Přehled ověřených výroků

Výrok poslankyně Semelové je pravdivý, neboť se opírá o konkrétní statistiku ČSSZ.

Česká správa sociálního zabezpečení vydala 25. dubna letošního roku tiskovou zprávu "Počty důchodů, počty důchodců a poplatníků pojistného za 1. čtvrtletí roku 2012". Ve zprávě se uvádí, že: " Průměrná výše starobního důchodu činila k 31. březnu 2012 celkem 10 740 Kč, z toho u mužů 11 908 Kč a u žen 9 750 Kč (jedná se o sólo vyplácené starobní důchody vč. předčasných bez souběhů s pozůstalostním),. Průměrný věk penzistů pobírajících starobní důchod byl v 1. čtvrtletí tohoto roku 68, 5 let - muži 70 let, ženy 67 let." Poslankyně Semelová tak popisuje průměrnou výši důchodů k 31. březnu 2012 zcela přesně, tudíž je její výrok pravdivý.

Výrok je zavádějící, protože prováděcí předpisy zákona o zdravotní péči sice stanovují standardy hodnocení kvality péče pacienty v případě lůžkových zařízení, nikoli ale pro všechny druhy lékařské péče obecně.

David Rath v tomto případě se vší pravděpodobností hovoří o zákonu č. 372/2011 Sb. (.pdf), o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Ten v 9. části o hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb stanovuje, že minimální hodnotící standardy kvality a bezpečí pro jednotlivé formy zdravotní péče stanoví prováděcí předpis.

Tyto standardy jsou pak ovšem definovány pouze v prováděcím předpisu č. 102/2012 Sb. (.pdf), o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče. Vyhláška jako jeden ze svých standardů stanovuje "sledování a vyhodnocování stížností a podnětů týkajících se lůžkové zdravotní péče". Standard je pak mj. splněn, jestliže "je vedena evidence všech stížností a podnětů pacientů (...) včetně způsobu jejich vyřízení."

Jestli má být tato evidence opravdu vedena formou "knihy přání a stížností", o které hovoří David Rath, či jiným způsobem, žádný ze zákonů nebo předpisů explicitně nedefinuje. Tuto připomínku můžeme ale považovat pouze za technickou. Hlavní ovšem je, že se jedná o hodnocení kvality pouze v případě lůžkové zdravotní péče (tj. primárně nemocniční zařízení), Rath ovšem mluví o "lékařích" obecně, zahrnuje zde tedy i jiné formy poskytování lékařské péče než lůžkové, které ovšem zákonem ani vyhláškou takto upraveny nejsou.

Ani vyhláška č. 92/2012 Sb. (.pdf), o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení, která velmi jasně a přesně vyjmenovává veškeré obligatorní vybavení (nejen) lékařských ordinací, žádnou věc jako knihu a přání stížností nevyžaduje. Výrok poslance Ratha tedy hodnotíme jako zavádějící.

Tento výrok je pravdivý.

Jednoduše jej lze doložit údaji Českého statistického úřadu o " stavu hospodářských zvířat " v České republice či údaji ministerstva zemědělství. Ministerstvo ve zveřejněném dokumentu " Komoditní karta Vepřové maso březen 2012 " (.docx) uvádí, že celková výroba vepřového masa klesla z 357 500 tun v roce 2004 na 251 000 tun v roce 2011.

V roce 2009 byl skutečně Jaromír Drábek společníkem ve firmě iDTAX, podle záznamů v obchodním rejstříku od 26.května do 2.listopadu 2009. Smlouva o převodech obchodních podílů zbyvajících podílníků byla uzavřena 16.11. 2010, tedy v době kdy už nebyl Jaromír Drábek podílníkem. Nebyl jím v té době už ani náměstek Šiška, který skončil jako jednatel firmy 27.7. 2010. Nejde tedy ani o střet zájmů, jak padlo v diskusi.

Výrok samotný můžeme považovat za pravdivý.

V současné chvíli, tedy měsíc od aplikace změn v systému vyplácení sociálních dávek, není možné daný výrok objektivně posoudit. Úspory, o kterých ministr Drábek hovoří, jsou zatím ve stadiu proklamací. Na webových stránkách sociální reformy z dílny ministra Drábka je neurčitě poukazováno na úspory v rámci systému, aniž by byly blíže kvantifikovány. Konkrétnější představu nabízí ministr Drábek ve svém rozhovoru pro MF DNES z 16. ledna, kde říká, že " jen sjednocením úřadů práce a převedením agendy z obecních úřadů se ročně ušetří miliarda". Nicméně v současné chvíli nejsou k dispozici žádná objektivní data, která by potvrdila/vyvrátila výrok ministra Jaromíra Drábka.

Výrok Petra Nečase není pravdivý, neboť Česká republika měla ve skutečnosti až 8. nejnižší schodek veřejných financí za rok 2011.

Eurostat (.pdf) zveřejnil statistiku schodku veřejných financí, která ukazuje, že Česká republika má pro rok 2011 ve skutečnosti 8. nejnižší schodek. Pouze 3 země EU byly loni v přebytku (Maďarsko, Estonsko a Švédsko). Nižší schodek než Česká republika měly za rok 2011 tyto země: Finsko, Lucembursko, Německo, Dánsko, Bulharsko, Rakousko a Malta.

Výrok poslance Polčáka byl s ohledem na platnou legislativu označen za nepravdivý. Pokud mluvíme o možnostech zákonodárné iniciativy, tak ministr spravedlnosti není jediný, kdo může zákon předložit. Poslanec mohl svým výrokem mínit fakt, že předložení takové právní úpravy vyžaduje vysokou odbornost (nutnost přiložení důvodové zprávy atd.), kterou může v tomto případě nejlépe poskytnout pouze ministerstvo spravedlnosti, a tak použil slova "jediný možný". To ale není z jeho výroku explicitně jasné.

Druhá část výroku je také nepravdivá, neboť Legislativní rada vlády zákonodárnou iniciativu nemá.

Žádná výjimka pro návrh zákona o státním zastupitelství není dohledatelná.

V článku 41 Ústavy ČR se jasně píše, kdo má právo zákonodárné iniciativy. "Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku." Obecně tedy může předložit zákon nejen ministr spravedlnosti. Legislativní pravidla vlády (pdf.) jsou o něco konkrétnější. V třetím článku je uvedeno, že "věcný záměr zákona vypracovávají ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy a předkládají jej k projednání vládě před vypracováním návrhu zákona, a to v případě, že věcný záměr je obsažen v plánu legislativních prací vlády." V článku devět se taktéž uvádí, že součástí návrhu zákona musí být tzv. důvodová zpráva, která musí obsahovat celou řadu odborných náležitostí, jako je zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy nebo zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy EU.

Pokud část výroku poslance Polčáka o Legislativní radě vlády chápeme tak, že tento orgán může předložit novelu zákona, tak neříká poslanec pravdu. Z výše uvedeného výčtu je zřejmé, kdo má zákonodárnou iniciativu. Navíc ze Statutu Legislativní rady vlády (pdf.) jasně vyplývá, že se jedná o "poradní orgán vlády pro legislativní činnost vlády". Její kompetence, v nichž se o možnosti předkládání návrhů nepíše, jsou zde popsány takto:

"a) zaujímá stanoviska pro vládu k legislativním návrhům,
b) zaujímá stanoviska k závěrům pracovních komisí Legislativní rady nebo odboru kompatibility Úřadu vlády k návrhům vyhlášek, pokud zpracovatel návrhu vyhlášky vyjádří nesouhlas s těmito závěry,
c) zaujímá stanoviska v dalších případech, rozhodne-li tak vláda nebo předseda Legislativní rady,
d) vyjadřuje se k návrhu Legislativních pravidel vlády a k návrhům jejich změn,
e) na návrh předsedy Legislativní rady jmenuje a odvolává členy pracovních komisí Legislativní rady a z jejich řad jmenuje předsedy a místopředsedy pracovních komisí Legislativní rady a odvolává je."

Programové prohlášení vlády žádný předpoklad 2 % růstu HDP explictině neobsahuje.

Jeden z hlavních cílů v původní programovém prohlášení vlády je stanoven takto: "Vláda je odhodlána za předpokladu ekonomického růstu dosáhnout tohoto cíle (konsolidace veřejných rozpočtů, pozn.) v roce 2016 s tím, že nejpozději v roce 2013 bude dosahovat schodek veřejných rozpočtů maximálně 3 % HDP."

Původní programové prohlášení tedy počítá se snižováním deficitu v návaznosti na růst HDP, nicméně explicitně neuvádí jeho konkrétní výši, proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Na základě informací ze stránek Správy úložišť radioaktivních odpadů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Plánovaný harmonogram výběru a stavby nového úložiště v zásadě potvrzuje časový plán, který zmiňuje Ladislava Jirků. Samotná realizace stavby a spuštění by mělo proběhnout v letech 2050 - 2065. Geologický průzkum je naplánován v rozmezí let 2010-2015.

V současné chvíli se vyjednávají smlouvy o provedení geologických průzkumů, která by měly v případě úspěšného podpisu začít přístí rok. Některé obce proti průzkumu protestují, jsou ale i takové, pro které je geologický průzkum spojen s vítaným finančním příspěvkem do obecních rozpočtů. Obce se ale ujišťují, že souhlas s průzkumem, ani obdržené finanční kompenzace neznamenají nutně souhlas s vybudováním úložiště. V tomhle ohledu budou finální rozhodnutí činěna až v horizontu let.

Dne 10. 11. 2005 byla uvalena tzv. nucená správa na VZP, která trvala do 2. května 2006. V této době byl ministrem zdravotnictví David Rath. Ve zdravotně pojistném plánu (.pdf) VZP na rok 2006, který byl schválen nuceným správcem až 14. dubna 2006, je v kapitole 3 zmíněn záměr ukončit v roce 2006 podporu projektu IZIP.

4. září 2006 se ministrem zdravotnictví stal Tomáš Julínek a 15. září 2006 se předsedou správní rady VZP stal Marek Šnajdr. Ve zdravotně pojistném plánu (.pdf) VZP na rok 2007, z října roku 2006 (tedy měsíc po nástupu Marka Šnajdra do vedení správní rady VZP), je v kapitole 5. 2 zmíněn záměr čerpat provozní prostředky také ve prospěch projektu IZIP.

Výrok Davida Ratha tedy hodnotíme jako pravdivý.