Od prvního října vstoupí v účinnost takzvaná Staňkova novela trestního zákona, která bude znamenat možnost propouštět vězně do domácího vězení po kratší době, než tomu bylo v minulosti.
Novela trestního zákoníku, která umožní vězně podmínečně propouštět dříve, ještě neprošla Senátem.
Ministr Blažek odkazuje k návrhu zákona, kterým se mění mj. trestní zákoník: zde by měl přibýt §57, "Přeměna trestu odnětí svobody v trest domácího vězení". Ten nově umožní vězni po výkonu poloviny trestu odnětí svobody jeho zbytek přeměnit na domácí vězení. Nikoli tedy "po kratší době, než tomu bylo v minulosti", jak říká ministr, protože jde o zcela novou úpravu.
Nicméně, již v současnosti je možné vězně podmínečně propustit a propuštěnému přitom uložit "přiměřená omezení a přiměřené povinnosti", velmi podobné trestu domácího vězení (média oba instituty často jasně nerozlišují - např. lidovky.cz zde). Podmínečné propuštění dosud bylo (dle § 88 ods. 1 trestního zákoníku) u trestných činů možné po vykonání poloviny trestu. Podle uvedené novely bude možné některé odsouzené propustit již po třetině trestu.
Ministr ale nemůže tvrdit, že novela vstoupí v účinnost 1. října, protože dosud (10. července) nebyla schálena Senátem. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící. Krom toho ministr sice zjednodušeně, ale pravdivě popisuje obsah novely.
Vždycky se zvedne někdo z koalice a navrhne odročení tohoto zákona (novelu ústavního zákona o postavení NKÚ, a jeho prováděcíh předpisu, pozn.).
Výrok poslance Filipa je neověřitelný, neboť nejsou k dispozici veřejná data, která by jeho tvrzení podpořila/vyvrátila.
Novela Ústavy České republiky, která řeší otázku působnost Nejvyššího kontrolního úřadu byla Poslanecké sněmovně doručena dne 9. května 2011 a prošla již 1. čtením. (Historie návrhu (.pdf) popsána zde). Byla postoupena k projednání do sněmovního kontrolního, ústavněprávního výboru a výboru pro veřejnou správu a rozvoj (Sněmovní tisk 351 a 352).
Na 36. schůzi sněmovny byly navrženy zmíněné tisky (351 a 352) k projednání, nicméně ve schváleném programu schůze již absentují (bod 6 a 7). Na právě probíhající 38. schůzi sněmovny byly tyto body navrženy k projednání. Ovšem ve schváleném programu schůze opět absentují.
Poslanecká sněmovna nemá na svých internetových stránkách zveřejněny stenoprotokoly z jednání o programu jednotlivých schůzí, tudíž nelze přesně určit důvod, proč se Sněmovní tisky 351 a 352 nedostaly na pořad jednání.
Co se týká možného protahování projednávání zákona ve výborech, např. v ústavněprávním výboru byl návrh poprvé projednáván 5. října 2011, kdy však bylo navrženo (poslanci Tejc a Polčák) odložení dalšího projednávání. Výbor doporučil schválení zákonů až na svém zasedání 1. prosince 2011. Opět je třeba dodat, že ani zmíněný výbor neposkytuje kompletní informace o svém jednání, a je tudíž fakticky nemožné přesně postihnout případné důvody protahování projednávání zmíněných návrhů.
Richard Dolejš důsledně požaduje, aby se řešila otázka odposlechů, které unikly mezi pane Bémem a panem Janouškem.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě brífinku, který proběhl 24. 4. 2012 po jednání Komise pro kontrolu BIS a v rámci něhož Richard Dolejš uvedl, že se bude dále zabývat otázkou úniku odposlechů mezi Bémem a Janouškem. V souvislosti s tím zaslal otázky jak řediteli BIS, tak předsedovi vlády Petru Nečasovi. Reakce BIS na tyto otázky však spadají do kategorie důvěrné, a proto nejsou uveřejněné. Pro orientaci uvádíme rámcové otázky, které byly zaslány řediteli BIS a premiérovi.
Otázky, které byly určeny pro ředitele BIS: Zda-li BIS monitorovala a odposlouchávala politické a lobistické kruhy kolem Janouška a jeho případné propojení s veřejnou správu. Dále se tázali, zda BIS předala zprávy o této kauze premiérovi( Nečasovi i Topolánkovi), prezidentovi a orgánům činném v trestném řízení.
Otázky, které byly určeny pro předsedu vlády: Zda BIS předala členům vlády výsledky svého pozorování z kauzy Janoušek a případně, jak s nimi vláda naložila. Rovněž se tázal, zda byl premiér v přímém kontaktu s Janouškem.
Richard Dolejš také uvádí, že je jeho cílem odtajnit jednak samotné materiály, které BIS v kauze Janoušek získala a jednak také materiály, jenž byly předány předsedovi vlády. V souvislosti s tím potom vyzval předsedu vlády, aby podnikl patřičná opatření a apeloval na ředitele BIS.
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Dvakrát byl odmítnut návrh sociální demokracie na majetková přiznání.
Výrok poslance Tejce je pravdivý, neboť na základě dohledatelných informací z Poslanecké sněmovny je zřejmé, že ČSSD skutečně návrh již dvakrát předkládala a byl v obou případech zamítnut.
8. září 2010 byl předložen do Poslanecké sněmovny návrh zákona ČSSD (B. Sobotky, J. Tejce a dalších) o přiznání k registrovanému majetku. Byl však sněmovnou odmítnut již v 1. čtení během 14. schůze dne 16. března 2011.
8. září 2011 předložila skupina poslanců ČSSD návrh zákona o přiznání k registrovanému majetku, tedy tzv. majetková přiznání. V rámci jednání Poslanecké sněmovny byl během 1. čtení (konkrétně 9. prosince 2011) hlasováním zamítnut.
Výrok poslance Tejce je pravdivý, neboť ČSSD předkládala v tomto volebním období návrh na zavedení majetkových přiznání již dvakrát a skutečně byl v obou případech sněmovnou zamítnut.
Zadlužení za letošní rok se zvýšilo v podstatě o 100 % ve většině krajů České republiky a Liberecký kraj není výjimkou.
Bohužel údaje o letošním zvýšení zadluženosti se nám dohledat nepodařilo, proto musíme výrok ohodnotit jako neověřitelný.
Lze dohledat informace ohledně zadlužení krajů do roku 2011. Zadlužení krajů bylo podle Ministerstva financí ČR (informace z 18. června 2012) v roce 2011 ve výši 22,3 mld. Kč, oproti roku 2010 to znamená nárůst o 3,2 mld. Kč (16,7%). Zadlužení jednotlivých krajů za rok 2012 se nicméně bude moci porovnat až s určitým časovým odstupem.
Konkrétně u Libereckého kraje se podařilo mezi léty 2010 a 2011 podle závěrečných účtů (.xls; Tabulková část, tabulky č. 40) kraje zadluženost snížit v řádech desítek milionů (téměř o 34 mil. Kč u úvěrů kraje a 17 mil. Kč u ostatních závazků). Zadlužení kraje se však má opět zvýšit. V roce 2010 zastupitelstvo kraje schválilo nový úvěr ve výši 500 mil. Kč, jehož čerpání mělo začít letošní rok.
Tak zcela jistě lidová strana byla účastna několika vlád a podílela se na těch předchozích jednáních, ale to samé můžeme říct o dalších stranách, které v těch koalicích byly. (jedná se o jednání na církevních restitucích)
Na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.
Shrnutí legislativy (i navrhované), která se nějak dotýkala církví můžeme nalézt na stránkách Poslanecké sněmovny. O restitucích se jednalo vážněji poprvé v roce 1997, kdy byla KDU-ČSL členem vlády (konkrétně druhé Klausovy vlády) Následně přišlo téma církevních restitucí znovu v roce 2008, v době druhé Topolánkovy vlády, které byla KDU-ČSL také členem.
(Po tu dobu přechodného zvýšení DPH navrhujeme i to, s čím bytostně já ideově nesouhlasím a to je druhá sazba pro vysokopříjmové osoby.) Dokonce jí navrhujeme v té samé částce (tím se myslí hranice příjmů, za kterou bude osoba spadat do vyšší kateogrie, pozn.), jak jí navrhovala sociální demokracie.
Vzhledem k návrhům ČSSD v oblasti daňové politiky a návrhům ministra Kalouska hodnotíme výrok jako pravdivý.
Sociální demokraté v parlamentních volbách 2010 skutečně prosazovali zavedení druhého daňového pásma. Výše zdanění měla být 38% daně z příjmu fyzických osob pro lidi s příjmem nad 100 000 Kč měsíčně, což v podstatě odpovídá návrhu ministra Kalouska na vyšší zdanění lidí s příjmy nad stropy sociálního a zdravotního pojištění (viz níže).
Představy ČSSD se dají ilustrovat v jejím volebním programu pro volby po Poslanecké sněmovny v roce 2010 - Program změny a naděje; bod 3. V oblasti daní. Český statistický úřad na svých stránkách uvádí hodnotu průměrné mzdy v roce 2011 ve výši 24 319 Kč. Stropy sociálního a zdravotního pojištění (hodnota, od níž plánuje ministr Kalousek nastavit druhé daňové pásmo) tedy dosahují 97 276 Kč.
I když se sazby navrhované ministrem Kalouskem s představami ČSSD liší, tak částka, po níž budou lidé zatíženi vyšší daňovou sazbou (příjem cca 100 000 Kč - 4násobek stropů na sociální a zdravotní pojištění), je fakticky totožná (97 276 vs. 100 000). Ministr Kalousek hovoří ve svém výroku právě o této částce, a proto je jeho výrok pravdivý.
(Punčochář: “Nějaký portál, kam by se spotřebitel mohl přijít podívat, jestli jeho konkrétní supermarket má nebo nemá problém.“) „Podle mě na tom potravinářská inspekce už dělá a zveřejňuje taky v případě, že něco takového se kdekoliv stalo.“
Výrok Petra Bendla na základě zpráv Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Informačního centra bezpečnosti potravin hodnotíme jako pravdivý.
V současné době Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na svých internetových stránkách zveřejňuje problémy týkající se potravin v jednotlivých obchodních řetězcích, a to v rámci tiskových zpráv. Spotřebitel se v případě informací o závadných potravinách na českém trhu může obrátit rovněž na internetové stránky Informačního centra bezpečnosti potravin (ICBP), které jsou zřizovány odborem bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství. Uživatel se má možnost na internetových stránkách ICBP zaregistrovat a následně mu budou zásílány prostřednictvím e-mailu zprávy o závadných potravinách zachycených v tržních sítích. V sekci Varování před závadnými potravinami má uživatel možnost nahlédnout do zpráv, které informují o stažených potravinách v obchodních řetězcích a o jiných problémech. Spotřebitel má tedy možnost do jisté míry sledovat problémy jednotlivých supermarketů. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Maastrichtská smlouva skutečně stanovila kritéria (tzv. Maastrichtské kritéria), jež by všichni měli dodržovat, ale je velmi zvláštní, že Francie a Německo je začaly porušovat první a teď je porušuje Řecko.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože všechny zmíněné země neporušovaly (neporušují) Maastrichtská kritéria, ale Pakt stability a růstu.
Maastrichtská smlouva sice skutečně zavedla pět kritérií, dodržovat je nicméně mají státy, které usilují o vstup do eurozóny a přijetí eura. Dodržování zodpovědné rozpočtové politiky po vstupu státu do eurozóny má pak zajistit Pakt stability a růstu přijatý roku 1997. Francie s Německem podle Eurostatu nebyly první země, které tento Pakt začaly porušovat.
Podle tohoto paktu mají státy i po vstupu do eurozóny dodržovat kritéria nízkého rozpočtového deficitu pod 3% HDP a vládního dluhu pod 60% HDP. Porušení Paktu pak může mít za následek sankce vůči porušujícímu státu. Podle tabulek Eurostatu o vládním dluhu a rozpočtovém deficitu pak jako tato kritéria nesplňovalo od vzniku eurozóny 1. ledna 1999 několik zemí.
Vyšší vládní dluh než 60% měly již v roce 1999 například Německo, Belgie, Španělsko nebo Itálie. V roce 2000 pak Německo, Belgie, Itálie nebo Rakousko. Rozpočtový deficit v roce 1999 přesáhl 3% u Portugalska (3,1%), Řecka hned po jeho vstupu do eurozóny (1. ledna 2001 – 4,5%), Německo od roku 2001 (3,1%) a Francie až od 2002 (3,1%).
U Portugalska, Německa a Francie byly zahájeny předběžné procedury varování v roce 2002 a hrozily by jim případně sankce. Pakt by v této souvislosti uvolněn v roce 2005. Ze statistik pro rok 2011 vyplývá, že kritéria Řecko (mimo další země) opravdu nedodržuje. Dluh dosahuje 165,3% HDP a deficit 9,1%.
My poprvé zavádíme určitý tlak na to, aby nebyla vyráběna elektrická energie s nízkou účinností. To znamená v těch kondenzacích, kde ta účinnost je někde kolem 28 %, kde většina uhlí v podstatě se prožene komíny a vyrobí se elektrická energie s velmi nízkou účinností, toto chceme omezit. Chceme podporovat kogenerační jednotky, kde ta účinnost je mnohem vyšší.
Státní energetická koncepce, o které ministr Kuba hovoří, bude vládě představena v srpnu. Její znění prozatím není volně přístupné, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
