Přehled ověřených výroků

Výrok je pravdivý. Současný ministr dopravy Pavel Dobeš (LIDEM), narozen 19. 1. 1982, získal svůj post 1. července 2011, tedy ve svých 29 letech.

Česká vláda se v lednu letošního roku rozhodla podpořit původní návrh Velké Británie, Francie a Německa, jež se rozhodli usilovat o postupné snížení rozpočtu EU na 0,8% celkového HDP Evropské unie, tudíž opravdu iniciovala podporu postupnému snížení evropského rozpočtu až na 0,8% celkového HDP společenství.

Česká republika původně podporovala návrh Evropské komise, který navrhoval rozpočet ve výši 1,05 % HDP Evropské unie, čímž stála na straně zemí, které nejsou čistými plátci do rozpočtu Unie. Obrat nastal až na zasedání vlády v úvodu roku 2012, kdy se kabinet rozhodl přehodnotit priority a usilovat po boku čistých plátů (země, které do rozpočtu více přispívají než získávají) o postupnou redukci rozpočtů.

Tento výrok označujeme za pravdivý. Evropská komise skutečně v současnosti vede jednání hned s několika evropskými zeměmi o přibližně jedné třetině ohrožených operačních programů. Přesto je nutné zmínit, že důvody, kvůli kterým je čerpání evropských fondů v jednotlivých zemích ohroženo, jsou odlišné.

Operační programy, o jejichž založení vyjednává každá členská země s Evropskou komisí, zprostředkovávají prostředky fondů Evropské unie jednotlivým projektům v členských státech. Obvykle jsou změřeny tematicky či geograficky (viz kompletní seznam Regionálních rozvojových programů pro období 2007-2013).

Ministr financí Miroslav Kalousek uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál dne 20. března, že „Evropská komise přitvrdila vůči všem zemím“ a „programy byly pozastaveny v sedmnácti zemích EU“, tedy konkrétně 35 programů. Rovněž v Ekonomice ČT24 dne 21. března 2012 potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková, že Evropská komise jedná v rámci celé Evropské unie o více než osmdesáti ohrožených operačních programech. Například v Maďarsku a ve Francii bylo již čerpání dotací pozastaveno úplně. Pokud je tedy v rámci národních, multiregionálních a regionálních programů, kterých je okolo 240, ohrožena osmdesátka programů, jedná se skutečně o 1/3.

Pro širší kontext je ale důležité se podívat na případ Maďarska. Na základě tiskové zprávy Evropské komise ze dne 22. února 2012 zjistíme, že programy byly pozastaveny plošně z důvodu selhání této země při řešení nadměrného schodku veřejných financí. Tímto krokem Evropská komise tlačí Maďarsko k přijetí efektivních opatření, která by stlačila deficit veřejných financí. Evropská komise však na základě vytýkacího dopisu poukázala na problémy České republiky při kontrole a auditech operačních programů jako takových. Přestože problémy České republiky s operačními programy nejsou z pohledu na celou EU „specifické“, důvody ohrožení programů (tzn. výtky ze strany Evropské komise) jsou v jednotlivých zemích jen obtížně srovnatelné.

Výrok Petra Nečase není pravdivý, neboť Česká republika měla ve skutečnosti až 8. nejnižší schodek veřejných financí za rok 2011.

Eurostat (.pdf) zveřejnil statistiku schodku veřejných financí, která ukazuje, že Česká republika má pro rok 2011 ve skutečnosti 8. nejnižší schodek. Pouze 3 země EU byly loni v přebytku (Maďarsko, Estonsko a Švédsko). Nižší schodek než Česká republika měly za rok 2011 tyto země: Finsko, Lucembursko, Německo, Dánsko, Bulharsko, Rakousko a Malta.

Programové prohlášení vlády žádný předpoklad 2 % růstu HDP explictině neobsahuje.

Jeden z hlavních cílů v původní programovém prohlášení vlády je stanoven takto: "Vláda je odhodlána za předpokladu ekonomického růstu dosáhnout tohoto cíle (konsolidace veřejných rozpočtů, pozn.) v roce 2016 s tím, že nejpozději v roce 2013 bude dosahovat schodek veřejných rozpočtů maximálně 3 % HDP."

Původní programové prohlášení tedy počítá se snižováním deficitu v návaznosti na růst HDP, nicméně explicitně neuvádí jeho konkrétní výši, proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Výrok ministra Kalouska je vzhledem k dohledaným faktům pravdivý.

V zákonu o spotřebních daních (353/2003 Sb.,) se v paragrafu 57, bod 1 uvádí, že "nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám provozujícím zemědělskou prvovýrobu, které nakoupily minerální oleje...za cenu obsahující daň nebo tyto výrobky samy vyrobily a prokazatelně je použily pro zemědělskou prvovýrobu." Jak je dále ze zákona patrné, zemědělcům se vrací část spotřební daně, a to po prokázání nákupu těchto minerálních olejů využitých v zemědělství.

Dále o problému tzv. zelené nafty píše (.doc) samotné ministerstvo financí, kdy překládá vládě argumenty, že: " zrušením zelené nafty je sledováno odstranění distorzní daňové úlevy, kdy jedné skupině podnikatelů (myšleni zemědělci) je poskytováno zvýhodnění oproti ostatním skupinám podnikatelů".

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť nebylo zastaveno vyplácení odměn a k jejich vracení docházelo postupně později.

Vyplácení odměn (a jejich zvýšení) v řádu desetitisíců pro radní kraje, kteří byli členy dozorčích rad některých krajských firem (např. Krajská nemocnice Liberec), vzbudilo negativní ohlas i reakci opozice. 24. listopadu 2011 bylo přislíbeno navrácení odměn, přesto ještě 12. prosince 2011 Pavel Petráček svou odměnu nevrátil. 11. června 2012 do situace zasáhla také Policie ČR a mj. obvinila i primátorku Liberce Martinu Rosenbergovou.

Čeká se tedy na to, zda obvinění porušili povinnosti při správě cizího majetku.

Pro doplnění: Ne všichni radní pobírali odměny.

Tento výrok je nepravdivý, neboť neodpovídá reálným výdajům Pardubického kraje. V případě úhrady poplatků za rok 2009 Zedník uvádí dokonce dvojnásobnou částku.

V přílohách (.zip - příloha č. 7, list 24) závěrečného účtu rozpočtu Pardubického kraje za rok 2009 činily celkové výdaje za regulační poplatky ve zdravotnictví 30 654 550 Kč. V roce 2010 (.zip - příloha č. 10, list 24) pak byla závěrečná suma celkem 20 068 429 Kč.

Pro doplnění: Původní schválená částka pro rok 2010 byla pouze 17 mil. Kč. Zastupitelé Pardubického kraje navíc rozhodli, že již od 2. června 2010 nebudou jako první v ČR hradit regulační poplatky ve zdravotnictví z krajských financí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, prezident se skutečně v říjnu roku 2010 obrátil na Vládu ČR s výzvou na dojednání tzv. opt-outu z přistoupení k euru. Byť ne veřejně.

Podle informací, které přinesl internetový deník idnes.cz, 25. října 2010 vláda jednala v důvěrném režimu o požadavku na opt-out ze závazku ČR někdy v budoucnosti přijmout euro:

"Dva členové vlády pod podmínkou anonymity iDNES.cz řekli, že prezident Klaus by si dokonce přál, aby vláda vyjednala opt-out na přijetí eura."

Oba aktéři, prezident i premiér nejprve tuto informaci popřeli:

"Klausův mluvčí Radim Ochvat dostal otázku k prezidentově pozici v této věci písemně a po pár hodinách odepsal v SMS: "Dnes to na reakci nevidím."

Podobně:

"Premiér a předseda ODS Petr Nečas na otázku k materiálu, který dostala na stůl vláda v důvěrném režimu, odvětil: "Žádná taková věc na vládě nebyla projednávána. Žádný takový požadavek ČNB a pana prezidenta není."

Premiér Nečas ale již druhý den pro server iDNES.cz potvrdil, "že prezident Klaus poslal určitý dopis, ale nechtěl jeho obsah blíže komentovat. "Ode mě by to bylo nezdvořilé a nediplomatické," uvedl předseda vlády."

Později se ke svému požadavku vyjádřil i prezident Klaus, v rozhovoru pro Lidové noviny:

"Proč vás napadlo žádat vládu, aby se vyvázala z povinnosti euro přijmout?

Mě samotného to nenapadlo. Objevil jsem, že to vládě předkládá ČNB, a tak jsem nabyl dojmu, že se k tomu požadavku mám přidat."

Samotný dopis dodnes není veřejně k dispozici. Rozumíme-li však slovu oficiální ve významu úřední či formální, není tomuto hodnocenému výroku Petra Nečase co vytknout.

Koaliční smlouva současné vlády byla uzavřena mezi ODS, TOP09 a VV 12. dubna 2010. Tzv. Dodatek ke koaliční smlouvě byl vládou přijat 30. června 2011.

10. dubna 2012 jednala vládní koalice o situaci ve vládě a ukončila tak vládní krizi, o níž Karolína Peak hovoří, spojenou se záměrem grémia VV odvolat své tři ministry z vlády (grémium VV se takto vyslovilo 3.dubna).

10. dubna dopoledne se sešla zvlášť vedení všech koaličních stran a odpoledne pak došlo k jednání koalice, na kterém byla dle dostupných informací projednána revize koaliční smlouvy.

Dle slov premiéra Nečase byly ze smlouvy vyřazeny některé body, které nelze z časových nebo ekonomických důvodů naplnit, např. školné.

Dle informací z 10. dubna měla být tato revize jednotlivými ministry prostudována do 13. dubna a koaliční partneři plánovali, že bude 18. dubna schválena na K9. Informace o schválení revize ve formátu K9 nelze v dostupných zdrojích dohledat a revize koaliční smlouvy nebyla zařazena do programu ani na jednání vlády 18. dubna. Na stránkách Vlády ČR také žádný další, nový dodatek ke koaliční smlouvě nelze dohledat.

Ačkoliv 10. dubna skutečně došlo k pozměnění koaliční smlouvy (schválení této revize ani její znění však nelze dohledat), musíme výrok Karolíny Peak hodnotit jako nepravdivý, jelikož jednání o revizi koaliční smlouvy se odehrálo až po vládní krizi, o níž vicepremiérka Peak hovoří, nikoliv před ní.

Pro úplnost je nutné dodat, že koaliční smlouva byla v souvislosti s rozštěpením strany Věci veřejné touto stranou vypovězena k úterý 24. dubna.