Jeroným Tejc
Tak já nechci zlehčovat to, co tady říkal pan předseda Stanjura, že poslanci ODS nebyli. No, nepřišli do práce, protože výbor byl řádně svolán. (Jaromír Tejc tvrdí, že poslanci ODS nepodepsali zprávu bezpečnostního výboru svolaného Radkem Johnem proto, že se jednání nezúčastnili, nikoli proto, že by s ním nesouhlasili, pozn.)
Tato informace není v současné chvíli z vřejných zdrojů dohledatelná.
Poslední zveřejněný zápis z jednání Bezpečnostního výboru PS PČR (součástí zápisu je i prezence) je z data 18. ledna 2011. Zápis z jednání, o kterém hovoří Jeroným Tejc, prozatím nebyl uveřejněn, výrok tak nelze možno potvrdit ani vyvrátit.
Na stránkách agentury Mediafax můžete shlédnout sérii fotografií ze zasedání výboru. Na žádné z těchto fotografií se žádný poslanec či poslankyně ODS neobjevuje, ovšem nemůžeme jednoznačně vyloučit, že se této schůzky opravdu neúčastnili.
Jan Zahradil
„ My (pozn. Česká republika) nedostaneme žádnou výjimku z té takzvané Listiny základních práv a svobod, my dostaneme (...) pouze možnost připojit se k protokolu uplatňování této listiny na území České republiky.“
Na základě informací Ministerstva zahraničí České republiky, Euroskopu.cz a příslušných protokolů hodnotíme výrok Jana Zahradila jako pravdivý.
V případě České republiky skutečně nejde o žádnou výjimku z Listiny základních práv a svobod EU (pdf.). Česká republika, jak uvádí euroskop.cz, si na zasedání Evropské rady ve dnech 29.-30. října 2009 vyjednala možnost připojit se k Protokolu o uplatňování Listiny základních práv EU v Polsku a ve Spojeném království (pdf.; Protokol č. 30). Ministerstvo zahraničních věcí ČR pak na svých stránkách uvádí, že jeho cílem není vyloučení aplikací Listiny na území těchto států, ale pouze upřesnění výkladu jejích ustanovení, která nejsou jednoznačná a mohla by způsobovat problémy ve vnitrostátním právu. Listina se v těchto státech nadále aplikuje. Ovšem při jejím aplikování je třeba brát ohledy na ustanovení protokolu.Zatímco Protokol Polska a Spojeného království vešel v platnost společně s Lisabonskou smlouvou, přistoupení ČR není dosud oficiálně ratifikováno. Příslušný protokol (pdf.; Příloha I) tak bude ratifikován a přičleněn k přístupové smlouvě při dalším rozšiřování EU, které je naplánováno na začátek roku 2013. Paradoxem je, že samotné přijetí protokolu může v České republice narazit, jelikož ho následně musí schválit třípětinová většina obou komor Parlamentu. Sociálně-demokratická většina v Senátu je přitom výrazně proti jeho přijetí.
Jaromír Drábek
K 1. lednu 2012 došlo k řadě zásadních změn v sociálním systému, rozvolnění rodičovského příspěvku, možnost přivýdělku k rodičovskému příspěvku od dvou let věku dítěte, sloučení řady dávek pro zdravotně postižené, z osmi dávek dvě dávky, když to mám říct jednoduše, změny v zákoně o zaměstnanosti.
Tento výrok lze označit za pravdivý. Dotčené předpisy a jednotlivé změny v nich platí, až na několik málo výjimek, od 1. ledna 2012 a jsou k naleznutí zde. Jen pro přesnost se sluší dodat, že nejde jen o změny v zákoně o zaměstnanosti, ale i v dalších zákonech. To na pravdivosti výroku ministra Drábka ale nic nemění. Relativně přehledně jsou změny vysvětleny v tomto materiálu Vlády ČR, dále potvrzujícím ministrova slova. (.pdf)
David Rath
Už tehdejší parlamentní vyšetřovací komise konstatovala, že jde o projekt (IZIP, pozn.) ne moc funkční, ale předražený.
V námi nalezeném dokumentu (.doc) vydaném ustavenou Vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2006 se konstatovaní o předraženém projektu IZIP nevyskytuje.
V roce 2006 byl zřízen zvláštní Vyšetřovací výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zkoumající hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny, v jejímž rámci měl být prozkoumán i projekt IZIP. Zkoumání mělo probíhat právě z popudu Davida Ratha, jehož ministerstvo (zdravotnictví) vydalo posudek o finanční náročnosti a minimální efektivitě projektu. Proti tomuto posudku podala protest (.doc) společnost IZIP, obávající se ovlivňování vyšetřovací komise.
Ve zprávě vydané komisí se pak žádné závěry o (ne)funkčnosti a předraženosti IZIP neobjevují, neboť se jí podle výše uvedeného dokumentu komise zatím nezabývala. Zpráva deklaruje, že se ekonomickou stránkou projektu IZIP bude zabývat v budoucnu. Zprávu komise hodnotící projekt IZIP se nám ale mezi zveřejněnými dokumenty nepodařilo nalézt.
Michal Hašek
(My podporujeme princip paušálů [daňových, pozn.] jako takových.) Koneckonců byl zaveden v dobách našich vlád.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. V roce 2005 (tedy za vlády Jiřího Paroubka, kterou tvořila koalice ČSSD, US-DEU a KDU-ČSL) byl přijat zákon č. 545/2005 Sb. (více informací zde), který mimo jiné zavedl možnost využití tzv. výdajových paušálů pro tzv. OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné). Tento zákon pozměňoval zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Bohuslav Svoboda
(My jsme vypsali výběrové řízení, headhunterské výběrové řízení, které nám mělo natipovat eventuální uchazeče o toto místo.) Toto headhunterské řízení bylo od počátku zmanipulované, byla tam zakázka nebo nabídka firmy, která byla velmi nízká, tak nízká, že představovala polovinu hodnoty jiných firem, a přitom hodnota ceny byla hlavním určujícím kritériem pro výběr. My jsme si na to nechali udělat odborné posouzení a dozvěděli jsme se za tyto peníze to výběrové řízení nelze provést.
V hodnocení předchozího výroku jsme uvedli, že primátor mluví o výběrovém řízení, kterým měla být vybrána agentura, jež by realizovala výběrové řízení na pozici generálního ředitele Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP).
Seznam nabídek na realizaci tohoto výběrového řízení jsme ale nenašli. Zakázka není uvedena ani v seznamu veřejných zakázek hl. m. Prahy vč. DPP (zveřejňování detailů zakázek ovšem začalo teprve v srpnu 2012). Tehdejší zprávy médií, např. serveru Novinky.cz (dle Práva), potvrzují existenci takového výběrového řízení a nízký počet nabídek. Novinky navíc uvádějí:
"Magistrátní tamtamy přitom jako hotovou věc oznamovaly, že zakázku získá pracovní agentura Bubeník Partners." Jakou cenu obsahovaly jednotlivé nabídky a jaké byly podmínky výběrového řízení, se však nedočteme, mimo citace samotného primátora Svobody. Výrok tedy označujeme jako neověřitelný.
Leoš Heger
Projekt IZIP začal někdy v roce 2001.
Podle informací na oficiálních stránkách projektu elektronických zdravotní knížek (IZIP) je tvrzení pravdivé.
Internetové stránky společnosti IZIP, spravující systém elektronických zdravotních knížek, potvrzuje, že společnost byla založena v roce 2001. Jelikož její jedinou oblastí činnosti byly zdravotní knížky, lze potvrdit slova Leoše Hegera o počátcích projektu v témže roce.
Zbyněk Stanjura
Není pravda, že na těch jednání o přímé volbě prezidenta bylo v otázce milosti jakýkoliv rozdíl mezi TOP 09, ODS a Věcmi veřejnými. Váš pan předseda (předseda TOP09, pozn.) velmi razantně odmítl možnost kontrasignace prezidentských milostí dalším ústavním činitelem.
Výroky politiků v koaličních jednáních nejsou k dispozici.
Další případ, kdy není možné posoudit, jakým způsobem probíhala jednání, a zvláště kdo z politiků co řekl. Nedá se ověřit, jestli se předseda TOP 09 Schwarzenberg na jednáních vyjadřoval ohledně kontrasignace prezidentských milostí negativně nebo ne. Nutno zmínit, že na veřejně přístupných zdrojích o vládních jednáních jsou k dispozici pouze výsledky hlasování členů vlády, programy usnesení a výsledky těchto jednání, nikoliv už samotný průběh. O prezidentských milostech se přitom na oficiální úrovni ještě nejednalo.
Petr Bendl
„Já mám z oficiální statistiky, že vejce velikosti M byli drůbežáři prodávány ve 12 týdnu v začátku zhruba 3,45. Ta cena postupně stoupala.“
Na základě komunikace s ČSÚ hodnotíme tento výrok jako neověřitelný, protože ČSÚ poskytuje statistiky průměrné ceny zemědělských výrobců vajec pouze v měsíčních intervalech a nikoliv týdenních.
Ve statistikách ČSÚ lze dohledat v e-publikaci „Indexy cen zemědělských výrobců“ průměrné ceny vajec zemědělských výrobců, které jsou však publikovány měsíčně. ČSÚ poskytuje týdenní šetření pouze u „spotřebitelských cen“ (tedy nikoliv cen výrobců). Z tohoto důvodu nemůžeme ověřit, za jakou cenu prodávali drůbežáři vejce ve 12. týdnu tohoto roku.
Bohuslav Sobotka
Ale bylo to výběrové řízení (na pandury, pozn.) a pak následně Topolánkova vláda ho zrušila a pak sama uzavřela kontrakt, který tuším byl předmětem také policejního vyšetřování.
Ministerstvo odstoupilo od smlouvy o dodávce vozidel, později uzavřená smlouva skutečně byla vyšetřována.
Přehledně události kolem pořízení Pandurů shrnují Lidovky.cz. Na základě výběrového řízení byla ministrem Kühnlem uzavřena smlouva se spol. DEFENDIA CZ s.r.o. o dodávce obrněnců. Od té v prosinci 2007 (ministryní byla V. Parkanová) ministerstvo odstoupilo se souhlasem vlády (.pdf).
Na přelomu let 2008 a 2009 pak byla dojednána a v březnu 2009 po souhlasu vlády (.pdf) podepsána smlouva o dodávce, opět se spol. DEFENDIA CZ s.r.o. V únoru 2010 pak (dle agentury Mediafax) bylo mj. díky uveřejnění nahrávek manažerů firmy Steyr, která stroje vyrábí, zahájeno vyšetřování Policií ČR.
Vláda tedy přímo nezrušila výběrové řízení, nýbrž pouze schválila odstoupení od smlouvy uzavřené na jeho základě. Přesto Sobotka pravdivě popisuje vývoj ve věci nákupu strojů.
