Už dva roky neprobíhá nábor tak, jak by to bylo potřeba. To znamená zhruba těch 1 500 policistů ročně.
Podle vyjádření policejního prezidenta Lessyho, zveřejněném na serveru Aktuálně (v únoru letošního roku), je už delší dobu zastaven nábor policistů. V článku z roku 2009 na serveru iDNES hovoří tehdejší ministr vnitra Pecina o tom, že od dalšího roku nábor zastaví. Od roku 2010 tedy nábor policistů v "obvyklých" rozmezích skutečně neprobíhá.
V prvním odkazovaném článku je také informace, že kritickou situaci by vyřešil "přírustek" ve výši 1 500 policistů.
Výrok Jeronýma Tejce proto hodnotíme jako pravdivý.
„Česká republika má aktuálně k dispozici 788 mld. korun, podané žádosti, kdy se jedná o téměř 76 tisíc žádostí o podporu, v hodnotě 1 bil. 179 mld. korun, to znamená téměř 150 % národní alokace. Co se týče schválených projektů - jedná se o 34 tis. projektů v hodnotě 569 mld. korun, to znamená, v tuto chvíli se jedná o 72 % alokace. Proplacené prostředky příjemců - jedná se o částku 313 mld. korun, to znamená téměř 40 % národní alokace. Certifikované výdaje jsou ve výši 139 mld. korun, to je zhruba 17,6 % alokace.“
Statistické údaje uváděné Petrem Nečasem v médiích jsou totožné s údaji zveřejněnými na oficiálních stránkách věnovaných problematice čerpání evropských fondů www.strukturalni-fondy.cz. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.
Stručný přehled stavu čerpání ze strukturálních fondů lze nalézt na straně 12 v dokumentu MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA O PRŮBĚHU ČERPÁNÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ, FONDU SOUDRŽNOSTI A NÁRODNÍCH ZDROJŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007–2013 (.pdf). Na dalších stranách jsou poté detailně rozpracovány finanční a věcné pokroky v čerpání za období od vydání předešlé zprávy. Na straně 15 naleznete přesný počet žádostí a jejich celkovou finanční výši rozdělenou podle stavu, v jakém se právě v rámci rozhodovacího procesu o udělení dotace nacházejí. Strana 16 nabízí detailní zpracování údajů o aktuálním stavu čerpání prostředků a to jak procentuálně, tak i z pohledu finančního rámce.
Uvedená monitorovací zpráva je sice vládním zdrojem, my ji však akceptujeme podobně jako vládní statistiky, protože údaje se kterými pracují nejsou zpochybňovány ani veřejností, ani Evropskou unií. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Tak například třeba v rámci onkologického centra, které vzniklo v pardubické nemocnici, které vznikalo už za okresních úřadů nebo na konci etapy okresních úřadů, čili a přecházelo to pak následně na kraje. Pardubický kraj de facto neměl žádné finanční prostředky na to, aby vybavil, zmodernizoval toto centrum. Přišel soukromý investor, který nabídl, že zainvestuje a bude léčit pacienty Pardubického kraje.
Na základě informací serveru Medical tribune je výrok hodnocen jako pravdivý.
Petr Tupec má na mysli pravděpodobně nově vzniklé centrum radiologie v rámci pardubické onkologie. V článku z roku 2009 stojí " Multiscan (jde o soukromého investora) se svolením bývalého vedení kraje vybudoval od roku 2002 v Pardubické krajské nemocnici impérium za 600 milionů korun. Krajská nemocnice na novou radioterapii neměla, zastupitelstvo nebylo ochotno pumpovat do nemocnice stamiliony, a tak soukromé peníze byly pro radioterapii jedinou šancí."
Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, jak dlouho centrum vznikalo. V oddělení onkologie jako takové ale soukromý investor působí už od roku 1992. V Pardubické nemocnici to také není žádnou výjimkou, i některá další oddělení jsou provozovány soukromými investory.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože jeho hlavní část - skutečnost, že kraj nemá na provoz investičně náročných oddělení peníze, je dokladatelná.
Máme devátou nejnižší nezaměstnanost mladých lidí do dvaceti pěti let (v rámci zemí EU, pozn.).
Výrok můžeme označit za pravdivý i přesto, že míry nezaměstnanosti nejsou pro únor 2012 veřejně dostupné u všech členských států EU. Pokud však budeme tvořit pořadí s použitím nejaktuálnějších dostupných dat, bude ČR opravdu na devátém místě v rámci Evropské unie.
Podle údajů Eurostatu zveřejněných 2. dubna 2012 byla míra nezaměstnanosti mladých lidí do dvaceti pěti let v únoru 2012 v ČR 19.1 %. Pro ilustraci nejnižší byla v Německu (8.2 %) a v Rakousku (8.3 %) a nejvyšší pak ve Španělsku (50.5 %) a v Řecku (50.4 % v prosinci 2011).
Na severní Moravě, na Zlínsku rozdávala charita potravinové balíčky, aby ty lidi vůbec přežili.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, avšak pouze jeho první část o potravinových balíčcích. Druhá část je tu pouze pro posouzení takového pravdivého tvrzení v kontextu a nemůžeme se k ní nijak vyjádřit, jde o předpověď do budoucnosti.
Podle České televize rozdávala Armáda spásy jídlo asi polovině ze svých 22 klientů plus několika dalším zájemcům. Stejnou informaci přinesl i web aktualne.cz. Podobná situace nastala na Vsetínsku a Zlínsku, kde se podle informací serveru novinky.cz jednalo asi o pět desítek rodin jimž pomáhala Vsetínská Diakonie.
(Jinak by nebylo možné v době krize, kdy říkáte, že se všichni musíme uskromnit,) že za poslední dva roky nám přibylo dolarových milionářů v České republice - shodou okolností mezi růstovým rokem 2010 a 2011, kdy se zmrazily platy a klesaly životní náklady - o 29 % více dolarových milionářů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Z mediálních zdrojů odkazujících na analýzu společnosti Capgemini vyplývá, že v rozmezí let 2010-2011 se v České republice skutečně zvýšil počet dolarových milionářů o 29 %. O tomto trendu informovala na svém webu Česká televize, konkrétně uvedla následující informaci : "V Česku loni (uveřejněno 22.9.2011) vzrostl počet dolarových milionářů o více než 29 procent, přes milion dolarů mělo 16 200 lidí. Vyplývá to ze zprávy firem Capgemini a Merrill Lynch Global Wealth Management." Obdobné informace se objevily také na serverech E15, Eurozpravy a Deník.cz. Samotná analýza společnosti Capgemini je po zaregistrování dostupná zde.
Vzhledem k těmto informacím tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Vláda nezvládá aplikaci toho nového zákona (o veřejných zakázkách, pozn.), nebyly včas a nejsou včas připraveny prováděcí vyhlášky.
Vycházíme z informací portálu veřejných zakázek, provozovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Poslední aktualita na portálu pochází přibližně z 9. května, poslední uvedený prováděcí předpis k zákonu o veř. zakázkách z 27. dubna. Předpokládáme tak, že jde o aktuální informace.
Znění zákona o veř. zakázkách se změnami mj. v § 159 odst. 3 ukládá vydat vyhlášku
"k provedení § 17 písm. x), § 44 odst. 4 písm. a) a b), §46a, §46d odst. 1, § 74a odst. 6, § 86 odst. 2, § 96 odst. 5, § 103 odst. 7, § 108, § 119 odst. 2, § 146 odst. 3 a 6, § 147a odst. 8, § 149 odst. 8 a 9 a § 156 odst. 8." Z těchto částí zákona je vydán prováděcí předpis pouze k §46a (.pdf), § 17 písm. x), § 108, § 146 odst. 3 a 6 a § 147a odst. 8 (.pdf) a § 149 odst. 8 a 9 (.pdf), tedy pouze k části uvedené úpravy. Kromě toho zákon v odst. 2 ukládá Ministerstvu obrany vydat vyhlášku k provedení § 17 písm. q) a § 18 odst. 4 písm. h), která dosud vydána nebyla.
K části prováděcích předpisů, např. k provedení § 44 odst. 4 písm. a), se nám podařilo najít návrh. Ne však vždy. Za "včas připravené" nicméně považujeme vyhlášky vydané před nabytím účinnosti zákona, což bylo 1.ledna 2012. Považujeme tedy výrok za pravdivý.
Dodejme, že původní znění novely došlo změn, a to opakovaných, kterým se odbory ministerstev musejí přizpůsobovat.
Červencová prognóza, Česká národní banka uváděla 0,8, my 1 procento (HDP na příští rok, pozn.).
Výrok ministra financí je hodnocen na základě dohledaných prognóz růstu HDP z Ministerstva financí ČR a ČNB jako pravdivý.
Červencová prognóza (.pdf) Ministerstva financí ČR na růst HDP v roce 2013 počítá s údajem 1 %. Aktuální prognóza ČNB (zveřejněná 2. srpna 2012) růstu HDP pak uvádí hodnotu 0,8 %.
Provedlo se přehodnocení toho, co je opravdu účinné a co není účinné. Takže řada léků, které mají účinek velmi pochybný, se dneska připlácí více.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť dne 31.12. 2011 byla ukončena komplexní revize úhrad léků, kterou prováděl Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Cílem této revize bylo mj. posoudit účinnost jednotlivých léků a cenově rozlišit mezi léky účinnými a méně účinnými.
V současné době, pokud vím z tisku, tak funguje na BIS inspekce BIS, která v této situaci má, má, má přirozeně charakter policejního orgánu. Postupuje pod dohledem státního zástupce.
Výrok ministra vnitra pokládáme za pravdivý a to na základě dohledatelných veřejných informací ze samotné BIS.
Bezpečnostní informační služba má v rámci své vnitřní kontroly zavedeny své vlastní orgány, které mají za cíl odhalovat nezákonné chování členů této služby, a také je preventivně potlačovat. Tato Inspekce, jak o ní ministr Kubice hovoří, se konkrétně nazývá Odbor inspekce Bezpečnostní informační služby.
Na stránkách BIS (výše uvedený odkaz) je popsána činnost odboru mimo jiné takto: "Získá-li Inspekce informaci, že příslušník BIS spáchal trestný čin, využije své policejní oprávnění a rozběhne vlastní šetření. Pokud se podezření z trestného činu potvrdí, předá celou věc státnímu zástupci. Dojde-li Inspekce k závěru, že se o trestný čin nejedná, věc odloží. Zjistí-li, že událost má charakter přestupku, postoupí případ nadřízenému konkrétního příslušníka, který rozhodne o druhu a výši kázeňského trestu." Tato definice podle nás dostatečně naplňuje podstatu Kubiceho vyjádření o charakteru policejního orgánu.
