Přehled ověřených výroků

Výrok ministra Kuby je neověřitelný, neboť nejsou dohledatelná všechna fakta, které ministr popisuje.

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal 27. června letošního roku Energetický regulační věstník (.pdf), kde na straně 2 informuje, že " očekávaný dopad podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkovou cenu pro konečné zákazníky se v roce 2013 odhaduje na 752 Kč/MWh." Je třeba dodat, že nejde podle ERÚ pouze o cenu za obnovitelné zdroje energie (či dokonce pouze za fotovoltaiky), protože, jak ERÚ píše, jsou zde "zahrnuty také náklady na podporu druhotných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a odchylek spojených s vykupovaným množstvím elektřiny."

Mimo toto ministrem popsané číslo však nebylo možné dohledat ostatní statistická data, na která se ministr odvolává, a z nichž tvoří celkový výsledek 32-37 mld. Kč, tudíž je jeho výrok neověřitelný.

Do doby než obdržíme vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Agentura Mediafax.cz zveřejnila vyjádření mluvčího Ministerstva zemědělství Jana Žáčka, v němž uvádí, že „v úterý 27. března adresoval ministr Bendl dopis předsedovi ÚOHS, v němž ho požádal o prošetření výše cen vajec v obchodních řetězcích v souvislosti se strmým nárůstem jejich spotřebitelských cen.“

Tiskový mluvčí MZe ČR Jan Žáček nám 5. dubna 2012 osobně telefonicky potvrdil odeslání dopisu ministra Petra Bendla na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, v kterém žádá ÚOHS o prošetření vzniklé situace. Konkrétně vyzval ÚOHS, aby prověřil možné nezákonné jednání ze strany obchodních řetězců, které by mohlo narušit hospodářskou soutěž v souvislosti s tímto zemědělským produktem na českém trhu. Tiskový mluvčí nám však odmítl kopii žádosti zaslat.

5. dubna 2012 nám ePodatelna ÚOHS zaslala potvrzení o přijetí našeho dotazu o existenci a obsahu žádosti ministra Petra Bendla. Doposud však odpověď nedorazila. Jakmile se tak stane, hodnocení upravíme.

Výrok ministra Drábka hodnotíme na základě dohledaných informací o OKsystem a rámcové smlouvě s firmou Fujitsu jako pravdivý.

Co se týče firmy Fujitsu, ta již v roce 2008 podepsala s ministerstvem vnitra rámcovou smlouvu, díky níž mělo být možné "uzavřít konkrétní prováděcí smlouvy na nákup jednotlivých licencí a služeb pro subjekty veřejné správy".

MPSV podepsalo s firmou Fujitsu v roce 2011 konkrétní smlouvu (s 6 dodatky), a tak firma získala na starost zprovoznění a správu systémů v oblasti agend ministerstva a jemu podřízených subjektů od ledna 2012.Samotná smlouva je i přes zmíněné nejasnosti platná a jednotlivé složky státní správy získávají potřebné licence na software právě prostřednictvím firmy Fujitsu, což (jak samo ministerstvo tvrdí) je rozhodnutím vlády krok, který mají podstoupit jednotlivé státní orgány z důvodu, " aby systémy státní správy byly vzájemně kompatibilní".

OKsystem, s.r.o., pak skutečně zpracovává systém (.pdf) vyplácení dávek státní sociální podpory a to v systému OKdávky. Funguje od října 1995, tedy necelých 17 let. Mimo tento systém pro vyplácení dávek státní sociální podpory vytvořil OKsystem informační systém OKpráce a také informační systém OKnouze/OKslužby, které jsou také nastaveny na podporu správy systému sociální pomoci v České republice.

Je tedy pravda, že OKsystem spravuje státní sociální podporu. S firmou Fujitsu je podepsaná platná smlouva na zajištění potřebných systémů v oblasti agend, které MPSV využívá.

Ministerstvo financí prostřednictvím svého odboru (auditního orgánu) kontroluje průběh a stav čerpání dotací z evropských fondů. Miroslav Kalousek jako nejvyšší představitel MF je poté politicky zodpovědný za správnou funkčnost čerpání. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle oficiálních stránek zřízených Ministerstvem pro místní rozvoj a Národním orgánem pro koordinaci Fondy Evropské Unie je "připraveností řídicího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídicích a kontrolních systémů operačních programů, metodickým vedením všech auditních subjektů zapojených do realizace operačních programů a dalšími úkoly souvisejícími s auditem v České republice opět pověřen jediný subjekt, a to odbor Auditní orgán."

Ten spadá pod ministerstvo financí jako odbor 52. Podle samotného ministerstva "Zajišťuje výkon auditů na všech úrovních realizace operačních programů spolufinancovaných z finančních prostředků EU, ověřuje účinnost systémů finančního řízení a kontroly u všech subjektů implementace a na vzorku operací vykázané výdaje finančních prostředků EU a veřejných prostředků. Plní úkoly v návaznosti na vypracovaná prohlášení při ukončení pomoci poskytnuté ze strukturálních fondů a při uzavírání projektů."

Pozice Miroslava Kalouska jako nejvyššího nadřízeného všem ředitelům jednotlivých odborů jej poté předurčuje k převzetí politické zodpovědnosti za jejich činnost, a tím i za problematiku čerpání financí z evropských fondů.

Výrok hodnotíme na základě informací z Ministerstva pro místní rozvoj jako pravdivý.

Jeho pravdivost byla ověřena na základě interního dopisu z Ministerstva pro místní rozvoj, který publikoval deník Insider a jehož autenticita byla posléze potvrzena ministerstvem.

Dopis se se týká jednání, které se uskutečnilo 9. března (čili před více než dvěma měsíci) mezi Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem financí ČR a Generálním ředitelstvím Evropské komise pro regionální politiku (DG Regio), a které se věnovalo problémům s čerpáním financí z evropských fondů. Jednou z hlavních rizikových oblastí je dle Evropské komise také systém auditů, který zmiňuje Bohuslav Sobotka.

Dopis také informuje o tom, že byla ze strany Evropské komise dána lhůta do konce června 2011 pro nápravu kritických oblastí. Všechny konkrétní kroky, které ČR musí učinit, v dokumentu nejsou zmíněny, výjimkou je pouze zkvalitnění řídících kontrol zejména v oblasti veřejných zakázek a výběru projektů tak, aby nedocházelo k opakování auditních nálezů.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, a to z důvodu nedohledatelnosti relevantních zdrojů, které by jej potvrdili.

Zprávu o chystaném paktu pro růst v hodnotě 200 miliard eur původně přinesl španělský denník El Pais a většina zpravodajských serverů se odvolává právě na tento článek.

Učinil tak i zpravodajský portál EurActiv, který uvádí, že "podle informací novinářů Evropská komise pracuje na plánu nových investic do rozvoje infrastruktury, obnovitelných zdrojů energie a vyspělých technologií o objemu 200 milionů eur." Oficiální informace o přípravě tohoto opatření však Komise neposkytuje.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože zmiňovaný zákon taxativně vymezuje určité případy, kdy provozovatel uložiště za data zodpovědnost nese.

V zákoně č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, v § 5, stojí:

"Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem,
odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele jen,

a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo
b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o
protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm
požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací." Poskytovatel uložiště tedy odpovědnost za data umístěná na jeho serveru nese, i když pouze ve vyjmenovaných případech. Výrok Ivana Bartoše je tedy zavádějící.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Finanční analytický útvar, který spadá pod ministerstvo financí, v době úřadování Miroslava Kalouska skutečně ve své prezentaci na tiskové konferenci ze 17. února 2011 uvedl, že zhruba 240 milionů z 525 zaplacených Úřadem vlády ČR v souvislosti s předsednictvím ČR EU je neodůvodnitelných, resp.: "Není zřejmé, jaké plnění stát získal".

Pouze pro úplnost uvádíme, že advokát Václav Láska ve svém trestním oznámení v souvislosti s kauzou ProMoPro hovoří o škodě až 352 milionů korun.

Výrok Michala Haška, o tom, kdo na tento problém upozornil a o jakou částku se jednalo, proto hodnotíme, na základě veřejně dostupných zdrojů, jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Statistika EU-SILC (Statistics on income and living conditions), která je k vidění na stránkách Českého statistického úřadu, uvádí, že meziročně přibylo 86 tisíc osob s příjmem pod hranicí chudoby. I přesto, že údaj uvedený Bohuslavem Sobotkou se liší o 6000 tisíc, brali jsme při našem hodnocení v potaz skutečnost, že v celkovém kontextu se nejedná o zásadní rozdíl a tato odchylka také nijak nepřispívá k vylepšení mediálního obrazu ČSSD.

Níže uvádíme konkrétní výňatek z této statistiky: "Z výsledků šetření Životní podmínky 2011(pdf.)byla (na základě zjištěných příjmů za rok 2010) vypočtena hranice chudoby ve výši 113 040 Kč na spotřební jednotku domácnosti. Uvedeného příjmu nedosáhlo 9,8 % osob žijících v soukromých domácnostech ČR. Za poslední rok tak přibylo téměř 86 tisíc osob žijícíchv domácnostech s příjmem pod hranicí chudoby. Nejvíce přitom míra chudoby vzrostla u osob žijících v domácnostech nezaměstnaných, v nichž je podíl osob ohrožených chudobou dlouhodobě nejvyšší."

Na základě výše uvedených skutečností tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na stránkách Libereckého kraje je použit odkaz na nefunkční stránku MMR, a proto zde není možné informaci vyhledat. Nějaké informace o dotacích lze získat z tiskové zprávy z r. 2011: Liberecký kraj postupně likviduje následky loňských povodní, avšak o faktickém čerpání dotací ke konci r. 2011 zde informace nejsou.

Ministerstvo pro místní rozvoj v závěrečném účtu za rok 2011 na straně 54 uvádí bod 3. 8. Podpora obcím na odstraňování následků povodní z let 2009 a 2010 na základě nařízení vlády. V roce 2011 bylo v rámci tohoto programu vyčerpáno cca 20,9 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že povodně let 2009 a 2010 zasáhly více krajů, je pravděpodobné, že celková vyčerpaná částka do Libereckého kraje z tohoto programu nedosáhla výše 20 milionů Kč.