Jan Horník
Když se podíváte nazpátek na audiozáznamy mojí kritiky tři roky nazpátek až do této doby, tak zjistíte, že na všechno jsem upozorňoval. Bohužel jsem nebyl vyslyšený a můžeme začít Becherovou vilou a skončit u lůžek.
Archiv záznamů jednání zastupitelstva Karlovarského kraje na internetových stránkách kraje nabízí záznam pouze 6 jednání zastupitelstva, z nichž nejstarší je ten z 8. prosince 2011.
Webové stránky senátora Horníka také neobsahují žádný 3 roky starý text/audio, který by dokládal jeho kritiku. Z tohoto důvodu není možné výrok senátora Horníka objektivně a komplexně posoudit.
Petr Šilar
Finové pěstují cukrovku.
Na základě dohledaných informací posuzujeme výrok jako pravdivý.
Finsko je skutečně pěstitelem cukrovky, i když se celkový objem produkce snižuje. Cukrovka se pěstuje v oblasti poblíž továrny Säkylä. V roce 1996 dosahovalo pěstování cukrovky v poměru na rozsah orné půdy asi 1% (.pdf), po roce 2005 tento objem ještě klesl, a to z důvodu reformy EU v této oblasti.
Současný objem produkce této komodity dosahuje výše zhruba 81 tisíc tun.
Milan Urban
Poláci ty trafačky (trafostanice, pozn.) na těch hranicích prostě stavět budou.
Z českých médii potrdil stavění trafostanic například deník E15, který se zabývá zejména zpravodajstvím z prostředí ekonomiky a financí. Stejně tak provozovatel polských energetických síti PSE-Operator potvrdil stavění trafostanic na hranicích s Německem. Odůvodňuje to zejména zahlcením přívodu elektrické energie z větrných eletráren ze severu Německa. Kritizuje také zastaralost a nedostatečnost přenosových soustav, které jsou mezi východem a jihem Německa. Výrok je tedy pravdivý. Trafostanice se skutečně stavět budou.
Lubomír Zaorálek
Senát dokonce přijal usnesení, kterým protestuje proti rozhodnutí premiéra, který bez jakéhokoliv mandátu komor, dokonce bez mandátu vlády rozhodl na jednání rady, na tom předminulém, že prostě řekl ne fiskální dohodě, kterou podepsalo 25 členských států.
Výrok místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Zaorálka lze s ohledem na záznam hlasování a detail rozpravy v Senátu České republiky ze dne 8. února 2012 označit jako pravdivý.
Na 17. schůzi senátu ze dne 8. února byl zařazen bod6 -Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské Rady, která se konala 30. 1. 2012 a Informace předsedy vlády o stavu příprav Fiskální úmluvy a pozici Vlády ČR tuto úmluvu schválit. Nejprve vystoupil s informací o průběhu zmíněného jednání Evropské rady premiér Nečas, který obhajoval svou pozici a vysvětloval, proč za Českou republiku tuto fiskální úmluvu nepodepsal. Argumentoval tím, že " konečný text byl projednán až na samotném summitu, takže nemohl být našimi experty analyzován, natož prodiskutován ve vládě či parlamentu." Dále obhajoval svůj postoj z tohoto summitu tak, že "smlouva je otevřena k přístupu smluvních stran i po březnovém podpisu bez omezení kdykoli v budoucnosti." Následně byl po vystoupení premiéra Nečase načten návrh usnesení senátorky (a také zpravodajky tohoto bodu) Aleny Gajdůškové, který obsahoval "doporučení předsedovi vlády, aby přehodnotil své stanovisko a Česká republika přistoupila ke Smlouvě současně s většinou členských států EU na dalším jednání Evropské Rady tak, aby se Česká republika nezbavila vlivu na další formování politik EU." Současně s tímto usnesením senátorka Gajdůšková kritizovala premiéra, že neinformoval senát na zasedání 25. ledna 2012 o svém záměru na jednání Evropské rady zmíněnou smlouvu odmítnout. Návrh usnesení v duchu výroku poslance Zaorálka byl po následné senátní diskuzi schválen v hlasování, kdy tento návrh podpořilo 41 senátorů (šlo o 39 senátorů ČSSD a senátory Pitharta a Bayerovou).
Jaromír Drábek
Příspěvky na mobilitu se rozhodně nevyplácejí v lednu. Příspěvky na mobilitu jsou vyřizovány, co se týká přijímání žádostí a běží standardní správní řízení, takže prosím příspěvky na mobilitu neměly termín výplaty v lednu.
Zmiňovaný příspěvek na mobilitu je v souvislosti se změnami v sociální legislativě upraven v zákoně č. 329/2011 Sb. (pdf.), o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, jenž s dílčími výjimkami vstoupil v účinnost 1. ledna 2012. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že příspěvek "slučuje dosavadní příspěvek na individuální dopravu a příspěvek na provoz motorového vozidla". (MPSV, 21. prosince 2011) Žádosti o udělení příspěvku jsou dle § 8 zmiňovaného zákona (pdf.) posuzovány dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách (je tedy zahájeno správní řízení, pozn.). Pokud byl zdravotní stav žadatele již v rámci řízení o příspěvku na péči (vyplývajícího ze zákona o sociálních službách) posouzen, neprovádí se pro účely přiznání příspěvku na mobilitu nové posouzení, krajská pobočka úřadu práce vychází z posudku, který byl vypracován pro účely příspěvku na péči. V ostatních případech požádá krajská pobočka úřadu práce okresní správu sociálního zabezpečení o posouzení schopnosti zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace. § 14 sledovaného zákona (pdf.) o poskytování dávek osobám se zdravotním postiženým upravuje nárok na dávku a na její výplatu, kdy výslovně uvádí, že: "(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a podáním žádosti o přiznání dávky. (3) Příspěvek na mobilitu může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku na mobilitu." Z této úpravy tedy vyplývá, že pokud bylo řízení o přiznání příspěvku na mobilitu zahájeno a ukončeno již v lednu, je povinností úřadu práce příspěvek vyplatit již v lednu. § 19 (pdf.) však dále specifikuje způsob výplaty dávek, kdy říká, že: "(1) Příspěvek na mobilitu se vyplácí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží." Tj. příspěvek na mobilitu za měsíc leden by měl být vyplacen až v únoru. Takto můžeme daný výrok považovat za pravdivý.
Finové jsou téměř (potravinově, pozn.) soběstační z 80 %.
Výrok senátora Šilara hodnotíme jako neověřitelný kvůli absenci konkrétního údaje o výši potravinové soběstačnosti ve Finsku.
Pro ilustraci přikládáme několik indikátorů, jejichž informace jsou ale velmi neaktuální (z roku 2004).
V roce 2004 se ve finském potravinářském průmyslu využívalo 85% surovin z domácích zdrojů. Co se týče samotné soběstačnosti, je možné dokladovat některé významné suroviny. Jedná (.ppt, slidy 22 a 23) se např. o obiloviny (124% soběstačnost), mléčné výrobky (101%), maso (103%) nebo vejce (114%) - tato data se vztahují na rok 2008.
Další zdroje o finské potravinové soběstačnosti se nám nepodařilo najít, za případné tipy budeme jen rádi.
Michal Hašek
Rozdělme si, prosím, dvě věci. Jsou tady kraje v čele s volenými samosprávami s hejtmany a pak jsou tady regionální operační programy, které jsou samostatné právnické osoby, řídí je regionální rady a v čele té ústecké je Jiří Šulc. Nicméně já nepopírám, že součástí té regionální rady jsou i sociální demokraté.
Regionální operační programy jsou skutečně právnickými osobami spravovanými samostatně regionální radou. V čele Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad stojí Jiří Šulc.
Na rozdíl od 14 krajů České republiky je regionálních operačních programů pouze 7; z důvodu samostatnosti regionálních rad a překrývání územní působnosti jednotlivých programů přes více krajů neexistuje mimo potenciální osobní vztahy návaznost na jednotlivé kraje.
Sociální demokraté tvoří většinu dané regionální rady, z jejích 16 členů je 10 z ČSSD, konkrétně Tomáš Hybner jako místopředseda, dále Arno Fišer, Olga Hrebičková, Pavel Kouda, Josef Macík, Martin Strakoš, Jana Vaňhová, Martin Havel, Josef Novotný a Jakub Pánik.
Miroslav Kalousek
(...) zase jiné zákony říkají, že stát je povinen zajistit soudu dostatek rozpočtových prostředků, aby mohl soudit a soudit nezávisle.
Výrok ministra Kalouska hodnotíme na základě platné legislativy jako pravdivý.
Ústava České republiky v Hlavě čtvrté, článku 82, bodu 1 uvádí: " Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat". Argument na nestrannost soudců byl použit např. při pokusu o snížení platů ve veřejné správě (i soudcům), což s poukazem na protiústavnost zrušil Ústavní soud.
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (.pdf) v hlavě 3, díl 1, část státní správy soudů říká, že "...Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolům soudům svěřených". Výrok ministra Kalouska je tak pravdivý, neboť podle zákona o soudech a soudcích je nutné ze strany státní správy soudů (a centrálním orgánem je v tomto případě ministerstvo) vytvářet i příznivé finanční a hospodářské podmínky pro výkon nezávislého soudního rozhodování.
„ÚHOS má dneska (…) kompetence jak z hlediska kontroly hospodářské soutěže, tak dostali kompetence díky zákonu, který my jsme navrhli a prosadili před už 3 lety o významné tržní síle, respektive její regulaci.“
Ano, s ohledem na údaje získané na webových stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dáváme Michalu Haškovi za pravdu.
ÚOHS podle zákona (.pdf) 273/1996 Sb. o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:
a) vytváří podmínky pro podporu a ochranu hospodářské soutěže, b) vykonává dohled při zadávání veřejných zakázek, c) vykonává další působnosti stanovené zvláštními zákony.
Jednu z těchto "dalších působností" Úřadu stanovil zákon (.pdf) 395/2009 Sb. o významné tržní síle a jejím zneužití. Tento zákon byl předložen skupinou poslanců ČSSD v čele s tehdejším stínovým ministrem zemědělství a předsedou Poslaneckého klubu ČSSD Michalem Haškem dne 21. února 2008 a schválen dne 9. září 2009, převážně díky celkovému počtu 95 hlasů ze strany poslanců ČSSD a KSČM, kteří návrh podpořili. Hlavním cílem tohoto zákona je regulace vztahů mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli, kteří v minulosti kritizovali převážně cenový nátlak, který na ně byl řetězci kladen.
Jiří Kočandrle
Já jsem vám chtěl dát jenom jednoduchý příklad, protože v tom Novém Boru a v Kamenickém Šenově ty obory jsou podobné.
Na základě informací ze stránek zmíněných škol hodnotíme výrok jako pravdivý.
V Kamenickém Šenově jsou následující obory: Výtvarné zpracování skla a světelných objektů, Broušení skla, Malování skla, Rytí skla, Design světelných objektů, Restaurování osvětlovadel a Sklo v architektuře.
V Novém Boru se na středoškolské úrovni dají studovat tyto obory: Výtvarné zpracování skla a světelných objektů, Design interiéru a Sklář-výrobce a zušlechťovatel skla.
Obě školy jsou tedy střední uměleckoprůmyslové školy sklářské.