veto tedy nemá vliv na důchodovou reformu jako celek, nedotkne se třeba vůbec reformy penzijního připojištění. "

Roman Línek má na mysli úsek Ostrov- Staré Město budovaný v rámci rychlostní silnice R 35. Dle informačního materiálu Ředitelství silnic a dálnic z července 2012 se skutečně čeká na obdržení stanoviska Ministerstva životního prostředí.

EIA (z anglického environmental impact assesssment) je proces, který má zjistit dopady projektů, či záměrů na životní prostředí. Tento proces probíhá vždy dříve, než daný projekt dostane povolení a začne se realizovat. V ČR je tento proces upraven zákonem č. 100/2001 Sb. a informace o posuzovaných záměrech lze nalézt na informačním webu EIA.