(Co mě nemile překvapilo byly dvě věci.) Za prvé neúčast v polovině našeho senátorského klubu. Druhé nemilé překvapení byla skutečnost, že ačkoliv na místě bylo přítomno velké množství senátorů z ODS, tak pouze dva z nich hlasovali pro návrh (zrušení doživotní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců, pozn.).
Na základě výpisu hlasování Senátu (21. schůze, 39. hlasování) ze dne 26. dubna 2012 označujeme výrok za pravdivý.
Na hlasování nebylo 18 senátorů za ČSSD přítomno vůbec a dva se hlasování zdrželi, což lze považovat za polovinu senátorského klubu ČSSD, jehož celkový počet tvoří 41 senátorů. V senátorském klubu Občanské demokratické strany pak při tomto hlasování bylo přítomno 16 senátorů z celkových 24 a opravdu pouze dva podpořili Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, zabývající se zrušením doživotní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců.
Důchodová reforma je dokonce v Bílé knize Evropské unie vyhodnocena jako přesně ty kroky, které jsou systémově správné.
Výrok ministra práce je vzhledem k dohledaným dokumentům o české důchodové reformě a tzv. Bílé knize EU o důchodech pravdivý.
Bílá kniha EU o důchodech (ENG) nabízí jednotlivým členským státům zhruba 5 systémových doporučení pro změnu nastavení penzijního systému v dané zemi. Tato doporučení popisuje také Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf) Jedná se o svázání věku odchodu do důchodu s očekávanou střední délkou života; omezení předčasných důchodů; podporu prodloužení pracovní kariéry; sjednocení věku odchodu mužů a žen do důchodu a podporu rozvoje doplňkového důchodového spoření.
Vláda ČR a Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejňují základní změny, které má důchodová reforma přinést. Z těchto materiálů vyplývá, že jsou v souladu s tím, co je obsaženo v Bílé knize EU o důchodech.Výrok Jaromíra Drábka je tak pravdivý.
Byl tady na návštěvě, na třídenní návštěvě pan prezident České republiky. My jsme dlouze tady o té problematice hovořili a já jsem ho požádal, zda mu můžu předat dopis, který by řešil problematiku víz, takže on s tím byl svolný, já jsem mu ho předal a on napsal panu ministrovi zahraničních věcí.
Výrok hejtmana Novotného je neověřitelný, neboť nelze dohledat, zda jednal s prezidentem Václavem Klausem o problematice víz.
Prezident Václav Klaus navštívil Karlovarský kraj ve dnech 12. - 15. září 2012. Setkání s představiteli kraje bylo také naplánováno. Nicméně se nám nepodařilo prokázat, nakolik jednal hejtman Novotný s prezidentem Václavem Klausem o problematice víz ze 3. zemí mimo EU. Na stránkách www.klaus.cz se pak v sekci dokumenty nenachází žádný dopis, který by prezident Klaus posílal ministru zahraničí v této záležitosti. Je zde pouze dopis, který napsal Václav Klaus již 9. května 2011, kde vytýká ministru Schwarzenbergovi špatnou koncepci zahraniční politiky.
Z tohoto důvodu je výrok hejtmana Novotného neověřitelný.
Veškerá výběrová řízení nad 500 tisíc jdou zveřejňovaná na internetových stránkách s tím kdo vyhrál a i smluvně je to tam podchyceno.
Jaroslav Borka má pravdu, když tvrdí, že kraj zveřejňuje výběrová řízení nad hodnotu půl milionu korun. Karlovarský kraj dokonce zveřejňuje zakázky i pod tímto limitem.
Výsledky výběrových řízení zveřejňuje Karlovarský kraj na svém Informačním portálu, a to za období posledních dvou let.
Maastrichtská smlouva skutečně stanovila kritéria (tzv. Maastrichtské kritéria), jež by všichni měli dodržovat, ale je velmi zvláštní, že Francie a Německo je začaly porušovat první a teď je porušuje Řecko.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože všechny zmíněné země neporušovaly (neporušují) Maastrichtská kritéria, ale Pakt stability a růstu.
Maastrichtská smlouva sice skutečně zavedla pět kritérií, dodržovat je nicméně mají státy, které usilují o vstup do eurozóny a přijetí eura. Dodržování zodpovědné rozpočtové politiky po vstupu státu do eurozóny má pak zajistit Pakt stability a růstu přijatý roku 1997. Francie s Německem podle Eurostatu nebyly první země, které tento Pakt začaly porušovat.
Podle tohoto paktu mají státy i po vstupu do eurozóny dodržovat kritéria nízkého rozpočtového deficitu pod 3% HDP a vládního dluhu pod 60% HDP. Porušení Paktu pak může mít za následek sankce vůči porušujícímu státu. Podle tabulek Eurostatu o vládním dluhu a rozpočtovém deficitu pak jako tato kritéria nesplňovalo od vzniku eurozóny 1. ledna 1999 několik zemí.
Vyšší vládní dluh než 60% měly již v roce 1999 například Německo, Belgie, Španělsko nebo Itálie. V roce 2000 pak Německo, Belgie, Itálie nebo Rakousko. Rozpočtový deficit v roce 1999 přesáhl 3% u Portugalska (3,1%), Řecka hned po jeho vstupu do eurozóny (1. ledna 2001 – 4,5%), Německo od roku 2001 (3,1%) a Francie až od 2002 (3,1%).
U Portugalska, Německa a Francie byly zahájeny předběžné procedury varování v roce 2002 a hrozily by jim případně sankce. Pakt by v této souvislosti uvolněn v roce 2005. Ze statistik pro rok 2011 vyplývá, že kritéria Řecko (mimo další země) opravdu nedodržuje. Dluh dosahuje 165,3% HDP a deficit 9,1%.
V Poslanecké sněmovně s tím nebyl žádný problém pro ten návrh (zrušení doživotní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců, pozn.) hlasovaly všechny politické strany, které tam jsou zastoupeny, ten návrh podepsali zástupci všech poslaneckých klubů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Pro návrh novely ústavního zákona, kterým se ruší doživotní imunita poslanců, senátorů a ústavních soudců (Sněmovní tisk č. 469) se skutečně vyslovili poslanci napříč všemi politickými stranami v Poslanecké sněmovně a nebyl zde žádný poslanec, který by hlasoval proti. Z celkových 161 přítomných poslanců se pro návrh vyslovilo 156, zbylých 5 poslanců se zdrželo hlasování. Byli mezi nimi: Jiří Koskuba (ČSSD), František Dědič (ODS), Vojtěch Filip (KSČM), Gabriela Hubáčková (KSČM), Michal Doktor (nezařazený). Odkaz na konrétní podobu hlasování naleznete zde.
Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý. V Poslanecké sněmovně návrh na novelu ústavního zákona, kterým se ruší doživotní imunita poslanců, senátorů a ústavních soudců prošel hladce.
(Když se podíváme na prvních pět měsíců letošního roku, je evidentní, že nefunguje ten předpoklad, že vláda zvedne DPH na potraviny a léky. Současně dělá politiku, kterou zmrazuje, respektive snižuje reální příjmy velkých skupin občanů. Vláda se domnívala, že kombinací těchto faktorů dokáže vybrat více na DPH.) Místo toho, aby vybrala o 15 % více, jak počítala v návrhu rozpočtu, tak vybrala za prvních pět měsíců, tuším o 3 % méně než v loňském roce.
Ministerstvo financí vydalo tiskovou zprávu o pokladním plnění státního rozpočtu ČR za období leden-květen 2012. Níže citujeme pasáž popisující inkaso DPH (neboli stav příjmů státního rozpočtu z DPH):
"Inkaso DPH (za období leden-květen 2012, pozn.) představovalo 75,7 mld. Kč, tj. 34,1 % rozpočtu (schváleného na rok 2012, pozn.) , což je o 5,8 procentního bodu nižší plnění než v květnu minulého roku (plnění je částečně zkresleno únorovým inkasem daně, které dosáhlo vlivem vratek záporné hodnoty 3,4 mld. Kč). Meziročně kleslo o 2,3 mld. Kč, tj. o 2,9 %. Rozpočet počítá s růstem o 15,5 % proti skutečnosti roku 2011, což ovlivňuje především novela zákona o DPH, která zvyšuje sníženou sazbu daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent s účinností od 1. ledna 2012."
Dle informací ministerstva financí tedy došlo k meziročnímu poklesu inkasa DPH o 2,9 %. Rozpočet počítá však s růstem inkasa DPH o 15,5 %. Bohuslav Sobotka se tedy ve svém výroku nemýlí.
Právě obce v Libereckém kraji patří k jedněm k nejzadluženějších v České republice a připadá tam na 8171 na obyvatele, což je statistika, která byla cirka před 14 dny publikována.
Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
Dvanáctého srpna 2012 informoval server iDnes.cz o zadlužeností obcí podle krajů, na zákadě studie CCB (Czech Credit Bureau).
Ve statistice dluhu obcí podle krajů (v Kč na obyvatele, bez Prahy) Liberecký kraj vede s 8 171 Kč na obyvatele. Druhý je Jihomoravský kraj se 7 288 Kč na obyvatele. Nejméně zadlužené jsou obce na Vysočině - jejich dluh činí 3 053 Kč na obyvatele.
Zveřejněné údaje předně odpovídají slovům Stanislava Mackovíka.
...protože zde jsou tři diecéze, tři biskupové. (v Kraji Vysočina)
Výrok Jiřího Běhounka je na základě dohledaných informací z webových stránek katolické církve hodnocen jako pravdivý.
Celá ČR je rozdělena na dvě církevní provincie - českou a moravskou. Česká církevní provincie se dále dělí na Arcidiecézi pražskou, Diecézi českobudějovickou, Diecézi královéhradeckou, Diecézi litoměřickou a Diecézi plzeňskou. Moravská církevní provincie se skládá z Arcidiecéze olomoucké, Diecéze brněnské a Dieceéze ostravsko-opavské.
Kraj Vysočina je pak rozdělen mezi tři Diecéze - brněnskou, královéhradeckou a českobudějovickou. Působí zde tedy i tři biskupové.
Poslední zjištění, kdy některé typy polských okurek a kyselého zelí byly zachyceny s tím, že jsou tam některé prvky, které nepatří lidem na stůl. To jsme zastavili a je to stahováno z trhu.
Na základě informací zveřejněných 13. dubna 2012 Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí označujeme tento výrok jako pravdivý.
SZIP skutečně nařídila společnosti MAKRO Cash & Carry ČR, s.r.o., stažení balených kvašených okurek a kysaného zelí, které pocházejí od polského výrobce. Důvodem byl obsah kyseliny mravenčí, která není pro konzervaci potravin určených k lidské spotřebě povolena. Kyselina mravenčí je například užívána pro konzervaci krmiv pro hospodářská zvířata.
