(My v sociální demokracii postupujeme velmi důsledně. To znamená, pokud se vůči některému z našich členů objeví konkrétní podezření, tak tu věc řešíme. To znamená buď rezignuje na své veřejné funkce, nebo odchází ze sociální demokracie. My prostě nepostupujeme takovým způsobem, jak například ODS reagovala na kauzu Drobil, pokud vím, pan Drobil do dnes je ve vedení Občanské demokratické strany, pan Vondra je ve vedení Občanské demokratické strany, ačkoliv tady byla kauza ProMoPro.
Výrok je pravdivý, oba jmenovaní politici z ODS i přes své aféry zůstali v pozici místopředsedů strany, ministr Vondra navíc zůstal členem vlády P. Nečase.
Exministr Drobil byl viněn, že jeho blízký spolupracovník (Knetig) chtěl pomocí manipulací vyvádět peníze ze Státního fondu životního prostředí. Navíc radil řediteli fondu zničit nahrávky s potenciálními důkazy proti Knetigovi. Z postu ministra pro životní prostředí odešel, v součastnosti je stále místopředsedou ODS a volebním manažerem pro podzimní kampaň do krajských a senátních voleb.
Alexander Vondra je i přes kauzu ProMoPro stále ministrem obrany, senátorem a místopředsedou ODS. V kauze ProMoPro šlo o podezření na předražení (hlavně) ozvučení z dob českého předsednictví EU, za které měl odpovědnost tehdejší vicepremiér pro evropské záležitosti Vondra. Do současné doby byli v kauze obviněni především zaměstnanci státní správy a také tehdejší ministrova náměstkyně Hendrychová.
A to bohužel souvisí s tím, jakou důvěru mají všechny subjekty včetně států. Jakou důvěru mají věřitelů, kteří jim půjčují peníze. A z tohoto hlediska si Česká republika stojí mnohem lépe, než třeba celá řada zemí bývalé patnáctky Evropské unie.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Úroková míra ČR podle Eurostat dosahovala v červenci 2012 výše 2,60 %. Vyšší, tj. horší úrokovou míru ve stejném období mělo jen šest z patnácti států. Zbytek zemí se těšil výhodnější úrokové míře.
StátÚroková míra
Česká republika
2,60 %
Belgie
2,68 %
Řecko
25,82 %
Itálie
6,00 %
Portugalsko
10,49 %
Španělsko
6,79 %
Irsko
6,12 %
Naším úkolem (kontrolního výboru, pozn.) není tato kontrola (nálezů NKÚ, pozn.).
Výrok označujeme jako neověřitelný, neboť neexistuje žádné oficiální ustanovení, které by přesně definovalo úkoly kontrolního výboru.
Činnost výborů upravuje Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (Část šestá) a nutno podotknout, že ne příliš konkrétně. Nehovoří ani konkrétně o úkolech kontrolního výboru. Jediný článek týkající se pravomocí výboru navenek je § 39, kde se v bodě 2 stanoví: (2) Člen vlády a vedoucí jiného ústředního správního úřadu je povinen dostavit se osobně na schůzi výboru, jestliže o to výbor požádá, a podat požadované informace a vysvětlení, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.
Pokud se podíváme na činnost kontrolního výboru, můžeme konstatovat, že vydává usnesení k nálezům NKÚ. S těmito usneseními následně seznamuje poslaneckou sněmovnu, případně vládu, a navrhuje patřičná opatření. Primární funkci tedy není kontrolovat práci NKÚ, ale na základě správ tohoto úřadu kontrolovat hospodaření jiných státních orgánů.
Na závěr však podotýkáme, že vymezení kompetencí mezi kontrolním výborem a NKÚ je nejasné a problematické, v minulosti bylo důvodem soudních sporů (viz kauza Dohnal - přibližné info zde, nebo v dalších výrocích této debaty).
Jedno, to chráněné označení původu znamená, že jsou tam všechny fáze výroby a produkce místní.
Chráněné označení původu (v češtině se zkratkou CHOP, v angličtině PDO - protected designation of origin) je skutečně možno udělit pouze zemědělským výrobkům a potravinám, které jsou vyrobeny, zpracovány a připravovány na daném zeměpisném území za užití uznaného know-how.
Definici PDO v anglickém znění lze nalézt v Nařízení Rady (ES) č. 510/2006, v článku 2 odst. 1 a).
Pro ČR je CHOP ukotveno v zákoně č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a o změně zákona o ochraně spotřebitele, v paragrafu 2 odst. a): " Pro účely tohoto zákona se rozumí: a) označením původu název oblasti, určitého místa nebo země (dále jen "území") používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území; za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží pocházející z vymezeného území, splňuje-li takové zboží ostatní podmínky podle tohoto ustanovení."
Chráněné označení původu se tedy od chráněného zeměpisného označení liší v tom, že v prvním případě se všechny fáze musí odehrávat na daném území, ve druhém potom musí být některé (minimálně jedna) fáze výroby (prvotní výroba nebo zpracování nebo příprava) produktu na daném, geograficky vymezeném území (některé fáze mohou tedy probíhat na území jiném). Při udělování označení CHOP se tedy vyžaduje mnohem striktnější vazba na dané území než u označení CHZO.
Takto rozdíly mezi těmito dvěma označeními udává na svých stránkách také Úřad průmyslového vlastnictví.
Zmínil tady loňský rozpočet, pan předseda ví, že vnější vlivy, vis major, které vláda nemohla ovlivnit, byly v celkovém rozsahu 42 miliard.
Tento výrok se nám bohužel i přes velkou snahu nepodařilo ověřit. Nedokázali jsme jednoznačně určit rozsah nákladů způsobených "vyšší mocí".
Případné rady vítáme v komentářích.
Ten registr (centrální registr účtů, pozn.), jeho zřízení by stálo zhruba čtvrt miliardy korun.
Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo najít žádný jasný zdroj, který by potvrdil ministrův výrok, hodnotíme jej jako neověřitelný.
Návrh (bod 14) Ministerstva financí na zřízení "Národní evidence účtů", který byl posléze Vládou ČR odmítnut, hovoří v oblasti finanční nákladnosti konkrétně o tom, že " finanční dopady v podobě snížení se promítnou nejen do státního rozpočtu, ale také na straně finančního sektoru a jsou predikovány v objemu desítek milionů korun."Novinky.cz informovaly 17. října 2011 o analýze FAÚ (Finančně analytický útvar na Ministerstvu financí), která náklady uvedené ministrem vnitra zpochybnila, nicméně se nepodařilo tuto analýzu dohledat. Jak server uvádí, analýza popisuje úsporu stamilionů Kč a náklady na zavedení registru uvádí ve výši 380 milionů Kč, to však v průběhu 5 let.
Nelze tedy objektivně a přesně uvést, kolik by zřízení daného centrálního registru stálo, resp. kolik by se mohlo jeho užíváním ušetřit, tudíž je výrok ministra vnitra hodnocen jako neověřitelný.
Protože třeba krajskou nemocnici, kde jsou zástupci ČSSD, v dozorčí radě a mají tyto platy, tak zároveň vede pan Veselka, ekonomický náměstek je pan Kittner a to jsou politici, kteří jsou spřízněni dlouhodobě s ODS.
Na základě informací ze stránek Krajské nemocnice Liberec a. s. hodnotíme výrok jako pravdivý.
V dozorčí radě krajské nemocnice má sociální demokracie skutečně velké zastoupení. Konkrétně jsou zástupci ČSSD předseda Zdeněk Bursa a členové Martin Sepp, Milan Šír a František Hruša. Za KSČM je v dozorčí radě Stanislav Mackovík, Jan Marek zastupuje Liberec občanům. František Šebek, Pavel Buchvald a Dušan Morman zastupují nemocniční personál.
Generálním ředitelem je Jiří Veselka, ekonomickým ředitelem Jiří Kittner. Jiří Kittner je bývalým libereckým primátorem za ODS, Jiří Veselka dříve pracoval jako jeho náměstek. Dá se tedy říct že i on je dlouhodobě s ODS spřízněn.
Pardubický kraj je složen ze 451 obcí, z toho pouze 20 je měst nad 3,5 tisíce obyvatel.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle dat ČSÚ (xls.) z 1.ledna 2011 je v Pardubickém kraji 21 obcí nad 3,5 tisíce obyvatel, vid tabulka. Výrok sice není úplně přesný, ale hodnotíme jej jako pravdivý.
Obec
Počet obyvatel
Česká Třebová
16032
Heřmanúv Mestec
4926
Hlinsko
10143
Holice
6482
Choceň
9007
Chrudim
23240
Králiky
4559
Lanškroun
10123
Letohrad
6366
Litomyšl
10226
Moravská Třebová
10852
Pardubice
90401
Polička
8883
Přelouč
8757
Sezemice
3589
Skuteč
5254
Slaťinany
4106
Svitavy
16986
Ústí nad Orlicí
14499Vysoké Mýto
12558
Žamberk
6077
Server Bussinesinfo.cz pak uvádí, že v Pardubickém kraji je skutečně 451 obcí. Stejnou informaci obsahuje i výše umístěný odkaz na tabulku ČSÚ.
My jsme prosazovali tuto protidluhovou brzdu již dávno. Kdo si vzpomene na konec 90. let zákon o trvale vyrovnaném státním rozpočtu, návrh finanční ústavy v paragrafovém znění máme připravený od jara roku 2010 a připravili jsme ho k prezentaci před volbama v roce 2010.
Tento výrok premiéra Petra Nečase je pravdivý a to na základě dohledaných dokumentů a návrhů ODS z minulosti.
Volební program ODS pro volby do Poslanecké sněmovny PČR 1998 (Hlavu vzhůru) v části 4. 3. Nezadlužená budoucnost obsahuje mimojiné tezi, že "ODS bude prosazovat legislativní brzdy vůči možnosti přijetí deficitního státního rozpočtu (zákon o vyrovnaném státním rozpočtu...)" 11. listopadu 2002 pak skupina poslanců (Klaus, Kocourek, Tlustý) předložila do poslanecké sněmovny návrh ústavního zákona o rozpočtové kázni ČR, který na základě v něm popsaných mechanismů měl za cíl dlouhodobě nezadlužovat Českou republiku. Tento návrh byl však již v 1. čtení zamítnut (za tuto změnu se postavili pouze poslanci ODS).
Co se týče premiérem zmiňované finanční ústavy, tak tento návrh měla skutečně ODS ve svém volebním programuŘešení, která pomáhají pro volby do poslanecké sněmovny 2010. Konkrétně je zde ona finanční ústava popisována jako mechanismus, který " bude vládám a Parlamentu nařizovat, že se musí chovat v souladu s rozpočtovou kázní a odpovědností."
Kromě toho své návrhy na zavedení tzv. finanční ústavy ODS v předvolebním období publikovala do médií - za všechny např. Idnes.
Já bych na pana starostu Horu přeci jen zareagoval v tom smyslu, že pan starosta z Aše, ten na jedné straně říká, jak je proti tomu, ale na druhé straně rád podepsal doprovodné smlouvy, které přinášejí do jeho pokladny nemalé peníze (jedná se o přestavbu celnice na kasíno, pozn.).
Výrok Jaroslava Borky hodnotíme jako zavádějící
Jaroslav Borka má sice pravdu o vlivu starosty na jednání s investorem, nicméně podle námi dohledaných mediálních výstupů nevystoupil starosta Blažek proti tomuto projektu ani veřejně.
V usnesení (bod Usnesení č. 11/410/11) Rady města ze dne 7. listopadu 2011 se hovoří o pronájmu pozemků o celkové výměře 6,773 m2 na 10 let za dohodnuté nájemné ve výši 5 mil. Kč/rok.
Toto usnesení bylo zrušeno na mimořádném zasedání (viz. Usnesení č. 12/481/11) Rady města 21. prosince 2011 a bylo přijato usnesení nové, které zmíněné pozemky pronajalo stejné firmě (Development West a.s.) na období 1. listopadu 2011 - 31. března 2012 s tím, že se bude dále jednat o finální verzi smlouvy mezi městem a firmou.
19. března 2012 pak Rada města přijala usnesení, kdy schválila nájem pozemků pro společnost Development West a.s. na období 1. duben 2012 - 31. březen 2017 (viz. "Kontrola plnění usnesení"). Za tento pronájem pak město podle smlouvy získává 542 880 Kč ročně.
Server iDnes.cz referoval 4. ledna 2012 o připravovaném projektu změny celnice na kasíno na hranicích s Bavorskem. Konkrétně text uvádí, že: "...Přestože v době, kdy se rozhodovalo o dalším využití celnic, mělo město Aš o budovu zájem a plánovalo tam například informační centrum, dnes ve zřízení kasina problém nevidí. 'Nevadí nám to, kasino bude stát mimo zastavěné území,' podotkl starosta." Rada města Aš jednala o smlouvách na pronájem pozemků pro firmu, která se rozhodla z bývalé celnice vytvořit kasíno několikrát. Podle mediálních výstupů starosta Aše Blažek nebyl proti, podle námi dohledaného zdroje ze serveru iDnes.cz mu projekt nevadí.
