Přehled ověřených výroků

Pravda

Výrok Karolíny Peake hodnotíme na základě mediálních zpráv a podmínek výběrového řízení na daný post jako pravdivý.

Po odchodu Jana Komárka v září 2010 byl Pavel Habart pověřen tehdejším ministrem dopravy Vítem Bártou řízením Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC). Post generálního ředitele však nemohl obsadit, neboť neměl dostatečnou praxi v železniční dopravě. Důležité je, že tedy byl pouze jmenován správcem.

Teprve v únoru 2012 bylo vypsáno nové výběrové řízení (.pdf) na pozici generálního ředitele. Mimo jiné musel mít uchazeč ukončené vysokoškolské vzdělání ekonomického, dopravního, technického či právního zaměření, praxi při řízení provozu drah, minimálně pětileté manažerské zkušenosti a také zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek.

Stejně jako nemohl být Pavel Habart jmenován generálním ředitelem v roce 2010, nesplňoval taktéž podmínky patřičného vzdělání a praxe při tomto výběrovém řízení. Post nakonec obsadil Jiří Kolář, který dosud působil v představenstvu Českých drah.

Pravda

Novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, jež bude projednávána v plénu Poslanecké sněmovny PČR 12.3. 2012, opravdu rozšiřuje kontrolní pravomoci NKÚ, a to dokonce ve větším rozsahu než uvádí Zbyněk Stanjura.

Výše zmíněná novela upravuje působnost Nejvyššího kontrolního úřadu v těchto oblastech:

  • "Hospodaření s majetkem státu a s prostředky poskytnutými státu ze zahraničí,
  • příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní závěrečný účet, včetně závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, a příjmy a výdaje státních fondů,
  • hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmy a výdaje jejich rozpočtů, a to z hlediska souladu se zákony,
  • hospodaření s majetkem právnických osob veřejnoprávní povahy, jde-li o
  1. zdravotní pojišťovny,
  2. veřejné výzkumné instituce,
  3. dobrovolné svazky obcí,
  4. příspěvkové organizace územních samosprávných celků,
  5. Regionální rady regionů soudržnosti,
  6. Českou televizi,
  7. Český rozhlas,
  8. veřejné vysoké školy,
  9. Českou národní banku."
Pravda

Na základě Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti hodnotíme výrok jako pravdivý.

Oddíl 6 tohoto nařízení (.pdf) stanovuje podmínky stavění platební lhůty a pozastavení plateb. Podle článku 92 tohoto oddílu může Komise všechny průběžné platby nebo jejich část na úrovni prioritních os nebo programů pozastavit, pokud:

a) v řídicím a kontrolním systému programu existují závažné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb a pro které nebyla přijata nápravná opatření, nebo
b) určitý výdaj v certifikovaném výkazu výdajů je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena, nebo
c) členský stát závažným způsobem porušil své závazky podle čl. 70 odst. 1 a 2.

Článek 70 odst. 1 a 2 stanovuje povinnosti členských států. Ty jsou podle něj odpovědné za řízení a kontrolu operačních programů tak, že zajišťují, aby řídicí a kontrolní systémy operačních programů byly zavedeny v souladu s podmínkami stanovenými Komisí a aby účinně fungovaly. Dále členské státy předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a napravují a získávají zpět neoprávněně vyplacené částky, případně spolu s úroky z prodlení. Oznamují tyto nesrovnalosti a částky Komisi a informují ji o postupu správních a soudních řízení. Nelze-li částky neoprávněně vyplacené příjemci získat zpět, odpovídá za uhrazení nevymožených částek zpět do souhrnného rozpočtu Evropských společenství členský stát, pokud se prokáže, že ztráta byla způsobena jeho pochybením nebo nedbalostí.

Zavádějící

Výrok Karolíny Peake je zavádějící. Novela zákona skutečně měla vstoupit v účinnost již k 1. lednu 2012, nicméně jako příčinu tohoto opoždění vidí Peake pouze sociální demokraty, což není vzhledem k dohledaným materiálům zcela přesné.

Novela zákona, tak jak byla puštěna do legislativního procesu, skutečně měla vstoupit v účinnost k 1. lednu 2012. Historie návrhu novely zákona je následující. Vláda předložila návrh Poslanecké sněmovně 23. května 2011. 1. čtení proběhlo 7. června 2011, následně byl návrh přikázán do výborů, konkrétně do Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a do Hospodářského výboru. Oba výbory projednávání přerušily a pozměňovací návrhy přijaly 25. října 2011. 2. čtení proběhlo 26. října. 3. čtení bylo postoupeno 4. listopadu 2011 (hlasování).

Návrh dále putoval do Senátu. Zde dorazil 22. listopadu 2011 a po pozměňujících návrzích z výborů (Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu; Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí; Ústavně právní výbor) proběhlo dne 14. prosince 2012 hlasování a návrh byl Poslanecké sněmovně vrácen s pozměňujícími návrhy.

Sněmovna pak hlasovala o návrhu 31. ledna 2012, kdy setrvala na svém původním názoru a novelu schválila (hlasování).

Transparency International vyzvalo (.pdf) 24. října 2011 poslance, aby nepodporovali pozměňovací návrhy Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, neboť se obávali zkomplikování procesu přijímání této novely. Na jednání Hospodářského výboru dne 25. října 2011 pak členové výboru pro jednotlivé pozměňovací návrhy hlasovali, a to poměrně jednotně. Nelze tak tvrdit, že by za jednáním výboru stáli pouze sociální demokraté.

Výrok Karolíny Peake je zavádějící. Novela zákona o veřejných zakázkách prošla dohromady za asi 8 měsíců. Z této doby v Senátu strávila asi 3 týdny, což nelze považovat za obstrukci. Co se týká výtky poslankyně Peake směrem k pozměňovacím návrhům, tak ty např. v Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny prosazovali poslanci napříč politickým spektrem a nelze tak tvrdit, že za zdržení při přijímání zákona může pouze ČSSD.

Pravda

Výrok označujeme za pravdivý, neboť i přes to, že se nám z veřejných zdrojů nepodařilo nikde dohledat tuto přesnou citaci, tak důkazů o vyřčení těchto informací ministrem Drábkem existuje dostatek.

Ministr Dabálek takovýto výrok, či alespoň jemu podobný, v září minulého roku pronesl. 22. února 2011 pak v Českém Rozhlase 7 například tvrdil, že na základě ústavního rozhodnutí bude od 30. září vyměřena nižší penze asi pro 70 % důchodců, snížená penze bude pak ovšem kompenzována její valorizací, která bude probíhat z roku na rok. Průměrný důchod bude tedy klesat o 60 korun ročně, ale valorizace pro rok 2011 je 360 korun. Tato informace je zveřejněna na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Totožné informace pak vyplývají i ze stránek Jaromíra Drábka a stejné informace pak v různých čase zveřejnily také internetové portály tiskali.cz, peníze.cz, či Idnes.cz.

Neověřitelné

První část výroku jsme zpracovali výše, druhou část ovšem musíme hodnotit jako neověřitelnou.

Věcný záměr opravdu existuje, nicméně o vlastním projednání tohoto věcného záměru zákona o státním zastupitelství ve Vládním výboru pro koordinaci boje s korupcí neexistuje zatím zápis, a toto tvrzení je tak neověřitelné. Nechceme tímto naznačit, že takové jednání se neudálo. Chceme pouze postupovat v souladu s metodikou demagog.cz, který ověřuje tvrzení politiků na základě veřejně dostupných zdrojů a tedy upozornit, že o jednání dosud neexistuje žádný záznam, a občan je odkázán pouze na dobrou víru.

Zavádějící

Výrok premiéra Nečase je zavádějící, protože popisuje 4 kroky, které měla Sociální demokracie (její experti) navrhovat v letech 2003 - 2005, nicméně reálně strana navrhovala pouze 3 z nich.

Předně je třeba podotknout, že není jasné, které experty ČSSD má Petr Nečas na mysli, tudíž budeme vycházet z prosazovaných kroků strany v rámci vlád ve zmíněném období.

23. června 2003 schválila vláda Vladimíra Špidly Usnesení č. 624 o Rozpočtovém výhledu 2003 - 2006: Koncepci reformy veřejných rozpočtů. Tato koncepce obsahovala kroky vlády, které měly vést k zastavení zadlužování země a k postupnému vyrovnání státního rozpočtu. Ministrem financí byl ve vládě V. Špidly dnešní předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Materiál popisuje i některé kroky, které pojmenoval premiér Nečas.

Přesun daňového zatížení z daní přímých na daně nepřímé - toto skutečně bylo ve zmíněném materiálu obsaženo (.pdf - s.49-50). Konkrétně šlo o přesun řady položek ze snížené do základní sazby DPH. Pro služby to platilo bez výjimek. K tomuto vláda přistoupila kvůli 6. směrnici EU. Daň z příjmu právnických osob se měla proti tomu snížit (.pdf - s.50) z 28% během 2 let na 24 % a daň z příjmu fyzických osob měla zůstat zachována. V tomto bodě má tak premiér pravdu.

Redukce sociálních výdajů - Špidlova vláda ve zmíněné reformě (konceptu) na straně 63 uvádí (.pdf), že během let 2004-2006 je zapotřebí uspořit 188,9 mld. Kč.

Redukce platů ve veřejném sektoru - v rámci tohoto materiálu (.pdf - s. 61) se hovoří v oblasti úspor konkrétně o: " snížení celkového počtu pracovníků v ústředně řízených veřejných službách o (včetně ústřední státní správy) v oblasti let 2004 - 2006 o 6 % celkem". V příloze 7 na straně 130 je pak tabulka, která popisuje úspory v dané oblasti.

Zavedení dobrovolného vícepilířového penzijního systému - v roce 2004 byla ustavena tzv. Bezděkova komise, která měla za úkol analyzovat přístupy politických stran zastoupených v tehdejší Poslanecké sněmovně na problematiku důchodů v České republice. V závěrečné zprávě (.pdf.) jsou pak prezentovány představy jednotlivých politických stran (ČSSD - s. 17 - 20). Zde popsaná představa strany pak nepopisuje zavedení systému, o kterém Petr Nečas mluví.

28. - 30. března 2003 se uskutečnil sjezd ČSSD, kde byl schválen Základní (dlouhodobý) program strany (.pdf). V části 6.1. Sociální stát a sociální práva se na stranách 41 a 42 uvádí: " Základní povinný průběžně financovaný systém nesmí motivovat ekonomicky aktivní populaci k vyhýbání se legálnímu trhu práce a k neplacení pojistného. Proto je nutné zajistit nejvyšší možnou účast ekonomicky činných osob v důchodovém systému a jeho jednotnost, a rozšířit nabídku dobrovolných doplňkových důchodových systémů fungujících na principu plné ekvivalence také o zaměstnanecké penzijní připojištění." Tato formulace sice popisuje možnost rozšíření doplňkových systémů, nicméně se nejedná o zavedení vícepilířového systému v podobě aktuálně zaváděného systému.

Strana tak prosazovala v rámci svého vládnutí premiérem zmíněné body (tři z nich), nicméně u zavedení dobrovolného penzijního systému tomu tak již není, tudíž hodnotíme výrok premiéra jako zavádějící.

Pravda

Výrok senátora Horníka je podle dostupných zdrojů a mediálních informací pravdivý.

Sídlo úřadu ROPu Severozápad se skutečně nachází v Ústí nad Labem. Jak informuje server Aktuálně.cz (s odkazem na ČTK), jde o dům, jenž patří členům ODS, Patriku Oulickému a také bývalému senátorovi ODS Alexandru Novákovi. Ročně pak na nájmu platí ROP Severozápad se službami cca 10, 5 mil. Kč.

Podle zveřejněného rozpočtu (.pdf) platil ROP Severozápad v roce 2009 na nájemném 5,24 mil. Kč.

20. června 2012 projednával (.pdf - usnesení č. 4/62/2012) výbor otázku vypovězení nájemní smlouvy na sídlo ROPu, tento návrh však přijat nebyl a to kvůli hlasům "ústecké" části ROPu. Tu následně vypověděl až 20. srpna (z tohoto jednání není k dispozici zápis) - to dokládá již zmíněný text na serveru Aktuálně.cz.

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící.

Je pravdou, že dotyčné osoby, jmenovitě libereckou primátorku Martinu Rosenbergovou, krajského radního pro ekonomiku Zdeňka Bursu a gen. ředitele nemocnice v Liberci Jiřího Veselku, policie obvinila v souvislosti se schválením odměn pro krajské radní ve funkcích dozorčí rady nemocnice. K zahájení soudního řízení však zatím nedošlo, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Jiří Běhounek

Pravda

Výrok Jiřího Běhounka hodnotíme na základě dohledaných informací o dané problematice jako pravdivý.

Podle publikaceLožiska nerostů autorů Jiráska, Sivka a Lázničky se na území Kraje Vysočina nachází několik ložisek uranu (Brzkov, Rožná, Jasenice-Pucov).

V Kraji Vysočina se nachází JE Dukovany.